Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 91/2011 - 68Usnesení KSOS ze dne 14.12.2011

Prejudikatura

8 Ans 3/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Ans 1/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22 Af 91/2011 – 68

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce Ing. V. K., v řízení zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Ostrava-Poruba, Josefa Skupy 1639/21, adresa pro doručování Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 125, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ostravě se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Na Jízdárně 3, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci důchodové daně a daně z objemu mezd za rok 1992,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 6.5.2011 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, kdy se domáhá aby žalovanému bylo uloženo rozhodnout ve věci důchodové daně a daně z objemu mezd za rok 1992, a to podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 15.6.2010 č.j. 22 Ca 195/2009-58, jímž bylo poslední rozhodnutí žalovaného o těchto daních zrušeno.

Žalovaný navrhuje žalobu odmítnout, když žalobce nevyčerpal prostředky, které zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), a od 1.1.2011 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) stanoví k ochraně proti nečinnosti.

Žalobce v žalobě ničeho netvrdil o tom, jak vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti žalovaného podle ZSDP, příp. daňového řádu, po vydání rozsudku podepsaného soudu ze dne 15.6.2010; k výzvě soudu svá tvrzení doplnil tak, že v předmětném rozsudku nebyla žalovanému určena žádná lhůta k vydání

rozhodnutí, proto k uplatnění prostředků proti nečinnosti podle ZSDP nebo daňového řádu neměl důvod.

Podle § 34c odst. 1 ZSDP ve znění účinném do 31.12.2010 daňový subjekt je oprávněn svým podnětem upozornit nejblíže nadřízeného správce daně, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože

a) nevydal rozhodnutí, ačkoliv uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy byl vůči daňovému subjektu učiněn poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká, b) nevydal rozhodnutí, ačkoliv již došlo k soustředění podkladů potřebných pro vydání tohoto rozhodnutí, nebo c) marně uplynula daňovým zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, nebo d) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu obvyklá.

Podle § 34c odst. 2 ZSDP ve znění účinném do 31.12.2010 nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže správci daně, který zásadu postupovat v řízení bez zbytečných průtahů porušil, odstranění zjištěného porušení. Nedojde-li k nápravě správcem daně, který zásadu porušil, do 30 dnů od doručení podnětu daňového subjektu, zjedná nadřízený správce daně nápravu ve své působnosti, popřípadě ve věci rozhodne sám nebo pověří jiného věcně příslušného správce daně ve svém územním obvodu tak, aby náprava byla provedena bezodkladně.

Podle § 38 odst. 1 daňového řádu účinného od 1.1.2011 osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože

a) marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, b) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo c) nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.

Podle § 38 odst. 2 daňového řádu účinného od 1.1.2011 nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se

předpokládaná nečinnost týká.

Podle § 38 odst. 3 daňového řádu účinného od 1.1.2011 nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně

nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět.

Z uvedeného vyplývá, že procesní předpisy účinné pro daňové řízení po celou dobu od vydání posledního zrušovacího rozsudku krajského soudu umožňují daňovému subjektu bránit se proti nečinnosti u nadřízeného správce daně (v případě žalovaného u Ministerstva financí).

Tvrdí-li přitom žalobce, že neměl důvod takto postupovat, pak současně tvrdí, že od vydání tohoto rozsudku je žalovaný dodnes nečinný. Mohl tak uplatnit nejméně důvod uvedený v § 34c odst. 1 písm. a) ZSDP, resp. v § 38 odst. 2 daňového řádu, avšak podle vlastních tvrzení tak neučinil.

Podle § 79 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo

vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro projednatelnost žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu soudem je nezbytné, aby žalobce před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu.

Žalobce tak neučinil, proto krajský soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení o žalobcově žalobě, a proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl.

Předložil-li žalobce podání podané Ministerstvu financí datované dne 10.11.2011, pak z podacího lístku vyplývá, že toto bylo podáno na poštu 14.11.2011, proto mohlo být Ministerstvu financí doručeno nejdříve 15.11.2011. Za této situace soud konstatuje, že nemůže přihlížet při svém dnešním rozhodování

ani k tomu, že na toto podání nebylo Ministerstvem financí reagováno, když tomuto dosud ani neuběhla lhůta k vyřízení tohoto podnětu na ochranu proti nečinnosti, neboť tato lhůta činí 30 dní, uplyne tedy až dnešního dne ve 24:00 hod. (§ 38 odst. 3 daňového řádu).

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

České republice vznikly v tomto řízení náklady právního zastoupení žalobce, jemuž byl usnesením ze dne 31.5.2011 č.j. 22 Af 91/2011-8 ustanoven zástupce z řad advokátů. Tyto náklady však na procesně neúspěšného žalobce nelze přenést, neboť byl tímž usnesením osvobozen od soudních poplatků (§ 60 odst. 4 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Bude-li kasační stížnost podána po 31.12.2011, podává se k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně přímo.

V Ostravě dne 14. prosince 2011

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru