Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 56/2010 - 250Rozsudek KSOS ze dne 29.09.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 4/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22 A 56/2010 – 250


(22 Ca 193/2008)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové

v právní věci žalobců a) R. H., b) Ing. J. M., oba zastoupeni JUDr. Vilémem

Urbišem, advokátem v Bruntále, Dr. E. Beneše 21, proti žalovanému

Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě, Praskova 11, Opava,

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9.9.2002 č.j. O-62/353/2002,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu v Opavě ze dne 28.5.2002 č.j. OR 266/2001/2, jímž správní orgán 1. stupně (dále jen katastrální úřad) mj. rozhodl, že se z katastru nemovitostí vymazává zápis, který provedl katastrální úřad záznamem na základě předloženého rozsudku Okresního soudu v Opavě „č.j. 8 C 176/1997“ ze dne 3.5.2000, právní moc ze dne 28.3.2001, o určení vlastnictví.

Žalobci uvedli, že na základě zmíněného rozsudku je katastrální úřad nejprve zapsal záznamem jako spoluvlastníky pozemku p.č. 1567/1 v k.ú. Kylešovice, avšak pokračování - 2 - 22 A 56/2010

poté, vázán právním názorem žalovaného, že tento rozsudek není zapsatelný, provedl výmaz zápisu. Žalobci namítli, že výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány, a to i rozsudek, jímž byla zamítnuta žaloba na určení vlastnictví (když soud dospěl k závěru, že žalobce vlastníkem není – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.1999, sp.zn. 33 Cdo 1074/98). Soud v dané věci vycházel přesně z toho, co mu odborný a zákonem k tomu povolaný orgán písemně sdělil. Žalobci zastávají názor, že měli být na základě rozsudku Okresního soudu v Opavě zapsáni záznamem jako spoluvlastníci pozemku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na § 5 odst.1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální zákon), podle něhož musí být v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, pozemky označeny parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží a § 27 písm.b) téhož zákona určuje, co se rozumí parcelou. V daném případě pozemek, kterému podle listin svědčí vlastnictví různým vlastníkům, a o jehož vlastnictví soud rozhodoval, nesplňoval požadavky katastrálního zákona, neboť nebyl geometricky a polohově určen (tj. jeho hranice nebyly určeny svými lomovými body ani nebyl k rozsudku předložen geometrický plán), nebyl zobrazen v katastrální mapě a nebyl označen samostatným parcelním číslem.

Žalobci doručili soudu repliku k vyjádření žalovaného (26.6.2003) a později další vyjádření, ovšem soud se jejich obsahem, pokud přesahoval rámec žalobních bodů vymezených ve lhůtě pro podání žaloby, nezabýval s ohledem na zásadu koncentrace, vyjádřenou v § 71 odst.2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.).

Krajský soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 5.3.2009 č.j. 22 Ca 193/2008-183, kterým žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Tento rozsudek však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2010 č.j. 8 As 32/2009-213 z procesních důvodů, když krajský soud měl ve věci nařídit ústní jednání a neučinil tak.

Krajský soud poté tedy nařídil ústní jednání, přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že Okresní soud v Opavě rozhodl rozsudkem ze dne 3.5.2000 č.j. 8 C 176/97-55 ve věci navrhovatele Ing. J. F. proti odpůrcům Ing. R. H. a Ing. J. M. (tj. žalobcům ve věci nyní projednávané soudem ve správním soudnictví), o určení vlastnictví takto :

I. Návrh na určení, že navrhovatel je vlastníkem nemovitosti původn ězapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v Opavě na LV č. 526 pro obec Opava, katastrální území Kylešovice jako parcela č. 1570 – role o výměře 4770 m², dnes na LV č. 1732 jako parcela č. 1567/1 – orná půda o výměře 1496 m², podle dřívější pozemkové evidence jako pozemek ve zjednodušené evidenci č. 1570 o výměře 4770 m², se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. pokračování - 3 - 22 A 56/2010

Tento rozsudek nabyl právní moci 28.3.2001. Žalobci podali 10.8.2001 žádost katastrálnímu úřadu o provedení zápisu záznamem svého vlastnictví k „parcele č. 1571/1 na LV č. 1732 v katastrálním území Opava – Kylešovice“ na základě shora citovaného rozsudku. List vlastnictví č. 1732 pro obec Opavu, katastrální území Kylešovice, obsahoval k datu 10.8.2001 duplicitní zápis vlastnictví Ing. J. F., Ing. R. H. a Ing. J. M. k těmto nemovitostem :

Pozemky

Parcela Výměra [ m²] Druh pozemku Způsob využití Způsob ochrany1567/1 1871 orná půda zemědě lský
půdní fond

Pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr (PK) Parcela Díl Typ Výměra [ m²] Původní kat. území___________________ 1570 4770

S tím, že v katastrálním území Kylešovice jsou pozemky vedeny v jedné číselné řadě.

Katastrální úřad v Opavě dne 28.5.2002 pod č.j. OR 266/2001/2 mj. rozhodl, že se z katastru nemovitostí vymazává zápis, který provedl záznamem na základě rozsudku Okresního soudu v Opavě „č.j. 8 C 176/1997“ ze dne 3.5.2000, právní moc ze dne 28.3.2001, o určení vlastnictví. Katastrální úřad v odůvodnění uvedl, že v případě zrušení duplicitního zápisu vlastníka v katastru nemovitostí je podkladem zápisu změny listina, ze které je zřejmé, kdo je vlastníkem dotčené nemovitosti, ale je možné za tuto listinu považovat i pravomocný rozsudek soudu, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce (jedna z osob uvedená na listu vlastnictví s duplicitním zápisem vlastníka) domáhal určení vlastnictví k věci, protože soud dospěl k závěru, že žalobce vlastníkem není. Katastrální úřad však, vázán právním názorem odvolacího orgánu (tj. žalovaného – poznámka soudu), obnovil duplicitní zápis vlastnictví, když výrok rozsudku soudu ze dne 3.5.2000 č.j. 8 C 176/97-55 není určitý, neboť pozemek, o němž bylo soudem rozhodováno, je označen jednak parcelním číslem 1570 podle dřívější evidence pozemkového katastru, jednak parcelním číslem katastru nemovitostí 1567/1 s výměrou, která v době rozhodování nebyla u dotyčné parcely evidována. Podle obsahu odůvodnění rozsudku bylo soudem rozhodováno o určení vlastnictví k části nemovitosti, parcelní číslo 1567/1, tato část však není jednoznačně vymezena a není označena samostatným parcelním číslem. Zápisy vlastnického práva není možné provádět podle odůvodnění rozsudku. Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 9.9.2002 č.j. O-62/353/2002 zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. V odůvodnění se rozsáhle zabýval historií uvedených nemovitostí i celým předchozím průběhem řízení a uzavřel, že nemovitost není ve výroku rozsudku okresního soudu jednoznačně určena parcelním číslem podle § 5 odst.1 katastrálního zákona, což je rozhodující překážkou zápisu rozsudku do katastru nemovitostí.

Podle § 7 odst.1 věty prvé zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.č. 265/1992 Sb.), práva uvedená v § 1 odst. 1 (tj. také vlastnické právo k nemovitostem – poznámka soudu), která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, pokračování - 4 - 22 A 56/2010

vydržením, přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem (dále jen "záznam") údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy, do katastru.

Podle § 8 odst.2 z.č. 265/1992 Sb., je-li listina vyhotovena státním orgánem nebo jiná listina způsobilá k vykonání záznamu, provede katastrální úřad zápis do katastru, jinak vrátí listinu tomu, kdo ji vyhotovil.

Podle § 5 odst.1 písm. a) katastrálního zákona, v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se

jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu.

Podle § 20 katastrálního zákona, údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.

Podle § 27 písm. e) katastrálního zákona, pro účely tohoto zákona se rozumí geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině.

Žalobcům lze obecně přisvědčit v tom, že rozsudek soudu patří mezi listiny, jejichž údaje slouží pro zápis do katastru nemovitostí. Taková listina však musí být způsobilá k vykonání záznamu, tedy musí splňovat veškeré náležitosti, včetně požadavku jednoznačnosti a určitosti údajů. Náležitosti označení pozemků určuje katastrální zákon (viz výše). Krajský soud se zcela ztotožňuje s právním názorem žalovaného, že výrok rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 3.5.2000 č.j. 8 C 176/97-55 nesplňuje náležitosti jednoznačného, nezaměnitelného označení nemovitosti tak, aby se mohl stát podkladem pro záznam do katastru nemovitostí (v daném případě pro odstranění zápisu duplicitního vlastnictví). Žalobci žádali, aby

jen oni byli zapsáni jako vlastníci nemovitosti, a to pozemku „parcely č. 1571/1 na LV č. 1732 v katastrálním území Opava – Kylešovice“. V té době ovšem byly na citovaném listu vlastnictví uvedeny jiné pozemky, a to: parcela č. 1567/1 o výměře 1871 m² a parcela č. 1570 (původ PK) o výměře 4770 m². Výrok rozsudku okresního soudu (odhlédneme-li od označení nemovitosti, jak byla původně zapsána v katastru, když toto označení lze považovat za nadbytečné) hovoří o parcele č. 1567/1 m², (zároveň – poznámka soudu) podle dřívější pozemkové evidence o výměře 1496pozemek ve zjednodušené evidenci č. 1570 o výměře 4770 ². Vyvmstává tedy otázka, o čem vlastně okresní soud rozhodl. Součástí rozsudku přitom není geometrický plán, který by nemovitosti vymezil jinak, nově, než jak jsou uvedeny na příslušném listu vlastnictví. Námitka žalobců, že soud rozhodoval na základě údajů, které mu „odborný a zákonem k tomu povolaný orgán písemně sdělil“, není v této souvislosti podstatná, když soud v občanském soudním řízení rozhoduje o návrhu výroku tak, jak byl formulován navrhovatelem. Pokud žalobci zmiňovali rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.1999, sp.zn. 33 Cdo 1074/98, pak jejich argumentaci nepovažuje soud za případnou, když soud se věcí zabýval z hlediska postupu soudu (nikoli jiných orgánů), a to z důvodu případné překážky věci rozhodnuté.

pokračování - 5 - 22 A 56/2010

Krajský soud tedy žalobu v souladu s § 78 odst.7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Pro úplnost je třeba uvést, že žalobci byli v tomto soudním řízení zastupováni advokátem JUDr. Urbišem na základě procesních plných mocí ze dne 6., resp. 8.11.2002, když plné moci, udělené žalobci F. H. 12.1.2007, jsou zplnomocněním pouze pro určité úkony (§ 64 s.ř.s., § 28a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 29. září 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r. Marcela Jánová předsedkyně se nátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru