Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ca 300/2009 - 29Rozsudek KSOS ze dne 02.09.2010


přidejte vlastní popisek


22 Ca 300/2009 - 29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce Podniky města Šumperka, a.s., se sídlem Šumperk,

Slovanská 21, v řízení zastoupeného JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem se sídlem Šumperk, Hlavní třída 18, proti žalovanému Krajskému úřadu

Olomouckého kraje se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, o žalobě

proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2009 č.j. KUOK/75081/2004-4/937, ve věci

stavebního povolení,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 29. září 2009

č.j. KUOK/75081/2008-4/937 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému

k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku

7.760,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Miroslava

Martináka, advokáta se sídlem Šumperk, Hlavní třída 18. pokračování
- 2 -
22 Ca 300/2009

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2009 č.j. KUOK/75081/2008-4/937, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Šumperk (dále jen „stavební úřad“) ze dne 23.6.2008 sp. zn. 11000/2008 VYS/MADU, kterým stavební úřad povolil stavební úpravy panelového domu č.p. 2580, a řízení zastaveno.

Namítá, že po zrušení předcházejícího rozhodnutí žalovaného zdejším soudem se žalovaný již věcí nijak nezabýval a řízení zastavil. Dále uplatňuje námitky nezákonnosti prvostupňového rozhodnutí stavebního úřadu.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, když má za to, že byla-li již stavba kolaudována, nelze dále vést stavební řízení, které musí realizaci stavby předcházet.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že stavební úřad povolil předmětné stavební úpravy rozhodnutím ze dne ze dne 23.6.2008 sp. zn. 11000/2008 VYS/MADU, které bylo napadeno žalobcovým odvoláním. To bylo zamítnuto a rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 30.9.2008 č.j. KUOK/75081/2008-2/937, které však bylo zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25.6.2009 č.j. 22 Ca 332/2008-34 a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V mezidobí stavební úřad rozhodnutím ze dne 9.4.2009 č.j. MUSP 37064/2009 (právní moc 23.4.2009) povolil zkušební provoz stavby a dne 15.6.2009 pod č.j. MUSP 57103/2009 vydal kolaudační souhlas s užíváním stavby. Po tomto zjištění žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23.6.2008 zrušil a řízení zastavil, když dospěl k závěru, že byla-li již stavba kolaudována, nelze dále vést stavební řízení, které musí realizaci stavby předcházet.

S tímto právním názorem žalovaného se soud neztotožňuje. Soudy rozhodující ve správním soudnictví již opakovaně judikovaly (byť ve vztahu k dřívější právní úpravě – zák. č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů), že územní, stavební, a kolaudační řízení jsou jednotlivými fázemi navazujících procesů a řízení, kdy každá z těchto fází má vlastní předmět odlišný od fází ostatních, každá se vyznačuje zavedením prvku koncentrace řízení a omezením okruhu námitek, které lze v jejím průběhu vznášet. Zruší-li správní soud pravomocné rozhodnutí, vrací se věc do řízení před správními orgány, které jsou povinny řízení opětovně ukončit vydáním nového rozhodnutí o věci samé. Řízení se přitom stále vede o původní žádosti, jejímž podáním se zahájení konkrétního řízení datuje. Bylo-li tedy kupř. zrušeno územní rozhodnutí, byť třeba i po dokončen í stavby, dovodily správní soudy, že podle dřívější právní úpravy bylo třeba i za této situace dokončit územní řízení meritorně. Jednotlivé shora popsané fáze představují typické řetězící se správní akty, kdy jeden navazuje na druhý a zamýšlenou činnost lze realizovat výlučně v případě kladných výsledků všech rozhodnutí. Případné nově vydané pokračování
- 3 -
22 Ca 300/2009

zamítavé rozhodnutí vydané v dřívější fázi odůvodňuje obnovu následného řízení (fáze) podle § 100 odst. 1 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „správní řád“). Shrnutí této judikatury představuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 4.2.2009 č.j. 1 As 79/2008-128 ve věci J.S. proti žalovanému (dostupný na www.nssoud.cz).

Tyto závěry dosavadní soudní praxe co do vzájemného vztahu stavebního povolení a kolaudačního souhlasu považuje soud za nadále aplikovatelné i za účinnosti nového stavebního zákona – zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ten sice nově korigoval shora uvedený vztah jednotlivých fází novým ust. § 94 odst. 5 („Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní rozhodnutí se již nevydává.“), avšak co do vztahu stavebního povolení a kolaudačního souhlasu žádné obdobné ustanovení (stejně jako dřívější úprava) neobsahuje.

S ohledem na odlišný předmět stavebního a kolaudačního řízení, při odlišném okruhu účastníků těchto řízení, dospěl krajský soud k závěru, že ve vztahu (zrušeného) stavebního povolení a kolaudačního souhlasu je i nadále třeba trvat na tom, že bylo-li stavební povolení správním soudem zrušeno, byť i po vydání kolaudačního souhlasu, je povinností správního orgánu rozhodnout o věci znovu meritorně, nikoli řízení zastavit.

I pro postup odvolacího správního orgánu podle § 90 odst. 4 správního řádu platí (s ohledem na § 93 odst. 1 správního řádu) zastavovací důvody vyjmenované v § 66 správního řádu. Z nich v tomto případě přicházejí v úvahu jen: • že se žádost stala zjevně bezpředmětnou [§ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu], a • z dalších důvodů stanovených zákonem [§ 66 odst. 1 písm. h) správního řádu].

Nový stavební zákon (na rozdíl od územního rozhodnutí - § 94 odst. 5) ani jiný zákon pro stavební povolení nestanoví, že by se již nevydávalo, bude-li zrušeno po vydání kolaudačního souhlasu, proto je zastavení řízení z důvodu § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu v posuzované věci vyloučeno.

Zbývá tedy možnost, že by bylo možno uzavřít, že vydáním kolaudačního souhlasu se žádost o stavební povolení stává zjevně bezpředmětnou. Takový závěr nemůže krajský soud aprobovat, neboť takovým způsobem by došlo k vyloučení námitek všech účastníků stavebního řízení odlišných od stavebníka (srov. § 109 a § 120 odst. 3 nového stavebního zákona) a tím k absolutní negaci všech práv, které těmto osobám jako účastníkům řízení ve stavebním řízení náleží. Takový postup by pak nebylo možno považovat ani za ústavně konformní, když by nebylo respektováno právo účastníků řízení na řádné projednání a rozhodnutí o námitkách, kterými se brání před zásahy stavebního záměru do své právní sféry. Aprobace závěru žalovaného by vedla k situaci, že by správní orgány a potažmo i správní soudy odmítly poskytnout ochranu základním právům jedince (ochrana vlastnického práva, právo na spravedlivý proces), čímž by porušily čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. pokračování
- 4 -
22 Ca 300/2009

Zastavil-li tedy žalovaný stavební řízení, pročež nerozhodl o věci samé (meritorně), zatížil řízení vadou, která evidentně měla za následek nezákonné rozhodnutí. Krajský soud proto podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.

Je tedy na žalovaném, aby nově věcně rozhodl o žalobcem podaném odvolání.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce ve sporu, kdy žalobci tak dle § 60 odst. 1 s.ř.s. vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek

2.000,- Kč b) náklady právního zastoupení advokátem
α) odměna advokáta za zastupování
v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby:
1) příprava a převzetí věci § 7, § 9 odst. 3 písm. f) 2) sepis žaloby
vyhl. č. 177/1996 Sb. 4.200,- Kč β) paušální náhrada hotových výdajů
advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH /
/ úkon při úkonech právní pomoci § 13 odst. 3 vypočtených pod písm. α) vyhl. č. 177/1996 Sb. 600,- Kč γ) DPH 20% z částek uvedených
pod písm. α) - β)
§ 57 odst. 2 s.ř.s. 960,- Kč Celkem

7.760,- Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě

dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 2. září 2010

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru