Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Af 103/2014 - 36Rozsudek KSOS ze dne 19.11.2015


přidejte vlastní popisek


22Af 103/2014 – 36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce SLOT Group, a.s., se sídlem Jáchymovská 142, Karlovy Vary, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Mgr. T. S., proti žalovanému Magistrátu města Ostravy se sídlem Prokešovo nám. 8, Ostrava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9.7.2014 č.j. SMO/249544/14/OFR/HI, ve věci místního poplatku,

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9.7.2014 č.j. SMO/249544/14/OFR/HI se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.000,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

pokračování
- 2 -
22 Af 103/2014

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih ze dne 19.10.2011 č.j. 96915/11/OFR/Lib – platební výměr na místní poplatek za jiná technická herní zařízení (dále jen JTHZ) za období od 1.1.2011 do 30.9.2011.

Žalobce v žalobě namítl, že 1) správní orgány nesprávně posoudily předmět poplatku (žalobcova rozsáhlá argumentace k tomu, že by měl být zpoplatněn jen centrální loterní systém, nikoli jednotlivé koncové terminály). 2) Správní orgány nesprávně vyložily, že poplatku podléhá JTHZ povolené ministerstvem, bez ohledu na to, zda a kdy bylo uvedeno do provozu. 3) Správní orgány nerespektovaly obecnou právní zásadu „v pochybnostech mírněji“, resp. „ve prospěch poplatníka“. 4) Správní orgány se nijak nevyjádřily k žalobcově výkladu pojmu JTHZ, takže jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná.

Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Má za to, že se řádně a srozumitelně vypořádal se všemi odvolacími námitkami.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nutno zrušit.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správce poplatku vydal platební výměr dne 19.10.2011 a adresoval jej správně společnosti APEX On-line, tato společnost také podala odvolání. O odvolání rozhodl žalovaný nejprve dne 30.7.2013 (adresát stále APEX On-line), toto odvolací rozhodnutí bylo prohlášeno za nicotné rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dne 21.5.2014, načež žalovaný vydal napadené rozhodnutí o odvolání (adresát – žalobce) dne 9.7.2014 – právní moci nabylo 17.7.2014. Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že APEX On-line zanikl ke dni 31.10.2012 sloučením s žalobcem, žalobce se tak stal jeho právním nástupcem. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl s odkazem na § 148 odst. 2 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ), že lhůta pro stanovení místního poplatku se prodloužila o rok v důsledku prohlášení nicotnosti předchozího odvolacího rozhodnutí.

V souladu s vyhláškou č.15/2010 (dostupnou na stránkách Statutárního města Ostravy, jak soud ověřil), byla stanovena sazba 5.000,- Kč za každé JTHZ na 3 měsíce, s tím, že poplatková povinnost vzniká dnem uvedení povoleného JTHZ do provozu. Místní poplatek je splatný do 10 dnů od vzniku poplatkové povinnosti a poté vždy k 10. dni prvního měsíce následujícího tříměsíčního období. Podle § 148 odst. 1 věty prvé DŘ, daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Z uvedeného tedy vyplývá konec lhůty pro rozhodnutí o stanovení poplatku ke dni 10.1.2014 (za období 1.1. – 31.3.2011), 10.4.2014 (za období 1.4. – 30.6.2011) a 10.7.2014 (za období 1.7. – 30.9.2011). V souladu s dlouhodobou ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu musí jít o rozhodnutí pravomocné. pokračování
- 3 -
22 Af 103/2014

Žalovaný uvedl, že tato lhůta byla prodloužena o rok na základě prohlášení nicotnosti předchozího rozhodnutí žalovaného. Podle § 148 odst. 2 písm. e) DŘ, lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně. Krajský soud má za to, že citované ustanovení není pro daný případ použitelné. To, co je podle daňového řádu „rozhodnutím o stanovení daně“, definuje zcela jednoznačně § 147 odst. 1 DŘ : správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím, které se označuje jako platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Dále, § 148 odst. 2 DŘ výslovně odlišuje rozhodnutí o stanovení daně (písm. b/) od rozhodnutí ve věci opravného prostředku (písm. d/). Rozhodnutí, které bylo Krajským úřadem Moravskoslezského kraje prohlášeno nicotným, nebylo rozhodnutí o stanovení daně (= platební výměr), nýbrž rozhodnutí ve věci opravného prostředku (= o odvolání). Nedošlo tedy k prodloužení lhůty na základě § 148 odst. 2 písm. e) DŘ, neboť toto ustanovení se týká jen rozhodnutí o stanovení daně, nikoli rozhodnutí ve věci opravného prostředku. Nedošlo ani k prodloužení lhůty podle některého ze zbývajících ustanovení § 148 odst. 2 DŘ, kdy časově by v úvahu přicházela jen možnost podle písm. d) - oznámení rozhodnutí ve věci opravného prostředku (vydaného žalovaným 30.7.2013), avšak právě tento opravný prostředek byl prohlášen nicotným, tj. od počátku neexistentním. Napadené rozhodnutí žalovaného (potažmo i platební výměr) tak nabylo právní moci až po uplynutí lhůty podle § 148 odst. 1 DŘ. Krajský soud je povinen přihlédnout k této procesní vadě z úřední povinnosti, i když nebyla žalobcem namítána.

S ohledem na zjištěnou prekluzi poplatkové povinnosti se soud již nezabýval žádnou z žalobcových námitek, zrušil rozhodnutí žalovaného v souladu s § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě

dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 19. listopadu 2015

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru