Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ca 239/2009 - 46Rozsudek KSOS ze dne 29.04.2011

Prejudikatura

9 As 66/2009 - 46

4 Ads 39/2008 - 83

9 As 71/2008 - 109

51 Ca 5/2007 - 45

29 Ca 203/2006 - 61

30 Ca 201/2...

více

přidejte vlastní popisek

22Ca 239/2009 – 46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Miroslavy Honusové

v právní věci žalobců: a) M. J., b) L. J., c) N. J., proti žalovanému: Krajský úřad

Olomouckého kraje, se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, o přezkoumání

rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2009 č.j. KUOK/55701/2009-2/937, a ze dne

21.9.2009 č.j. KUOK/55701/2/2009-4/937, ve věci dodatečného povolení stavebních

úprav a přístavby rodinného domu,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne

29.7.2009 č.j. KUOK/55701/2009-2/937, a ze dne 21.9.2009

č.j. KUOK/55701/2/2009-4/937 se pro vady řízení zrušují a věc se

vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení

částku 2.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2009 č.j. KUOK/55701/2009-2/937, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a) a b) a bylo potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu Lutín (dále jen „stavební úřad“) o dodatečném povolení stavby ze dne 6.4.2009, č.j. SÚ/74/2494/03/09, jímž byly vlastníkům stavby domu č.p. X v Těšeticích

manželům H. a M. R. (dále jen „stavebníci“) dodatečně povoleny blíže specifikované stavební úpravy (včetně provedení obkladu z přírodní žebírkové břidlice v prostoru kuchyně na druhém nadzemním podlaží nad pracovní deskou kuchyňské linky a kolem linky) a přístavba rodinného domu Těšetice č.p. X, na pozemcích parc.č. 122 a 271/1 v k.ú. Těšetice u Olomouce.

Žalobci namítli nezákonnost napadeného rozhodnutí a uplatnili následující námitky.

1) Nesouhlasí se zamítnutím jejich požadavku, aby si stavebníci postavili vlastní štítovou zeď. Je jim sice známo, že stavební úřad takovou stavbu nemohl nařídit ani projednat, není-li předmětem návrhu, ale měl brát v úvahu námitky žalobců v souvislosti s vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavebních úprav a přístavby rodinného domu, tj. bez štítové zdi neměl stavební úpravy dodatečně

povolit.

2) V průběhu správního řízení upozornili na skutečnost, že vyvýšená část štítové zdi cca 600 mm nad římsou je dodatečně postavena ze strany uliční části na štítové zdi žalobců, tedy na jejich majetku a bez jejich souhlasu. Nemůže jít o stavbu ve veřejném zájmu, není-li dostatečně chráněno jejich vlastnické právo. Není proto možné, aby vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavebních úprav a přístavby rodinného domu bylo narušeno vlastnické právo žalobců k nemovitosti.

Na základě této námitky měl stavební úřad nařídit stavebníkům odstranění této stavby, která byla součástí stavebních úprav prováděných bez stavebního povolení, byť v průběhu řízení nebylo zjištěno, kdy došlo ke stavbě vyvýšené části štítové zdi, (stavební povolení však k podobné úpravě nebylo v průběhu stavebního řízení předloženo a pravděpodobně tedy ani neexistuje).

3) Rovněž pokud jde o obložení štípanou břidlicí, žalovaný opomíjí skutečnost, že obložení je provedeno na zdi, která je ve vlastnictví žalobců (jde o II. nadzemní podlaží, kde dům č.p. 107 svoji vlastní zeď nemá). Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabývá pouze tím, že podle jednoho ze znaleckých posudků tento obklad nemůže způsobit žádné poškození předmětné zdi, ale z druhého znaleckého posudku tato skutečnost neplyne.

4) Přestože byly vypracovány dva znalecké posudky, správními orgány byl brán v úvahu jen znalecký posudek Ing. A. B., zatímco k závěrům znaleckého posudku Ing. F. K. nijak nepřihlížejí, aniž by k tomu uvedly jakýkoliv důvod a vyvinuly snahu o vysvětlení rozporů vyplývajících z uvedených znaleckých posudků. Zejména je znalecký posudek Ing. B. zmiňován v souvislosti s obložením štípanou břidlicí a se zvýšením štítové zdi, zatímco u znaleckého posudku Ing. K žalovaný jen konstatuje, že je protireakcí k původnímu znaleckému posudku.

5) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 6.4.2009 nepodali jen žalobci a) a b), ale rovněž žalobkyně c), žalovaný se však jejím odvoláním vůbec nezabýval.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že k žalobní námitce 1) uvedl, že stavební úřad nemůže nařídit vybudovat stavbu (ani pokud by byla již dříve povolena), může však při splnění zákonných podmínek nařídit zabezpečovací práce, nezbytné úpravy a údržbu stavby. Protože stavba štítové zdi nebyla předmětem návrhu, nemohl tuto stavbu stavební úřad projednat, neboť je vázán návrhem stavebníků, který sám nemůže měnit. K 2) žalobní námitce uvedl, že posouzením příčného a výškového posunu střechy se zabývaly i znalecké posudky Ing. B. a Ing. K, z nichž a z předložených dokladů, včetně fotodokumentace, plyne, že k úpravě štítové zdi došlo při stavbě domu č.p. X, tj. v roce 1925 (dům č.p. X byl postaven v roce 1883). Navýšení štítové zdi je tedy původní, provedené současně se stavbou původního domu ve 30. letech minulého století a pohlíží se na něj jako na povolenou část stavby. Ke 3) žalobní námitce uvedl, že v jednom ze znaleckých posudků bylo uvedeno, že tento obklad nemůže způsobit poškození předmětné zdi, proto stavební úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že tento obklad bude částečně rozebrán a po vyjmutí elektrických rozvodů bude vyspraven. Ke 4) žalobní námitce žalovaný uvedl, že správní orgány obou stupňů vycházely z obou znaleckých posudků a k 5) žalobní námitce uvedl, že žalovaný svým rozhodnutím ze dne 29.7.2009 skutečně rozhodl jen o odvolání žalobců a) a b), proto o odvolání žalobkyně c) rozhodl samostatným rozhodnutím.

V replice k vyjádření žalovaného žalobci setrvali na svých námitkách s tím, že 2) žalobní námitku doplnili tím, že požadují, aby žalovaný věrohodně vysvětlil, proč neprovedl místní šetření a své závěry, že štítová zeď je původní, doložil listinnými důkazy.

M. R. se jako osoba zúčastněná na řízení k žalobě nevyjádřil.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že stavební úřad opatřením ze dne 17.12.2003 oznámil účastníkům zahájení řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), o odstranění stavby. Dne 19.1.2004 se uskutečnilo ústní jednání, při němž bylo konstatováno, že stavebníci provedli nepovolené změny stavby v rozporu s vydaným stavebním povolením ze dne 23.3.1982, č.j. výst. 871/82/Vá/S. Stavebníci poté dne 25.2.2004 podali žádost o dodatečné povolení stavby a po jejím doplnění pokračoval stavební úřad v řízení,

kdy rozhodnutím ze dne 4.8.2005 dodatečně povolil stavebníkům „stavební úpravy a přístavbu rodinného domu Těšetice X“ na pozemku parc.č. 122 v k.ú. Těšetice u

Olomouce, provedené bez stavebního povolení. Toto rozhodnutí však bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 5.12.2006 zrušeno a vráceno stavebnímu úřadu k novému projednání. Stavební úřad 26.3.2007 oznámil pokračování v řízení a vyzval stavebníky k doplnění podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí, současně zajistil vypracování znaleckého posudku Ing. B. ze dne 5.5.2007, podle kterého výsledek provedené prohlídky nenasvědčuje tomu, že by v souvislosti se stavebními úpravami a přístavbou rodinného domu č.p. X v Těšeticích došlo k příčnému nebo výškovému posunutí střešních konstrukcí po jejich zhotovení, tedy přibližně po roce 1925, resp. 1982. Obkladem stěny (zdi náležející sousednímu domu žalobců č.p. X) nedochází k negativním vlivům nebo poškozování konstrukce zdiva. Standardní povrchovou úpravou zděných konstrukcí je omítka, ale kromě úprav omítkových lze provést povrchovou úpravu zdiva nejrůznějšími obklady, ať už přímo na zdivo (kontaktní) nebo pomocí roštů atd. Zde je hlavně rozhodující účel užití přilehlých prostor, respektive snaha o odpovídající ochranu zdiva (např. před vlhnutím), vzhled apod. Také užití kamenným pásků nebo mozaiky není neobvyklé, tyto úpravy slouží pro ochranu zdiva, jsou žádoucí a prospěšné. Dne 4.6.2007 se na místě stavby konalo ústní jednání, stavebníci předložili novou dokumentaci stavby a žalobci předložili stavebnímu úřadu znalecký posudek Ing. K. ze dne 23.7.2007, v němž se mimo jiné uvádí, že „obklady v kuchyni souseda v 1. patře není možno ponechat, protože této tolerance by mohlo být zneužito a rozvody pod obkladem by zůstaly funkční pro původní záměr souseda (navíc zřízením obkladů na cizí zdivo byly dotčeny vlastnické vztahy k domu č.p. X)“ a „opravu narušené štítové zdi uváděním do „původního stavu“ nutno doplnit karí sítí do cement. malty, aby statické narušení vepř. štítové zdi bylo adekvátně napraveno. Bude postavena nová vlastní štítová stěna v domě č.p. X.“ Po opatření dalších podkladů, připomínek účastníků řízení včetně žalobců vydal stavební úřad rozhodnutí ze dne 6.4.2009, proti němuž podali všichni žalobci odvolání, v němž uplatnili obdobné námitky jako v nyní podané žalobě. O odvolání žalobců a) a b) rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 29.7.2009 a o odvolání žalobkyně c) samostatným rozhodnutím ze dne 21.9.2009, č.j. KUOK/55701/2/2009, které je zcela shodné s rozhodnutím žalovaného ze dne

29.7.2009. V obou těchto rozhodnutích se žalovaný s odvolacími námitkami žalobců vypořádal zejména tak, že posouzením příčného a výškového posunu střechy se zabývaly i oba předložené znalecké posudky s tím, že podle znaleckého posudku Ing. B. nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k dodatečnému příčnému a výškovému posunu střechy domu Těšetice č.p.X po roce 1925 (kdy byl dům postaven), resp. 1980 a 1982 (byly povoleny stavební úpravy). Žalovaný v této souvislosti poukázal také na znalecký posudek Ing. K., podle něhož došlo ke zvýšení štítové zdi o 60 cm stavebníkem domu č.p. 107, ale v němž se neuvádí, kdy se tak stalo. V posudku Ing. K. je rozebrán technický stav kolem střední zdi u obou nemovitostí (tj. č.p. X a č.p. X) a závěrem se doporučuje zřízení vlastní štítové zdi pro dům č.p. X. Z uvedeného žalovaný dovodil, že k úpravě štítové zdi došlo při stavbě domu č.p. X, tj. v roce 1925 (dům č.p. X byl postaven v roce 1883), a s přihlédnutím k předloženým dokladům a fotodokumentaci je zřejmé, že navýšení štítové zdi je původní, provedené současně se stavbou původního domu ve třicátých letech minulého století a pohlíží se na něj jako na povolenou část stavby. K požadavku žalobců na odstranění obkladu z přírodní žebírkové břidlice ve druhém nadzemním podlaží žalovaný uvedl, že „v jednom ze znaleckých posudků“ je uvedeno, že tento obklad nemůže způsobit žádné poškození předmětné zdi, proto stavební úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že tento obklad bude částečně rozebrán a po vyjmutí elektrických rozvodů bude vyspraven. K požadavku žalobců, aby si stavebníci postavili vlastní štítovou zeď, žalovaný sdělil, že stavební úřad nemůže nařídit vybudovat stavbu (ani pokud by byla již dříve povolená), může však při splnění zákonných podmínek nařídit zabezpečovací práce, nezbytné úpravy a údržbu stavby. Protože stavba štítové zdi nebyla předmětem návrhu, nemohl tuto stavbu stavební úřad projednat, neboť je vázán návrhem stavebníka, který sám nemůže měnit.

V prvé řadě se krajský soud zabýval 5) žalobní námitkou týkající se žalobkyně c), která žalobu podala proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2009, č.j. KUOK/55701/2009-2/937, kterým však o jejím odvolání v rozporu s § 90 odst. 5

správního řádu proti prvoinstančnímu rozhodnutí stavebního úřadu nebylo v důsledku pochybení žalovaného rozhodnuto, což také žalobkyně c) žalovanému vytýká. Žalovaný však v průběhu řízení před soudem své pochybení napravil a vydal rozhodnutí ze dne 21.9.2009, č.j. KUOK/55701/2/2009-4/937, jímž bylo samostatně rozhodnuto o odvolání žalobkyně c), přičemž obě uvedená rozhodnutí žalovaného jsou po obsahové stránce totožná. Tímto postupem s ohledem na shodnost obou rozhodnutí bylo zhojeno pochybení žalovaného i předčasnost žaloby žalobkyně c) (tato podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného, které jí ještě nebylo ve vztahu k její osobě doručeno) a krajský soud přezkoumal obě tato rozhodnutí, na něž je třeba pohlížet jako na jeden celek, neboť také jen jedním rozhodnutím měl žalovaný o odvolání žalobců rozhodnout.

Krajský soud dále dospěl k závěru o důvodnosti 3) žalobní námitky o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí ve vztahu k odvolací námitce žalobců, v níž trvali na odstranění břidlicového obkladu z jejich štítové zdi provedeného v kuchyni ve druhém nadzemním podlaží domu č.p. X, přičemž v odvolání výslovně namítali, že jde o neoprávněný zásah do jejich vlastnických práv a tuto námitku vznášeli žalobci ještě před vydáním rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 6.4.2009 (např. v připomínkách ze dne 3.1.2006, protokol ze dne 4.6.2007). Stavební úřad v rozhodnutí ze dne 6.4.2009 rozhodl jednak tak, že dodatečně povoluje stavební úpravy v rozsahu „V prostoru kuchyně v 2. NP je nad pracovní deskou kuchyňské linky a kolem linky proveden obklad z přírodní řemínkové břidlice, z důvodu ochrany štítové zdi“ a dále, že „Ve II. NP v prostoru kuchyně budou odstraněny veškeré rozvody NN, omítky na stěně poškozené vysekáváním rozvodů budou vyspraveny, obklad z přírodní žebírkové břidlice bude částečně rozebrán a po vyjmutí elektrických rozvodů bude vyspraven.“, ale v odůvodnění svého rozhodnutí k těmto připomínkám žalobců pouze uvedl, že této námitce se nevyhovuje, neboť se jedná o pouhou povrchovou úpravu zdi, zabraňující jejímu poškození a nijak se v tomto směru nezabýval otázkou vlastnického práva k předmětné štítové zdi, na níž je tento obklad umístěn. Touto námitkou jako odvolací se poté ani žalovaný z pohledu zásahu do vlastnického práva žalobců v napadeném rozhodnutí v rozporu s § 89 odst. 2 správního řádu nevypořádal, nijak ji nehodnotil a omezil se jen na konstatování, že daný obklad nemůže způsobit poškození štítové zdi. Předmětná štítová zeď je přitom nesporně ve vlastnictví žalobců a žalovaný se tedy měl vypořádat také s tím, zda umístěním obkladu na této štítové zdi nedochází k zásahu do vlastnického práva žalobců, měl uvést, na základě čeho a k jakým skutkovým a právním závěrům o této otázce dospěl a jaké to má důsledky pro rozhodnutí ve

věci. To však žalovaný neučinil, čímž své rozhodnutí zatížil nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů a v této souvislosti je částečně důvodná 1) žalobní námitka, neboť žalovaný (a také stavební úřad) měl brát při svém rozhodování v úvahu také námitky žalobců týkající se jejich vlastnických práv a v tomto směru zvážit, zda a v jakém rozsahu lze předmětné stavební úpravy dodatečně povolit.

Ve vztahu k 3) žalobní námitce je částečně důvodná také 4) žalobní námitka, neboť v průběhu řízení byly vypracovány dva znalecké posudky (znalecký posudek Ing. B. a Ing. K.), ale žalovaný při vypořádání s odvolací námitkou žalobců týkající se daného břidlicového obkladu uvádí, že vychází „z jednoho ze znaleckých posudků“, aniž by uvedl, který z nich má na mysli. Tato skutečnost neplyne ani z dalšího obsahu jeho rozhodnutí a není tedy zřejmé, na základě jakého konkrétního znaleckého posudku ke svému závěru dospěl, z jakého důvodu nepřihlížel k oběma znaleckým posudkům, resp. jak se vypořádal s rozpory z nich plynoucími.

Na straně druhé z hlediska přezkoumatelnosti je napadené rozhodnutí žalovaného dostatečně odůvodněno ve vztahu k 1) žalobní námitce (v části zamítnutí požadavku žalobců, aby si stavebníci postavili vlastní štítovou zeď) a k 2) žalobní námitce, neboť z napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů žalovaný vycházel, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Žalovaný v napadeném rozhodnutí srozumitelně zdůvodnil, z jakých důvodů nelze stavebníkům nařídit vybudování vlastní štítové zdi (tato není předmětem návrhu), jakož i to, že vyvýšená část štítové zdi cca 600 mm nad římsou nebyla postavena v souvislosti s nyní projednávanými stavebními úpravami a přístavbou, které jsou předmětem daného řízení. V této souvislosti však není

částečně důvodná 4) žalobní námitka, neboť žalovaný při hodnocení doby výstavby vyvýšené části štítové zdi vycházel ze znaleckého posudku Ing. B. i ze znaleckého posudku Ing. Krále a dospěl k závěru, že k tomuto „vyvýšení“ došlo již v třicátých letech minulého století při stavbě domu č.p. X a je třeba na něj pohlížet jako na povolenou stavbu.

Krajský soud tedy napadené rozhodnutí žalovaného bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušil pro jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a současně v souladu s § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení, v němž je vázán právním názorem vysloveným soudem v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, bylo by přinejmenším předčasné, aby se krajský soud zabýval posouzením žalobních námitek týkajících se zejména posouzení otázek zásahů předmětných stavebních úprav a přístavbou stavebníků do vlastnických práv žalobců, s čímž se žalovaný dostatečně nevypořádal.

Pro úplnost krajský soud dodává, že nemohl přihlédnout k dalším námitkám žalobců, které uplatnili ve své replice ze dne 22.1.2010, neboť byly uplatněny po uplynutí dvouměsíční lhůty, v níž je možné žalobu rozšířit o další žalobní body dle § 71 odst. 2 s.ř.s. ve spojení s § 72 odst. 1 s.ř.s., neboť rozhodnutí žalobců ze dne

29.7.2009 bylo žalobcům a), b) doručeno dne 31.7.2009 a rozhodnutí ze dne 15.9.2009 bylo žalobkyni c) doručeno dne 29.9.2009.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z plného procesního úspěchu žalobců, kterým tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu důvodně v řízení vynaložených nákladů (§ 60 odst. 1 s.ř.s.), které představuje pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů

řízení ve lhůtě 30 -ti dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 29. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r. Marcela Jánová předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru