Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 42/2016 - 47Rozsudek KSOS ze dne 23.11.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 341/2016

přidejte vlastní popisek

22A 42/2016-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela

Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce RNDr. Z. K., Ph.D., proti žalovanému

Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě-Moravské

Ostravě,
28.
října
117,

za účasti ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem v Děčíně 2, Teplická 874/8,

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.4.2016 č.j. MSK 9195/2016, ve věci

vyvlastnění pozemku,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 5.4.2016

č.j. MSK 9195/2016 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu

řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku

3.000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.4.2016 č.j. MSK 9195/2016, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Bílovec ze dne 19.11.2015 č.j. V/36395-12/6167-2012/Nov, kterým bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. č. X v k.ú. Butovice zřízením věcného břemene v rozsahu 78mve prospěch osoby zúčastněné na řízení pro účely veřejně prospěšné stavby „Přeložka silnice II./464km 3,8 až 5,59 Studénka, konkrétně stavebního objektu-SO 6421Přeložka přípojky VN pro firmu Malbel v km 5,150“. Současně bylo rozhodnuto o určení náhrady ve výši 8.780 Kč, kterou žalobci zaplatí vyvlastnitel.

V podané žalobě žalobce namítl tyto žalobní body:

1) Pro omezení vlastnického práva žalobce nebyly splněny zákonné podmínky, nebylo vedeno řádně správní řízení a správní orgány se řádně nevypořádaly s námitkami žalobce a předloženými důkazy, z nichž vyplývají zcela jiné skutečnosti a závěry než v napadeném rozhodnutí.

2) Nebylo rozhodnuto o náhradě nákladů žalobce na vyhotovení znaleckého posudku.

3) Nebylo rozhodnuto, jakým způsobem je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění.

4) Nebylo rozhodnuto o podané námitce podjatosti.

5) V rámci přerušeného řízení nebyly doplněny údaje od vyvlastnitele, které jsou nezbytné pro splnění podmínky podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v platném znění (dále jen zákon o vyvlastnění).

6) Žalobce nebyl nikdy vyrozuměn o tom, že v přerušeném řízení se pokračuje.

7) Vyvlastňovací řízení mělo být zastaveno z toho důvodu, že podaná žádost je zjevně právně nepřípustná podle ust. § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád). Vlastníkem stavby, která již byla postavena, je Ředitelství silnic a dálnic, avšak o vyvlastnění žádal ČEZ Distribuce, a.s.

8) Nebyl respektován příkaz ze dne 30.7.2014, aby rozhodnutí bylo vydáno ve lhůtě 60 dnů.

9) Stavba, pro kterou je vyvlastňovací řízení vedeno, je stavbou nepovolenou a u Stavebního úřadu ve Studénce je vedeno řízení o dodatečném povolení stavby. Za tohoto stavu je vyvlastňovací řízení nelegální.

10) V řízení nebyla akceptována žádost o zastavení řízení a nebylo o ní rozhodnuto.

11) Účastníci řízení nebyli vyzváni k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, i když se ve správním spise objevily další materiály.

12) Žalobce zpochybnil splnění zákonných podmínek pro vyvlastnění, zejména existenci veřejného zájmu a existenci územního rozhodnutí pro předmětnou stavbu. Stavba je neoprávněná, a proto na ni nelze použít vyvlastňovací řízení. Správní orgány vychází z územního rozhodnutí, které však neumisťuje stavbu na pozemku žalobce, a proto stavbu nelze ani vyvlastnit.

13) Nebyla prokázána existence veřejného zájmu pro účely vyvlastnění.

14) V územním rozhodnutí, které je dle tvrzení správních orgánů podkladem pro napadené rozhodnutí, není uvedeno, že stavba bude vedena přes pozemek žalobce, neboť má být vedena v původní trase. Tato situace vyplývá i z výkresů, které jsou nedílnou součástí územního rozhodnutí. Správní orgány se vůbec nezabývaly tím, že stavba není zanesena v územním rozhodnutí.

15) Územní rozhodnutí není platné, protože nebylo vydáno úplné stavební povolení do 3 let od nabytí účinnosti územního rozhodnutí.

16) Není naplněna podmínka vyvlastnění, že účel vyvlastnění není možno dosáhnout jiným způsobem. Stavba na pozemku žalobce byla vybudována bez jakéhokoliv souhlasu žalobce a je tedy stavbou nelegální. Takový postup nemůže požívat právní ochrany.

17) Vyvlastňovacímu řízení nepředcházelo žádné negociační řízení a žalobci nebyl předem znám účel vyvlastnění.

18) Nebyla splněna podmínka, aby žalobci byl po dobu 6 měsíců znám účel vyvlastnění tak, jak se vyjadřuje osoba zúčastněná na řízení v žádosti o vyvlastnění.

19) Vyvlastňovací úřad neakceptoval požadavek na rozšíření vyvlastnění.

20) Žalobce vznesl námitky ke znaleckému posudku a namítl nepřiznání újmy podle § 19 odst. 4 zákona o vyvlastnění, náhrady nákladů na právní zastoupení a náhrady nákladů na znalecký posudek.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že většinu žalobních námitek žalobce uplatnil již v odvolání a žalovaný se s nimi v napadeném rozhodnutí dostatečným způsobem vypořádal, přičemž na svých právních závěrech trvá. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).

Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že osoba zúčastněná na řízení podala dne 17.12.2012 u Městského úřadu Bílovec, jakožto správního orgánu I. stupně (dále jen vyvlastňovací úřad) žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení ve věci omezení vlastnického práva k pozemku parc. č. X v k.ú. Butovice, jehož vlastníkem je žalobce, a to pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby „přeložka silnice II. /464 km 3,8-5,59 Studénka“, a to konkrétně stavebního objektu „SO 6421“přeložka přípojky VN pro firmu Malbel v km 5,150“. Žalobce na základě oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení vyvlastňovacímu úřadu sdělil, že nesouhlasí s vyvlastněním a uvedl důvody svého nesouhlasu. Současně sdělil, že si zajistí zpracování znaleckého posudku. Vyvlastňovací úřad tedy vyzval opatřením z 26.8.2013 žalobce k předložení znaleckého posudku ve lhůtě 40 dnů. Podáním ze dne 10.9.2013 požádal žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění o rozšíření vyvlastnění i na zbylou část pozemku a požádal o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku. Vyvlastňovací úřad dne 22.10.2013 sdělil žalobci důvody, pro které nemůže akceptovat požadavek na rozšíření vyvlastnění. Současně prodloužil lhůtu k předložení znaleckého posudku. Dne 21.11.2013 byl žalobcem vyvlastňovacímu úřadu předložen znalecký posudek, v němž však vyvlastňovací úřad shledal pochybení, a proto žalobce vyzval k jeho odstranění. Následně vyvlastňovací úřad vyzval vyvlastnitele k upřesnění žádosti o vyvlastnění a současně usnesením ze dne 18.2.2014 přerušil řízení. Opatřením ze dne 8.8.2014 vyzval vyvlastňovací úřad žalobce k odstranění nedostatků opraveného znaleckého posudku. Žalobce sdělil, že se domnívá, že předložený znalecký posudek splňuje předepsané požadavky a k jeho úpravě nepřistoupí. Usnesením ze dne 10.10.2014 rozhodl vyvlastňovací úřad o ustanovení znalce a nechal vypracovat jiný znalecký posudek. Podáním ze dne 9.3.2014 žalobce opakovaně požádal o rozšíření vyvlastnění na další část předmětného pozemku. Dne 27.3.2015 proběhlo ústní jednání o projednání žádosti. Protokol z tohoto jednání je součástí správního spisu. Poté vyvlastňovací úřad poskytl účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobce vznesl námitky, včetně vyčíslení újmy, která mu vyvlastněním vznikne. Po vyžádání podkladů od stavebního úřadu vyvlastňovací úřad opět vyzval účastníky k seznámení se s podklady rozhodnutí a následně dne 19.11.2015 pod č.j. V/36395-12-6167-2012/Nov vydal rozhodnutí o vyvlastnění omezením vlastnického práva k pozemku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty prvé zákona o vyvlastnění, vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem n dosažení tohoto účely převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného.

Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o vyvlastnění, veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení.

Krajský soud se v prvé řadě zabýval důvodností žalobních bodů, namítajících nesplnění zákonných podmínek pro vyvlastnění s konkretizací, že na stavbu nebylo vydáno územní rozhodnutí (žalobní body 1,12,14). Žalovaný na straně 21 napadeného rozhodnutí uvedl, že územní rozhodnutí (ze dne 8.12.2004 č.j. SŘUP 155/2004/No-5–poznámka soudu) obsahuje textovou i grafickou část, z nichž lze dovodit, že stavba „SO 6421-Přeložka přípojky VN pro firmu Malbel v km 5,15“ je vedena po pozemku parc. č. X-tedy po pozemku žalobce. Žalovaný má textovou částí, z níž vychází, na mysli průvodní zprávu-doplněk 2 ze dne 24.8.2004 a grafickou částí má na mysli výkres se zakreslením stavby SO 6421-ověřený stavebním úřadem. Dále žalovaný uvedl, že sám žalobce doložil vyvlastňovacímu úřadu také výkres č. 2.1 situace KN v měřítku 1:1000 s datem březen 2011, v němž je stavba zakreslena na jeho pozemku. Dále žalovaný poukázal na faktickou existenci stavby doloženou fotografiemi pozemku s odkazem na znalecké posudky. Podle žalovaného skutečnost, že jeho pozemek parc. č. X není vyjmenovaný v územním rozhodnutí z r. 2004, neznamená, že stavba na něm umístěna nebyla, když v podmínkách územního rozhodnutí je umístění stavby odkazováno na grafické části dokumentace k územnímu řízení, kde je stavba zakreslena.

Krajskému soudu jsou z jeho úřední činnosti (věc vedená pod sp. zn. 22A 157/2014 ve věci téhož žalobce proti témuž žalovanému o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15.9.2014 č.j. MSK 122490/2014 ve věci nenařízení odstranění stavby) známy následující skutečnosti:

Územním rozhodnutím ze dne 8.12.2004 č.j. SŘUP 155/2004/No-5, které nabylo právní moci dne 15.1.2005, byla umístěna stavba „Přeložka silnice II/464 km 3,8 – 5,59 Studénka na pozemcích v k.ú. Butovice“. Dle členění stavby byl její součástí také stavební objekt SO 6421 – přeložka přípojky VN pro firmu Malbel v km 5,15 přeložky silnice II/464. V územním rozhodnutí je pro tento stavební objekt uvedeno, že stávající venkovní vedení bude přeloženo, délka úprav 200 m, přeložka bude provedena ve stejné trase s použitím dvou nových stožárů, délka trasy 200 m a budou použity stávající vodiče VN a nové vodiče VN 2x AlFe 3x 70/11. Na základě zjištění, že stavba (stavba přeložky přípojky VN – poznámka soudu) je již postavena bez opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu, zahájil stavebním úřad oznámením ze dne 19.12.2011 řízení o odstranění stavby. Stavebník podal žádost o dodatečné povolení stavby a řízení o odstranění stavby bylo proto přerušeno. Jelikož stavebník žádost o dodatečné povolení stavby nedoplnil na základě požadavků stavebního úřadu, bylo řízení o dodatečném povolení stavby usnesením stavebního úřadu ze dne 20.12.2013 zastaveno a bylo pokračováno v řízení o odstranění stavby. Rozhodnutím ze dne 18.6.2014 č.j. MS 7312/2014/SŘUP/Kl rozhodl stavební úřad, že nenařizuje odstranění stavby. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím odvolacího orgánu ze dne 15.9.2014 č.j. MSK 122490/2014 zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

Krajský soud se v této věci zabýval otázkou, zda územní rozhodnutí ze dne 8.12.2004 č.j. SŘUP 155/2004/No-5 jako dle platné právní úpravy jediné podkladové rozhodnutí pro realizaci stavby energetické přípojky má v případě posuzované stavby, tj. objektu SO 6421-přeložka přípojky VN pro firmu Malbel v km 5,15 přeložky silnice II/464 relevanci podkladového rozhodnutí. Na základě obsahu územního rozhodnutí dospěl krajský soud k závěru o rozporuplnosti textové a grafické části tohoto rozhodnutí se stanoviskem žalovaného, že tímto rozhodnutím byla stavba na pozemku žalobce umístěna. V textu územního rozhodnutí, a to na str. 4 je výslovně uvedeno, že přeložka elektrické přípojky bude provedena ve stejné trase. Lze sice vnímat, že taková slovní formulace je nelogická, neboť přeložení přípojky ve stejné trase je v podstatě protimluv a bylo by možno uvažovat o chybě či zřejmé nesprávnosti textové části územního rozhodnutí za předpokladu, že by změnu trasy bylo možno vyčíst z grafické části územního rozhodnutí. Taková situace však v posuzované věci nenastala, neboť výkres v měřítku 1:2000, na nějž je odkazováno na str. 5 územního rozhodnutí s tím, že podle něj bude stavba realizována, také obsahuje vedení přípojky v původní trase a je tudíž s částí textovou v souladu. Původní trasa přípojky však nezahrnuje pozemek žalobce. Součástí správního spisu je také doplněk 2) průvodní zprávy z července 2004 neobsahující údaj o měřítku, který v textové části uvádí důvody změny vedení elektrické přípojky a popis průběhu nové trasy. Součástí doplňku 2) je také grafická část, v níž je vyznačena jak nová trasa přípojky, tak i trasa původní, která je přeškrtnuta křížky. Tento situační výkres je sice opatřen úředním razítkem osvědčujícím, že je součástí územního rozhodnutí, ale i přes tuto skutečnost dospěl krajský soud k závěru, že tato grafická část nemá sama o sobě takovou relevanci, aby umožnila nápravu textové části územního rozhodnutí. Text dodatku 2) totiž nebyl do textové části územního rozhodnutí vůbec převzat. Obecně vzato je územní rozhodnutí tvořeno částí textovou a částí grafickou, ale funkce grafické části je ve vztahu k části textové toliko podpůrná. Text posuzovaného územního rozhodnutí je zcela jednoznačný, tj. že přeložka přípojky bude provedena ve stejné trase a tomu odpovídá také situační výkres v měřítku 1:2000, na nějž je odkazováno v textu územního rozhodnutí, v němž je zakreslena elektrická přípojka v původní trase vedoucí mimo pozemek žalobce.

Na základě předestřených úvah krajský soud dospěl k závěru, že územní rozhodnutí ze dne 8.12.2004 č.j. SŘÚP 155/2004/No-5 nemůže být podkladovým rozhodnutím pro posuzovanou stavbu. Proto také ve věci vedené pod sp. zn. 22A 157/2014 rozhodnutí žalovaného ze dne 15.9.2014 č.j. MSK 122490/2014 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu rozhodnutí. Rozsudek ze dne 21.9.2016 č.j. 22A 157/2014-44 nabyl právní moci dne 14.10.2016.

Z právního závěru učiněného ve věci sp zn. 22A 157/2014 vycházel krajský soud také při posouzení nyní napadeného rozhodnutí. Nebylo-li územním rozhodnutím rozhodnuto o umístění předmětné stavby na pozemku žalobce, nemůže být takové územní rozhodnutí podkladem pro vyvlastňovací řízení, neboť neprokazuje účel vyvlastnění (§ 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění) ani veřejný zájem na vyvlastnění (§ 4 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Závěry žalovaného učiněné na str. 21 napadeného rozhodnutí považuje krajský soud za nesprávné. Jejich důvodnost je vyvrácena argumentací soudu v citované části rozsudku ze dne 21.9.2016 č.j. 22A 157/2014-44. Výkres vyhotovený v březnu 2011 v měřítku 1:1000, na němž žalovaný mimo jiné staví svou argumentaci, nemohl být součástí územního rozhodnutí vydaného v roce 2004. Výkres byl pořízen až v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, resp. v řízení o odstranění stavby. Faktická existence stavby doložená fotografiemi ve znaleckých posudcích je pak pro posouzení věci právně irelevantní, neboť sama o sobě nemá z hlediska existence podmínek pro vyvlastnění žádnou vypovídací hodnotu.

S ohledem na učiněný právní závěr se krajský soud již nezabýval dalšími žalobními body, neboť to považoval za nadbytečné.

Na základě uvedené právní argumentace krajský soud napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost (§ 78 odst. 1 s.ř.s.). Současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 3.000 Kč.

Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil soud žalovanému k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí uložil soud, případně na její návrh z důvodů hodných zvláštního zřetele. V posuzované věci podle obsahu soudního spisu žádné takové skutečnosti nenastaly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 23. listopadu 2016

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru