Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 13/2014 - 55Rozsudek KSOS ze dne 25.04.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 124/2016

přidejte vlastní popisek

22Af 13/2014 – 55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela

Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce Remedicum, s.r.o., se sídlem v Českém

Těšíně, Alšova 1853/3, zastoupeného Piotrem Adamczykem, advokátem Advokátní

kanceláře Hajduk a partneři s.r.o., se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova 12, proti

žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem v Praze 4, Budějovická 7,

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9.12.2013 č.j. 38262-5/2013-900000-

304.5, č.j. 38264-5/2013-900000-304.5, č.j. 38260-5/2013-900000-304.5 a č.j. 38299-

5/2013-900000-304.5, ve věcech dodatečného zaúčtování cla,

takto:

I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 9.12.2013 č.j. 38262-

5/2013-900000-304.5, č.j. 38264-5/2013-900000-304.5, č.j. 38260-

5/2013-900000-304.5 a č.j. 38299-5/2013-900000-304.5 se zrušují a

věci se vracejí žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení

částku 25.442,80 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku

k rukám Piotra Adamczyka, advokáta Advokátní kanceláře Hajduk a

partneři s.r.o., se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova 12.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9.12.2013 č.j. 38262-5/2013-900000-304.5, č.j. 38264-5/2013-900000-304.5, č.j. 38260-5/2013-900000-304.5 a č.j. 38299-5/2013-900000-304.5, jimiž byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 12.6.2013 č.j. 53888-2/2013-570000-51, č.j. 53888-4/2013-570000-51, č.j. 53888-3/2013-570000-51 a č.j. 53888/2013-570000-51, kterými bylo žalobci dodatečně doměřeno clo.

V žalobě žalobce brojí proti závěrům správních orgánů, že porušil povinnost správného vyplnění údajů v celním prohlášení týkajících se sazebního zařazení zboží, neboť je vyplňoval v důvěře ve správnost stanoviska poskytnutého mu celním orgánem. Dne 20.9.2010 vydalo Celní ředitelství Hradec Králové na žalobcovu písemnou žádost vyjádření k sazebnímu zařazení zboží dle čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen celní kodex), v němž zboží (detoxikační náplasti) zařadilo do podpoložky, na kterou se vztahovalo nulové clo. Následně celní orgán přehodnotil svůj původní závěr a přípisem ze dne 17.2.2012 č.j. 1613/2012-060100-22 žalobci oznámil, že nezávazné vyjádření se mění a toto zboží spadá do podpoložky, k níž je přiřazeno clo v sazbě 6,5 %. Žalobce tuto změnu akceptoval a v následujícím období platil clo v této výši. Poté u žalobce proběhla následná kontrola propuštěného zboží ve smyslu čl. 78 celního kodexu a ust. § 127 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění (dále jen celní zákon), v jejímž důsledku byla žalobci dodatečnými platebními výměry správního orgánu I. stupně dopočtena cla. Žalobce se v prvé řadě domnívá, že stanovisko vydané dle čl. 11 celního kodexu je stanoviskem závazným, neboť z čl. 11 celního kodexu ani z jiného ustanovení tohoto právního předpisu nevyplývá, že by mohlo být nezávazné. Žalobce se proto domnívá, že stejně jako stanovisko vydané podle čl. 12 celního kodexu, také stanovisko vydané dle čl. 11 by mělo být posuzováno s ohledem na ust. § 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu, takže by neměla být dopočtena výše dovozního cla. Pro případ, že by informace dle čl. 11 celního kodexu nebyla závazná a nebylo by možné aplikovat čl. 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu, zcela jistě by mělo být aplikováno ust. § 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, když všechny tři podmínky pro jeho aplikaci jsou podle žalobce kumulativně splněny. K chybě ze strany celních orgánů došlo právě vydáním stanoviska podle čl. 11 celního kodexu, neboť žalobce má obě vyjádření celního orgánu, tj. to původní i následně změněné v listinné podobě s elektronickým podpisem. Žalobce poukázal na konstantní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudky ve věci Mecanarte (sp. zn. C-348/89) a ve věci Agrover (sp. zn. C-173/06), z nichž vyplývá mj., že za chybu je nutno považovat toliko aktivní jednání celních orgánů. Žalobce je přesvědčen, že vydání nesprávného stanoviska dle čl. 11 celního kodexu je chybou spočívající v aktivním chování celního orgánu a zároveň chybou prokazatelnou. Celní orgán sám tuto chybu nepopírá, dokonce se žalobci za své pochybení omluvil. Dále žalobce uvedl, že tato chyba rovněž nebyla zjistitelná rozumným způsobem z jeho strany. Poukázal především na komplikovanost právních předpisů a na to, že samotné celní orgány na svém původním stanovisku setrvávaly téměř rok a půl. Z pohledu žalobce jako nezkušeného hospodářského subjektu byla tedy chyba nezjistitelná. Žalobce je velmi malou společností, má méně než 10 zaměstnanců a jeho činnost nespočívá v podstatné míře v dovozu a vývozu. Žalobce prokázal svou pečlivost tím, že požádal o vyjádření celního orgánu, když chtěl potvrdit svůj názor, resp. předejít budoucím sporům s celním orgánem. Využil proto možnost, kterou celní správa hospodářským subjektům nabízí a toto mu nelze přičítat k tíži. Argumentace žalovaného, že žalobce postupoval nepečlivě, jestliže požádal o vyjádření dle čl. 11, je zcela nesmyslná. Žalobce také dodržel ustanovení o celním prohlášení a byl v dobré víře, když jednal na základě vyjádření celního orgánu. Je absurdní, aby žalobce jako hospodářský subjekt předpokládal, že nezávazné stanovisko celního úřadu je chybné. Dobrou víru žalobce ve vztahu k aplikaci ustanovení čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu nelze vylučovat s poukazem na to, že si mohl zajistit závaznou informaci dle čl. 12 celního kodexu. V případě závazné informace vydané podle čl. 12 je sice chyba celních orgánů nejvíce patrná, ale nelze ust. § 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu zjednodušovat pouze na takovéto případy. Žalobce je přesvědčen, že jeho legitimní očekávání jsou hodna ochrany.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že žalobní důvody plně korespondují s odvolacími námitkami, a proto odkázal na odstavce 9-22 žalobou napadených rozhodnutí, když má za to, že se jejich obsahem se všemi podstatnými důvody vypořádal. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).

Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že u žalobce proběhla následná kontrola po propuštění zboží, kterou bylo zjištěno nesprávné sazební zařazení dovezeného zboží, v důsledku čehož přistoupil celní úřad k doměření cla. Žalobce již v průběhu správního řízení požadoval aplikaci ustanovení čl. 217 odst. 1 písm. b), případně čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, a to s ohledem na stanovisko k sazebnímu zařazení zboží, které vydalo Celní ředitelství Hradec Králové dne 20.9.2010 pod č.j. 12490/2010-060100-22, jímž zařadilo posuzovaný typ výrobků pod č. 3005HS. Tentýž celní orgán pak vydal dne 12.2.2012 pod č.j. 1613/2012-060100-22 změnu nezávazného vyjádření k sazebnímu zařazení zboží, v němž uvedl zařazení pod kód KN38249097 a současně se omluvil za předchozí nesprávné stanovisko. Dále upřesnil, že podle nařízení Komise (ES) č. 1439/2007 vydaného dne 5.12.2007 předmětný výrobek, tj. detoxikační náplasti nemají vědecky prokázaný terapeutický účinek, projevují se snížením toxicity v celém těle a nemohou být zařazeny do č. 3004 ani 3005, ale jako ostatní chemické přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté. Správní orgány obou stupňů k aplikaci liberačních ustanovení celního kodexu nepřistoupily, když podle jejich názoru chyba způsobená celním orgánem se stala toliko v rovině nezávazné informace o sazebním zařazení zboží, a proto nemá zákonem požadovanou relevanci.

Podle čl. 11 odst. 1 celního kodexu každá osoba může od celních orgánů požadovat informaci o používání celních předpisů.

Podle čl. 12 odst. 1 celního kodexu celní orgány vydávají na základě písemné žádosti závazné informace o sazebním zařazení zboží způsobem stanoveným postupem projednávání ve výboru.

Podle čl. 217 odst. 1 celního kodexu celní orgány vypočtou výši dovozního cla nebo vývozního cla vyplývající z celního dluhu (dále jen "částku cla"), jakmile mají potřebné údaje, a zapíší ji do účetních dokladů nebo na jiný rovnocenný nosič údajů (zaúčtování).

První pododstavec se nepoužije a) bylo-li zavedeno prozatímní antidumpingové nebo vyrovnávací clo; b) pokud částka cla dlužného podle právních předpisů přesahuje částku cla stanovenou na základě závazné informace o sazebním zařazení zboží, c) pokud předpisy přijaté postupem projednávání ve výboru zprošťují celní orgány povinnosti účtovat částky cla nižší, než je stanovená hranice.

Podle čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu s výjimkou případů uvedených v čl. 217 odst. 1 druhém a třetím pododstavci se dodatečné zaúčtování neprovede, pokud částka cla dlužného ze zákona nebyla zaúčtována následkem chyby ze strany celních orgánů, kterou nemohla osoba povinná zaplatit clo přiměřeným způsobem zjistit, a pokud tato osoba jednala v dobré víře a dodržela všechna ustanovení platných předpisů týkající se celního prohlášení.

Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda existence stanoviska k sazebnímu zařazení zboží vydaného podle čl. 11 celního kodexu představuje podmínku pro aplikaci ust. § 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu a dospěl k závěru, že tento žalobní bod není důvodný. Článek 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu stanoví, že k předepsání celního dluhu nedojde, pokud částka dlužného cla přesahuje částku cla stanovenou na základě závazné informace o sazební zařazení zboží. Označené zákonné ustanovení tedy váže nezapočtení dluhu na existenci závazné informace o sazebním zařazení zboží. Pro výklad pojmu závazná informace o sazebním zařazení zboží je pak zcela zásadní čl. 12 odst. 1 celního kodexu, který tuto kategorii informace poskytnuté celními orgány jednoznačně kvalifikuje jako informaci vydanou na základě písemné žádosti a přesně určuje také způsob, jakým je vydána, tj. stanoveným postupem projednávání ve výboru. Tyto kvalifikační znaky odlišují závaznou informaci o sazebním zařazení zboží vydanou podle čl. 12 odst. 1 celního kodexu od informace o sazebním zařazení zboží, která může být vydána na základě žádosti ve smyslu čl. 11 odst. 1 celního kodexu v rámci běžných informací o používání celních předpisů, tedy informací různého blíže neurčeného druhu, které spojuje pouze to, že se vztahují k používání celních předpisů. Informace poskytnutá podle čl. 11 odst. 1 celního kodexu, byť se týká rovněž sazebního zařazení zboží, není (kvalifikovanou) informací postavenou na roveň závazné informaci o sazebním zařazení zboží poskytnuté podle čl. 12 odst. 1 celního kodexu, a proto není ani ve stejném smyslu závazná. Jelikož ust. § 217 odst. 1 písm. b) stanoví jako podmínku nezapočtení dlužného cla existenci závazné informace o sazebním zařazení zboží, je na základě porovnání čl. 11 a čl. 12 celního kodexu podle názoru krajského soudu jednoznačné, že ust. § 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu lze aplikovat toliko při existenci závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané podle čl. 12 celního kodexu.

Další žalobní bod se týkal existence podmínek pro aplikaci ust. § 220 odst. 1 písm. b) celního kodexu, a to opět vzhledem k existenci informace o sazebním zařazení zboží vydané dle čl. 11 odst. 1 celního kodexu. Při posouzení této právní otázky vycházel krajský soud z porovnání čl. 217 odst. 1 písm. b) a čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu. Jak již bylo shora uvedeno, čl. 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu je podle názoru soudu možno aplikovat toliko v tom případě, má-li osoba povinná na posuzované zboží celními orgány vydanou závaznou informaci o jeho sazebním zařazení ve smyslu čl. 12 odst. 1 celního kodexu. Pokud tomu tak je, dochází k aplikaci ust. § 217 odst. 1 celního kodexu bez dalšího, aniž by se posuzovaly další liberační důvody tak, jako je tomu v případě aplikace čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, neboť zákon žádné další podmínky liberace v ust. § 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu nestanoví. Liberačním důvodem je samotná existence závazné celní informace. Krajský soud je proto toho názoru, že v případě aplikace čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu nemůže nastat situace, kdy chybou ze strany celních orgánů bude nesprávně vydaná závazná informace o sazebním zařazení zboží. Takové případy jsou totiž pokryty postupem podle čl. 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu.

Závěr správních orgánů učiněný v posuzované věci, že pouze vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží by bylo relevantní chybou ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, kdežto vydání informace o sazebním zařazení zboží ve smyslu čl. 11 celního kodexu nemůže být chybou celních orgánů takové právní relevance, považuje krajský soud za zcela mylný a neopodstatněný. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že ohledně předmětného zboží byla celními orgány vydána informace o jeho sazebním zařazení, a to dne 20.9.2010. Vydaná informace byla nesprávná, ačkoliv dle vlastního tvrzení správního orgánu (Celní ředitelství Hradec Králové) obsaženého ve změně nezávazného stanoviska ze dne 17.2.2012 nařízení Komise (ES) č. 1439/2007, z něhož celní orgán při změně svého původního stanoviska vycházel, bylo vydáno již v roce 2007. Celní orgán při vědomí porušení svých povinností se žalobci za své pochybení také omluvil. Obě stanoviska byla vydána písemně, první na základě žádosti žalobce, druhé na základě vlastní úřední činnosti celního orgánu. To, že jimi byla podána informace ve smyslu čl. 11 celního kodexu a nikoliv závazné informace k sazebnímu zařazení zboží dle čl. 12 celního kodexu má pouze ten význam, že je vyloučena aplikace ust. § 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu. Krajský soud však neshledal žádný důvod, proč by takto evidentní pochybení, které v souladu s platnou judikaturou Evropské unie i s judikaturou českých správních soudů vzniklo aktivní činností celních orgánů, nemělo představovat chybu ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu. Krajský soud je toho názoru, že v posuzované věci je zcela evidentní, že částka dlužného cla nebyla zaúčtována následkem chyby ze strany konkrétního celního orgánu. Shodně s žalobcem má krajský soud za to, že argumentace žalovaného o nedostatečné pečlivosti ze strany žalobce, který požádal o stanovisko k sazebnímu zařazení zboží toliko dle čl. 11 a nikoliv dle čl. 12 celního kodexu, je absurdní a neudržitelná. Jak již krajský soud výše uvedl, existence závazné informace o sazebním zařazení zboží ve smyslu čl. 12 celního kodexu je pro aplikaci ustanovení čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu bez jakékoli právní relevance, neboť se k ní váže samostatný liberační důvod dle čl. 217 odst. 1 písm. b) celního kodexu. Článek 11 celního kodexu nevylučuje, že s odkazem na něj je možno požadovat informace o sazebním zařazení zboží, které sice nemají podobu kvalifikované informace ve smyslu čl. 12 celního kodexu, avšak jsou zcela jistě úkonem celního orgánu, který má mít vůči žadateli právní relevanci, neboť jde o informaci poskytnutou odborným orgánem státní správy na základě zákonného ustanovení, kterým zákonodárce osobě povinné poskytl možnost kvalifikovaný názor odborného orgánu získat.

Na základě uvedené právní argumentace dospěl krajský soud k závěru, že názor žalovaného vyjádřený v napadených rozhodnutích, že nebyla splněna první podmínka vyplývající z ustanovení čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu, a sice že částka cla dlužného ze zákona nebyla zaúčtována následkem chyby ze strany celních orgánů, je nezákonný. V dalším řízení bude nezbytné, aby se žalovaný zabýval vyhodnocením existence dalších zákonných podmínek stanovených čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu. Byť jejich existenci žalobce v podané žalobě nastínil, za daného procesního stavu považuje krajský soud jejich vyhodnocení za předčasné, neboť by tím nepřiměřeným způsobem zasahoval do kompetence správních orgánů.

Jelikož krajský soud shledal žalobu důvodnou, napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) a současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ust. § 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady zaplacením soudních poplatků v celkové výši 12.000,- Kč a dále v souvislosti s právním zastoupením, a to za 3 úkony právní služby po 3.100,- Kč a 3x režijní paušál po 300,- Kč a dále za promeškaný čas 4 půlhodiny po 100,- Kč v souvislosti s cestou k jednání u krajského soudu a cestovné ve výši 509,78 Kč osobním automobilem (ust. § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění a § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění). Odměna právního zástupce byla v souladu s ust. § 35 odst. 8 s.ř.s. zvýšena o částku, kterou je advokát povinen zaplatit dle zvláštního právního předpisu. Náklady právního zastoupení celkem činí částku 13.442,80 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 25.442,80 Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil soud žalovanému k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.). Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 25. dubna 2016

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru