Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 99/2010 - 201Rozsudek KSOS ze dne 05.03.2014

Prejudikatura

2 As 59/2003

3 As 22/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 Afs 86/2014

přidejte vlastní popisek

22 Af 99/2010 - 201

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího

Gottwalda a soudkyň JUDr. Moniky Javorové a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci

žalobce PEGATRON Czech s.r.o. se sídlem Ostrava-Hrabová, Na Rovince 862, v řízení

zastoupeného JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská

Ostrava, Milíčova 12, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel se sídlem Praha 4-

Michle, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne

31.8.2010 č.j. 4417-2/2010-140100-21, ve věci celního dluhu,

takto:

I. Rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.8.2010 č.j. 4417-2/2010-

140100-21 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku

40.314,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Richarda

Mencnera, advokáta se sídlem Ostrava, Milíčova 12.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení

částku 16.861,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského

soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

I.

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava (jehož působnost přešla s účinností od 1.1.2013 na žalovaného), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Ostrava ze dne 21.5.2010 č.j. 8021-10/10-146300-021, kterým bylo žalobci sděleno dodatečně zaúčtované clo na celkovou částku 156.246.562,- Kč, když zboží žalobce deklarované původně pod kódem kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 8528 71 13 00 a 8529 90 65 90 bylo přeřazeno do KN 8528 71 19 00, resp. 8529 90 92 99.

Žalobce v podané žalobě namítá, že v průběhu let 2007-8 dovážel do České republiky sady komponentů, z nichž v České republice sestavoval kompletní elektronické zařízení set top box s komunikační funkcí (dále jen „STB“). Jedná se o spotřební elektronické zařízení, které se v domácnosti připojuje k běžnému televizoru a umožňuje sledování televizních programů a přístup k internetu. Clo nemělo být žalobci doměřeno, neboť:

1) celní orgány interpretují znění KN 8528 71 13 00 nedovoleně restriktivně. STB z materiálního hlediska vykonává všechny funkce zde uvedené (má schopnost přístupu na internet, schopnost interaktivní výměny informací a schopnost přijímat televizní signál). Do doby vydání Vysvětlivky KN zn. 2008/C 112/03 (dále jen „Vysvětlivky 2008“) nebyly pojmy „modem“ a „video tuner“ v celních předpisech specificky definovány a žalobce v návaznosti na obvyklý a rozumný výklad použitých pojmů v době uskutečnění dovozu klasifikoval svůj STB jako „set-top box s komunikační funkcí“. Hlavní součástkou STB je komponent SMP8635LF, který zajišťuje m.j. i obousměrnou (interaktivní) komunikaci STB s internetem prostřednictvím LAN rozhraní integrovaného v hlavním čipu. Interaktivní komunikace STB s internetem pak probíhá za pomocí tzv. komunikačního protokolu, kdy však hlavní čip SMO8635LF sám neprovádí modulaci a demodulaci přenosového signálu – to je však zajištěno modulačním/demodulačním čipem ICS1893BF, který je součástí STB. Tyto dva čipy (SMP8635LF a ICS1893BF) tak ve vzájemné kooperaci provádějí modulaci a demodulaci dat vysílaných a přijímaných STB tak, aby mohla být přijímána a vysílána data ve vztahu k internetu. Zde žalobce odkazuje na rozsudek SDEU ze dne 22.11.2012

1)ve spojených věcech sp. zn. C-320/11, C-330/11, C-382/11 a C-383/11 (dále jen „rozsudek C-320/11“), podle něhož je třeba význam a dosah pojmu modem třeba vykládat v souladu s jeho obvyklým smyslem, s přihlédnutím k cíli, který právní úprava sleduje. Pojem modem tak zahrnuje i jiná zařízení než ta, která provádějí převod analogového signálu na digitální a naopak. Rozhodujícím kritériem pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je schopnost přístupu na internet, při současném zajištění interaktivity (obousměrné výměny informací); 2) je-li žalobci vytýkáno, že jeho STB neobsahuje „modem“, pak podle obecného chápání (zde bez ohledu na Vysvětlivky 2008) je podle žalobce modemem každé zařízení, které umožní připojit STB k internetu. Modemem je tak každé zařízení modulující a demodulující signály, tzn. měnící charakteristiku elektrického signálu za účelem přenosu informací, např. mezi set-top boxem a komunikační linkou. Z tohoto pohledu je podle žalobce nerozhodné, jakým typem konektoru je zařízení vybaveno či zda je připojeno k analogové telefonní lince, počítačové síti WLAN, aj.;

3) žalobcův STB umožňoval připojení k „modemu“ ve smyslu úzkého výkladu Vysvětlivek 2008 jako k modemu externímu. Připojením externího „modemu“ k zařízení jsou pak naplněny znaky KN 8528 71 13 00;

4) částka dlužného cla nebyla žalobci původně zaúčtována v důsledku jednání ležícího na straně celních orgánů [čl. 220 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Celní kodex“], neboť jednak celní orgány vykládaly KN 8528 71 13 00 odlišně před a po vydání Vysvětlivek 2008, jednak žalobce již v r. 2007 aktivně a intenzivně s celními orgány spolupracoval za účelem stanovení správního sazebního zařazení (pokud by na jeho zboží mělo být uvaleno clo 14% namísto 0%, ztratil by dovoz zboží pro žalobce ekonomický význam). Zde žalobce odkazuje na kontrolní protokol Celního úřadu Ostrava ze dne 17.8.2007 č.j. 1608-07/07-1463-031, kde Celní úřad Ostrava podle žalobce uznal sazební zařazení do KN 8528 71 13 00 za správné. Dále žalobce podal 21.11.2007 žádost o závaznou informaci o celním zařazení zboží, která mu však nebyla vydána, jen 3.12.2007 byla vydána informace nezávazná doporučující právě zařazení do KN 8528 71 13 00. Závazná informace (zařazující zboží do KN 8528 71 19 00) byla vydána až 7.4.2008. Až do této doby celní orgány samy nevěděly, jak vykládat KN 8528 71 13 00 a s ohledem na shora popsaný vývoj byl žalobce v dobré víře o správnosti zařazení zboží do KN 8528 71 13 00.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) – 3) ani před vydáním Vysvětlivek 2008 nemohlo být o významu pojmu modem pochyb, když již Vysvětlivky ze dne 28.2.2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1 – dále jen „Vysvětlivky 2006“) definují modem jako „modulátor-demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Celní orgány navíc vycházely z výslovného znění KN 8528 71 13 00, když si byly vědomy rozsudků Soudního dvora Evropské unie (dříve též Evropský soudní dvůr nebo Soudní dvůr Evropských společenství - dále

) aj. o tom, že obsah vysvětlivek jen „SDEU“) sp. zn. C-445/04, C-500/04musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah. Pojem modem byl a je náležitě pro účely sazebního zařazení objasněn a až do doby, kdy bude samotný Celní sazebník reflektovat technický pokrok či deklarovat zájem i toto technické řešení podřadit nižší celní sazbě, je nutno vycházet z aktuálního znění Celního sazebníku a tím i v případě KN 8528 71 13 00 z požadavku na přítomnost modemu, nikoli však již síťové karty či podpůrného čipu. Podpůrný čip je totiž elektronickým integrovaným obvodem, který se z hlediska KN zařazuje do čísla 8542, nikoli 8517 – nemůže se jednat o modem. Obsahuje-li zařízení síťovou kartu, ta slouží jen k funkčnosti rozhraní ethernetového, nenahrazuje ovšem modem či jiný komponent provádějící sdruženou funkci modulace a demodulace signálu. Komunikace přes internet tak není STB schopen samostatně, ale vždy jen pomocí externího modemu či jiného komponentu (který však zařízení samo neobsahuje). Předmětné zařízení není navíc s to připojit se než na jedinou internetovou stránku. Rozsudek SDEU sp. zn. C-320/11 nemohl žalovaný při svém rozhodování aplikovat,

) veškerá rozhodnutí SDEU jsou dostupná na http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs když v době rozhodování žalovaného ještě tento rozsudek neexistoval; navíc jeho body [28] a [30] svědčí správnosti názoru žalovaného;

4) žalobce sice konzultoval s Celním úřadem Ostrava otázku správného sazebního zařazení zboží, ovšem Celní úřad Ostrava od prvopočátku žalobci sděloval, že v souvislosti se zařazováním zboží do KN 8528 71 13 00 je nutno se zabývat přítomností modemu (nikoli síťové karty) pro přístup k internetu. Není-li v STB obsažen modem, výše cla je 14% (zde žalovaný odkazuje na korespondenci mezi žalobcem a Celním úřadem Ostrava, podle které tato informovanost žalobce byla založena min. od 18.5.2007). Informace Celního úřadu Ostrava tak směřovaly k jednoznačnému významu přítomnosti modemu. Už v tomto období nemohlo být pochyb o významu slova modem, argumentace změnou výkladu je proto lichá. Odkazuje-li se žalobce na kontrolní protokol ze dne 17.8.2007, bylo vycházeno z vyjádření žalobce, že STB modem obsahuje. V nyní posuzované věci (srov. protokol ze dne 4.11.2009) se však žalobce vyjadřuje jinak: „V pravém významu slova ,modem’, který provádí modulaci a demodulaci signálu z analogového na digitální a opačně, tento naše desky neobsahují.“ a potvrzuje, že modem neobsahovaly žalobcovy výrobky „ani v minulém období“. Argumentuje-li žalobce postupem při vydávání závazné informace, pak žadatel o závaznou informaci musí ve smyslu čl. 12 Celní kodexu akceptovat proces vydávání závazných informací v návaznosti na jednání Výboru pro celní kodex. Postup při vydávání závazné informace probíhal v souladu i s čl. 7 a 9 prováděcího Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. Informace vydaná žalobci 3.12.2007 pak vycházela z vlastního popisu zboží žalobcem, který osvědčoval, že výrobek modem obsahuje.

II.

Krajský soud již o věci rozhodoval rozsudkem ze dne 29.5.2013 č.j. 22 Af 99/2010-143, ten však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2013 č.j. 1 Afs 72/2013-43 a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud zdejšímu soudu vytkl, že v rozsudku ze dne 29.5.2013 krajský soud:

• neodůvodnil (s příslušnými odkazy na provedené dokazování) řádně své závěry, že: - STB komunikuje s okolím stejně jako osobní počítač či notebook pomocí ITP protokolu tak, že data vysílá a přijímá, k čemuž zásah jiného přístroje nevyžaduje;

- pakliže pro dálkovou komunikaci vyžaduje STB připojení externího zařízení pro převod signálu na krátké vzdálenosti na signál pro dlouhé vzdálenosti, kdy toto zařízení bude odlišné, pro běžnou telefonní linku, pro ADSL, pro kabelovou televizi, pro WiFi, atd., jedná se již jen o techniku zprostředkovávající vyšší kvalitu signálu přenášeného na delší vzdálenosti (kdy však příjmu a vysílání tohoto signálu je STB schopen sám),

• vůbec se nevyjádřil k argumentaci žalovaného v napadeném rozhodnutí; • vůbec se nevyjádřil k argumentaci žalovaného obsažené v podání ze dne 28.5.2013; • nevyložil, zda a proč se důvody zrušení rozhodnutí vztahují na všechny kategorie žalobcem celně deklarovaného zboží.

III.

U dnešního jednání bylo objasněno, že žalobce do České republiky dovážel zboží roztříditelné do čtyř skupin: a) deklarované žalobcem podpoložkou 8528 71 13 00 jako „videotunery – set-top box s komunikační funkcí (…) v rozloženém stavu před kompletací“, kdy toto zboží je popisováno již v rozsudku ze dne 29.5.2013 a bylo znalecky zkoumáno; toto zboží bylo právě pro absenci modemu zařazeno žalovaným do podpoložky 8528 71 19 00. Toto zboží neslo různé obchodní názvy (Freebox, Netgem 7500 Series, Netbox 7600, Tilgin Mood 300, SA IPP330HD a SA IPP430MC), vždy se však z pohledu celního zařazování jednalo o výrobek téhož charakteru;

b) deklarované žalobcem podpoložkou 8529 90 65 90 jako „elektronické sestavy ostatní – základní desky k set top boxům“, kdy se fakticky jedná již o hotový výrobek, který byl i celními orgány z tohoto důvodu zařazen do čísla 8528, avšak právě pro absenci modemu nebyl celními orgány zařazen do podpoložky 8528 71 13 00;

c) α) deklarované žalobcem podpoložkou 8528 71 13 00 jako „set-top box v rozloženém stavu, do něhož bude vložena základová deska), a β) deklarované žalobcem podpoložkou 8529 90 65 90 jako „elektronické sestavy ostatní – základní desky k set-top boxům“, kdy se vesměs jedná o „krabice“ (chassis, šasi) dovážené buď samostatně nebo jako sada dílů s těmito dalšími dílčími samostatně loženými komponenty (příp. některými z nich):

- krytka,

- napěťový zdroj, - SCART kabel, - RF kabel,

- napájecí kabel, - napájecí kabel pro HDD, - ethernet kabel,

- datový kabel pro připojení HDD, - čtečka paměťových karet,

- napěťový zdroj,

- pasivní chladič, - manuál k obsluze, - ventilátor,

- dálkový ovladač, - AAA baterie,

- gumové nožky, - křížový spínač, - držák HDD,

- obalový materiál, - šroubky.

Týká-li se zboží uvedeného pod písm. c), je mezi stranami spor o to, zda lze toto zboží charakterizovat jako elektronickou sestavu a zda má být toto zboží posouzeno dle charakteristiky hotového výrobku, pro jehož kompletaci bylo určeno [tj. výrobku uvedeného shora pod písm. a)] či samostatně jako část (součást).

IV.

Krajský soud tedy znovu přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

V.

Pro sazební zařazení zboží uvedeného v části III. tohoto rozsudku pod písm. c) je relevantní právní úprava přílohy I. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů, podle které předmětné zboží spadá do třídy XVI. KN.

V.A.

Podle poznámky 2. k třídě XVI. KN: […)] se části a součásti strojů […)] zařazují podle následujících pravidel: a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoli z čísel kapitol 84 nebo 85 […)], se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na stroj, pro který jsou určeny;

b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož čísla […)], se zařazují jako stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel […)] 8529 […)];

c) všechny ostatní části nebo součásti se zařazují do odpovídajících čísel […)] 8529, […)].

Podle poznámky 4. k třídě XVI. KN: Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím, převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci.

Podle doplňkové poznámky 3. k třídě XVI. KN: Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2a) rovněž použije na stroje dodávané v dílčích zásilkách.

Podle všeobecného pravidla 2a) pro výklad KN: Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku. Totéž platí pro zařazení kompletního nebo dokončeného výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako kompletní nebo dokončený výrobek), který je předkládán v nesmontovaném nebo rozloženém stavu.

) nevztahuje se na předmětné zboží – pozn. soudu

Znění relevantních čísel, položek a podpoložek preferovaných účastníky je pak následující:

8528 […)] televizní přijímací přístroje […)]

- Televizní přijímací přístroje […)]:

- - Nekonstruované k zabudování video displeje nebo obrazovky

- - - Videotunery

8528 71 13 - - - - Přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným

modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací, schopné přijímat televizní signál („set-top boxy s komunikační funkcí“)

8528 71 19 - - - - Ostatní

8529 Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně

)] 8528: s přístroji čísel […

8529 90 - Ostatní

- - Ostatní

8529 90 65 - - - Elektronické sestavy

8529 90 92 - - - Pro […)] přístroje čísel […)] 8528

V.B.

Krajský soud pokládá podle shora uvedeného znění příslušné právní úpravy za vyloučené, aby zboží, jak bylo popsáno v části III. písm. c) tohoto rozsudku, bylo sazebně zařazeno podle sazebního zařazení stroje, k jehož kompletaci je určeno, a to z těchto důvodů:

- aplikace všeobecného pravidla 2a) je v případě tohoto zboží podmíněna žádostí žalobce a podmínkami stanovenými celními orgány (doplňková poznámka 3. k třídě XVI.) – žádné skutkové tvrzení o takové žádosti či podmínkách žádný z účastníků soudu nepředložil;

- podle názoru soudu je neaplikovatelná poznámka 4. k třídě XVI. připouštějící zařazení jednotlivých komponentů dle určené funkce, neboť zdejší soud má za to, že aplikace této poznámky má své místo toliko při současném (jediném) dovozu všech komponentů zároveň, tzn. nikoli dílčími dodávkami, jak se stalo v nyní posuzovaném případě;

- současně je neaplikovatelná prvá část poznámky 2b) k třídě XVI., neboť celá tato poznámka alternativně připouští zařazení části (součásti) buď podle stroje nebo do svého samostatného čísla. Vůči této poznámce jako úpravě obecné pak zvláštní úpravu představuje samotné znění čísel 8528 a 8529, kdy do čísla 8528 jsou zahrnuty jen stroje jako celky, zatímco číslo 8529 tvoří výlučně právě Části a součásti vhodné pro použití hlavně nebo výhradně s přístroji čísel […)] 8528. Pro uplatnění zásady „lex specialis derogat legi generali” je tedy zařazení do čísla 8528 vyloučeno;

- uplatní se proto poznámka 2a) k třídě XVI., podle které části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoli z čísel kapitoly 85, se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na stroj, pro který jsou určeny).

V.C.

Podle krajského soudu dále nelze zboží uvedené v části III. tohoto rozsudku pod písm. c) nazvat ani Elektronickou sestavou.

Definici elektronické sestavy podávají Poznámky ke kombinované nomenklatuře vydávané Komisí v Úředním věstníku EU, když tyto ve znění účinném pro roky 2007 a 2008 (Úř. věst. C 50, 28.2.2006) uváději: „Elektronické sestavy sestávají z jednoho nebo více tištěných obvodů vybavených elektronickými integrovanými obvody nebo mikrosestavami. Mohou rovněž obsahovat diskrétní aktivní prvky, diskrétní pasivní prvky, výrobky čísla 8536 nebo jiné elektrické nebo elektromechanické součástky, za předpokladu, že neztrácejí svůj charakter jako elektronické sestavy.“

Z uvedené definice je zřejmé, že elektronickou sestavou je to, co již bylo sestaveno, nikoli sada (soubor, hromada) volně ložených dílů, které mají být teprve sestaveny.

V.D.

Z uvedených důvodů přisvědčuje krajský soud žalovanému, že zboží, jak je popsáno shora v části III. tohoto rozsudku pod písm. c), nemůže být zařazeno jako stroj do čísla 8528 ani jako elektronická sestava do podpoložky 8529 90 65. Sazební zařazení do podpoložky 8529 90 92 jako:

Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel 8528

- ostatní

- - ostatní

) aplikace poznámky 2c) k třídě XVI. je vyloučena, když došlo k naplnění podmínek aplikace poznámky 2a). Ani aplikace poznámky 2c) by však nemohla vést k zařazení tohoto zboží do čísla 8528, neboť poznámka 2c) vůbec zařazení do tohoto čísla neumožňuje – naopak preferuje zařazení částí a součástí m.j. právě do čísla 8529

- - - pro přístroje čísel 8528,

jak ho provedl žalovaný, je tedy v souladu s citovanou právní úpravou.

Proto shledal krajský soud žalobní námitky směřující proti sazebnímu zařazení tohoto zboží nedůvodnými.

VI.

Krajský soud dále zdůrazňuje, že pro posouzení této věci je nerozhodné rozlišování mezi zbožím uvedeným v části III. tohoto rozsudku pod písm. a) a b), když se podle shodného tvrzení stran jedná vždy o hotový výrobek položky 8528 71, přičemž u obou skupin zboží jsou strany ve sporu toliko o zařazení do podpoložky 8528 71 13 podmíněného přítomností modemu v předmětném stroji.

VI.A.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že v souladu s nynější argumentací žalovaného je stěžejním důvodem napadeného rozhodnutí závěr žalovaného o nepřítomnosti modemu v STB, který namísto modemu obsahuje síťovou kartu, která je technicky zařízením odlišným. O výkladu pojmu modem nemá žalovaný pochyb, když již ve Vysvětlivkách 2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1) je pojem modem definován jako „modulátor-demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Žalovaný zdůrazňuje, že vycházel z výslovného znění KN 8528 71 13 00, nikoli z Vysvětlivek 2008, když si je vědom rozsudků SDEU sp. zn. C-445/04, C-500/04) aj. o tom, že obsah vysvětlivek musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah.

VI.B.

Krajský soud doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru kybernetika a výslechem znalce, kdy zjistil, že STB umožňuje obousměrnou komunikaci s okolním světem přes rozhraní Ethernet. Některé komponenty zařízení provádějí modulaci signálu a některé demodulaci. Zařízení však neobsahuje jeden komponent, který by prováděl současně modulaci i demodulaci a zároveň sloužil obousměrné komunikaci; proto podle znalce neobsahuje komponent, který by jako jediný bylo lze označit za modem. Současně znalec uvádí, že funkce modemu nemusí být z technického hlediska zajišťována jedinou součástkou, funkčně lze tyto funkce zajistit propojením vícerých komponentů. Obvod ICS1893BF lze označit za integrovanou síťovou kartu pro lokální počítačové sítě (obdobnou síťové kartě v osobním počítači či notebooku), kdy v těchto sítích jsou již signály přenášeny jako digitální data v základním pásmu (napěťové úrovně odpovídající logickým hodnotám „1“ a „0“), proto se zde modulace a demodulace neužívá. Jakkoli STB není primárně určen pro práci s internetem, pro zajištění svých funkcí z internetu přijímá informace a také je na internet vysílá. Zařízení komunikuje s okolím prostřednictvím příslušného protokolu ITP, je tedy schopno z tohoto pohledu komunikovat s internetem, to však není podmínka jediná. Aby totiž zařízení mohlo k přenosu dat využívat internet v podmínkách běžného uživatelského připojení, potřebuje – stejně jako např. osobní počítač či notebook – další přídavné zařízení. Internetový signál, jak je na delší vzdálenosti šířen, není totiž STB schopen samostatně zpracovat (přímé zapojení internetového kabelu do ethernetového vstupu STB by nebylo funkční). Přenos dat způsobem, jakým komunikuje STB s okolím, se na delší vzdálenosti nepoužívá, když by docházelo k velkým vnějším vlivům, šumům, apod. Jako každý počítač či notebook potřebuje i předmětný STB pro připojení k internetu přídavné zařízení (jehož provedení bude závislé na způsobu připojení k internetu – telefonní linka, WiFi, kabelová televize, atd.). Na rozdíl od osobního počítače či notebooku se však předmětný STB bude vždy připojovat jen k určenému jedinému poskytovateli služeb (společnost Free) tak, jakoby se počítač či notebook připojoval vždy jen k jediné internetové stránce.

VI.C.

Podle přílohy I. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů, je znění KN 8528 71 13 (preferovaného žalobcem) a KN 8528 71 19 (preferovaného žalovaným) toto:

)] televizní přijímací přístroje […)] 8528 […

- Televizní přijímací přístroje […)]:

- - Nekonstruované k zabudování video displeje nebo obrazovky

- - - Videotunery

8528 71 13 - - - - Přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným

modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací, schopné přijímat televizní signál („set-top boxy s komunikační funkcí“)

8528 71 19 - - - - Ostatní.

Výklad těchto ustanovení poskytl SDEU v rozsudku sp. zn. C-320/11.

Tento rozsudek v bodech [25] – [37] (včetně bodů [28] a [30], na které odkazuje žalovaný) shrnuje vstupní informace, dosavadní praxi a judikaturu k řešeným otázkám, jak tyto skutečnosti tvořily vstupní údaje pro vlastní úvahy SDEU v řešené věci, nepředstavují řešení věci ani vlastní meritorní úvahu SDEU – ta je obsažena až v bodech [38] a násl. uvedeného rozsudku.

Jakkoli pak SDEU v bodě [40] rozsudku konstatoval, že modem – v obvyklém smyslu tohoto pojmu – je používán k přenosu digitálních dat mezi počítači pomocí analogového nosiče (...) provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně provádí demodulaci analogových dat, aby je převedl na digitální, ihned v bodě [41] navazuje, že pojem modem v obvyklém smyslu může zahrnovat i jiná zařízení než ta, která převádějí digitální signál na analogový signál (...), pojem modem byl použit k označení jiných zařízení zajišťujících modulaci a demodulaci jinými prostředky a také případně bez převádění digitálního signálu na analogový signál, v bodech [44] a [45] vyloučil aplikovatelnost Vysvětlivek 2008 a v bodech [46] – [52] uzavřel, že je třeba vykládat nikoli jen slovo modem, ale celkově pojem modem pro získání přístupu na internet. Tím je zařízení, které je schopno získat přístup na internet a zajistit interaktivitu nebo obousměrnou výměnu informací. Pro účely sazebního zařazení je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá, definice pojmů modulace a demodulace tedy není pro účely zařazení (...) do podpoložky 8528 71 13 00 KN nezbytná. Nezbytnost zabudování modemu vyložil SDEU tak, že přístup na internet nesmí vyžadovat zásah jiného přístroje nebo mechanismu.

Z uvedeného rozsudku SDEU jednoznačně vyplývá, že pro otázky posouzení zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je lhostejné, zda toto zboží obsahuje modem jako zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální. Rozhodující je toliko interaktivita či obousměrná výměna informací pomocí počítačové sítě, kdy technika k tomu použitá nehraje roli.

VI.D.

Pokud tedy žalovaný ve své argumentaci – zopakované ve vyjádření ze dne 28.5.2013, v kasační stížnosti ze dne 28.8.2013 a v dnešním závěrečném návrhu – setrvává na názoru, že rozhodující pro sazební zařazení je sdružená funkce modulace a demodulace signálu [lhostejno jaké přístupové sítě a technologie)], je nutno tuto jeho argumentaci zcela odmítnout právě s poukazem na shora uvedený rozsudek SDEU, podle něhož je zcela lhostejné, zda takovou funkci zboží provádí.

V návaznosti na tento závěr SDEU je nutno též vykládat znalecký posudek Mgr. L., pokud znalec vyslovil, že modem ve smyslu zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a naopak, posuzované zboží neobsahuje). Znalec se takto vyjadřoval k modemu právě jako k zařízení se shora již opakovaně popsanými funkcemi. Ty jsou však podle SDEU pro sazební zařazení zboží zcela irelevantní.

VI.E.

) str. 2, prvý a druhý odstavec, str. 3 třetí (tj. za internetovými odkazy) a čtvrtý odstavec, str. 5 prvý a druhý odstavec vyjádření ze dne 28.5.2013; str. 4, pátý odstavec; str. 5, poslední odstavec; str. 6, prvá část podtrženého textu – kasační stížnost ze dne 28.8.2013

) viz vymezení pojmu „modem“ na str. 5 - 9 a odpovědi na otázky 1. a 2. na str. 20 písemného znaleckého posudku; v tomto smyslu pak znalec užívá slovo „modem“ v odpovědi na otázky 4. a 5. písemného znaleckého posudku (str. 20 - 21); při ústní výpovědi dne 3.4.2013 nebyl na tuto problematiku již dále tázán

Tuto definici STB naplňuje, když podle znaleckých závěrů komunikuje s okolím stejně jako jakýkoli osobní počítač či notebook pomocí ITP protokolu tak, že data vysílá i přijímá, k čemuž zásah jiného přístroje nevyžaduje.

Tento závěr znalec vyslovil zejména při své výpovědi před soudem dne 3.4.2013, pokud uvedl, že jakkoli předmětné zařízení neslouží k využívání internetu (přenášení internetových informací k uživateli a naopak), přístupu na internet k plnění svých funkcí (příjmu a zpracování televizního signálu) využívá). Znalec výslovně uvedl, že předmětné zařízení je schopno přijímat z internetu informace a in formace na internet i vysílat), kdy znalec detailně popsal zejm. způsob vysílání informací do sítě prostřednictvím ITP protokolu) a uvedl, že z hlediska schopnosti připojení k internetu se předmětné zařízení chová stejně jako běžný osobní počítač, notebook, atp.) Uvedl současně, že předmětné zařízení je schopno i přijmout datové pakety právě prostřednictvím ITP protokolu, konkrétně datové pakety obsahující obraz a zvuk a tyto zprostředkovat uživateli).

VI.F.

Pokud bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že pro dálkovou komunikaci vyžaduje STB připojení externího zařízení pro převod signálu pro krátké vzdálenosti na signál pro dlouhé vzdálenosti, kdy toto zařízení bude odlišné pro běžnou telefonní linku, pro ADSL, pro kabelovou televizi, pro WiFi, atd.), má krajský soud za to, že se jedná již jen o techniku zprostředkovávající vyšší kvalitu signálu přenášeného na delší vzdálenosti (samotného příjmu a vysílání signálu je však STB – stejně jako osobní počítač či notebook – schopen sám).

Závěr o samostatné schopnosti předmětného zařízení komunikovat s okolím vztahuje krajský soud právě na datové pakety vysílané a přijímané předmětným zařízením pomocí ITP protokolu, jak byly shora popsány. Má za to, že vysílá-li předmětné zařízení data (mimo sebe samého) a je s to data zvnějšku i přijímat, nelze než uzavřít, že komunikuje, a to se svým okolím.

VI.G.

Naznačuje-li žalovaný ve vyjádření ze dne 28.5.2013 a v kasační stížnosti), že jakkoli se může jednat i o modem kabelový, příp. procesor, musí předmětné zařízení vždy provádět funkci modulace a demodulace, krajský soud opakovaně

) str. 2, poslední odstavec protokolu o jednání ze dne 3.4.2013) str. 3, písm. b) protokolu o jednání ze dne 3.4.2013

) str. 15 písemného znaleckého posudku; str. 4, druhý odstavec protokolu o jednání ze dne 3.4.2013 ) str. 4, druhý a třetí odstavec protokolu o jednání ze dne 3.4.2013

) str. 4, třetí odstavec, poslední věta protokolu o jednání ze dne 3.4.2013 ) znalec popsal přídavné zařízení označované při protokolaci jako „bílá krabička B“ s tím, že signál na dlouhé vzdálenosti (chápaný obecně jako internet) je nutno pro jakékoli komunikující zařízení vždy modulovat a demodulovat, když pro komunikaci na dlouhé vzdálenosti je základní signál vysílaný zařízením (např. i počítačem či notebookem) a jím přijímaný nepraktický s ohledem na vnější vlivy, šumy, atd. – str. 4, druhý odstavec protokolu o jednání ze dne 3.4.2013

) přesahový odstavec ze str. 4 na str. 5 vyjádření ze dne 28.5.2013 str. 4, čtvrtý odstavec kasační stížnosti zdůrazňuje, že podle odkazovaného rozsudku SDEU je tato funkce pro sazební zařazení zboží nerozhodná.

Proto je též nerozhodné, že kompletní zařízení má být dodáváno ve čtyřech balících, z nichž jeden obsahuje modem ADSL).

Krajský soud připouští, že podaný výklad SDEU nekoresponduje zcela s obecným chápáním významu slova modem, které vzniklo jako zkratka slov modulace a demodulace, judikaturu SDEU však respektuje a v nyní posuzované věci neshledal žádné skutečnosti odlišující nyní projednávanou věc od případu řešeného SDEU v jeho shora odkazovaném rozsudku.

VI.H.

Namítá-li konečně žalovaný vůči znaleckému posudku, že nebyla provedena zkouška připojení k internetu, a to samostatně, bez zásahu dalšího mechanismu), nemá to podle názoru vliv na správnost jeho zjištění, jak byla soudu prezentována.

Znalec totiž popsal způsob komunikace zkoumaného zařízení s okolím pomocí ITP protokolu, tento způsob komunikace zkouškou ověřil (pro určení tohoto způsobu komunikace není rozhodné, že se tak stalo jen propojením s notebookem – rozhodná je komunikace s okolím jako taková), přičemž popisoval-li přídavné zařízení, které by při připojení k internetu použil, jedná se jen o zařízení zlepšující kvalitu signálu pro přenos na delší vzdálenosti, k čemuž se již soud vyjádřil pod bodem VI.F. shora.

VI.I.

Pro posouzení schopností STB z hlediska KN 8528 71 13 00 je dále nerozhodné, zda se STB připojuje vždy výlučně k jedné internetové stránce či zda umožňuje připojení k vícero internetovým adresám (žalovaný zdůrazňuje, že předmětné zařízení se vždy připojí toliko k internetovému portálu společnosti Free), neboť znění KN 8528 71 13 00 v této vlastnosti mezi jednotlivými zařízeními nerozlišuje – toto kritérium tedy jako relevantní nestanoví.

VII.

Jak bylo shora konstatováno, napadené rozhodnutí žalovaného je vystavěno na opačném závěru (že pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je nezbytná přítomnost zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální). Tento závěr žalovaného, který tvoří nosnou konstrukci všech úvah a závěrů napadeného rozhodnutí a vyjádření žalovaného v soudním řízení byl soudem shledán nesprávným. Proto soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro jeho nezákonnost zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou celní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.

VIII.

) což žalovaný namítá na str. 5, druhý odstavec kasační stížnosti ) str. 5, třetí odstavec kasační stížnosti

S ohledem na nesprávné závěry žalovaného o správnosti sazebního zařazení zboží se soud již nezabýval otázkami dobré víry a legitimního očekávání žalobce [žalobním bodem 4)], když posouzení těchto otázek by nemohlo vést soudu k jinému rozhodnutí o věci. Posouzení žalobcovy dobré víry či jeho legitimního očekávání by mělo místo jen v situaci, kdy by bylo sazební zařazení předmětného zboží provedené celními orgány shledáno správným, což se však v nyní posuzovaném případě nestalo.

IX.

České republice vznikly v tomto řízení náklady znalečného, jehož výše nekrytá složenou zálohou představuje 16.861,- Kč). S ohledem na plný procesní neúspěch žalovaného v tomto sporu uložil soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. povinnost k náhradě těchto nákladů žalovanému.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce byl plně procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek

2.000,- Kč b) zaplacená záloha na znalecký posudek
10.000,- Kč c) náklady právního zastoupení advokátem

α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko-
nech právní služby do 31.12.2012: § 7, § 9 odst. 3 písm. f) 1) příprava a převzetí věci vyhl. č. 177/1996 Sb. 2) sepis žaloby
ve znění do 31.12.2012 2.400,- Kč β) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko-
nech právní služby po 31.12.2012

1) účast u jednání 3.4.2013

2) sepis podání ve věci 17.4.2013 3) účast u jednání 29.5.2013

4) vyjádření ke kasační stížnosti § 7, § 9 odst. 4 písm. d)

vyhl. č. 177/1996 Sb. 5) sepis podání ve věci 28.2.2014 6) účast u jednání 5.3.2014 ve znění od 1.1.2013 18.600,- Kč γ) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / úkon při úkonech právní pomoci § 13 odst. 3 vypočtených pod písm.α ), β) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2.400,- Kč δ) DPH 21%
§ 57 odst. 2 s.ř.s. 4.914,- Kč

) znalečné dle usnesení ze dne 28.2.2013 č.j. 22 Af 99/2010-94 ....................... 23.252,- Kč znalečné dle usnesení ze dne 25.4.2013 č.j. 22 Af 99/2010-122 ....................... 3.609,- Kč žalobcem zaplacená záloha dle usnesení ze dne 11.10.2012 č.j. 22 Af 99/2010-59 . - 10.000,- Kč Celkem .................................................................................................................. 16.861,- Kč Celkem

40.314,- Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 5. března 2014

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru