Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

38 Ad 4/2012 - 34Rozsudek KSOS ze dne 25.07.2013


přidejte vlastní popisek

38Ad 4/2012-34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce D. A., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.2.2012, sp. zn. R13/607/2012/Šte, č.j.: R13/607/2012, o dávku pomoci v hmotné nouzi - doplatku na bydlení,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 13.2.2012, sp. zn. R13/607/2012/Šte, č.j.: R13/607/2012 žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz č.j. 107721/2011/OOI ze dne 8.11.2011. Tímto rozhodnutí byl žalobci odňat doplatek na bydlení od 1.8.2011.

Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu, ve které namítal, že dne 4.4.2011 obdržel od své matky částku 199.704,- Kč na koupi bytu o velikosti 0+1 do osobního vlastnictví. Peníze měl na základě této dohody matce vrátit po uplynutí potřebné doby pro zrušení stavebního spoření. Prostředky na účtu stavebního spoření č. X nejsou jeho majetkem, ale majetkem jeho matky podle jejich dohody o poskytnutí půjčky na zaplacení koupě bytu. Dle názoru žalobce na něm nelze spravedlivě žádat, aby zvýšil svůj příjem zrušením stavebního spoření, neboť prostředky na tomto spoření patří jeho matce. Okamžitě zrušení stavebního spoření za účelem úhrady dluhu matce žalobce by mělo za následek výrazné sankční snížení uložených finančních prostředků. Pro tyto důvody neměl správní orgán při posuzování jeho nároku na doplatek na bydlení k existenci stavebního spoření přihlížet. Žalobce navrhoval, aby rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo zrušeno.

Žalovaný se k žalobě žalobce nevyjádřil. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 13.2.2012, sp. zn. R13/607/2012/Šte, č.j.: R13/607/2012 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího i z připojeného správního spisu Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz č.j. 74452/2011/OOl a po té dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správního spisu správního orgánu I. stupně krajský soud zjistil, že žalobce podal žádost o příspěvek na bydlení dne 27.7.2011. Oznámením Statutárního města Ostrava, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz ze dne 1.9.2011 byl žalobci přiznán doplatek na bydlení ve výši 1.475,- Kč měsíčně od července 2011. Dne 8.9.2011 správní orgán I. stupně vyzval žalobce k doplnění a doložení údajů k příspěvku na živobytí s tím, aby mimo jiné doložil smlouvu o stavebním spoření č. X uzavřenou u Stavební spořitelny České spořitelny se

sdělením o skutečnosti, jaká výše finančních prostředků by byla získána při zrušení stavebního spoření k datu podání žádosti o příspěvek, tj. k 27.7.2011 a jaká je výše těchto prostředků v současné době. Správní spis obsahuje výpis z účtu stavebního spoření žalobce shora uvedeného čísla vedeného u Stavební spořitelny České spořitelny. Z tohoto výpisu z účtu stavebního spoření k 31.12.2010 vyplývá, že účet je veden na jméno žalobce, že cílová částka byla ujednána na 150.000,- Kč a že k datu výpisu činil stav finančních prostředků 111.736,50 Kč. Ve správním spisu je založeno „Prohlášení o platbě z převodu jednotky do vlastnictví“ s tím , že žalobce a V. A. se dohodli na tom, že za žalobce uhradí V. A. převodní cenu ve výši 199.704,- Kč Statutárnímu městu Ostrava, Městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Dne 4.4.2011 podepsali žalobce a V. A. „česné prohlášení“ o tom, že V.A. zapůjčila svému synovi – žalobci 199.704,- Kč s tím, že tato částka bude uhrazena z veškerého výnosu stavebního spoření u České spořitelny č.účtu X, jakmile je spořitelna uvolní bez sankcí. Zbytek dluhu bude žalobce pravidelně splácet. Podle oznámení Stavební spořitelny České spořitelny ze dne 14.10.2011 činil ke dni 27.7.2011 zůstatek na účtu stavebního spoření žalobce 118.998,- Kč. Dne 6.10.2011 zahájil správní orgán I. stupně z moci úřední řízení ve věci odejmutí doplatku na bydlení žalobce. Přípisem ze dne 19.10.2011 bylo žalobci sděleno, že se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí ve věci odejmutí doplatku na bydlení. Dne 4.11.2011 správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí č.j. 107721/2011/OOI, kterým odejmul žalobci doplatek na bydlení od 1.8.2011.

Obsahem správního spisu žalovaného je prvoinstanční rozhodnutí o odnětí doplatku na bydlení žalobci, odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí, výše uvedený výpis ze stavebního spoření žalobce a rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce.

V projednávané věci nebylo sporu o tom, že žalobci na jeho žádost podanou dne 27.7.2011 byl přiznán doplatek na bydlení ve výši 1.475,- Kč. Při podání této žádosti, jak vyplynulo ze správního spisu správního orgánu I. stupně, žalobce neuvedl, že má uzavřené shora uvedené stavební spoření, a to ani v prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. Ze shora uvedených listinných důkazů založených ve správním spise je najisto postaveno, že žalobce smlouvu o stavebním spoření uzavřel u Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. Tato spořitelna sdělila na žádost správního orgánu I. stupně, že k datu 27.7.2011, tedy k datu podání žádosti žalobce o přiznání doplatku na bydlení, činil zůstatek na jeho účtu stavebního spoření 110.858,70 Kč.

Jedinou žalobní námitkou žalobce bylo v této věci to, že na něm nebylo možno spravedlivě žádat, aby si zvýšil svůj příjem zrušením uzavřené smlouvy o stavebním spoření, neboť prostředky na tomto účtu nejsou majetkem jeho, ale majetkem jeho matky. Toto tvrzení dokládal shora citovaným čestným prohlášením ze dne 4.4.2011 a prohlášením o platbě z převodu jednotky do vlastnictví podepsaným jím a jeho matkou. Z uvedeného žalobce tedy dovodil, že veškeré finanční prostředky ze stavebního spoření musí vyplatit po jeho ukončení své matce, které bude zbytek dluhu splácet a že tyto finanční prostředky nemůže před ukončením smlouvy o stavebním spoření použít na své bydlení a živobytí. Z předmětné smlouvy o stavebním spoření uzavřené žalobcem se Stavební spořitelnou České spořitelny,

a.s. dne 3.3.2008 je však rozhodné a nesporné to, že tato smlouva byla uzavřena žalobcem a finanční prostředky na účtu stavebního spoření jsou proto výhradně majetkem žalobce.

Ustanovení § 11 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů pojednává o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. V odst. 8 tohoto ustanovení je uvedeno, že možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje až po uplynutí 6-ti měsíců, za které byla vyplácena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá; v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než 10-ti násobek částky životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned.

Podle ustanovení § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, činí částka životního minima jednotlivce měsíčně 3.126,- Kč. 10-ti násobek této částky činí 31.260,- Kč a tato částka je nižší než částka, která by činila jakožto zůstatek stavebního spoření žalobce v případě jeho zrušení k datu 27.9.2011 111.292,70 Kč. Dle stejného potvrzení Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. by částka finančních prostředků na účtu stavebního spoření žalobce k datu podání žádosti o doplatek na bydlení 27.7.2011 činila 110.858,70 Kč, tedy rovněž více než 10-ti

násobek životního minima.

Správní orgán I. stupně proto nepochybil, když za použití ust. § 44 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi žalobci odňal doplatek na bydlení od 1.8.2011. Stejně tak svým rozhodnutím nepochybil ani žalovaný, který rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil a odvolání žalobce zamítl.

Soud vzhledem k výše uvedenému a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl žalobu jako nedůvodnou. Soud rozhodoval v souladu s ust. § 51 s.ř.s. bez nařízení jednání.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení nebyl úspěšný a žalovaný toto právo ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s.).

Pou čení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 25. července 2013

Samosoudce

JUDr. Petr Indráček

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru