Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 47/2015 - 6Usnesení KSOS ze dne 28.05.2015

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 136/2015

přidejte vlastní popisek

22 A 47/2015 – 6

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy

Honusové v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., bytem H., P. 44, proti žalované České

správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě pro

zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.9.1993 č.j. 15 C

80/90-147 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14.1.1994 č.j. 1 Cao

1/94-165,

takto:

I. Řízení žalobkyně proti žalované, o žalobě na obnovu řízení vedeného

zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 80/90, vedené dosud zdejším soudem samostatně

pod sp. zn. 22 A 48/2015, se spojuje ke společnému projednání a rozhodnutí.

II. Spojené řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. 22 A 47/2015.

III. Žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení

zástupce z řad advokátů se zamítají.

IV. Žaloby se odmítají.

V. Žádná z účastnic řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A.

[1] Žalobkyně podala zdejšímu soudu samostatně: a) žalobu na obnovu řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 80/90 (žalobkyně v žalobách patrně pro překlep uvádí neexistující sp. zn. 50 C 80/1990),

b) žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.9.1993 č.j. 15 C 80/90-147 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14.1.1994 č.j. 1 Cao 1/94-165 (zde žalobkyně patrně opět písařskou nesprávností uvádí sp. zn. 1 Cmo 1/1994).

[2] Krajský soud předcházející řízení ztotožnil s řízením vedeným pod sp. zn. 15 C 80/90, když žalobkyně v žalobách popisuje průběh předchozího řízení, který co do datování jednotlivých aktů i co do předmětu řízení zcela odpovídá tomu, jak průběh předcházejícího řízení, včetně osoby samosoudkyně, žalobkyně popisuje.

B.

[3] Soud se nejprve zabýval otázkou, do jakého soudního oddělení obě žaloby zapsat, když se jedná o žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti rozsudkům vydaným v době, kdy věci správního soudnictví byly vedeny ještě v rejstříku C, přičemž se navíc jedná o věc, kde v prvním stupni rozhodovala samosoudkyně.

[4] Předně soud dospěl k závěru, že obě žaloby patří zapsat do některého z oddělení správního soudnictví, neboť zápis do rejstříku C byl v r. 1990 vyvolán tím, že řízení ve věcech správního soudnictví bylo do 31.12.2002 upraveno zák. č. 99/ 1963 Sb., občanským soudním řádem (dále jen „o.s.ř.“), ovšem v žalobkynině věci se jednalo o přezkum rozhodnutí tehdejšího Úřadu důchodového zabezpečení ze dne 19.9.1989, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod. Takové věci jsou od r. 1990 dosud typickou věcí projednávanou soudy rozhodujícími ve správním soudnictví, ať už do 31.12.2002 podle o.s.ř. (srov. nadpis části páté a poznámku 35) k § 250l odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2012), či od 1.1.2003 podle zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „s.ř.s.“; srov. § 7 odst. 3 či § 31 odst. 2 s.ř.s.).

[5] Za této situace neměl soud pochyb, že je soudem příslušným k projednání žaloby o obnovu řízení, když podle § 113 s.ř.s. je k řízení o obnově příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje. Rozhodnutím, proti němuž směřuje žaloba na obnovu, je přitom rozsudek zdejšího soudu ze dne 22.9.1993 č.j. 15 C 80/90-147.

[6] Soud se však zabýval dále též otázkou, zda je soudem příslušným k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost, když takový institut s.ř.s. nezná a nestanoví proto věcnou ani místní příslušnost k projednání takové žaloby. Dospěl k závěru, že při jasné žalobní formulaci nezbývá než analogií iuris užít jediný procesní předpis, který institut žaloby pro zmatečnost zná – tj. o.s.ř. ve znění ke dni podání žaloby. Ust. § 235a odst. 1 o.s.ř. v současném znění pak určuje příslušnost soudu, který ve věci (původně) rozhodoval v I. stupni, a to bezvýjimečně, jedná-li se o soud krajský. Jak již bylo uvedeno, tímto soudem je zdejší soud.

[7] Dále se soud zabýval otázkou, do kterého z oddělení správního soudnictví přísluší žaloby zapsat, přičemž řešil zejména otázku, zda o nich má rozhodnout specializovaný senát nebo samosoudce.

[8] Podle § 31 odst. 1 s.ř.s. krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.

[9] Podle § 31 odst. 2 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění (…) rozhoduje specializovaný samosoudce.

[10] Pro posouzení, zda věc přidělit oddělení, kde rozhoduje senát, či oddělení, kde rozhoduje samosoudce, je tak klíčovým výklad slov „ve věcech“ užitých v ust. § 31 odst. 2 s.ř.s. Judikatura Nejvyššího správního soudu přitom dospěla již opakovaně k závěru, že tato slova lze vztahovat jen a pouze k rozhodování žalobách proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s., nikoli k rozhodování o žalobách jiných (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22.11.2011 č.j. 1 Ans 10/2011-86 ze dne 28.12.2011 č.j. 7 Ans 9/2011-106 či ze dne 23.10.2014 č.j. 4 Ans 11/2013-25, vše www.nssoud.cz). Tuto ustálenou judikaturu nadřízeného soudu podepsaný soud plně respektuje a dospívá k názoru, že obsazení soudu lze v případě žalobkyní podaných žalob určit jen podle § 31 odst. 1 s.ř.s. tj. tak, že o obou věcech soud musí rozhodnout v senátě.

[11] Jakkoli pak Rozvrh práce zdejšího soudu pro rok 2015 obsahuje pravidla pro přidělování žalob na obnov řízení rozhodovaných samosoudci do oddělení obsazených samosoudci (žádná pravidla však nemá pro přidělování žalob pro zmatečnost), jedná se o ustanovení převzatá z dřívějších rozvrhů práce, kdy dosud nebyla reflektována shora uvedená judikatura Nejvyššího správního soudu. Z tohoto důvodu jsou tato ustanovení rozvrhu práce obsolentní.

[12] U zdejšího soudu působí senáty v následujících odděleních správního soudnictví, s touto zapsanou specializací: pracoviště v Ostravě

Rozhodování ve věcech zdravotnictví a hygieny, sociálně právní ochrany 22 Ad dětí, zaměstnanosti, bezpečnosti práce, zájmové a profesní samosprávy a služebních poměrů, pokud nespadají do oboru působnosti oddělení 65 Ad. Rozhodování ve věcech daní, poplatků, cel, účetnictví, ochrany zahraničních investic, cen, cenných papírů, kolektivního investování, penzijních fondů 22 Af a penzijního připojištění, pojišťovnictví a zajišťovnictví, ochrany hospodářské soutěže a veřejných zakázek, puncovnictví, loterií a jiných podobných her, pokud nespadají do oboru působnosti oddělení 65 Af.

Rozhodování ve všech senátních věcech správního soudnictví, 22 A pokud nespadají do působnosti jiných oddělení. Rozhodování ve věcech:

- pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 78 Ad - odškodnění peněžními částkami, - zdravotního pojištění,

pokud nespadají do oboru působnosti oddělení 65 Ad Rozhodování o žalobách proti nečinnosti správního orgánu a nezákonného 78 A zásahu ve věcech, o kterých rozhoduje samosoudce nebo senát 78 Ad, pokud nespadají do oboru působnosti oddělení 65 A. Rozhodování o návrzích na zrušení opatření obecné povahy 79 A

Nejasná, neúplná podání a dožádání ve vztahu k věcem, v nichž rozhoduje samosoudce, senát 78 Ad nebo senát 78 A, pokud nespadají do působnosti 1 Na

oddělení působících na pracovišti v Olomouci Nejasná, neúplná podání a dožádání ve vztahu k věcem, v nichž rozhoduje senát, 5 Na s výjimkou věcí rozhodovaných senáty 65 A, 65 Ad, 65 Af, 78 Ad a 78 A pracoviště v Olomouci Rozhodování ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, odškodnění peněžními částkami, zdravotního pojištění, zdravotnictví a hygieny, sociálně právní ochrany dětí, 65 Ad zaměstnanosti, bezpečnosti práce, zájmové a profesní samosprávy a služebních poměrů, pokud místo rozhodné pro určení místní příslušnosti leží v obvodu okresních soudů v Olomouci, Přerově, Šumperku nebo Jeseníku.

Rozhodování ve věcech daní, poplatků, cel, účetnictví, ochrany zahraničních investic, cen, cenných papírů, kolektivního investování, penzijních fondů a penzijního připojištění, pojišťovnictví a zajišťovnictví, ochrany hospodářské 65 Af soutěže a veřejných zakázek, puncovnictví, loterií a jiných podobných her, pokud místo rozhodné pro určení místní příslušnosti leží v obvodu okresních soudů v Olomouci, Přerově, Šumperku nebo Jeseníku.

Rozhodování ve všech senátních věcech správního soudnictví, pokud místo 65 A rozhodné pro určení místní příslušnosti leží v obvodu okresních soudů v Olomouci, Přerově, Šumperku nebo Jeseníku. Nejasná, neúplná podání a dožádání ve vztahu k věcem, v nichž rozhoduje 65 Na senát, pokud místo rozhodné pro určení místní příslušnosti leží v obvodu okresních soudů v Olomouci, Přerově, Šumperku nebo Jeseníku.

[13] S ohledem na to, že věc sama, sídlo žalovaného správního orgánu ani bydliště žalobkyně nemohou založit místní příslušnost tím, že by se nacházely v obvodu okresních soudů v Olomouci, Přerově, Šumperku nebo Jeseníku, není možno věc přidělit do žádného ze senátu 65 Ad, 65 Af, 65 A či 65 Na.

[14] Žaloby jsou dále zcela jasné, nelze je označit ani za neúplné (a evidentně se nejedná o dožádání). Proto je vyloučeno i přidělení do senátů 1 Na či 5 Na.

[15] S ohledem na shora vypsané specializace pak nepřichází do úvahy ani přidělení do některého ze senátů 22 Ad, 22 Af, 78 Ad, 78 A či 79 A.

[16] Ze shora uvedeného vyplývá, že k projednání a rozhodnutí přísluší obě věci přidělit do senátu 22 A příslušného k rozhodování ve všech senátních věcech správního soudnictví, pokud nespadají do působnosti jiných oddělení.

[17] Z uvedených důvodů tedy byly obě žaloby zapsány do oddělení 22 A, kdy jim byly přiděleny následující spisové značky: a) žalobě pro zmatečnost: 22 A 47/2015, b) žalobě na obnovu: 22 A 48/2015.

C.

[18] Dále se soud zabýval otázkou, kdo je v nyní posuzovaných věcech žalovaným. Žalobkyně totiž jako žalované označila 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, a

2) Českou správu sociálního zabezpečení.

[19] Dle § 112 s.ř.s. účastníkem řízení (o obnově – pozn. soudu) je ten, kdo podal návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje.

[20] S.ř.s. neobsahuje určení okruhu účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost, proto i zde soud per analogiam iuris užil závěry judikatury soudů rozhodujících podle o.s.ř. (zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2003 sp. zn. 29 Odo 558/2001 o tom, že účastníkem řízení o mimořádném opravném prostředku může být jen ten, kdo byl účastníkem řízení původního.

[21] Účastníkem řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 80/90 byly jen žalobkyně a Česká správa sociálního zabezpečení. Soud proto uzavírá, že účastnicemi řízení o obnově řízení i řízení o žalobě pro zmatečnost proto nemůže být Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žalovanou je tedy v případě obou žalob toliko Česká správa sociálního zabezpečení.

D.

[22] Žalobkyně již v žalobách navrhla spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí. Soud neshledal žádné důvody bránící takovému postupu, naopak shledal, že žaloby spolu skutkově souvisejí, proto podle § 39 odst. 1 s.ř.s. žalobkynině návrhu vyhověl, přičemž pro administrativní pořádek určil, že spojené řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. 22 A 47/2015.

E.

[23] Žalobou na obnovu řízení je napadeno řízení, které bylo pravomocně skončeno v r. 1994. O.s.ř. pak od r. 1994 až do 31.12.2002 v § 250s obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným ve správním soudnictví zapovídal, jak již bylo žalobkyni sděleno skrze odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31.10.1994 č.j. 1 Cao 235/94-204.

[24] Od 1.1.2003 s.ř.s. sice obnovu řízení před správními soudy připouští, avšak jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu (§ 82 a násl. s.ř.s.), nikoli tedy proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem byl přezkum rozhodnutí správního orgánu, a

b) ve věcech politických stran a politických hnutí (takovou věcí pak řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 80/90 evidentně nebylo).

[25] Krajský soud proto co do obnovy řízení uzavírá, že tato od r. 1994 dosud nebyla a není přípustná proti rozsudku vzešlému z řízení, v němž soud přezkoumal rozhodnutí o nepřiznání částečného invalidního důchodu.

[26] Proto krajský soud podle § 46 písm. d) s.ř.s. žalobu na obnovu řízení jako nepřípustnou odmítl.

F.

[27] Institut žaloby pro zmatečnost přinesla do o.s.ř. s účinností od 1.1.2001 novela o.s.ř. provedená zák. č. 30/2000 Sb. Ta připustila žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutím vydaným ve správním soudnictví (srov. § 250s o.s.ř. ve znění účinném od 1.1.2001 do 31.12.2002).

[28] S účinností od 1.1.2003 správní soudnictví žalobu pro zmatečnost nezná, když s.ř.s. žádný takový procesní institut neupravuje.

[29] Byla-li žaloba pro zmatečnost v období let 2001-2002 ustanovením § 250s o.s.ř. připuštěna, neznamená to, že by taková žaloba mohla být účinně uplatněna i vůči rozhodnutím vydaným před účinností této novely, tzn. před 1.1.2001.

[30] Institut žaloby pro zmatečnost, jak byl s účinností od 1.1.2001 zaveden, totiž pouze převzal důvody mimořádného opravného prostředku z důvodů dosavadních jiných opravných prostředků. Novela č. 30/2000 Sb. pak v přechodných ustanoveních normovala, že mimořádné opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným před 1.1.2001 budou projednány podle dosavadních předpisů (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 16. a 17. zák. č. 30/2000 Sb.).

[31] Žalobu pro zmatečnost podanou proti rozhodnutí soudu, které bylo vydáno v řízení, jež bylo skončeno před 1.1.2001, tedy projednat nelze. Nejsou proto naplněny základní podmínky řízení o této žalobě, pročež i tato musí být podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítnuta

[32] Důvod zmatečnosti uplatněný nyní žalobkyní (trestný čin soudce) pak byl do 31.12.2000 důvodem obnovy řízení [§ 228 odst. 1 písm. c) o.s.ř. ve znění do 31.12.2000]. I kdyby tedy soud posoudil nyní podanou zmatečnostní žalobu podle obsahu a přípustnosti jako žalobu na obnovu řízení, musel by ji odmítnout i tak, a to z důvodů uvedených shora v části E. tohoto odůvodnění.

G.

[33] Žalobkyně se v žalobě domnívá, že jí prostor pro podání některé z žalob otevřel nález Ústavního soudu ze dne 16.12.2004 sp. zn. Pl. ÚS 9/14. Tím však bylo toliko zrušeno ustanovení § 158 písm. a) zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:

„Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.“

Jedná se tedy o ustanovení, které nikterak neomezovalo důvody žaloby pro zmatečnost či žaloby o obnovu řízení, ani o rozhodnutí, které by se jakkoli týkalo přiznání či nepřiznání částečného invalidního důchodu.

[34] Uvedený nález Ústavního soudu tak nemá k nyní projednávané věci žádný vztah.

H.

[35] Bez ohledu na jakoukoli argumentaci či její doplňování musí být v současné době, po 21 letech od vydání napadených rozhodnutí, pro nepřípustnost či opožděnost odmítnut jakýkoli opravný prostředek podaný nyní nově proti žalobou napadaným rozsudkům. Ani pomoc advokáta v tomto řízení by tedy nemohla přivodit pro žalobkyni příznivější výsledek.

[36] Z tohoto důvodu soud zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

[37] S ohledem na to, že soudnímu poplatku nepodléhají žaloby, které byly odmítnuty (srov. § 10 odst. 3 věta poslední zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplnění), nezabýval se soud již žádostí žalobkyně o osvobození od soudních poplatků z jiných pohledů.

I.

[38] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 28. května 2015

Mgr. Jiří Gottwald, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru