Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 7/2014 - 32Rozsudek KSOS ze dne 17.12.2015


přidejte vlastní popisek

22 Af 7/2014 - 32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce GEOLINK Praha, a.s., se sídlem Praha 4-Nusle, Křesomyslova 23, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel se sídlem Praha 4-Michle, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.9.2013 č.j. 18085/2013-580000-04, ve věci závazných informací o sazebním zařazení zboží,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A.

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta žalobcova odvolání a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) – závazné informace o sazebním zařazení zboží ze dne 26.7.2013 č. CZ 99-0684-2013, č. CZ 99-0685-2013 a č. 99-0686-2013, kterými se zboží s obchodním označením „BROKEN MOLYBDENUM METAL“, „MOLYBDENUM METAL – BROKEN BARS“ a „MOLYBDENUM METALLIC“ zařazuje do podpoložky 8102 97 00 kombinované nomenklatury, přičemž počátek platnosti závazných informací byl stanoven na den 26.7.2013.

Namítá, že: 1) žádosti podal již v r. 2008, přičemž původně byly závazné informace vydány s počátkem platnosti 26.9.2008 a 6.1.2009. Tyto však byly následně zrušeny v důsledku odvolacího a soudního přezkumu a nyní byly vydány závazné informace nové, ovšem s počátkem platnosti až 26.7.2013. Žalobce má za to, že celní orgány měly i v nových závazných informacích rozhodnout s účinky ke dni nabytí platnosti původních závazných informací tak, aby nově vydané závazné informace byly přímo použitelné i na již v mezidobí dovezené zboží. Argumentuje analogií s čl. 8 odst. 1 a 3 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „celní kodex“), kdy v případě zrušení závazných informací má toto zrušení i zpětné účinky. Má za to, že celní kodex předmětnou otázku neupravuje, pročež argumentuje zásadou zakotvenou v § 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „správní řád“), tj. zásadou, že správní orgány mají šetřit oprávněné zájmy osob, jich se jejich rozhodování dotýká a dbát, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem případu. Byl-li by postup celních orgánů soudem aprobován, zůstal by žalobce v situaci, že až o závazné informace žádal již v r. 2008, neměl by na dobu 5 let žádné právně relevantní rozhodnutí;

2) v nově vydaných závazných informacích není uvedeno, že žalobce krom dokumentací a fotografií předložil též vzorky zboží a ostatní podklady, přestože toto bylo uvedeno v původních (dnes již zrušených) závazných informacích;

3) ohledně námitky nedoručení nových závazných informací zástupci žalobce (kterou žalobce uplatnil v odvolání), nezbývá než konstatovat, že i když bylo porušeno ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu, k „faktickému porušení procesních práv tak díky právní bdělosti odvolatele ve skutečnosti nedošlo“ (str. 4 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) ust. čl. 12 odst. 4 věty prvé celního kodexu jasně stanoví, že závazné informace o sazebním zařazení zboží nemohou mít zpětné účinky; 2) údaje obsažené v závazných informacích jsou údaje o tom, z čeho vycházel celní úřad (což nemusí být totožné s výčtem všech příloh žádosti); 3) k uvedenému žalobnímu bodu nemá žalovaný co dodat.

B.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

C.

Předně krajský soud uvádí, že žalobní bod 3) ve skutečnosti není žalobním bodem, neboť se v něm žalobce ztotožňuje s vyhodnocením jeho odvolací námitky žalovaným, tzn. v této části neuvádí důvod, pro který by považoval napadené rozhodnutí za nezákonné či nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.]. Je jistě potěšující, že žalovaný odůvodněním napadeného rozhodnutí alespoň v této části přesvědčil žalobce natolik, že se žalobce s názorem žalovaného ztotožnil. To však samo o sobě neotvírá soudu cestu k přezkumu tohoto závěru.

D.

Žalobní bod 2) pak směřuje toliko proti důvodům napadeného rozhodnutí (resp. rozhodnutí celního úřadu), kdy žalobcem namítané pochybení evidentně nemůže mít vliv na výrok rozhodnutí celního úřadu. Žalobce přitom neobjasňuje žádné důvody, z nichž by bylo možno dovodit, že namítané pochybení je vůbec způsobilé jakkoli zasáhnout do žalobcových práv (§ 65 odst. 1, 2 s.ř.s.). Takový žalobní bod je tedy nepřípustný podle § 68 písm. d) s.ř.s.

E.

Krajský soud proto uzavírá, že žalobními body 2) – 3) se nemohl věcně zabývat, předmětem soudního přezkumu tedy zůstává toliko žalobní bod 1).

F.

Krajský soud nesdílí názor žalobce o tom, že čl. 12 odst. 4 věta prvá celního kodexu neupravuje otázku počátku platnosti závazných informací vydaných (znovu) k téže žádosti poté, co byly původně vydané závazné informace ve správním či soudním přezkumu zrušeny.

Ust. čl. 12 odst. 4 věty prvé celního kodexu totiž jasně normuje, že „závazná informace je platná po dobu šesti let ode dne vydání, pokud se jedná o sazební zařazení zboží, a po dobu tří let ode dne vydání, pokud se jedná o původ zboží.

Jakkoli si přitom je krajský soud vědom skutečnosti, že jazykový výklad přestavuje toliko prvotní přiblížení se právní normě, má současně za to, že závěr o tom, že závazná informace o sazebním zařazení zboží není v rozporu ani s účelem institutu závazné informace.

Účelem tohoto institutu je totiž poskytnout deklarantovi předem na určitou dobu jistotu o tom, jak bude jím deklarované zboží sazebně zařazováno, aby se tak deklarant vyhnul nejistotě o sazebním zařazení při každém konkrétním dovozu. Není přitom povinností deklaranta mít závaznou informaci – deklarant může též spoléhat na jednotné sazební zařazování při posouzení každého konkrétního dovozu.

Jak uvedl i Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 2.12.2010, Schenker SIA, C-199/09, bod 16, curia.europa.eu, cílem systému závazných informací o sazebním zařazení zboží je poskytnout hospodářskému subjektu právní jistotu, existuje-li pochybnost o sazebním zařazení zboží (viz rozsudek ze dne 29.1.1998, Lopex Export, C-315/96, bod 28, curia.europa.eu). Informace o sazebním zařazení zboží tak osobě, které je určena, zaručuje zařazení zboží do konkrétního čísla, což jí umožňuje předem znát výši dlužného cla při vyřizování celních formalit pro uvedené zboží.

Nevzniká tak ani žalobcem namítané „právní vakuum“, neboť do vydání závazné informace je otázka sazebního zařazení posuzována u každého dovozu zvlášť, od vydání závazné informace po dobu její platnosti jsou pak celní orgány při sazebním zařazení každého jednotlivého dovozu vázány vydanou závaznou informací (čl. 12 odst. 2 věta prvá celního kodexu).

Opačný výklad by vedl i k popření čl. 12 odst. 2 věty druhé celního kodexu: „Závazná informace (…) je závazná pro celní orgány pouze pro zboží, u něhož byly splněny celní formality po dni vydání této závazné informace.“

Na základě právě uvedeného krajský soud uzavírá, že výklad čl. 12 odst. 4 věty prvé celního kodexu je zcela jasný, nevzbuzující v soudu žádné pochybnosti. Není tu tedy ani žádné absence právní úpravy, která by vůbec mohla vést k úvahám o použití jakékoli analogie.

Žalobní bod 1) proto shledal krajský soud nedůvodným.

G.

Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

H.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 17. prosince 2015

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru