Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 51/2011 - 45Rozsudek KSOS ze dne 05.03.2013


přidejte vlastní popisek

22A 51/2011 – 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda

v právní věci žalobce K. B., zastoupeného Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem se

sídlem v Olomouci, Tř. Svobody 2, proti žalovanému Krajskému úřadu

Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání

rozhodnutí žalovaného ze dne 18.1.2011 č.j. KUOK 4885/2011, ve věci změny

předmětu podnikání,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18.1.2011 č.j. KUOK 4885/2011, kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 3.11.2010 č.j. SMOl/Živn/52/04096/2010/Dos, jímž byl žalobci změněn předmět podnikání a podmínky provozování živnosti, a to způsobem specifikovaným ve výroku napadeného rozhodnutí.

V žalobě žalobce namítl, že tvrzení správního orgánu, že nepředložil doklady o odborné způsobilosti ohledně provozování dopravy nákladními vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti ve lhůtě do 30.6.2001 se nezakládá na pravdě, neboť takové osvědčení ze dne 27.6.2001 řádně a včas předložil živnostenskému úřadu a je součástí správního spisu. Na tuto skutečnost žalobce opakovaně poukazoval a uvedl, že osvědčení mu bylo vydáno dne 27.6.2001 Okresním úřadem Olomouc, referátem dopravy a silničního hospodářství a ještě v roce 2001 tento doklad předal živnostenskému úřadu. Dále rovněž předložil správnímu orgánu I. stupně potvrzení o finanční způsobilosti ze dne 10.6.2010 pro vnitrostátní silniční motorovou dopravu nákladní na období roku 2010 ohledně vozidla AVIA – 30L, X a také pojistnou smlouvu ze dne 2.6.2010, kterou ve vztahu k finanční způsobilosti uzavřel s pojišťovnou Slavia pojišťovna, a.s. ke krytí rizik z podnikání v silniční dopravě. Rozhodnutí živnostenského úřadu jako správního orgánu I. stupně (dále jen živnostenský úřad) považuje žalobce za zcela nesprávné, neboť správní orgán měl ve vztahu k žalobcově finanční způsobilosti rozhodovat podle stavu v době vydání rozhodnutí. V té době správní orgány obou stupňů měly k dispozici doklad o žalobcově finanční způsobilosti i doklad o jeho způsobilosti odborné. Žalobce dále uvedl, že správní orgány nesprávně vycházely ze stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 28.4.2010 č.j. KUOK/41200/2010/ODHS-SD, jelikož po změně uvedených skutečností již takové stanovisko neobstojí bez ohledu na jeho platnost, když se týká provozování silniční motorové dopravy nákladní vnitrostátní provozované vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, tedy týká se vyhovění požadavků této živnosti a nereflektuje skutečnosti nastalé následně po jeho vydání. Dále žalobce zdůraznil, že správní orgán nijak podrobně nepopisuje obsah tohoto stanoviska a jak se toto stanovisko promítlo do výroku napadeného rozhodnutí po obsahové stránce. Žalobce zpochybnil, že by vůbec mohlo být toto stanovisko podkladem rozhodnutí, když bylo vydáno dne 28.4.2010 a posuzované řízení bylo zahájeno až dne 2.9.2010. Správní orgán je nepochybně vázán skutkovým stavem zjištěným ke dni svého rozhodnutí. Za tohoto předpokladu mohl rozhodnout o změně živnosti žalobce kdykoliv po datu 31.7.2004 při zjištění, že nepředložil potvrzení o finanční způsobilosti. Nemůže však takové rozhodnutí vydat poté, co žalobce dne 10.6.2010 takové potvrzení správnímu orgánu doložil a od tohoto okamžiku tedy splňuje zákonem předepsané podmínky pro výkon koncesované živnosti. Žalobce považuje za rozporné se zásadami výkonu veřejné moci, jestliže správní orgán odnímá, resp. mění licenci k podnikání po více než 9 let poté, co uplynula lhůta pro její doložení.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že s ohledem na to, že žalobce neuvádí v žalobě žádné nové skutečnosti než které uplatnil v odvolacím řízení, odkazuje na argumentaci obsaženou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pro úplnost pouze uvedl, že osvědčení ze dne 27.6.2001 se ve správním spise nenachází a nenachází se zde ani žádný jiný doklad, který by prokazoval, že žalobce potřebné osvědčení v zákonem stanovené lhůtě předložil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalobci byla dne 16.3.1992 živnostenským úřadem vydána koncesní listina na předmět podnikání silniční motorová doprava a dále téhož dne také koncesní listina na předmět podnikání silniční motorová doprava nákladní, a to pod č.j. OŽU/00439/92/Mk/KF. Dále byla žalobci živnostenským úřadem vydána dne 28.2.1995 pod č.j. OŽU/00526/95/Zl/KF koncesní listina na předmět podnikání taxislužba. Oznámením ze dne 16.4.2010 zahájil živnostenský úřad řízení ve věci změny koncesní listiny s předmětem podnikání silniční motorová doprava nákladní – druh dopravy nákladní vnitrostátní SMD a jeho přílohy – podmínky provozování živnosti dle § 56 odst. 3, 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění (dále jen živnostenský zákon) s tím, že nepředložil-li žalobce jako podnikatel provozující vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny potvrzení o finanční způsobilosti nejpozději do 31.7.2004, pozbyla vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti, a to s ohledem na ust. § 40b odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen zákon o silniční dopravě). Podle ust. § 40b odst. 5 zákona o silniční dopravě bylo povinností žalobce jako shora vymezeného podnikatele doložit také doklady o odborné způsobilosti ohledně provozování dopravy nákladními vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti, a to ve lhůtě do 30.6.2001. Jelikož tak žalobce neučinil, pozbyla koncese uplynutím této doby platnosti. Žalobce byl vyzván k doložení, že tyto zákonné povinnosti splnil, s tím, že pokud tak neučiní, bude oprávněn provozovat pouze ten druh dopravy, na který se splnění podmínky finanční a odborné způsobilosti nevztahuje. Dle stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 28.4.2010 vydaného k rozhodování o koncesi silniční motorová doprava nákladní podle § 27 a § 52 živnostenského zákona žalobce splňuje podmínku dobré pověsti ve smyslu § 5 zákona o silniční dopravě a splnění podmínky finanční způsobilosti ve smyslu § 4a zákona o silniční dopravě se u dopravy prováděné nákladními vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně nevyžaduje, takže se uděluje stanovisko pro druh dopravy silniční motorová doprava nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně. Živnostenský úřad sdělením ze dne 13.5.2010 vyrozuměl žalobce o stanovisku Krajského úřadu Olomouckého kraje s tím, že bude rozhodnuto, že nadále bude oprávněn provozovat pouze silniční motorovou dopravu nákladní vnitrostátní provozovanou vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně. Proti tomuto sdělení podal žalobce dne 4.6.2010 námitky, kde uvedl, že po osobním jednání na Krajském úřadě Olomouckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství bylo dohodnuto, že po doručení žádosti o vydání potvrzení o finanční způsobilosti a doložení pojistné smlouvy na finanční způsobilost nebude žalobcova koncesní listina omezena pouze na silniční dopravu do 3,5 tuny včetně. Žádá proto o posečkání s rozhodnutím. Rozhodnutím ze dne 31.5.2010 vydal živnostenský úřad pod č.j. SMOl/Živn/52/02052/2010/Dos rozhodnutí, kterým změnil předmět podnikání žalobce na silniční motorovou dopravu – nákladní vnitrostátní provozovanou vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně. Rozhodnutí bylo odůvodněno ust. § 40b odst. 3 a § 40b odst. 5 zákona o silniční dopravě, když žalobce nepředložil potvrzení o finanční způsobilosti nejpozději ve lhůtě do 31.7.2004 a nepředložil ani doklady o odborné způsobilosti nejpozději ve lhůtě do 30.6.2001. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jehož přílohou je potvrzení finanční způsobilosti žalobce vydané dne 10.6.2010 pod č.j. KUOK 61386/2010 Krajským úřadem Olomouckého kraje, odborem dopravy a silničního hospodářství a dále pojistná smlouva pro pojištění finanční způsobilosti dopravce uzavřená mezi žalobcem a Slavia pojišťovnou, a.s. dne 2.6.2010. Napadené rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím živnostenského úřadu ze dne 9.7.2010 č.j. SMOl/Živn/52/02052/2010/Dos/A. Nové rozhodnutí ve věci vydal živnostenský úřad dne 3.11.2010 pod č.j. SMOl/Živn/52/04096/2010/Dos se stejným výrokem jako v předchozím rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

Podle ust. § 56 odst. 3 živnostenského zákona změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1.

Podle ust. § 40b odst. 3 silničního zákona dopravci, kteří provozují vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. července 2004 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.

Podle ust. § 4a odst. 5 zákona o silniční dopravě finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. července roku následujícího.

Podle ust. § 40b odst. 5 zákona o silniční dopravě dopravci, kteří podle tohoto zákona jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, ačkoliv před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměli, jsou povinni předložit nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona příslušnému živnostenskému úřadu doklad o odborné způsobilosti. Nepředloží-li v této lhůtě dopravce tento doklad, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti.

Žalobní námitku, že žalovaný, resp. správní orgány obou stupňů měly rozhodovat ve vztahu k finanční způsobilosti žalobce v době vydání rozhodnutí, když předložil potvrzení o finanční způsobilosti ze dne 10.6.2010, krajský soud neshledal důvodnou. Požadavek žalobce, aby bylo rozhodováno podle skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí, nemá oporu v platné právní úpravě. Povinnost prokazovat finanční způsobilost je upravena zákonem o silniční dopravě způsobem specifikovaným v § 40b odst. 3 tohoto zákona tak, že dopravci zde označení jsou povinni prokázat finanční způsobilost nejpozději do 31. července 2004 s tím, že nesplní-li tuto povinnost, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. Obsah pojmu finanční způsobilost je přitom vymezen ust. § 4a zákona o silniční dopravě tak, že se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330.000,- Kč pro jedno vozidlo a 180.000,- Kč pro každé další vozidlo. Vychází se přitom z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu (§ 4a odst. 3 zákona o silniční dopravě). Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy a prokazuje se příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. července roku následujícího (§4a odst. 5 téhož zákona). Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce nabyl koncesní listinu k provozování předmětné silniční dopravy v roce 1992. Dle ust. § 40b odst. 3 zákona o silniční dopravě byl tedy povinen prokázat svou finanční způsobilost nejpozději do 31. července 2004. Žalobce nezpochybnil závěr správního orgánu vycházející z obsahu správního spisu, že tak neučinil a v zákonné lhůtě finanční způsobilost skutečně neprokázal. Marným uplynutím lhůty stanovené zákonem do 31.7.2004 tedy v souladu s § 40b odst. 3 věty poslední zákona o silniční dopravě pozbyla žalobci vydaná koncese platnosti. Na této právní skutečnosti nemůže nic změnit ani to, že žalobce předložil správnímu orgánu potvrzení o finanční způsobilosti ze dne 10.6.2010 a učinil tak dříve, než ve věci bylo vydáno napadené rozhodnutí. Tento úkon žalobce je pro stav věci zcela irelevantní, neboť vydaná koncese pozbyla platnosti ze zákona. Již ke dni 1.8.2004 žalobce držitelem koncese nebyl. Pokud i v době po 31.7.2004 provozoval činnost vyplývající z neplatné koncesní listiny, činil tak bez právního důvodu.

Žalobcovu námitku, že správní orgány nezohlednily doklady o jeho odborné způsobilosti, které podle svého tvrzení předložil v roce 2001, když se mělo jednat o osvědčení vydané Okresním úřadem Olomouc, referátem dopravy a silničního hospodářství ze dne 27.6.2001, krajský soud rovněž důvodnou neshledal. Podle ust. § 40b odst. 5 zákona o silniční dopravě byl žalobce povinen předložit doklad o odborné způsobilosti nejpozději do 30.6.2001. Ačkoliv žalobce tvrdí, že takový doklad předložil, ve správním spise se nenachází. Žalobce své tvrzení žádným způsobem neprokázal, nepředložil kopii dokladu ani neupřesnil datum, kdy jej měl správnímu orgánu doručit, ani jakýkoliv jiný důkaz, že k doručení došlo. Skutečnosti, jež žalobce uvedl, tedy zůstaly pouze v rovině neprokázaného tvrzení, které se navíc neshoduje s obsahem správního spisu. Krajský soud v této souvislosti pro úplnost podotýká, že jakékoliv dokazování ohledně případného doručení žalobcem zmiňované listiny správnímu orgánu považuje za nadbytečné vzhledem k tomu, že bez ohledu na doklad o odborné způsobilosti koncese na provozování předmětné vnitrostátní silniční dopravy žalobci zanikla v důsledku nesplnění povinnosti předložení finanční způsobilosti. Na této skutečnosti by nemohlo nic změnit ani zjištění, že žalobce doklad o odborné způsobilosti správnímu orgánu přece jen předložil. V napadeném rozhodnutí jsou důvody a doba zániku koncese odvozovány od povinnosti k prokázání finanční způsobilosti a nikoliv odbornosti.

K žalobní námitce, že stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 28.4.2010 nemohlo být podkladem rozhodnutí, když řízení bylo zahájeno až dne 2.9.2010, krajský soud uvádí, že ani tato není důvodná. Předmětné stanovisko bylo vydáno ve smyslu ust. § 52 živnostenského zákona a nadřízený orgán se zde vyjádřil k otázce, které koncese je žalobce oprávněn vykonávat a z jakých důvodů. Ve smyslu ust. § 52 odst. 1 věty druhé živnostenského zákona je tímto stanoviskem živnostenský úřad vázán. Není přitom rozhodné, zda stanovisko bylo vydáno v průběhu správního řízení nebo před ním. Za podstatné považuje krajský soud to, zda byl žalobce s tímto stanoviskem seznámen. V posuzované věci je z obsahu správního spisu seznatelné, že správní orgán I. stupně žalobce o stanovisku Krajského úřadu Olomouckého kraje vyrozuměl.

Za nedůvodnou považuje krajský soud také žalobní námitku, že správní orgány obou stupňů měly rozhodovat podle stavu v době vydání rozhodnutí, a tedy zohlednit prokázání finanční způsobilosti žalobce potvrzením ze dne 10.6.2010. Jak již bylo předestřeno ve vztahu k první žalobní námitce, takový postup je v posuzované věci vyloučen, když s ohledem na právní úpravu obsaženou v ust. § 40b odst. 3 věty poslední zákona o silniční dopravě nelze vycházet z obecného principu, že správní orgán rozhoduje podle skutkového stavu, který zde je ke dni vydání rozhodnutí, neboť napadenými rozhodnutími správní orgány obou stupňů pouze deklarovaly faktický stav, který nastal již uplynutím lhůty dne 31.7.2004, tedy stav, kdy žalobce pozbyl koncese k příslušnému druhu silniční dopravy. Skutkový stav ke dni vydání rozhodnutí je v posuzované věci zcela irelevantní, neboť k zániku koncese došlo ze zákona marným uplynutím lhůty uložené k splnění povinnosti žalobcem jakožto držitelem koncese. Stejně tak považuje krajský soud za irelevantní, že k vydání napadeného rozhodnutí došlo v tak značném časovém odstupu od rozhodného data 31.7.2004. Prodlení správního orgánu sice může představovat porušení principu řádného výkonu státní správy, ale na skutečnosti, že žalobce předmětnou koncesi pozbyl, nic nemění.

U jednání před krajským soudem byla žalobcem vznesena námitka, že mu nebyla dána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Touto námitkou se krajský soud nezabýval pro její opožděnost, když byla podána po uplynutí lhůty dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), když zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 72 odst. 4 s.ř.s.).

U jednání před krajským soudem byla rovněž nově uplatněna námitka, že vydané rozhodnutí nemůže být deklaratorní, neboť měnilo koncesi žalobce, takže jeho charakter musí být nutně konstitutivní. Také pro tuto žalobní námitku platí, že byla vznesena opožděně, a proto se jí soud nemohl zabývat. Pro úplnost však považuje soud za vhodné k této právní otázce uvést, že rozhodnutí správního orgánu skutečně trpí formální vadou, když jeho výrok je formulován tak, jako by se jednalo o rozhodnutí konstitutivní, neboť se jím mění předmět podnikání žalobce, který byl oproti minulosti zúžen právě o tu koncesi, která zanikla způsobem shora uvedeným. Tato vada však nemá vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť v odůvodnění je pak uvedena zcela správná a právní úpravě odpovídající argumentace opírající se o ust. § 40b odst. 3 zákona o silniční dopravě. Rozhodnutí proto netrpí nepřezkoumatelnosti ani zmatečností.

Jelikož krajský soud neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 5. března 2013

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru