Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 38/2012 - 55Rozsudek KSOS ze dne 15.05.2014

Prejudikatura

1 Afs 59/2008 - 58

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 Afs 95/2014

přidejte vlastní popisek

22 Af 38/2012 – 55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce RNDr. P. H., zastoupeného JUDr. Petrem Procházkou, advokátem se sídlem Nám. Svobody 12, Brno, proti žalovanému Generálnímu finančnímu ředitelství se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. 35746/11-3121-010728 ze dne 22. 12. 2011, ve věci obnovy řízení,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. 8325/11-1505-800297, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě č. j. 5390/11-1102-806032 ze dne 9. 8. 2011, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení, skončeného rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě č. j. 8705/10-1102-806032 ze dne 21. 4. 2011 ve věci daně z příjmů fyzických osob za rok 2006.

Žalobce namítal, že 1) žalovaný nepřezkoumal odvoláním napadené prvostupňové rozhodnutí v rozsahu požadovaném v odvolání tak, jak to vyžaduje ustanovení § 114 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“), 2) odvolacím orgánem nebylo řádně provedeno dokazování, přestože žalobce namítal nesprávné právní hodnocení listin, 3) žalovaný neseznámil žalobce před vydáním rozhodnutí o odvolání se zjištěnými skutečnostmi a důkazy a neumožnil se mu k nim vyjádřit, a to v rozporu s § 115 odst. 2 d. ř.; 4) žalovaný se nevypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí se všemi důvody, v nichž odvolatel spatřoval nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, a to v rozporu s § 116 odst. 2 d. ř.; 5) žalovaný neprověřil jiné možné důvody pro obnovu řízení nad rámec odvolání podaného žalobcem, a to v rozporu s § 114 odst. 3 d. ř.; 6) rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť odůvodnění neposkytuje skutkovou a právní oporu výroku; chybí v něm vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul průběh správního řízení, dále uvedl, že žalobní body považuje za povšechné, a tedy nedostatečné. Následně dodal, že dne 19. 3. 2012 Finanční ředitelství v Ostravě nařídilo obnovu řízení z moci úřední, a to na základě nových skutečností zjištěných Policií ČR při prověřování trestního oznámení na žalobce.

Žalobce v replice z 13. 9. 2012 poukázal na to, že obnova řízení nařízená ex offo dokládá, že již v předmětném řízení o jeho žádosti o obnovu řízení důvody obnovy splněny byly. V dalším podání ze dne 21. 9. 2012 pak žalobce doplnil, že Finanční ředitelství nařídilo z moci úřední obnovu řízení, jejíž povolení požadoval žalobce, a to ze stejných důvodů, které označil žalobce, tedy z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

Podle § 19 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Generální finanční ředitelství zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Generální finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „s. ř. s.“]), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že na základě daňové kontroly Finanční úřad ve Frýdku-Místku vydal dne 5. 8. 2010 dodatečný platový výměr č. j. 111022/10/362914806251, jímž žalobci doměřil daň z příjmů fyzických osob za rok 2006 ve výši 5 250 483,- Kč; zároveň bylo žalobci sděleno penále ve výši 1 050 096,- Kč. Odvolání žalobce bylo rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě č. j. 8705/10-1102-806032 ze dne 21. 4. 2011 zamítnuto. Druhostupňové rozhodnutí bylo napadeno správní žalobou. Na základě zjištění učiněných v rámci předmětné daňové kontroly Finanční úřad ve Frýdku-Místku uložil žalobci rozhodnutím č. j. 6056/11-362931803522 ze dne 1. 2. 2011 pokutu za porušení pravidel účtování. K dovolání žalobce bylo prvostupňové rozhodnutí o pokutě zrušeno a řízení zastaveno rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě č. j. 2300/11-1202-807675 ze dne 12. 5. 2011. Důvodem rozhodnutí odvolacího orgánu byla skutečnost, že finanční úřad nezjistil úplně a dostatečně den, ke kterému došlo k porušení pravidel účtování; při zohlednění posledního jistého dne, kdy k tomu mohlo dojít, dospěl odvolací orgán k závěru, že již uplynula preklusivní lhůta k vyměření sankce za správní delikt. Žalobce podal dne 1. 7. 2011 návrh na obnovu řízení, kde argumentoval tím, že řízení o deliktu je kauzálně propojeno s řízením o doměření daně. Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím č. j. 8705/10-1102-806032 ze dne 21. 4. 2011 žádost o povolení obnovy zamítlo s tím, že žalobce neprokázal splnění žádné z pro obnovu řízení stanovených podmínek v § 117 odst. 1 písm. a) až d) d. ř. Poukázal na to, že důvodem zastavení řízení o deliktu bylo nedodržení lhůty pro zahájení řízení, nikoli neexistence důvodů pro vydání rozhodnutí. Odvolání žalovaného bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím se shodnou argumentací, jakou vyslovilo Finanční ředitelství v Ostravě.

Podle § 117 odst. 1 d. ř. „řízení ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně se obnoví na návrh příjemce rozhodnutí, nebo z moci úřední, jestliže a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí,

b) rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku,

c) rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, nebo d) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jinak způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení.“

Dle názoru soudu finanční orgány obou stupňů správně dospěly k závěru, že žalobcem předložené tvrzení nespadá ani pod jednu hypotézu stanovenou v citovaném ustanovení jako podmínku pro obnovu řízení. Rozhodnutí finančního ředitelství ve věci deliktu bylo vydáno až po pravomocném skončení řízení vyměřovacího, samo o sobě tedy nemůže být novou skutečností či důkazem ve smyslu písm. a) citovaného ustanovení, neboť skutečnosti nastalé až po skončení původního řízení nemohou být důvodem obnovy řízení, jak je konstantně judikováno (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 A 88/2001-55 ze dne 22. 9. 2004, rozsudek téhož soudu č. j. 8 Afs 20/2011-68 ze dne 31. 5. 2011 či rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Rv II 263/23 ze dne 18. 9. 1923.) Obsahem samotného rozhodnutí v řízení o deliktu nebyly ani dle tvrzení žalobce zjištění o nových skutečnostech nebo důkazech, toliko konstatování nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Jestliže je konstatováno ve vyměřovacím řízení – byť i autoritativně – nedostatečné zjištění skutkového stavu, aniž je známa jakákoli skutečnost či důkaz, které by tento skutkový stav mohly objasnit, nezakládá to důvod obnovy dle § 117 odst. 1 písm. a) d. ř. V obdobné věci vyslovil Nejvyšší správní soud: „Při rozhodování o obnově řízení zkoumá správce daně jen to, zda je tu dán některý z důvodů obnovy (…); průběhem ani výsledkem vyměřovacího řízení se nad rámec těchto důvodů již nezabývá. Námitkou poukazující na vady vyměřovacího řízení proto nelze účinně zpochybnit zákonnost rozhodnutí ve věci obnovy řízení“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 59/2008-58 ze dne 28. 5. 2008).

Ze shora uvedených důvodů jsou liché námitky žalobce týkající se dokazování, neseznámení se zjištěnými skutečnostmi a absence hodnocení důkazů, neboť již ze samotných tvrzení žalobce bylo zřejmé, že žalobce netvrdí okolnost odůvodňující zahájení obnovy řízení, nebyl tedy důvod provádět v odvolacím řízení doplnění dokazování a návazné procesní úkony. Není dále pravdou, že by žalovaný nepřezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu požadovaném v odvolání, protože ho přezkoumal v celém rozsahu. Žalobní námitka, že se žalovaný nevypořádal se všemi důvody odvolání, je obecná, soud sám nenalezl žádný nevypořádaný důvod v napadeném rozhodnutí. Pokud žalobce namítal, že žalovaný neprověřil jiné než žalobcem uplatněné nesprávnosti či nezákonnosti, pak ze spisového materiálu nevyplývá, že by nějaká taková skutečnost vyšla najevo, jak požaduje ust. § 114 odst. 3 d. ř. Soud uzavírá, že napadené správní rozhodnutí obsahuje přezkoumatelný popis skutkového stavu i přezkoumatelnou meritorní právní úvahu, s níž se – jak výše uvedeno – soud zcela ztotožňuje.

Pokud strany dodatečně uváděly, že obnova řízení byla posléze povolena z moci úřední, pak tato skutečnost nemá pro soudní řízení význam, neboť soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak výše uvedeno. Jak vyplývá ze spisového materiálu, žádná zjištění Policie ČR, která dle vyjádření žalovaného byla důvodem povolené obnovy řízení, v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí známá nebyla.

Proto krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Krajský soud v Ostravě

dne 15. května 2014

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru