Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 7/2016 - 31Rozsudek KSOS ze dne 05.06.2018

Prejudikatura

2 Afs 24/2007 - 119

9 Afs 305/2016 - 31

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Afs 249/2018

přidejte vlastní popisek

22 Af 7/2016 - 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

žalobce: TheBa s. r. o.

sídlem Pekařská 101/7, 746 01 Opava
zastoupeného daňovým poradcem Ing. C. Ž., sídlem E. 783/29, 703 00 O.

proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2016, č.j. 683/16/5300-22441-711661

takto:

I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 8. 1. 2016, č. j. 683/16/5300-22441-

711661, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů

od právní moci tohoto rozsudku k rukám daňového poradce Ing. C. Ž., sídlem E. 783/29, 703

00 O.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 2. 2. 2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2016, č.j. 683/16/5300-22441-711661, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 5. 8. 2014, č. j. 2549140/14/3216-24801-800381, platební výměr, jímž byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce září roku 2012 ve výši vlastní daňové povinnosti 1 270 112 Kč.

2. Žalobce uvedl, že poté, co podal za zdaňovací období měsíce září roku 2012 přiznání k DPH, vznikly prvoinstančnímu správci daně pochybnosti o skutečnostech uvedených v tomto přiznání, které specifikoval ve Výzvě k odstranění pochybností č. j. 334453/12/384911800381 ze dne 23. 11. 2012. Jelikož dle správce daně nebyly pochybnosti v rámci postupu k odstranění pochybností odstraněny a rozsah a charakter úkonů potřebných pro správné zjištění a stanovení daně překročil právní rámec postupu k odstranění pochybností, zahájil správce daně prvního stupně na uvedené zdaňovací období protokolem ze dne 21. 1. 2013 daňovou kontrolu. K jejímu ukončení došlo doručením zprávy o daňové kontrole dne 31. 7. 2014.

3. Předmětem kontroly správce daně u žalobce byly obchody s měděným drátem; předmětem napadeného rozhodnutí a soudního přezkumu jsou obchodní případy zboží přijatého od dodavatele - společnosti NONTREX-XL, spol. s. r. o. (dále také jen „NONTREX“), a to 1) celkem 23,807 tun, vyúčtováno přijatou fakturou č. 412012 ze dne 3. 9. 2012 a dodaného společnosti MTC Trading, s. r. o. – vyúčtováno vydanou fakturou č. 22120062 ze dne 3. 9. 2012 a 2) celkem 24,756 tun, vyúčtováno přijatou fakturou č. 1012012 ze dne 27. 9. 2012; toto zboží bylo žalobcem vráceno zpět dodavateli a obchod byl stornován. U obchodního případu ad 1) žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce nepředložil takové důkazy, kterými by prokázal, že přijal zdanitelné plnění od deklarovaného dodavatele NONTREX, přičemž žalovaný nemá pochybnosti o faktickém uskutečnění zdanitelného plnění. Žalobce k tomu uvádí, že v průběhu daňové kontroly byly správci daně předloženy doklady, a to smlouva č. 1-2012 T, dodací list č. 02/2012, faktura č. 12120545, var. s. 412012, fotografie o dodávce, příjmový doklad na částku 14 000 EUR podepsaný M.J., doklad o přepravě zboží ze dne 3. 9. 2012, doklad o úhradě za dopravu společnosti Saba Trans s. r. o. a vydaná faktura č. 22120062 ze dne 3. 9. 2012 na prodej předmětného zboží společnosti MTC Trading s. r. o. Taktéž předvolaní svědci potvrdili dodání, dopravu nebo převzetí předmětné dodávky; konkrétně V. B. jako jednatel žalobce a D. S. potvrdili, že zboží z dokladu č. (var. s.) 412012 bylo dodáno a za žalobce jej přebírala právě svědkyně S. Žalovaný má však uvedené důkazy za nevěrohodné, a to pouze na základě zmatečné výpovědi svědka M. J., jednatele společnosti NONTREX. Podle žalobce však samotná výpověď uvedeného svědka je nevěrohodná. Tento při výslechu k dotazu týkající se faktury var. s. 412012, zda NONTREX dodala žalobci zboží uvedené na tomto dokladu, uvedl, že „To je to zboží, které si pan V. B. odebral ze skladu STS-V Opava“. K dotazu správce daně, zda došlo k předání a převzetí předmětného zboží mezi NONTREX a žalobcem, svědek uvedl, že „Podle vyjádření V. B. nedošlo a mělo dojít až později“. Uvedené odpovědi podle žalobce nevyjadřuje mínění svědka, ale tento pouze interpretuje to, co si podle jeho názoru o dodání myslí pan B. Výpověď svědka J. tak nepotvrzuje argumentaci správce daně a žalovaného. Žalovaný neprovedl hodnocení důkazů v souladu se zákonem a neprokázal ve smyslu § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost důkazních prostředků uplatněných žalobcem. Žalobce navíc v reakci na postoj správce daně v průběhu daňové kontroly opakovaně navrhl provedení výslechu svědků, kteří by popsali celý obchodní případ; jednalo se o T. N., jednatele společnosti Gepco s. r. o., která předmětné zboží dodala společnosti NONTREX a dále Ing. R. N., jednatele společnosti MTC Trading s. r. o., odběratele zboží od žalobce. Žalovaný však převzal v napadeném rozhodnutí argumentaci správce daně o zbytečnosti provedení těchto výpovědí, čímž porušil zásadu zákonnosti vedení daňového řízení a zásadu procesní rovnosti.

4. Pokud se týče obchodního případu ad 2), tvrdí žalobce, že na základě dokladu č. 1012012 nenabyl žádných 24,756 tun měděného drátu, který by následně mohl prodat nebo použít pro neekonomickou činnost, jak tvrdí žalovaný. Uvedená dodávka totiž byla celá stornovaná z důvodu poškození zboží a vrácena společnosti NONTREX a ta jej vrátila svému dodavateli společnosti Gepco s. r. o. Tuto skutečnost potvrdila i svědkyně S. Fyzické vrácení zboží bylo organizováno společností Gepco s. r. o., proto nejsou v držení žalobce žádné doklady prokazující fyzické vrácení 24,756 tun zboží. Společnost Gepco s. r. o. takto vrácení zboží následně vrátila společnosti Perfect služby s. r. o. a tato jej prodala společnosti SENEKAB Trade s. r. o. Fyzicky bylo zboží ze skladu v areálu společnosti VDT STEEL SERVIS s. r. o. odvezeno přímo společnosti SENEKAB Trade s. r. o. Tyto skutečnosti potvrdil i V.B. I ve vztahu k uvedenému obchodnímu případu žalobce navrhoval správci daně provedení výslechů svědků, zejména P. N., jednatele společnosti Gepco s. r. o. I v tomto případě však správce daně i žalovaný vycházeli pouze z výpovědi svědka J. a z účetnictví společnosti NONTREX; také v uvedeném případě žalovaný převzal v napadeném rozhodnutí argumentaci správce daně o zbytečnosti provedení těchto výpovědí, čímž porušil zásadu zákonnosti vedení daňového řízení a zásadu procesní rovnosti.

5. Žalovaný přitom v odůvodnění napadeného rozhodnutí předjímal skutečnosti, které by tito svědci mohli nebo nemohli potvrdit. Napadené rozhodnutí porušuje zásadu zakotvenou v § 8 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), když neposuzoval všechny důkazy v jejich vzájemných souvislostech a nepřihlédl ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo.

6. Dne 21. 4. 2015 žalobce doplnil odvolání o usnesení Policie ČR ze dne 15. 4. 2015, které se týkalo shodné věci – tj. vyměření DPH za období září 2012. Žalovaný se však se skutečnostmi v usnesení obsaženými vypořádal tak, že odmítl konstatování PČR, že M. J. vystornoval nesprávnou fakturu s tím, že žalovaný není povinen přihlížet ke skutečnostem, které vyšly najevo v trestním řízení, neboť daňové a trestní řízení jsou na sobě nezávislá.

7. Žalobce je dále přesvědčen, že ukončení daňové kontroly neproběhlo v souladu se zákonem a tudíž, že vůbec nedošlo k projednání zprávy o daňové kontrole. Správce daně zaslal žalobci sdělení o termínu projednání zprávy o daňové kontrole na 31. 7. 2014, případně v případě překážek v jiný termín, nejpozději však do 6. 8. 2014. Jelikož byl jednatel žalobce dne 31. 7. 2014 na dovolené, o čemž informoval dne 1. 8. 2014, respektoval žalobce termín dne 6. 8. 2014. Správce daně i přes to však dne 31. 7. 2014 zaslal žalobci do datové schránky zprávu o daňové kontrole a dne 5. 8. 2014 také předmětný platební výměr. Podle žalobce nebyly k takovému postupu splněny podmínky, neboť žalobce se nevyhýbal projednání zprávy o daňové kontrole, ani neodmítal se s ní seznámit. Žalovaný v napadeném rozhodnutí schvaluje a obhajuje způsob ukončení daňové kontroly, jak jej provedl správce daně; vydání platebního výměru v případě neukončené, resp. nezákonně ukončené daňové kontroly je v rozporu se zákonem.

8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K námitce neprovedení důkazních prostředků žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí. Co se týče projednání zprávy o daňové kontrole, je zřejmé, že z termínu dne 31. 7. 2014 se žalobce včas neomluvil, navíc se jednalo o již třetí nevyhovující termín.

Zjištění z obsahu správních spisů

9. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce podal dne 29. 10. 2012 přiznání k DPH za zdaňovací období měsíce září 2012, ve kterém uplatnil nadměrný odpočet ve výši 129 259 Kč. Výzvou k odstranění pochybností ze dne 23. 11. 2012 vyzval správce daně prvního stupně žalobce k prokázání dodání zboží – měděného drátu v množství 23,807 tun a 24,081 tun od dodavatele NONTREX, jak je deklarováno přijatými fakturami č. 12120545 a 12120546. Dne 6. 12. 2012 žalobce doložil k výzvě správce daně předmětné faktury, dále korespondenci mezi dodavatelem a žalobcem, objednávky přepravy a další listiny. Správce daně nato zahájil dne 21. 1. 2013 daňovou kontrolu. Dne 1. 7. 2013 vyzval správce daně žalobce k prokázání mj., že v případě přijatého zdanitelného plnění dle faktury č. 12120545, var. s. 412012, došlo k přijetí předmětného zboží od dodavatele NONTREX a dále, že v případě přijatého zdanitelného plnění dle faktury var. s. 1012012, došlo ze strany dodavatele NONTREX k tvrzenému zpětvzetí předmětného zboží, dále, kdy se tak stalo a příp. jak bylo se zbožím naloženo. K této výzvě navrhl žalobce mj. provést výslech paní D. S., která žalobce zastupovala při vykládce, nakládce, kontrole kvality atd. a dále výslech L. B.

10. Správce daně provedl dne 9. 9. 2013 výslech svědkyně D. S., která uvedla, že pro žalobce pracovala na základě dohody o provedení práce. K obchodním případům ze září roku 2012 mezi žalobcem a společností NONTREX dále uvedla, že komunikovala se společností NONTREX jako dodavatelem, pomáhala u toho jednateli této společnosti panu J. Od dodavatele přebírala zboží, kontrolovala kvalitu, panu J. pomáhala sehnat dopravce. Při dodávce ze strany žalobce odběratelům byla svědkyně přítomna nakládce a vykládce a kontrolovala, že vše proběhlo jak má. Místa převzetí zboží byla různá. K dodávce zboží dle faktury var. s. 412012 uvedla, že zboží se dodávalo pro MTC Trading s. r. o. , zboží měla převzít asi 31. 8. 2012 v areálu p. M. v Bruntále, od společnosti NONTREX, resp. pana J., informace o době a místu převzetí měla od pana J. Zboží bylo po převzetí v areálu až do 3. 9. 2012, kdy bylo dopraveno do Hnojníku. Pan J. dostal za uvedené zboží v hotovosti zaplaceno částku 14 000 EUR na úhradu faktury var. s. 412012.

11. Dne 18. 9. 2013 provedl správce daně výslech svědka M. J.; svědek ve vztahu k dodávce zboží dle faktury var. s. 412012 k dotazu, zda NONTREX dodal žalobci zboží uvedené na této faktuře, uvedl : „To je to zboží, které si pan V. B. odebral ze skladu STS-V Opava“. Dále, uvedl, že pokud NONTREX neeviduje tuto fakturu mezi svými fakturami vydanými, jedná se o zboží, které se mělo vystornovat, zboží mělo být předmětem další dodávky a další faktury. K dotazu správce daně, zda došlo k předání a převzetí předmětného zboží mezi NONTREX a žalobcem dne 3. 9. 2012, svědek uvedl : „Podle vyjádření V. B. nedošlo a mělo dojít později“. Co se týče příjmového dokladu na 14 000 EUR, tento svědek podepsal, avšak hotovost nepřevzal, ty peníze měly být předány přímo společnosti Gepco. Ve vztahu k faktuře var. s. 1012012 svědek uvedl, že vystavil fakturu, zboží se nacházelo v areálu STS-V Opava, předání zboží nebyl přítomen. Pan B. mu volal, že při překládce došlo k poškození zboží, že ho musí reklamovat, to svědek odmítl, nedohodl se na zpětvzetí zboží a stornu daňového dokladu var. s. 1012012.

12. Dne 17. 1. 2014 seznámil správce daně žalobce s výsledky kontrolních zjištění, zachycených v úředním záznamu z téhož dne. V reakci na to žalobce navrhl žalobce provedení výslechu svědků T. N., jednatele společnosti Gepco s. r. o., dále výslech svědka M., k potvrzení odvozu zboží z jeho areálu v Bruntále, dále výslech Ing. R. N., jednatele společnosti MTC Trading, s. r. o. Uvedené návrhy důkazů žalobce zopakoval podáním ze dne 20. 5. 2014.

13. Správce daně vyhotovil dne 31. 7. 2014 zprávu o daňové kontrole, ze které vyplývá, že správce daně má za to, že žalobce neprokázal dodání zboží od společnosti NONTREX dle faktury var. s. 412012 a dále, že došlo ke zpětvzetí zboží ze strany společnosti NONTREX dle faktury var. s. 1012012.

14. Ze spisu dále vyplývá, že dne 1. 8. 2014 byl správce daně kontaktován telefonicky mj. V. B. s tím, že je připraven se dostavit k projednání zprávy o daňové kontrole dne 6. 8. 2014. Bylo mu sděleno, že správce daně postupoval ve smyslu sdělení ze dne 18. 7. 2014, ve kterém byl termín projednání zprávy o daňové kontrole stanoven na 31. 7. 2014. Jelikož nedošlo k včasné omluvě, byla zpráva o daňové kontrole zaslána do datové schránky žalobce dne 31. 7. 2014. Následně dne 5. 8. 2014 vydal správce daně prvního stupně předmětný platební výměr č. j. 2549140/14/3216-24801-800381.

15. K odvolání žalobce rozhodl dne 8. 1. 2016 žalovaný napadeným rozhodnutím. Z jeho obsahu zejména vyplývá, že žalovaný se ztotožnil s postupem správce daně prvního stupně s tím, že k navrhovaným důkazům svědeckými výpověďmi ve vztahu k prokázání dodání zboží od společnosti NONTREX dle faktury var. s. 412012 uvedl, že „provedení důkazů by nebylo schopno osvědčit, že zboží, které bylo dodáno odběrateli, bylo odvolateli dodáno právě společností NONTREX…Svědecká výpověď pana N. by pouze prokázala, že odvolatel dodal odběrateli určité zboží v daném množství a kvalitě, jelikož odběratel není v žádném obchodním vztahu se společností NONTREX, nemůže jeho výpověď prokázat, že zboží bylo dodáno společností NONTREX….Výpověď pana N. by pouze prokázala, že společnost Gepco s. r. o. dodala dodavateli zboží určitého množství a kvality, které však s ohledem na jeho povahu není konkrétně určené a nelze jej přesně identifikovat…“ Shodně ve vztahu ke stornu faktury var. s. 1012012 žalovaný uvedl, že ke svědecké výpovědi pana N., z podstaty obchodních vztahů nebylo možno vrátit zboží ze strany žalobce společnosti Gepco bez toho, aby toto vrácení potvrdil dodavatel žalobce. K vedenému trestnímu řízení žalovaný uvedl, že není povinen přihlížet ke skutečnostem, které vyšly najevo v trestním řízení. Co se týče projednání zprávy o daňové kontrole, dospěl žalovaný k tomu, že postup prvoinstančního správce daně byl správný, když žalobce se z termínu dne 31. 7. 2014 omluvil až den následující, navíc předchozí jednání žalobce žalovaný vyhodnotil jako snahu o vyhýbání se projednání zprávy o daňové kontrole.

Posouzení věci krajským soudem

16. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci rozhodl soud bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem účastníci vyjádřili souhlas.

17. Optikou žalobních námitek je třeba přisvědčit žalobci, že žalovaný, potažmo správce daně prvního stupně, nepostupovali v průběhu řízení v souladu s principy, na kterých je postaven daňový řád. Předně je třeba žalovanému a správci daně prvního stupně vytknout, že ve vztahu k vytýkaným sporným dodávkám bylo přeneseno na žalobce břemeno důkazní, aniž by však k tomu byly splněny zákonné podmínky. Z judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví je zřejmé, že zatímco daňový subjekt (v tomto případě žalobce) tíží důkazní břemeno o skutečnostech, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení (§ 92 odst. 3 daňového řádu), správce daně má důkazní břemeno o pochybnostech o věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti důkazních prostředků předložených daňovým subjektem (§ 92 odst. 5 daňového řádu). Tyto pochybnosti přitom musí být natolik vážné a důvodné, že žalobcem předložené důkazy učiní nevěrohodné, neúplné, neprůkazné nebo nesprávné; je na správci daně, aby přesně specifikoval konkrétní skutečnosti, které jej k závěru o natolik vážných a důvodných pochybách vedou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, č. j. 2 Afs 24/2007-119). Teprve při splnění důkazní povinnosti správce daně lze na žalobce přenést ve smyslu § 92 odst. 4 daňového řádu důkazní břemeno. K tomu však podle krajského soudu v projednávané věci nedošlo. Soudu totiž není zřejmé, z čeho pramení pochybnosti žalovaného a správce daně o tom, že zboží dle faktury var. s. 412012 dodala společnost NONTREX; z výslechu jednatele uvedené společnosti totiž o dodání tohoto zboží žádné vážné pochybnosti zjisti nelze. Jednatel NONTREX M. J. totiž výslovně uvedl, že v případě tohoto obchodního případu se jedná o zboží, které si jednatel žalobce převzal. Dále pouze uvedl, že k převzetí zboží dne 3. 9. 2012 „Podle vyjádření V. B. nedošlo a mělo dojít později“. Navíc potvrdil, že podepsal doklad o přijetí částky 14 000 EUR, poté, co hotovost byla předána společnosti Gepco. Z uvedeného tedy nelze učinit závěr o nedodání zboží uvedenou společností, a to ani ve spojení s dalšími skutečnostmi sdělenými svědkem (ve vztahu k místům převzetí a dalším). Z výpovědi svědka je zjevné, že tento si protiřečí. Je-li dodávka zboží potvrzována dalšími důkazy, tedy mimo daňové a další doklady taky výpověďmi dalších svědků (B. S.), není dle podepsaného soudu prostor pro pochybnosti správce daně; resp. pochybnosti nejsou v takové intenzitě, aby mohly vést k přenesení důkazního břemene na žalobce. Správce daně tak svým postupem zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci; shodně tento závěr dopadá na žalovaného, který postup správce daně posvětil. I kdyby však soud uvedené postupy akceptoval, nelze již akceptovat zcela nepřípustný postup žalovaného, pokud aproboval neprovedení žalobcem navrhovaných dalších důkazů svědeckými výpověďmi, navíc se zcela nepřijatelným odůvodněním, v rámci kterého žalovaný hodnotil ještě neprovedené důkazy a dovozoval, jaké skutečnosti by z navržených důkazů (ne)mohly být prokázány. Žalovaný tím porušil § 8 odst. 1 daňového řádu, neboť důkazy nehodnotil ve vzájemné souvislosti a provedení navržených důkazů odmítl z nezákonných důvodů. Shodné závěry platí také k postupu žalovaného ve vztahu spornému stornu dodávky zboží dle faktury var. s. 1012012, kdy žalovaný odmítl provedení výslechu svědka N.

18. Žalovaný se také nedostatečně vypořádal s důkazem vyplývajícím z probíhajícího trestního řízení, jestliže konstatoval, že není povinen přihlížet ke skutečnostem, které vyšly najevo v trestním řízení. Žalovaný je totiž povinen ve smyslu § 8 odst. 1 daňového přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo; bylo tedy na žalovaném, aby se se skutečnostmi vyplývajícími z trestního řízení náležitě vypořádal.

19. Uvedená pochybení správce daně a žalovaného soud vyhodnotil jako vady řízení, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci, tudíž vady vedoucí k závěru o nutnosti zrušení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

20. Oproti tomu soud neshledal důvodnou námitku týkající se nezákonného ukončení daňové kontroly. Podstatné je, že žalobce byl prokazatelně seznámen s termínem projednání zprávy daňové kontrole dne 31. 7. 2014 a z neúčasti na jejím projednání se žalobce omluvil až dne 1. 8. 2014. Jelikož se jednalo o opakovaně stanovený termín, lze postup správce daně akceptovat. Navíc v této souvislosti je třeba poukázat na to, že, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2018, č. j. 9 Afs 305/2016 – 31 (SbNSS 3720/2018) „Projednání zprávy o daňové kontrole (§ 88 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je konečnou fází daňové kontroly. Prostor pro vyjádření a navržení důkazů má daňový subjekt po seznámení se s výsledkem kontrolního zjištění (§ 88 odst. 2 a 3 téhož zákona). Projednání zprávy o daňové kontrole slouží k seznámení daňového subjektu s konečným stanoviskem správce daně, které se projevuje ve zprávě o daňové kontrole, včetně stanoviska, proč nezměnil kontrolní zjištění v návaznosti na vyjádření daňového subjektu, a k podpisu zprávy o daňové kontrole. Při projednání zprávy o daňové kontrole proto mohou být relevantní již například pouze námitky daňového subjektu proti chybějícím podstatným náležitostem předložené zprávy o daňové kontrole nebo to, že správce daně zahrnul do zprávy o daňové kontrole kontrolní zjištění, se kterými dříve daňový subjekt neseznámil, čímž mu nedal možnost se k nim vyjádřit.“ Žalobce však žádné žalobní námitky stran chybějících náležitostí zprávy o daňové kontrole či chybějících kontrolních zjištěních netvrdil; lze tak učinit závěr, že postupem správce daně nemohlo dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce.

Závěr a náklady řízení

21. Krajský soud tedy s ohledem na shora uvedené skutečnosti napadené rozhodnutí pro vady řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ust. § 78 odst. 4 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Bude na žalovaném, aby v dalším řízení, ve kterém bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), se věcí zabýval z hledisek v tomto rozsudku uvedených. Bude-li trvat na svých pochybnostech, přistoupí k přenosu důkazního břemene v důsledku pochybností o daňovém tvrzení žalobce až poté, co pochybnosti správce daně budou podloženy relevantními zjištěními.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří:

a) zaplacený soudní poplatek

3 000 Kč b) náklady právního zastoupení daňovým

poradcem podle § 35 odst. 2 s. ř. s. α) odměna za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:
§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) 1) příprava a převzetí věci
§ 12 odst. 4

2) sepis žaloby
vyhl. č. 177/1996 Sb. 6 200 Kč β) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených § 13 odst. 3 pod písm. α)
vyhl. č. 177/1996 Sb. 600 Kč

Celkem včetně DPH 21% (vyjma soudního poplatku)
11 228 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“) k rukám daňového poradce, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Ostrava 5. června 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru