Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ca 274/2009 - 34Rozsudek KSOS ze dne 04.08.2011

Prejudikatura

3 As 38/2008 - 82


přidejte vlastní popisek

22Ca 274/2009 – 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda

v právní věci žalobce V. Č., bytem X, zastoupeného JUDr. Josefem Cholastou,

advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní nám. 46/14, proti žalovanému Krajskému

úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání

rozhodnutí žalovaného ze dne 28.8.2009 č.j. MSK 113559/2009, ve věci zrušení

trvalého pobytu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Zúčastněná osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28.8.2009 č.j. MSK 113559/2009, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne 29.5.2009 č.j. 200845740, jímž bylo vyhověno návrhu zúčastněné osoby J. Č. a údaj o místu trvalého pobytu žalobce byl zrušen.

V podané žalobě žalobce namítl, že mu dosud nezaniklo užívací právo k předmětnému bytu. Spolu s bývalou manželkou J. Č. (dále jen zúčastněná osoba) byli společnými vlastníky členského podílu v bytovém družstvu, a to více jak 15 let. Poté, co bylo jejich manželství pravomocně rozvedeno ke dni 7.2.1995, byla dne 16.5.1996 uzavřena dohoda rozvedených manželů – společných členů družstva o právu nájmu bytu a o členství v družstvu. Dle čl. III dohody bylo mezi účastníky stanoveno, že žalobce, který nezůstal nájemcem bytu, se zavazuje tento vyklidit do: dle dohody. K uzavření dohody o vyklizení bytu však nikdy nedošlo. Žalobce byt nerušeně užíval od uzavření předmětné dohody rozvedených manželů do podzimu 2008, tj. po dobu 12 let. Po celou dobu zúčastněná osoba nic nenamítala ke skutečnosti, že je byt žalobcem užíván. Žalobce byl nemile překvapen, když se dne 7.12.2008 domáhal vstupu do bytu, kde měl trvalé bydliště a zúčastněná osoba reagovala tak, že zavolala Policii ČR. Tvrzení zúčastněné osoby, že žalobce byt vyklidil na základě její výzvy z listopadu 2008, je nepravdivé. Zúčastněná osoba vyměnila vložku zámku u vstupních dveří do bytu a žalobci tak zamezila ve vstupu. Žalobce v průběhu správního řízení předložil podklad o porušení ust. § 249a odst. 2 trestního zákona, o němž žalovaný uvádí, že takové podání nebylo na Policii ČR nikdy podáno ani šetřeno. Toto tvrzení žalovaného je v rozporu s listinným důkazem, což je originál listiny ze dne 19.2.2009 nazvané porušení § 249a/2 trestního zákona, kde je jednoznačně otištěno razítko Policie ČR, Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje, Obvodní oddělení, 794 01 Krnov, Albrechtická č. 1 a dále rukou dopsáno dne 20.2.2009 v 10 hod. převzal a podpis. To, že se tato listina nenachází na příslušné součástí policie, nemůže být přisuzováno k tíži žalobce. Na základě uvedených skutečností má žalobce za to, že mu dosud nezaniklo užívací právo k předmětnému bytu a má za to, že mu bylo nezákonným způsobem zamezeno v užívání předmětného bytu. Správní orgán I. stupně rozhodl o zrušení údaje o místu trvalého bydliště žalobce bez toho, že by bylo spolehlivě prokázáno, že existují důvody pro to, že zaniklo užívací právo žalobce k bytu a že tento byt žalobce neužívá.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se žalobce v průběhu celého správního řízení k uzavření dohody o vyklizení bytu nevyjádřil, netvrdil a ani nenamítal, že nedošlo k uzavření dohody o vyklizení bytu, nenapadal ani neplatnost této dohody, ani nezpochybňoval a také nevznesl žádnou námitku, co se týče dohody o vyklizení bytu. Na základě žalobcem zmiňované listiny označené porušení § 249a/2 trestního zákona správní orgán I. stupně usnesením ze dne 3.3.2009 č.j. 08/123/SP/MA/Dr přerušil řízení pro dobu prošetřování trestního oznámení u příslušného orgánu policie. Na základě následného dotazu správního orgánu I. stupně poskytla policie informaci sdělením ze dne 18.5.2009, v němž uvedla, že prověřením ve všech dostupných informačních systémech a evidencích bylo zjištěno, že u obvodního oddělení Policie ČR Krnov nebylo učiněno žádné podání a neproběhlo ani žádné trestní řízení na základě podnětu žalobce. V souladu s ust. § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád) tato listina potvrzuje, že není-li dokázán opak, potvrzuje se pravdivost toho, co je v listině osvědčeno nebo potvrzeno. Správní orgány obou stupňů tedy postupovaly v řízení podle uvedeného zákonného ustanovení a zjistily skutkový stav věci, o němž nebyly důvodné pochybnosti. Provedeným řízením bylo prokázáno, že žalobce se zúčastněnou osobu uzavřeli dohodu rozvedených manželů ze dne 16.5.1996, v jejímž čl. I je uvedeno, jediným členem družstva a nájemcem bytu zůstane zúčastněná osoba. Žalobce se tedy dohodl se zúčastněnou osobou, že ona bude členem v bytovém družstvu a výlučným nájemcem, takže žalobci zanikl nájemní vztah k nemovitosti uzavřením této dohody. Žalovaný má za to, že jiný užívací vztah žalobce k nemovitosti neexistuje. Žalovaný dále uvedl, že žalobce v průběhu správního řízení ani netvrdil pro věc relevantní skutečnosti a ani nenavrhoval provedení důkazů i přesto, že mu správní orgán I. stupně v průběhu správního řízení toto jeho procesní právo umožnil realizovat. V průběhu správního řízení nebyly vzneseny důvodné pochybnosti ze strany žalobce o zjištěném stavu věci. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.), přičemž byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 s.ř.s.).

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že dne 8.12.2008 podala zúčastněná osoba u Městského úřadu v Krnově žádost o zrušení trvalého pobytu žalobce s tím, že na adrese K., P. C., U L. 19 bývalý manžel v současné době nebydlí a ani nepřispívá na nájem. Jako přílohu žádosti předložila rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 13.1.1995 č.j. 16C 225/94, který nabyl právní moci dne 7.2.1995, jímž bylo rozvedeno manželství zúčastněné osoby a žalobce. Dále předložila dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ze dne 20.5.1996, z jejíhož čl. II vyplývá, že se zúčastněná osoba stala výlučným vlastníkem členského podílu k družstevnímu bytu dohodu rozvedených manželů ze dne 16.5.1996, podle níž se zúčastněná osoba stala jediným členem družstva a nájemcem bytu a žalobce nezůstal nájemcem bytu a zavázal se tento vyklidit „dle dohody“. Správní orgán I. stupně oznámením ze dne 9.12.2008 vyrozuměl účastníky řízení o zahájení správního řízení o zrušení trvalého pobytu. Žalobci bylo oznámení doručeno na adresu M. A., N. 35 , kde si písemnost dne 17.12.2008 osobně převzal. K doručení písemnosti došlo prostřednictvím Obvodního oddělení Policie ČR v Městě Albrechticích. Dle úředního záznamu ze dne 2.1.2009 se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně a oznámil, že je v pracovní neschopnosti, takže se nemůže zúčastnit jednání. Tuto skutečnost doložil potvrzením pracovní neschopnosti, přičemž legitimace práce neschopného pojištěnce byla vystavena s uvedením přesné adresy v době pracovní neschopnosti M.A., N. 35. Dle protokolu o ústním jednání sepsaného se zúčastněnou osobou dne 6.1.2009 tato uvedla, že trvá na zrušení trvalého pobytu, neboť žalobce na adrese nebydlí od listopadu 2008, nepřispíval ničím na domácnost, veškeré zařízení bytu je ve vlastnictví zúčastněné osoby. Byla mezi nimi domluva, že pokud bude přispívat na nájemné a ostatní služby, tak může v bytě bydlet, žalobce však tuto dohodu nedodržoval a zúčastněné osobě dluží částku 5.700,- Kč. V bytě nemá žádné své věci. Dle svědecké výpovědi svědkyně Z. P., která je sousedkou zúčastněné osoby, od září roku 2008 žalobce na adrese trvalého pobytu neviděla, i když je stále doma. Dle svědecké výpovědi svědkyně K. K., rovněž sousedky, tato žalobce v domě nevídala od podzimu 2008. Žalobce do protokolu o ústním jednání ze dne 29.1.2009 uvedl po seznámení s podklady rozhodnutí, že zúčastněné osobě dlužnou částku uhradí do konce února. Dohodu rozvedených manželů ze dne 16.5.1996 podepsal pod psychickým nátlakem, kdy byl citově vydírán. Ve věci se obrátí na advokáta a doklad o zahájeném řízení doloží do 13.2.2009. Dne 20.2.2009 doručil žalobce správnímu orgánu I. stupně listinu označenou „porušení § 249a/2 trestního zákona“, která je adresována Policii ČR, Krnov, Albrechtická ulice a kde uvedl, že dne 7.12.2008 přijel domů do bytu U L. 1042/19 v K., kde má dosud trvalé bydliště a zúčastněná osoba reagovala tak, že zavolala Policii ČR, aby jej z bytu vyvedli. Domnívá se, že povinnost vyklidit byt je vázána dohodou rozvedených manželů, kdy v oddíle III. je uvedeno, že byt bude vyklizen dle dohody. O vyklizení bytu neexistuje rozsudek soudu. Dohoda o vyklizení bytu není mezi bývalými manžely doposud uzavřena, proto se žalobce domnívá, že byt vyklidit nemusí ani dosud, jelikož se do dnešního dne se zúčastněnou osobou nedohodl ani ústně ani písemně. Listina obsahuje úřední razítko Policie ČR, obvodního oddělení Krnov, Albrechtická č. 1 a podpis. Součástí správního spisu je smlouva o převodu družstevního obytu do vlastnictví člena družstva, kterou uzavřelo Okresní stavební bytové družstvo Bruntál a zúčastněná osoba dne 9.2.2009, kterou se předmětná bytová jednotka převádí do osobního vlastnictví zúčastněné osoby. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne 6.3.2009. Usnesením ze dne 3.3.2009 č.j. 08/123/SP/MA/Dr bylo řízení přerušeno na dobu prošetření podání, které bylo žalobcem učiněno vůči Policii ČR. Na základě dožádání správního orgánu I. stupně, jaký je stav řízení ve věci oznámení žalobce, bylo obvodním oddělením Policie ČR v Krnově dne 20.5.2009 sděleno, že ve všech dostupných informačních systémech a evidencích nebylo zjištěno žádné trestní řízení ve věci žalobce ani žádné oznámení. Sdělením ze dne 21.5.2009 byli účastníci řízení vyrozuměni o pokračování v řízení. Rozhodnutím ze dne 29.5.2009 č.j. 200845740 bylo návrhu zúčastněné osoby na zrušení údaje o místě trvalého pobytu žalobce na adrese K. P. C., U L. 1042/19 vyhověno a tento údaj byl zrušen. Žalobce v podaném odvolání namítl nesprávné právní posouzení věci, neboť nebyla dosud splněna podmínka zániku užívacího práva žalobce k bytu, když dosud nebyla uzavřena dohoda ohledně vyklizení bytu mezi rozvedenými manželi a samotná skutečnost, že členský podíl k bytu byl dle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů převeden na zúčastněnou osobu, nemá podle něj žádný vliv na užívací právo žalobce k předmětnému bytu. Toto užívací právo trvá žalobci do doby, než ten z rozvedených manželů, na kterého přešla práva spojená s užíváním bytu, zajistí druhému manželovi jistou formu bytové náhrady či tak rozhodne příslušný soud na základě podané žaloby o vyklizení bytu. O podaném odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

Podle ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění (dále jen zákon o evidenci obyvatel) ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. V případě, kdy zrušení údaje o trvalém pobytu požaduje navrhovatel, je povinen podle odst. 2 citovaného ustanovení existenci důvodů rozhodných pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu ohlašovně prokázat.

Citované zákonné ustanovení vymezuje dvě podmínky, které musí být současně naplněny, aby mohlo dojít ke zrušení údaje o místu trvalého pobytu občana. První podmínkou je zánik užívacího práva občana k objektu a druhou podmínkou je, že občan tento objekt nebo jeho vymezenou část neužívá. Obsahem správního spisu má krajský soud za prokázané, že právo užívání bytu ve smyslu ust. § 12 zákona o evidenci obyvatel žalobci zaniklo dohodou rozvedených manželů - společných členů družstva uzavřenou podle § 705 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění a čl. 52 odst. b) stanov OSBD Bruntál dne 16.5.1996 (dále jen dohoda), podle níž jediným členem družstva a nájemcem bytu zůstává zúčastněná osoba. V souladu s ustálenou judikaturou správních soudů (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23.10.2008 č.j. 3 As 38/2008-82) je právo užívání ve smyslu ust. § 12 zákona o evidenci obyvatel chápáno zejména jako právo vlastnické či spoluvlastnické, právo odpovídající věcnému břemeni a právo nájmu. Zúčastněnou osobou předložená dohoda ze dne 16.5.1996 prokazuje zánik nájemního vztahu žalobce k předmětnému bytu. Po následující období žalobci zůstalo právo na bydlení, které bylo také fakticky realizováno. V řízení nebylo prokázáno, že by byla někdy uzavřena dohoda o vyklizení bytu ve smyslu čl. III dohody ze dne 16.5.1996. Tato skutečnost je však z hlediska zániku užívacího práva k bytu zcela irelevantní. Podmínku existence práva užívání ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel nelze totiž směšovat s právem na náhradní byt či ubytování. Takovou otázku lze řešit v rámci občanskoprávních vztahů, avšak ve správním řízení o zrušení trvalého pobytu je zcela bezvýznamná. Na základě uvedeného má krajský soud za to, že první ze zákonných podmínek vymezených ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel byla v případě žalobce splněna. Jeho žalobní námitku o jeho trvajícím právu užívání k bytu neshledal krajský soud důvodnou.

Dále krajský soud posuzoval splnění druhé podmínky pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu a dospěl k závěru, že i tato podmínka byla v posuzované věci splněna. Z obsahu spisu bylo výpovědí zúčastněné osoby a svědeckými výpověďmi dvou svědkyň prokázáno, že žalobce minimálně od listopadu 2008 své právo na bydlení v předmětném bytě nerealizoval. Tento závěr byl potvrzen také tím, že oznámení o zahájení správního řízení bylo prostřednictvím Policie ČR doručeno žalobci na adresu ve M.A., N 35 a tím, že stejnou adresu měl žalobce vykázanou v legitimaci práce neschopného. Žalobce v protokolu, který s ním byl sepsán dne 29.1.2009, tvrzení zúčastněné osoby ani svědkyň o neužívání bytu jeho osobou nepopřel. Krajský soud má tedy za prokázané, že žalobce v bytě v uvedenou dobu fakticky nebydlel. Pokud žalobce argumentoval tím, že nikdy nebyla uzavřena dohoda o vyklizení bytu jeho osobou, je nutno zdůraznit, že k naplnění existence druhé podmínky stanovené § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel je rozhodující faktický stav, tj., že nastane situace, kdy občan neužívá byt po zániku užívacího práva k němu, takže uvedená argumentace je právně irelevantní.

Krajský soud neshledal důvodnou ani žalobní námitku, že správními orgány obou stupňů nebyl akceptován podnět ze dne 19.2.2009, adresovaný Obvodnímu oddělení policie v Krnově, neboť sdělením tohoto oddělení policie ze dne 20.5.2009, založeným ve správním spise, má za prokázané, že žádné takové oznámení nebylo tímto oddělením šetřeno a nebylo mu ani podáno. Žalobce informace obsažené v tomto sdělení zpochybnil v žalobě pouze tím, že poukázal na skutečnost, že jeho podání ze dne 19.2.2009, adresované tomuto obvodnímu oddělení, je opatřeno úředním razítkem tohoto policejního orgánu. Neuvedl však již, že by na základě jeho podání bylo prováděno nějaké šetření, probíhalo trestní řízení či jak vlastně bylo ze strany policie s tímto jeho podnětem naloženo. Žalobce netvrdil tedy nic jiného, než že uvedená listina je opatřena úředním razítkem adresáta. Toto tvrzení však nemůže podle názoru krajského soudu zpochybnit sdělení příslušného oddělení Policie ČR na výslovný dotaz správního orgánu I. stupně, že žádné takové řízení neproběhlo a neprobíhá.

S ohledem na shora uvedené důvody krajský soud žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

O náhradě nákladů řízení účastníků řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu soudního spisu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

O náhradě nákladů řízení zúčastněné osoby bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., když osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, anebo na její návrh z důvodů zvláštního zřetele hodných. V posuzované věc však žádné takové skutečnosti nenastaly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 4. srpna 2011

JUDr. Monika Javorová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru