Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 182/2011 - 26Rozsudek KSOS ze dne 10.10.2013


přidejte vlastní popisek

22Af 182/2011 – 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce ALKINEA s.r.o., se sídlem Nemile 47, zastoupeného Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na Střelnici 39, P.O. box 2, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem v Praze 4 – Michli, Budějovická 7, o přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 16.11.2011 č.j. 73242/2011-136100-21, ve věci pokuty za správní delikt,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc (jehož působnost přešla s účinností od 1.1.2013 podle zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, v platném znění na Generální ředitelství cel – dále jen žalovaný) ze dne 16.11.2011 č.j. 73242/2011-136100-21, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu Olomouc ze dne 27.9.2011 č.j. 6779-20/2011-136100-021, kterým byla žalobci uložena pokuta za správní delikt podle ust. § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o povinném značení lihu).

V podané žalobě žalobce namítl tyto žalobní body:

1) Při fyzické kontrole byly všechny zajištěné lihoviny řádně označeny kontrolní páskou a u žádného balení nebylo viditelné poškození této pásky. Nejedná se proto o neznačený líh.

2) Provedený důkaz, kdy pomocí elektrického vysoušeče vlasů bylo učiněno odstranění kontrolní pásky, byl dle § 51 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád) proveden v rozporu s právními předpisy. Průběh důkazu nebyl řádně zaznamenán přesto, že bylo účastníky požadováno, aby byla zaznamenána teplota vzduchu, síla vzduchu a přesná doba foukání. Provedený důkaz je absolutně nepřezkoumatelný.

3) Z provedeného důkazu nelze dovodit ani to, že lepidlo použité na lepení kontrolní pásky nesplňuje náležitosti § 4 odst. 2 vyhlášky č. 149/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen prováděcí vyhláška), které stanoví, že nesmí dojít k odlepení kontrolní pásky bez jejího porušení, a to ani vlivem povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů. Provedený důkaz nelze podle žalobce považovat za působení povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů. Žalobce má oproti žalovanému za to, že odstranění pásky za použití jakéhokoliv nástroje či přístroje není možno považovat za lehce odstranitelné. Zákon rovněž nestanoví, jak moc má být páska při odstranění porušena, ani zda k porušení pásky musí dojít z líce či z rubu. Žalobce dále s odkazem na ust. § 4 odst. 3 prováděcí vyhlášky namítl, že zákonodárce nepředpokládal, že kontrolní pásky musí vydržet jakoukoliv manipulaci a i při použití sebekvalitnějšího lepidla je páska odstranitelná. Žalovaný argumentoval, že smyslem pokusu bylo objasnit, zda použité lepidlo odolá vnějšímu vlivu – mírně zvýšené teplotě. Podle žalobce není jasný závěr, že se jednalo o mírně zvýšenou teplotu, když teplota z ničeho nevyplývá a nebyla zaznamenána. Není možné porovnat, zda je teplota srovnatelná s obvyklými klimatickými a povětrnostními podmínkami či nikoliv. K argumentaci žalovaného, že pokus měl simulovat např. situaci, kdy lihoviny jsou ponechány za sklem automobilu za letního dne, žalobce namítl, že v takové situaci dochází jen k působení tepla a nikoliv k současnému působení vzduchového proudu.

4) Žalovaný zvýšil uloženou sankci s odůvodněním, že žalobce nesplnil zákonnou povinnost značení lihu u velkého množství spotřebitelských balení různých lihovin. Tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování a nevyplývá ani z rozhodnutí celního úřadu. Z odůvodnění správního orgánu I. stupně je zřejmé, že všechna balení zajištěných lihovin byla kontrolní páskou označena. V průběhu kontroly bylo zjištěno, že u pěti kusů lihoviny Tuzemák, tří kusů lihoviny Vodka a jednoho kusu lihoviny Moravská švestka lze pásku odstranit. Závěr žalovaného, že žalobce propustil do volného oběhu celkem 862,75 l neznačených lihovin, nemá oporu v provedeném dokazování. Ve vztahu k ostatním zajištěným lihovinám dokazování nebylo provedeno.

5) V řízení došlo k závažnému porušení procesních práv žalobce. Dne 8.2.2011 byla provedena kontrola a následné zajištění zboží pracovníky žalovaného, o čemž byl sepsán protokol č.j. 1199/2011-130100-34-1. Žalobce jako vlastník zboží však o této skutečnosti nebyl řádným způsobem vyrozuměn, ačkoliv to, že zboží nepatří kontrolovanému subjektu, bylo celním orgánům zřejmé z dokladů ke zboží, které řidič při kontrole předložil. Žalobce byl oficiálně vyrozuměn o zajištění zboží teprve dne 13.4.2011. Po dobu od zajištění zboží až do tohoto dne pak žalobce neměl možnost žádným způsobem kontrolovat či sledovat, jak je se zbožím nakládáno či v jakých podmínkách je uchováváno. V této době mohlo dojít ke změně vlastností lepidla použitého k umístění kontrolní pásky. Tímto způsobem byl žalobce omezen ve svých procesních právech.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že tvrzení žalobce o řádném označení všech lihovin kontrolní páskou není pravdivé, neboť přinejmenším v případě balení lihu s označením Tuzemák 5 ks, Vodka 3 ks a Moravská švestka 1 ks byla na hrdle pod uzávěrem odstraněna část kontrolní pásky již v době, kdy došlo k zajištění zboží. Žalovaný odkázal na fotodokumentaci a videozáznamy pořízené dne 8.2.2011, které jsou součástí správního spisu. Rovněž námitka žalobce, že účastníky řízení bylo požadováno, aby byla zaznamenána teplota vzduchu, síla vzduchu a doba foukání, je nepravdivá, neboť v protokolu o ústním jednání č.j. 6766-7.2011-136100-021, který byl o tomto úkonu vyhotoven, žádná námitka účastníků není uvedena, když obě zúčastněné osoby stvrdily svým podpisem, že nemají námitky k obsahu protokolu. S důvody, pro které považuje provedení důkazu snadné odstranitelnosti kontrolních pásek pomocí elektrického vysoušeče vlasů v rozporu s právními předpisy, se žalovaný již vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť shodná byla i odvolací námitka. Dále žalovaný uvedl, že je obecně známou skutečností, že elektrický vysoušeč vlasů může vyvinout jen takové teploty, kterými nepoškodí vlasy a nezpůsobí popáleniny na lidské pokožce. Žalovaný neví, z jakého důvodu by mělo současným působením zvýšené teploty a proudu vzduchu dojít ke znásobení vlivů oproti běžným podmínkám. Proudění vzduchu způsobuje postupné ochlazování proudícího vzduchu vlivem okolního prostředí. Z provedeného důkazu je zřejmé, že kdokoliv může za pomoci běžně dostupného nástroje (vysoušeč vlasů) nebo vystavením spotřebitelského balení lihu zvýšené teplotě odstranit kontrolní pásky bez zjevného poškození a opětovně tyto kontrolní pásky použít k uzavření téhož nebo podobného spotřebitelského balení. Žalovaný trvá na svém výkladu ust. § 6 odst. 1 zákona o povinném značení lihu, že poškození kontrolní pásky musí být natolik zjevné, aby nemohlo dojít k jejímu opětovnému použití. Mírné poškození pásky z rubové strany, které nebude po opětovném přilepení viditelné, není dostačujícím k naplnění zákonné podmínky. Spotřebitelské balení lihu značené kontrolní páskou přilepenou takovým způsobem, jaký byl použit v posuzovaném případě, žalovaný považuje za spotřebitelské balení označené kontrolní páskou, kterou lze lehce odstranit ve smyslu definice uvedené v ust. § 2 písm. s) bodu 5 zákona o povinném značení lihu. Žalovaný v této souvislosti poukázal také na protokol o ústním jednání a na videozáznam, které jsou obsahem správního spisu. Nepravdivé je rovněž tvrzení žalobce, že žalovaný svým rozhodnutím zvýšil uloženou sankci, protože se tak nestalo, jak je zřejmé z výroku napadeného rozhodnutí. Tvrzení žalobce, že ve vztahu k ostatním zajištěným lihovinám nebylo provedeno dokazování snadné odstranitelnosti kontrolní pásky, považuje žalovaný za účelové, když předmětem dokazování bylo zjištění vlastností použitého lepidla v kombinaci s kontrolní páskou a použitým obalem spotřebitelského balení. Žalovaný považuje za nehospodárné a nadbytečné provádění dokazování u každého ze zajištěných spotřebitelských balení lihu zvlášť, když je postačující provést je u náhodně vybraných kusů. Přítomnost lepidla stejného druhu byla zjištěna na všech spotřebitelských baleních lihu a žalobce tuto skutečnost v řízení nijak nerozporoval. K žalobcovu zpochybnění podmínek, v jakých byl skladován zajištěný líh, zejména z hlediska možných negativních vlivů na vlastnosti použitého lepidla, žalovaný uvedl, že právní zástupce žalobce navštívil skladovací prostory celní správy dne 3.8.2011 v souvislosti s prováděním důkazu zaznamenaného v protokolu č.j. 6766-7/2011-136100-021. Vlastnosti použitého lepidla, zejména jeho odolnost vůči vnějším vlivům, by měly odpovídat vlastnostem označovaných lihovin nebo přinejmenším vlastnostem použitých obalů. Pokud žalobce netvrdí, že celní orgány nezákonným způsobem manipulovaly se zajištěným zbožím, není žalovanému známo, jaké podmínky by podle žalobce mohly způsobit změnu vlastností použitého lepidla, ani žalobce žádné kontrérní podmínky neuvedl. K námitce, že zajištění a následná kontrola zboží byly provedeny bez účasti žalobce, se žalovaný vyjádřil v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 s.ř.s.).

Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že Celní ředitelství Olomouc provedlo dne 8.2.2011 kontrolu podle § 16 odst. 1 zákona o povinném značení lihu, a to kontrolu zboží nacházejícího se ve osobním vozidle provozovatele právnické osoby HP premium s.r.o., které řídil M. K. Kontrolou bylo zjištěno, že se ve vozidle nacházejí lihoviny Moravská švestka 40 %, balení 5,95 l v celkovém množství 5 ks, Vodka 40 %, balení 5,95 l v celkovém množství 80 ks a Tuzemák 40 %, balení 5,95 l v celkovém množství 60 ks. Dle protokolu o kontrole kontrolní pásky, kterými byly kontrolované lihoviny označeny, nesly stopy opakovaného použití a na kanystrech byly nalepeny tak, že při otevření kanystru nedošlo k jejich znehodnocení. Kontrolované lihoviny byly zajištěny na základě protokolu o zajištění ze dne 8.2.2011 č.j. 1199/2011-130100-34-1. Současně byl vyhotoven protokol č.j. 1199/2011-130100-34,11/1301/0006/S o uskladnění zajištěného zboží v příručním skladu č. 400 Celního ředitelství Olomouc. Téhož dne byla věc předána Celnímu úřadu Olomouc (dále jen správní orgán I. stupně) pro porušení zákona o povinném značení lihu. Dne 15.3.2011 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky žalobce, jakožto vlastníka zboží, proti postupu celních orgánů, v němž žalobce vyjádřil nesouhlas se závěrem, že pásky bylo možno lehce odstranit bez jejich porušení a dále namítl, že z rozhodnutí o zajištění lihu nevyplývá, že by tvrzenými vadami trpěla všechna balení lihu. Žalobce se současně domáhal vydání zboží. Dne 11.4.2011 bylo správním orgánem I. stupně zasláno žalobci oznámení o zadržení zboží. Dne 4.5.2011 správní orgán I. stupně vydal oznámení o zahájení řízení o správním deliktu a vyrozumění o provádění důkazů mimo ústní jednání, které bylo doručeno žalobci dne 9.5.2011. Vyrozuměním ze dne 19.7.2011 správní orgán I. stupně informoval žalobce, že bude provedeno ústní jednání dne 3.8.2011, během něhož bude proveden úkon – fyzická kontrola zajištěných lihovin se zaměřením na umístění kontrolní pásky na spotřebitelském balení zajištěných lihovin a také důkaz – ověření, zda lze kontrolní pásku umístěnou na zajištěných lihovinách bez jejího porušení lehce odstranit a zajištěné lihoviny tak považovat za neznačený líh ve smyslu ust. § 2 písm. s) bod 5 zákona o značení lihu. Dle vyjádření zástupce žalobce ze dne 29.7.2011 se fyzické kontroly nařízené na den 3.8.2011 zúčastní jednatel žalobce P. H., který současně bude vystupovat také jako jednatel firmy HP premium s.r.o. a dále právní zástupce. Dle protokolu č.j. 67666-7/2011-136100-021 ze dne 3.8.2011 byl u ústního jednání proveden důkaz ověření, zda lze kontrolní pásku umístěnou na zajištěných lihovinách bez jejího porušení lehce odstranit, a to za použití nástroje elektrického vysoušeče vlasů za přítomnosti P. H. a právního zástupce žalobce. Protokol je podepsán všemi účastníky ústního jednání, žádné námitky k obsahu protokolu ani k předmětu řízení nebyly vzneseny. Součástí správního spisu je také CD. Disk obsahuje dvě složky příloh pod č.j. 6779/2011-136100-021 a č.j. 6779-17/2011-136100-021, v nichž jsou videonahrávky zajištěného zboží ze dne 8.2.2011 a jeho fotografie z téhož dne a dále videozáznam o průběhu pokusu odstraňování kontrolní pásky za působení proudu vzduchu z elektrického vysoušeče vlasů a fotografie použitého přístroje (vysoušeče vlasů). Dne 16.8.2011 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno vyjádření žalobce k provedenému důkazu, v němž je namítáno, že průběh důkazu nebyl řádně zaznamenán, ač to bylo účastníky požadováno, a to tak, aby byla zaznamenána teplota vzduchu, síla vzduchu a doba foukání. Z provedeného důkazu nelze dovodit, že lepidlo použité k nalepení kontrolní pásky nesplňuje náležitosti § 4 odst. 2 prováděcí vyhlášky. Vyjádření k protokolu o ústním jednání ze dne 3.8.2011 podal také jednatel HP premium s.r.o. P.H. V něm odpověděl písemně na otázky, které mu byly kladeny v průběhu ústního jednání ze dne 3.8.2011. Ve svých odpovědích popisuje, jakým způsobem byla nalepována kontrolní páska na plastové obaly zajištěných lihovin, jaké vlastnosti mělo použité lepidlo, jaký byl technologický postup lepení. Součástí vyjádření byla také pochybnost o správnosti použití horkovzdušného fénu k simulaci povětrnostních či běžných vlivů na zajištěné zboží. Dne 27.9.2011 pod č.j. 6779-20/2011-136100-021 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, že žalobce naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o povinném značení lihu tím, že nakládal s dále uvedeným neznačeným lihem, který je ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou, kterou lze bez jejího porušení lehce odstranit ve smyslu ust. § 2 písm. s) bod 5 zákona o povinném značení lihu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

Podle ust. § 19 odst. 1 písm. a) zákona o povinném značení lihu právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně nakládá s neznačeným lihem nebo kontrolními páskami.

Podle ust. § 2 písm. s) bod 5 zákona o povinném značení lihu se pro účely tohoto zákona rozumí neznačeným lihem líh ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou, kterou lze bez jejího porušení lehce odstranit.

Podle ust. § 4 odst. 2 prováděcí vyhlášky lepidlo použité k nalepení kontrolní pásky na spotřebitelské balení lihu musí mít takové vlastnosti, aby nedošlo k odlepení kontrolní pásky bez jejího porušení, a to ani vlivem povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů.

První žalobní námitku, že se nejedná o neznačený líh, jestliže při provedené kontrole byly všechny zajištěné lihoviny řádně označeny kontrolní páskou a u žádného balení nebylo viditelné její poškození, krajský soud důvodnou neshledal. Zákon o povinném značení lihu totiž umožňuje, aby i líh ve spotřebitelském balení označený kontrolní páskou byl považován za neznačený líh, jestliže se jedná o kontrolní pásku, kterou lze bez jejího porušení lehce odstranit (§ 2 písm. s) bod 5 zákona o povinném značení lihu). Prokázání snadného odstranění kontrolní pásky ze zajištěných spotřebitelských balení lihu bylo v posuzované věci předmětem postupu správního orgánu I. stupně (důkaz provedený dne 3.8.2011). Z pohledu citované právní úpravy, jakož i s ohledem na postup celního orgánu, je tvrzení žalobce, že spotřebitelská balení zajištěného lihu byla označena kontrolní páskou, zcela irelevantní. Z fotografií umístěných na CD, které je součástí správního spisu, navíc vyplývá, že některá spotřebitelská balení lihu byla již ke dne 8.2.2011, tj. v rámci prvotní kontroly, opatřena porušenou (z větší části odlepenou) kontrolní páskou.

Další žalobní námitku krajský soud rovněž důvodnou neshledal. Žalobce v ní tvrdí, že důkaz odstranění kontrolní pásky snadným způsobem prováděný pomocí elektrického vysoušeče vlasů byl proveden v rozporu s právními předpisy, aniž by však upřesnil, které právní předpisy má na mysli a jakým způsobem byly porušeny. Tvrzení žalobce, že průběh důkazu nebyl řádně zaznamenán, ač to bylo účastníky požadováno, nemá oporu v obsahu protokolu ze dne 3.8.2011 č.j. 67666-7/2011-136100-021, který byl o tomto procesním úkonu sepsán, když z něj nevyplývá, že by byly vzneseny jakékoliv námitky proti prováděnému pokusu. Naopak protokol o průběhu tohoto procesního úkonu byl bez připomínek zúčastněnými osobami podepsán. Námitka, že měla být zaznamenána teplota vzduchu, síla vzduchu a přesná doba foukání, byla žalobcem vznesena až v jeho vyjádření k provedenému důkazu, které bylo doručeno správnímu orgánu I. stupně dne 16.8.2011. Krajský soud se nedomnívá, že absence záznamu o teplotě vzduchu, síle vzduchu a přesné době foukání by způsobovala nezákonnost či nepřezkoumatelnost provedeného důkazu. O průběhu důkazu byla kromě sepsaného protokolu ze dne 3.8.2011 č.j. 67666-7/2011-136100-021 pořízena také videonahrávka, která je součástí správního spisu, z jejíž délky vyplývá doba průběhu důkazu. Intenzita a teplota proudícího vzduchu z použitého přístroje je pak dovoditelná z jeho technických parametrů, které jsou zachyceny na fotografii přístroje, která je rovněž součástí správního spisu (fotografie na CD). Krajský soud proto nepovažuje provedený důkaz za absolutně nepřezkoumatelný, jak namítá žalobce. Naopak, má za to, že jde o důkaz, jehož vypovídací hodnota odpovídá závěru správních orgánů, že použité kontrolní pásky bylo možno bez jejich porušení lehce odstranit.

Ani třetí žalobní námitka nebyla krajským soudem shledána důvodnou. Žalobce namítl, že prováděný důkaz nelze považovat za působení povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů ve smyslu ust. § 4 odst. 2 prováděcí vyhlášky. Krajský soud se s jeho názorem neztotožňuje, když má za to, že působení proudu teplého vzduchu na lepící pásku vedoucího následně k jejímu odlepení bez viditelného poškození, jak je prokázáno obsahem videonahrávky založené ve správním spise, lze zahrnout pod pojem „jiné vnější vlivy“ ve smyslu ust. § 4 odst. 2 prováděcí vyhlášky. Žalobcovo tvrzení, že, je-li k účelu odstranění pásky použit jakýkoliv nástroj či přístroj, nelze to považovat lehce odstranitelný způsob odlepení pásky, nemá oporu v žádném zákonném ustanovení. Krajský soud má za to, že z povahy věci nelze použití běžně dostupných nástrojů či přístrojů vyloučit v případech, kdy tyto mají většinou záměrně sloužit k odstranění kontrolní pásky bez jejího poškození. Tento závěr není vyloučen ani ust. § 4 odst. 3 prováděcí vyhlášky, které zmiňuje žalobce, neboť dodatečné odstraňování zbytků pásky u vratných obalů svědčí o tom, že právní úprava počítá s poškozením pásky při otevírání spotřebitelských balení tak, aby část pásky na hrdle obalu zůstávala a nikoliv, aby se páska odlepila celá.

Čtvrtou žalobní námitku považuje krajský soud za zcela nepřípadnou, neboť neodpovídá obsahu napadeného rozhodnutí, kdy žalobce namítá, že žalovaný zvýšil svým rozhodnutím uloženou sankci. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť výrok napadeného rozhodnutí zamítá žalobcovo odvolání a potvrzuje rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V další části této žalobní námitky žalobce uvedl, že závěr správního orgánu I. stupně, že veškeré zajištěné lihoviny byly neznačené, nemá oporu v provedeném dokazování, když pouze k některým ze spotřebitelských balení byl proveden důkaz o snadném odstranění pásky. Tuto část žalobní námitky krajský soud nepovažuje za důvodnou, když má shodně s žalovaným za to, že postup správního orgánu I. stupně byl zcela v souladu se zásadou hospodárnosti řízení a jestliže provedeným důkazem bylo zjištěno snadné odlepení kontrolních pásek u několika náhodně vybraných spotřebitelských balení lihu, je opodstatněný závěr, že celá zajištěná zásilka tohoto zboží vykazovala tentýž nedostatek z hlediska zákona o povinném značení lihu.

Ani poslední žalobní námitku krajský soud důvodnou neshledal. Žalobce zde namítl závažné porušení svých procesních práv, když byl jako vlastník lihovin vyrozuměn o jejich zajištění až dne 13.4.2011. Žalobce přitom nijak nespecifikoval svá procesní práva, která tím měla být krácena. Žalobci sice lze přisvědčit v tom, že jako prokazatelný vlastník lihovin měl být o jejich zajištění vyrozuměn neodkladně, avšak skutečnost, že se tak stalo až oznámením ze dne 13.4.2011, nezpůsobuje nezákonnost zajištění, ani nezákonnost dalšího průběhu správního řízení či vydaných správních rozhodnutí. Z obsahu správního spisu má krajský soud za prokázané, že zajištěné lihoviny byly řádně uskladněny v celním skladu a dále s nimi nebylo nijak nakládáno. Žalobce se s podmínkami uskladnění seznámil v souvislosti s provedením důkazu dne 3.8.2011. Z obsahu správního spisu není zřejmé, že by tak chtěl učinit ještě někdy dříve a že by se chtěl obeznámit s tím, v jakých podmínkách je zboží uchováváno, či si je zkontrolovat. Žalobcovo tvrzení, že v této době mohlo dojít ke změně vlastností lepidla použitého k umístění kontrolní pásky, je tvrzením zcela hypotetickým. Z obsahu správního spisu má krajský soud za prokázané, že žalobce měl vědomost o zajištění zboží dříve, než byl správním orgánem I. stupně o této skutečnosti vyrozuměn, když dne 15.3.2011 zaslal správnímu orgánu I. stupně námitky proti postupu správních orgánů. Jelikož v době od zajištění lihovin, tj. ode dne 8.2.2011 do 13.4.2011, kdy bylo žalobci zajištění sděleno, neprobíhalo ve věci žádné řízení (oznámení o zahájení řízení o správním deliktu bylo vydáno až dne 4.5.2011), nemohl být žalobce v žádných procesních právech krácen.

Jelikož krajský soud neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 10. října 2013

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru