Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 55/2011 - 114Rozsudek KSOS ze dne 24.11.2011


přidejte vlastní popisek

22 Af 55/2011 - 114

(22 Ca 490/2006)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové

v právní věci žalobce Skoma - Lux s.r.o., se sídlem Olomouc, Polská 26, v řízení

zastoupeného JUDr. Michalem Filoušem, advokátem se sídlem Olomouc,

Koželužská 5, proti žalovanému Celnímu ředitelství Olomouc, se sídlem Olomouc,

Blanická 19, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 20.11.2006

č.j. 8784/06-1301-21, č.j. 8785/06-1301-21, č.j. 8786/06-1301-21, č.j. 8787/06-1301-

-21, č.j. 8788/06-1301-21, č.j. 8789/06-1301-21, č.j. 8790/06-1301-21, č.j. 8791/06-

-1301-21, č.j. 8792/06-1301-21, č.j. 8793/06-1301-21 a č.j. 8794/06-1301-21,

ve věcech celních dluhů,

takto:

I. Žaloby se zamítají.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobami doručenými soudu v zákonné lhůtě domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20.11.2006 č.j. 8784/06-1301-21, č.j. 8785/06-1301-21, č.j. 8786/06-1301-21, č.j. 8787/06-1301-21, č.j. 8788/06-1301-

-21, č.j. 8789/06-1301-21, č.j. 8790/06-1301-21, č.j. 8791/06-1301-21, č.j. 8792/06- -1301-21, č.j. 8793/06-1301-21 a č.j. 8794/06-1301-21, jimiž byla zamítnuta žalobcova odvolání proti rozhodnutím Celního úřadu Olomouc (dále jen „celní úřad“) ze dne 2.8.2006 č.j. 3326-6/06-1361-021, č.j. 3326-8/06-1361-021, č.j. 3326-10/06- -1361-021, č.j. 3326-12/06-1361-021, č.j. 3326-14/06-1361-021, č.j. 3326-16/06- -1361-021, č.j. 3326-20/06-1361-021, č.j. 3326-22/06-1361-021, č.j. 3326-24/06- -1361-021, č.j. 3326-26/06-1361-021 a č.j. 3326-27/06-1361-021, kterými celní úřad

dodatečně vyměřil žalobci celní dluh (spotřební daň) ve výši celkem 97.529,- Kč, rozhodl o vrácení cla ve výši celkem 13.582,- Kč, tento přeplatek započetl na celní dluh a rozhodl současně o splatnosti a způsobu zaplacení takto vzniklého rozdílu ve výši celkem 83.947,- Kč jako částky dodatečně vyměřené spotřební daně.

Žalobce namítá, že zboží dovážené žalobcem do České republiky v době od 1.3.2005 do 5.12.2005, tzn. bílé víno dezertní Muškát moldavský, alk. 15,9% - - 16,1% vol., v lahvích à 0,75 l, musí být sazebně zařazeno jako víno (číslo 2204),

nikoli jako ostatní kvašený nápoj (číslo 2206). Toto zboží je svým původem víno, nikoli výrobkem, který by se jako víno označoval, avšak jím ve skutečnosti nebyl (jako např. jablečné, hruškové víno). Odkazuje na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci sp. zn. C-338/95. Pokud pak celní orgány vztáhly Nařízení Komise (ES) č. 600/2006 na dovážené zboží, jednak není dovážený Muškát moldavský červeným vínem, na které by se toto nařízení vztahovalo, jednak bylo toto nařízení ve vztahu k předmětným dovozům přijato ex post. Dále zdůrazňuje rozdílné zařazování předmětných výrobků celními orgány různých členských států Evropské unie.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žalob. Nezpochybňuje název dováženého zboží, které však není pro sazební zařazení rozhodující. Ne každé víno lze zařadit do čísla 2204, o čemž svědčí i spotřební daň z vína uvalená na produkty položek 2204, 2205 a 2206 (§ 93 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na to žalovaný považuje odkaz na rozhodnutí Evropského soudního dvora sp. zn. C-338/95 za nepřípadný. V daném případě bylo zjištěno, že se jedná o fermentovaný slazený alkoholický nápoj typu „dezertního likérového

vína“. Ve vzorku nebyla prokázána přítomnost glycerinu, což svědčí tomu, že původní hroznový mošt nebyl fermentován (nebo jen částečně) a jeho kvašení

bylo zabráněno přídavkem lihu. Dále byl do nápoje přidán ethanol, jehož celkový obsah ve vzorku převyšoval 15% obj. Výrobek tak nevznikl jako finální produkt fermentace (kvašení) pouze hroznového moštu. Text Vysvětlivek k Harmonizovanému systému, číslu 2204, odst. 1, bod 4) popisuje dezertní (likérová) vína jako vína, která jsou v některých případech obohacena přidáním alkoholu. Tento výrobek však nelze považovat za likérové víno čísla 2204, když podle doplňkové poznámky 5c) ke kapitole 22 je přípustné pouze přidání produktu získaného destilací vína. Předmětné zboží tak nevyhovuje doplňkové poznámce 5c) ke kapitole 22, ani popisu ve vysvětlivkách k číslu 2204 v Harmonizovaném systému (dle laboratorních analýz se jedná o nápoj doslazovaný řepným cukrem, s přídavkem kukuřičného lihu).

Krajský soud již o věci rozhodoval rozsudkem ze dne 4.12.2007 č.j. 22 Ca 490/2006-30, ten však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24.1.2011 č.j. 7 Afs 23/2008-93.

Krajský soud proto znovu přezkoumal napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloby nejsou důvodné.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce dovezl do České republiky v 11 případech v době od 1.3.2005 do 5.12.2005 bílé víno dezertní Muškát moldavský, alk. 15,9% - 16,1% vol., v lahvích à 0,75 l. Víno Muškát moldavský vždy deklaroval zbožovým kódem 2204 21 94 20. U žalobce byla provedena celním úřadem následná kontrola a odebrány vzorky dovezeného zboží, kdy (s argumentací, kterou žalovaný užívá i ve vyjádření k žalobě) zaujal celní úřad

stanovisko, že veškeré předmětné zboží má být zařazeno do pol. 2206 00 59 00 celního sazebníku. Rozhodnutími z 2.8.2006 proto žalobci vyměřil přeplatek na cle a nedoplatek na spotřební dani, které vzájemně započetl. Proti rozhodnutím celního

úřadu z 2.8.2006 podal žalobce včasná odvolání, která byla zamítnuta napadenými rozhodnutími žalovaného.

Předmětem sporu mezi účastníky (a prakticky jediným žalobním bodem) je otázka sazebního zařazení vína Muškát moldavský, tj. produktu získaného z hroznového moštu, doslazeného řepným cukrem, s přídavkem kukuřičného lihu. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že se nejedná o nápoj nealkoholický (čísel 2201 - - 2202), o pivo (čísla 2203), o destilát (čísel 2207 - 2208), o ocet (čísla 2209) ani o vermut či o aromatizované víno (čísla 2205). Jádrem sporu tak je, zda přislazení řepným cukrem a přidání kukuřičného lihu vylučuje zařazení

předmětného zboží do čísla 2204 či nikoli.

Dle Přílohy I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších změn a doplnění až do Nařízení Komise (ES) č. 1810/2004, tj. ve znění účinném pro rok

2005 (dále jen „Nařízení o celním sazebníku“), doplňkové poznámky 5. ke kapitole 22 podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 99 a 2204 29 12 až 2204 29 99

zahrnují zejména (v jiných jazykových mutacích: EN – shall be taken to include, FR – comprenent notamment, DE – gehören z. B., SK – zahŕňajú najmä):

a), b) … (nepřipadají do úvahy, když skutečný objemový obsah alkoholu v dováženém zboží je vyšší než 15% obj. a nižší než 18% obj.) c) likérové víno, tj. produkt, který: - má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5% obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15% obj., avšak nepřesahující 22% obj., a:

- byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12% obj., a to:

- zmrazením nebo

- přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm: - produktu z destilace vína, - koncentrovaného hroznového moštu … nebo - směsi těchto produktů.

Avšak některá jakostní likérová vína, která jsou na smluvní listině ke schválení, mohou být získána z moštu z čerstvých nekvašených hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12% obj.

Soud si je vědom Nařízení Komise (ES) č. 600/2006, to však nemohl na posuzovaný případ aplikovat. Důvodem je nejen skutečnost, že toto nařízení se vztahuje jen na „výrobek sestávající z tmavočervené, nepěnivé kapaliny, bez usazenin“, jímž posuzované zboží zjevně není, ale především to, že uvedené

nařízení nabylo účinnosti až 9.5.2006, tj. až po dovozu předmětného zboží, který se uskutečnil vesměs již v roce 2005.

Na posuzovaný případ však dopadá rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 16.12.2010 sp. zn. C-339/09 „Skoma-Lux II“, v němž Soudní dvůr Evropských společenství vyslovil, že Nařízení o celním sazebníku musí být vykládáno v tom smyslu, že kvašený (fermentovaný) nápoj z čerstvých hroznů, prodávaný v lahvích 0,75 l, s obsahem alkoholu 15,8% až 16,1% obj., do kterého byl v průběhu jeho výroby přidán řepný cukr a kukuřičný alkohol, je třeba zařadit do čísla 2206 kombinované nomenklatury.

Jak již dříve vyslovil Soudní dvůr např. v rozsudku ze dne 24.6.1969 sp. zn. 29/68, Milch-, FettundEierkontor; ze dne 3.2.1977 sp. zn. 52/76, Benedetti; usnesení ze dne 5.3.1986, sp. zn. 69/85, Wünsche a rozsudek ze dne 14.12.2000 sp. zn. C-446/98, Fazenda Pública, je vnitrostátní soud vázán rozsudkem, který Soudní dvůr vydá v řízení o předběžné otázce, pokud jde o výklad či platnost dotčených aktů orgánů Unie. Uvedené lze dovodit zejména z rozsudku Velkého senátu Soudního dvora ze dne 5.10.2010 sp. zn. C-173/09, G. I. E. proti Natsionalna zdravnoosiguritelna kasa, v němž především konstatoval, že: „Právo Unie brání tomu, aby vnitrostátní soud, kterému přísluší rozhodnout v návaznosti na vrácení věci soudem vyššího stupně, který rozhodoval v rámci kasačního opravného prostředku, byl v souladu s vnitrostátním procesním právem vázán právními posouzeními soudu vyššího stupně, jestliže se s ohledem na výklad, který požadoval od Soudního dvora, domnívá, že uvedená posouzení nejsou v souladu s právem Unie“. Pokud má výklad Soudního dvora ve věci práva Unie vyšší závaznost, nelze dovodit než to, že je právní názor ve věci předložené předběžné otázky

závazný i pro podepsaný soud.

Krajský soud tak ve shodě s uvedeným rozsudkem Soudního dvora Evropských společenství uzavírá, že alkohol obsažený v likérovém víně, aby toto víno bylo možno zařadit do čísla 2204 kombinované nomenklatury, ať už je výsledkem alkoholového kvašení nebo je přidán, musí pocházet výlučně z hroznů. Byl-li v posuzovaném případě do výrobku přidán alkohol s původem v kukuřici, nenaplňuje předmětný výrobek požadavky Nařízení o celním sazebníku pro zařazení do čísla 2204.

Pro nedůvodnost tak krajský soud žaloby podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalovaného, kterému však dle obsahu spisu nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. To neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího

správního soudu nebo že krajský soud nově posoudil otázku, ke které dosud Nejvyšší správní soud závazný právní názor

nezaujal – v tom případě je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Krajský soud v Ostravě

dne 24. listopadu 2011

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru