Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ca 84/2007 - 36Rozsudek KSOS ze dne 03.04.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 66/2008 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

22 Ca 84/2007-36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce Skoma-Lux s. r. o., se sídlem Olomouc, Polská 553/26, v řízení zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, se sídlem Olomouc, Riegrova 367/12, proti žalovanému Celnímu ředitelství Olomouc se sídlem Olomouc, Blanická 917/19, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 12. 2006, čj. 10305/06-1301-21, čj. 10306/06-1301-21, čj. 10308/06-1301-21 a čj. 10309/06-1301-21, ze dne 4. 5. 2007, čj. 2950/07-1301-21, čj. 2951/07-1301-21, čj. 2952/07-1301-21, čj. 2953/07-1301-21, čj. 2954/07-1301-21, čj. 2955/07-1301-21 a čj. 2956/07-1301-21, ze dne 3. 9. 2007, čj. 5834/07-1301-21, a ze dne 7. 9. 2007, čj. 5646/07-1301-21, ve věcech celních dluhů,

takto:

I. Žaloby se zamítají.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobami doručenými soudu v zákonné lhůtě domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2006, čj. 10305/06-1301-21, čj. 10306/06-1301-21, čj. 10308/06-1301-21 a čj. 10309/06-1301-21, ze dne 4. 5. 2007, čj. 2950/07-1301-21, čj. 2951/07-1301-21, čj. 2952/07-1301-21, čj. 2953/07-1301-21, čj. 2954/07-1301-21, čj. 2955/07-1301-21 a čj. 2956/07-1301-21, ze dne 3. 9. 2007, čj. 5834/07-1301-21, a ze dne 7. 9. 2007, čj. 5646/07-1301-21, jimiž žalovaný zamítl žalobcova odvolání proti rozhodnutím Celního úřadu Olomouc (dále jen „celní úřad“) ze dne 4. 10. 2006, čj. 8146-1/06-1361-021, čj. 8146-2/06-1361-021, čj. 8146-3/06-1361-021 a čj. 8146-4/06-1361-021, ze dne 18. 1. 2007, čj. 10949-2/06-1361-021, ze dne 14. 2. 2007, čj. 396-2/07-136100-021, čj. 397-2/07-136100-021, čj. 398-2/07-136100-021, čj. 399-2/07-136100-021, čj. 400-2/07-136100-021 a čj. 401-2/07-136100-021, ze dne 6. 6. 2007, čj. 3092/07-136100-021, a ze dne 7. 9. 2007, čj. 2886-2/07-136100-021, kterými celní úřad vrátil žalobci přeplatky na cle v souvislosti s dovozem moldavských vín „Muškát moldavský“, „Kagor“, „Kagor VK“ a „Cahor 1988“ a současně doměřil žalobci spotřební daň z tohoto zboží.

Žalobce namítá, že zboží dovážené žalobcem do České republiky musí být sazebně zařazeno jako víno (číslo 2204), nikoli jako ostatní kvašený nápoj (číslo 2206). Toto zboží je svým původem víno, nikoli výrobkem, který by se jako víno označoval, avšak jím ve skutečnosti nebyl (jako např. jablečné, hruškové víno). Odkazuje na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věcech sp. zn. C-168/78, C-459/93, C-121/95, C-338/95, C-388/95, C-309/98, C-276/00, C-130/02, C-396/02, C-467/03, C-304/04, C-305/04, C-514/04, C-14/05, C-229/06. Pokud pak celní orgány vztáhly nařízení Komise (ES) č. 600/2006 na dovážené zboží, jednak není dovážený Muškát moldavský červeným vínem, na které by se toto nařízení vztahovalo, jednak bylo toto nařízení ve vztahu k předmětným dovozům přijato ex post. Dále zdůrazňuje rozdílné zařazování předmětných výrobků celními orgány různých členských států Evropské unie. Zpochybňuje dále závěr žalovaného o pravděpodobnosti přidání kukuřičného lihu. Jednak výrobce kukuřičný líh v rámci výrobního procesu dovážených produktů nepřidává, jednak samotné tvrzení o „pravděpodobnosti“ je nepřípustné, když tento závěr není zcela jednoznačný a nelze na jeho základě dospět k rozhodnutí bezchybnému. Dává soudu na zvážení položení předběžné otázky Evropskému soudnímu dvoru na sazební zařazení předmětného zboží dle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „SES“).

Žalovaný navrhuje zamítnutí žalob. Nezpochybňuje název dováženého zboží, které však není pro sazební zařazení rozhodující. Ne každé víno lze zařadit do čísla 2204, o čemž svědčí i spotřební daň z vína uvalená na produkty položek 2204, 2205 a 2206 (§ 93 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na to žalovaný považuje odkazy na rozhodnutí Evropského soudního dvora za nepřípadné. V daném případě bylo zjištěno, že se jedná o fermentovaný slazený alkoholický nápoj typu „dezertního likérového vína“. Ve vzorku nebyla prokázána přítomnost glycerinu, což svědčí tomu, že původní hroznový mošt nebyl fermentován (nebo jen částečně) a jeho kvašení bylo zabráněno přídavkem lihu. Dále byl do nápoje přidán ethanol, jehož celkový obsah ve vzorku převyšoval 15 % obj. Co do jeho původu není rozhodující závěr o pravděpodobnosti původu kukuřičného, ale o vyloučení původu vinného. Výrobek tak nevznikl jako finální produkt fermentace (kvašení) pouze hroznového moštu. Text vysvětlivek k Harmonizovanému systému, číslu 2204 odst. 1 bod 4), popisuje dezertní (likérová) vína jako vína, která jsou v některých případech obohacena přidáním alkoholu. Tento výrobek však nelze považovat za likérové víno čísla 2204, když podle doplňkové poznámky 5c) ke kapitole 22 je přípustné pouze přidání produktu získaného destilací vína. Předmětné zboží tak nevyhovuje doplňkové poznámce 5c) ke kapitole 22, ani popisu ve vysvětlivkách k číslu 2204 v Harmonizovaném systému. V tomto směru odkazuje též na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.

Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], a dospěl k závěru, že žaloby důvodné nejsou.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce dovezl do České republiky v době před 9. 5. 2006 moldavská vína „Muškát moldavský“, „Kagor“, „Kagor VK“ a „Cahor 1988“, která vždy deklaroval zbožovým kódem 2204 21 94 20. U žalobce byla provedena celním úřadem následná kontrola a odebrány vzorky dovezeného zboží, kdy (s argumentací, kterou žalovaný užívá i ve vyjádření k žalobě) zaujal celní úřad stanovisko, že veškeré předmětné zboží má být zařazeno do pol. 2206 00 59 00 celního sazebníku. Proto žalobci vyměřil přeplatek na cle a nedoplatek na spotřební dani, které vzájemně započetl. Proti rozhodnutím celního úřadu podal žalobce včasná odvolání, která byla zamítnuta napadenými rozhodnutími žalovaného.

Předmětem sporu mezi účastníky (a prakticky jediným žalobním bodem) je otázka sazebního zařazení předmětných vín, tj. produktů získaného z hroznového moštu, s přídavkem lihu nikoli vinného původu. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že se nejedná o nápoj nealkoholický (čísel 2201 - 2202), o pivo (čísla 2203), o destilát (čísel 2207 - 2208), o ocet (čísla 2209) ani o vermut či o aromatizované víno (čísla 2205). Jádrem sporu tak je, zda přidání lihu nikoli vinného původu vylučuje zařazení předmětného zboží do čísla 2204 či nikoli.

Dle Přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších změn a doplnění až do nařízení Komise (ES) č. 1810/2004, tj. ve znění účinném pro rok 2005 (dále jen „nařízení o celním sazebníku“), doplňkové poznámky 5. ke kapitole 22 podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 99 a 2204 29 12 až 2204 29 99 zahrnují zejména (v jiných jazykových mutacích: EN – shall be taken to include, FR – comprenent notamment, DE – gehören z. B., SK – zahŕňajú najmä):

a), b) … (nepřipadají do úvahy, když skutečný objemový obsah alkoholu v dováženém zboží je vyšší než 15 % obj. a nižší než 18 % obj.)

c) likérové víno, tj. produkt, který:

- má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nepřesahující 22 % obj., a:

- byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to:

- zmrazením nebo

- přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:

- produktu z destilace vína,

- koncentrovaného hroznového moštu … nebo

- směsi těchto produktů.

Avšak některá jakostní likérová vína, která jsou na smluvní listině ke schválení, mohou být získána z moštu z čerstvých nekvašených hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.

Číslo 2204 je pak v téže příloze definováno a podpoložka 2204 21 94 zvolená žalobcem má tuto definici:

2204 Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009:

- Jiné víno; vinný mošt, jehož kvašení bylo předem zabráněno nebo jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu

2204 21 - - V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry

- - - Ostatní:

- - - - Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 15 % obj., avšak nepřesahující 18 % obj.:

2204 21 94 - - - - - Ostatní.

Vysvětlivky Komise (ES) ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (2002/C 256/01) odkazují co do čísla 2204, resp. položky 2204 21 94 na shora citovanou přílohu.

Dle vysvětlivek Světové celní organizace k Harmonizovanému systému, ve znění pro rok 2005, k číslu 2204, bod I.2), I.4): I) Víno z čerstvých hroznů

Víno zařazené do tohoto čísla je finálním výrobkem alkoholového kvašení moštu z čerstvých hroznů.

Do tohoto čísla patří:

2) Vína obohacená alkoholem.

4) Dezertní vína (někdy zvaná likérová vína). Toto jsou vína bohatá na alkohol a jsou obvykle získána z moštů s vysokým obsahem cukru, přičemž pouze část tohoto cukru byla kvašením změněna na alkohol. V některých případech je víno obohaceno přidáním alkoholu nebo koncentrovaného moštu s přidaným alkoholem. Mezi dezertní (likérová) vína patří zejména …

Dle Přílohy I nařízení o celním sazebníku je číslo 2206 definováno a podpoložka 2206 00 59 zvolená žalovaným má tuto definici:

2206 Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji jinde neuvedené ani nezahrnuté:

- Ostatní

- - Jiné než šumivé, v nádobách o obsahu

- - - Nepřesahujícím 2 litry:

2206 00 59 - - - - Ostatní.

Dle vysvětlivek Komise (ES) ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (2002/C 256/01) k položkám 2206 00 31 až 2206 00 89 „Do těchto podpoložek patří výrobky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 2206, druhý odstavec, body 1) až 10).

Dle vysvětlivek Světové celní organizace k Harmonizovanému systému, ve znění pro rok 2005, k číslu 2206:

„Do tohoto čísla patří všechny kvašené (fermentované) nápoje jiné než výrobky čísel 22.03 až 22.05.

Patří sem zejména:

1) Kvašený jablečný mošt tzv. „cider“ …

2) Hruškové víno tzv. „perry“ …

3) Medovina …

4) Víno z hrozinek …

5) Vína připravená kvašením šťávy z ovoce, jiné než ze šťávy z čerstvých hroznů …

6) „Sladové víno“ (nazývané také „malton“) …

7) Nápoje zvané jedlové nebo smrkové pivo („spruce“) …

8) Saké neboli rýžové víno

9) Palmové víno …

10) Zázvorové pivo a bylinné pivo … Všechny tyto nápoje mohou být buď přirozeně šumivé nebo uměle obohacené o oxid uhličitý. Zůstávají zařazeny v tomto čísle, i když k nim byl přidán alkohol nebo když byl jejich obsah alkoholu zvýšen dalším kvašením, za předpokladu, že si ponechávají charakter výrobků patřících do tohoto čísla.

Do tohoto čísla patří také směsi nealkoholických nápojů a kvašených nápojů a směsi kvašených nápojů předcházejících čísel kapitoly 22, např. směsi limonády a piva nebo vína, směsi piva a vína, které mají objemový obsah alkoholu převyšující 0,5 % obj.

Některé z těchto nápojů mohou také obsahovat přidané vitamíny nebo sloučeniny železa. …

Do tohoto čísla nepatří ovocné šťávy … a jiné nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj. …“

Na základě shora uvedených právních předpisů by bylo možno přisvědčovat závěru, že úmyslem autorů těchto předpisů bylo odlišit od sebe víno jako nápoj mající svůj původ v čerstvých hroznech (číslo 2204 nebo 2205) od jiných výrobků nazývaných obchodně též jako „víno“, které však svůj původ ve vinných hroznech nemají (číslo 2206). Tomu též odpovídá znění vysvětlivek k Harmonizovanému systému, číslu 2206 (odkazovaných vysvětlivkami ke Kombinované nomenklatuře), které do tohoto čísla zařazují vína jablečná, hrušková, z hrozinek, sladové víno, rýžové víno, palmové víno, a dle poznámky 5) vína připravená kvašením šťávy z ovoce, jiné než ze šťávy z čerstvých hroznů.

Pokud totiž není mezi stranami sporu o tom, že předmětné zboží má svůj původ právě v hroznech, přičemž přidání alkoholu nezměnilo jeho charakter natolik, aby se jednalo dle všeobecného pravidla pro výklad Kombinované nomenklatury 3b) o cukr, cukrovinku (kapitol 17, 18, 21) nebo o alkohol či destilát (čísla 2207 - 2208), případně snad o nápoj nealkoholický (čísel 2201 - 2202) či o ocet (číslo 2209), tzn. dává tomuto zboží podstatné rysy stále jeho původ v čerstvých hroznech, přičemž se současně nejedná ani o vermut či víno aromatizované (čísla 2205).

Pokud přitom žalovaný namítá, že předmětné zboží nemůže být likérovým vínem ve smyslu doplňkové poznámky 5c) k číslu 2204 Přílohy I nařízení o celním sazebníku, tuto námitku vyvrací samotné znění úvodní věty doplňkové poznámky 5., podle které nepatří do tohoto čísla jen hroznový mošt, vína s přísadou alkoholu (alkohol min. 18 % obj.) a likérová vína (jejichž definici předmětný produkt pro přidání jiného než vinného alkoholu skutečně nesplňuje), ale i jiné produkty podřaditelné pod název čísla 2204, což je v úvodní větě vyjádřeno slovy „zahrnují zejména“ (shall be taken to include, comprenent notamment, gehören z. B., zahŕňajú najmä).

Soud si je přitom vědom nařízení Komise (ES) č. 600/2006, které však nemohl na posuzovaný případ aplikovat. Důvodem je nejen skutečnost, že toto nařízení se vztahuje jen na „výrobek sestávající z tmavočervené, nepěnivé kapaliny, bez usazenin“, jímž posuzované zboží zjevně není, ale především to, že uvedené nařízení nabylo účinnosti až 9. 5. 2006, tj. až po dovozu předmětného zboží, který se uskutečnil vesměs již před tímto datem.

Zařaditelnost žalobcem dovážených produktů do čísla 2204, konkrétně do jediného v úvahu připadajícího kódu 2204 21 však vylučuje žalovaným odkazované nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, o společné organizaci trhu s vínem. To se dle svého čl. 1 odst. 1 vztahuje i na obchod se třetími zeměmi a dále výslovně v čl. 66 odst. 1 in fine stanoví, že celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

Jakkoli dle úvodního ustanovení Přílohy 1 k tomuto nařízení není ve vztahu ke zboží pocházejícímu ze třetích zemí použitelná definice likérového vína obsažená v bodě 14 Přílohy 1, je třeba i na produkty pocházející ze zemí mimo Evropskou unii užít definici vína jako takového, obsaženou v bodě 10 Přílohy 1. Za víno je tak možno podle tohoto nařízení (a proto i podle celního sazebníku - čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení) považovat jen produkt, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu. Nejsou-li proto posuzované produkty získány výhradně jen z vinných hroznů, nemohou být sazebně zařazeny jako víno (ledaže by citované nařízení přidání alkoholu nikoli vinného původu povolovalo, jak tomu však není).

Podle čl. 44 odst. 4 uvedeného nařízení aniž jsou dotčena přísnější ustanovení, které členské státy mohou uplatňovat na svém území pro výrobu produktů, které nespadají pod kódy KN 220410, 220421 a 220429, může být hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, použit pouze k výrobě těchto produktů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu (který je základem všech předmětných produktů) nesmí být užit při výrobě produktu kódu 2204 21, což jinými slovy znamená, že užití hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, vylučuje zařazení zboží do kódu 2204 21.

Z pohledu čl. 44 odst. 4 citovaného nařízení je navíc zcela nerozhodné, jakého původu (vinného, kukuřičného či jiného) je alkohol přidaný do vinného moštu. Proto neobstojí námitka žalobce o nejednoznačnosti závěrů napadených rozhodnutí, pokud jsou tyto závěry vystavěny na „pravděpodobnosti“ přidání kukuřičného lihu. Nejenže k jednoznačnosti sazebního zařazení v tomto případě postačuje vyloučení vinného původu tohoto lihu (což zdůrazňuje žalovaný), ale pro jednoznačné sazební zařazení je v tomto případě postačující zejména pouhé přidání lihu vůbec (ať už je tento líh původu jakéhokoli).

Je-li tedy takto vyloučeno zařazení posuzovaných produktů do kódu 2204 21 (a tím, vzhledem ke znění ostatních kódů, i do čísla 2204 vůbec), postupoval žalovaný správně, pokud posuzované produkty zařadil jako nápoj do kapitoly 22 a v jejím rámci do čísla 2206, když (jak shora uvedeno) zařazení do čísel 2201 - 2203, 2205, 2207 - 2209 je pojmově vyloučeno.

Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž tak učinil za souhlasu obou účastníků řízení bez jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

Pokud pak žalobce navrhoval předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropských společenství, dle čl. 234 SES jednak není zdejší soud k položení předběžné otázky povinen, když tento rozsudek není rozhodnutím, který by nebylo možno napadnout opravnými prostředky, jednak nepovažuje takové rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství za nezbytné k rozhodnutí o této věci. I bez takového rozhodnutí o výkladu aktů přijatých orgány Evropských společenství totiž považuje zdejší soud shora citovaná ustanovení právních předpisů za jednoznačná.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému v tomto řízení dosud dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 3. dubna 2008

JUDr. Monika Javorová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Marcela Jánová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru