Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 28/2013 - 40Usnesení KSOS ze dne 25.04.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
Ars 3/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22A 28/2013 – 40

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda

v právní věci navrhovatelů a) L. W., a b) P. J., zastoupených Mgr. Danielem Keprtou,

advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Dlouhá 53/6, za účasti Města

Brušperk, se sídlem v Brušperku, K Náměstí 22, ve věci návrhu na vyslovení

neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu konaném dne 16.3.2013 a

návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném dne

16.3.2013,

takto:

I. Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu

konaném dne 16.3.2013 se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu konaném

dne 16.3.2013 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu ze dne 16.3.2013 a vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu ze dne 16.3.2013 konaného ve Městě Brušperku.

V odůvodnění návrhu navrhovatelé vymezili tři důvody, v nichž spatřují neplatnost rozhodnutí přijatého v místním referendu a neplatnost hlasování v místním referendu.

1) Porušení zásady rovnosti podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMR), zejména pak dle ust. § 32 odst. 1 ZMR. Navrhovatelé uvedli, že za finanční prostředky alokované z rozpočtu Města Brušperk byly na vývěsních místech města (úřední deska, deska informačního centra), v periodiku financovaném z městského rozpočtu (Brušperský zpravodaj), na dálkově přístupném zdroji provozovaném a financovaném z rozpočtu města (internetové stránky www.brusperk-mesto.cz) a na jiných materiálech financovaných z rozpočtu města (propagační letáky), zveřejněny pouze materiály a informace propagující výhody bazénu. Starosta města ani rada města neumožnili oznámením na úřední desce města, v Brušperském zpravodaji nebo jinou formou možnost prezentace odlišných názorů na otázku referenda. Ačkoliv navrhovatel a) vyzval starostu města k umožnění prezentace odlišného názoru, nebylo mu vyhověno. Starosta města zorganizoval besedu vedení města s občany, na které navrhovatelům ani jiným osobám přes výzvu neumožnil prezentovat odlišný názor. Do kampaně pro výstavbu bazénu byli zapojeni i ředitelé příspěvkových organizací města a vyučující. V rámci této kampaně nevystupovali jako soukromé osoby, ale jako ředitelé a zaměstnanci těchto organizací ve snaze ovlivnit rozhodování občanů města za zneužití jejich postavení coby rodičů dětí navštěvujících dotčenou základní školu. Jako příklad navrhovatelé uvedli, že v Základní škole Vojtěcha Martínka v Brušperku byly dle pokynu ředitele základní školy rozdány všem žákům letáky propagující výstavbu bazénu a výhody s tím související.

2) K ovlivnění rozhodování občanů došlo neúplnými a nesprávnými informacemi. Navrhovatelé uvedli, že v materiálech určených pro občany Města Brušperk k referendu je chybně uvedeno, že město získalo na realizaci stavby dotaci. Oproti tomu je v materiálech určených zastupitelům města uvedeno, že Regionální rada Moravskoslezského kraje dne 29.1.2013 schválila projekt jako doporučený k financování, o schválení či poskytnutí dotace však nerozhodla. Zveřejněním informace, že Město Brušperk získalo dotaci ve výši 19.294.358,- Kč, došlo nepochybně k účelovému ovlivnění rozhodování občanů. Dále navrhovatelé uvedli, že v kapitole II. podkladů pro jednání zastupitelstva je uvedeno, že výstavba bude financována mj. z prodeje pozemků v lokalitě Pastevník, a to konkrétně pozemku parc. č. 1960/18, jehož prodej byl schválen zastupitelstvem města v prosinci roku 2012. Pozemek je však stále v katastru nemovitostí evidován jako vlastnictví Města Brušperk, takže jej nelze považovat za prodaný. Podle navrhovatelů tím, že starosta uvádí výnos ze záměru podat pozemky jako součást financování, dochází k ovlivnění účastníků referenda a vyvolání zdání, že financování stavby nebude činit potíže, což neodpovídá skutečnosti.

3) Otázka referenda, která zní „Jste pro, aby Město Brušperk postavilo krytý plavecký bazén?“ je stanovena neurčitým způsobem, zcela neumožňujícím bližší identifikaci plánované stavby co do lokace, velikosti, funkčnosti i účelu. V materiálech propagujících plánovanou výstavbu předložených zastupitelům města je uvedeno, že se jedná o víceúčelový komplex rekreačního charakteru s hloubkou 0,9 – 1,2 m, nikoliv o plavecký bazén. V propagačním materiálu podepsaném starostou města a místostarostou je uvedeno, že nezáleží na názvu plavecký nebo relaxační bazén. Podle navrhovatelů je tedy otázka místního referenda formulována neurčitě, obecně a způsobem záměrně vyvolávajícím omyl oprávněných osob.

Účastník Město Brušperk ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že Město Brušperk vyhlásilo dne 14.2.2013 usnesením zastupitelstva města v souladu s ust. § 8 odst. 1 písm. a) ZMR místní referendum. Pro hlasovalo všech 15 zastupitelů a všech 15 včetně obou navrhovatelů též odsouhlasilo text otázky, která byla předmětem místního referenda. Zastupitelstvo města rovněž odsouhlasilo text informace, která byla poskytnuta občanům města pro zodpovědné rozhodování o otázce místního referenda. K jednotlivým bodům návrhu uvedl:

k bodu ad. 1) na vývěsních místech města, v periodiku financovaném z rozpočtu města a na internetových stránkách města se objevily pouze informace schválené zastupitelstvem města. Ani z jediné věty zastupitelstvem schváleného textu nelze vyvodit, že se zvýhodňuje stavba bazénu. Naopak navýšení předpokládané ceny a budoucí provozní ztráta ve výši 2,1 mil. Kč zcela jistě nepropaguje předmětnou investici. Vizualizace stavby je pouze informací pro občany, jak bude bazén vypadat. Setkání s občany se konalo proto, aby jim byly zodpovězeny otázky v rámci lepší informovanosti za účelem kvalitnějšího rozhodnutí. Starosta města na setkání uvedl, že bude odpovídat pouze na dotazy a pokud žádné nebudou, setkání rozpustí. Účelem setkání nebylo prezentovat výhody či nevýhody stavby. Leták, který propagoval stavbu, nechal starosta města spolu s místostarostou vytisknout na vlastní náklady včetně donášky do domácností, což dokládá fakturami. K iniciativě ředitele základní školy a ředitelky mateřské školy, kteří prosazovali stavbu bazénu, účastník poukázal na vlastní právní a ekonomickou subjektivitu těchto příspěvkových organizací. Pokud stavbu bazénu vnímaly jako podstatnou záležitost týkající se organizace a podmínek vzdělávání a s tímto vědomím informovaly rodiče, nelze ze strany účastníka Města Brušperk do této iniciativy uvedených příspěvkových organizací nijak zasahovat.

K bodu ad. 2) dne 8.2.2013 Město Brušperk obdrželo „Oznámení o výběru projektu k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady“ (viz příloha vyjádření). Po písemném souhlasu města s uzavřením smlouvy dne 4.4.2013 odeslalo veškeré požadované přílohy pro její uzavření. Nyní bude Město Brušperk vyzváno Regionální radou k podpisu smlouvy. Regionální rada tedy projekt vybrala a jestli město získalo dotaci či „jen“ rada schválila projekt a doporučuje ho k financování, je téměř totéž a nemělo to žádný vliv na účelové ovlivnění při rozhodování občanů. K prodeji pozemku parc. č. 1960/18 účastník uvedl, že přes realitní kancelář Ostravská aukční síň byla na tento pozemek uzavřena Smlouva o budoucí kupní smlouvě, zaplacena ze strany kupujících nevratná záloha ve výši 20.000,- Kč a doplatek ve výši 1.460.800,- Kč bude zaplacen do 30.4.2013. Tvrzení navrhovatelů, že se v propagačních materiálech počítá s příjmy z prodaných pozemků a že zastupitelé nemají žádné informace o zájemcích, je nepravdivé, neboť neustále se objevují zájemci o uvedené pozemky v lokalitě Pastevník, kde město dosud prodalo 21 pozemků a zbývá posledních 5. Informativně účastník uvedl tržby z prodeje těchto pozemků za posledních 5 let: rok 2008 – 6,2 mil. Kč, 2009 – 5,8 mil. Kč, 2010 – 2,1 mil. Kč, 2011 – 4,3 mil. Kč, 2012 – 3,2 mil. Kč. Tyto skutečnosti potvrzují, že nedošlo k ovlivnění rozhodování občanů. V informačním letáku určeném občanům je navíc uvedeno, že pojistkou případných změn bude zůstatek rezervního fondu a kontokorentní úvěr ve výši 5 mil. Kč.

K bodu ad. 3) otázka referenda „Jste pro, aby Město Brušperk postavilo krytý plavecký bazén?“ byla schválena usnesením zastupitelstva města poměrem 15 pro, 0 proti, 0 zdržel se, 0 nehlasoval. Zastupitelstvo města schválilo text informace, kterou dostal každý občan (viz příloha vyjádření), ze kterého je jasná a srozumitelná bližší identifikace stavby, tj. jak lokace, velikost, funkčnost i účelnost.

Krajský soud se prvořadě zabýval námitkou navrhovatelů zpochybňující určitost a výstižnost otázky, která byla předmětem místního referenda.

Podle ust. § 8 odst. 3 ZMR otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

Podle ust. § 7 písm. d) ZMR místní referendum nelze konat, jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy.

Podle ust. § 7 písm. e) ZMR místní referendum nelze konat v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení.

V intencích citované právní úpravy se krajský soud předně zabýval tím, zda jsou splněny ve vztahu k otázce, jež byla předmětem místního referenda, zákonné podmínky upravené § 8 odst. 3 ZMR, přičemž má za nezpochybnitelné, že na otázku referenda: „Jste pro, aby Město Brušperk postavilo krytý plavecký bazén?“ lze odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“. Navržená otázka tedy byla formulována jednoznačně v souladu s požadavky zákonné úpravy. Krajský soud nesdílí názor navrhovatelů, že by znění otázky muselo obsahovat bližší určení stavby bazénu, a to co se týče lokace, velikosti, funkčnosti i účelu. Dle vyjádření účastníka Města Brušperk byly tyto upřesňující náležitosti předmětem informačních materiálů, takže účastníci referenda rozhodovali na základě ucelených informací o připravovaném projektu. I bez ohledu na rozsah poskytnutých informací je však krajský soud názoru, že otázka místního referenda tak, jak byla položena, bez dalšího obstojí ve vztahu k požadavkům kladeným ust. § 8 odst. 3 ZMR. Lze si představit i otázku položenou tak, aby obsahovala také informace, jichž se domáhají navrhovatelé, nicméně jejich uvedení není nezbytností požadovanou právní úpravou. Jde pouze o rozlišení mezi obecnější formou položené otázky a formou rozvinutou o konkrétnější údaje, které však z pohledu ust. § 8 odst. 3 ZMR nejsou nezbytné. Krajský soud se zabýval položenou otázkou také z hlediska úpravy obsažené v § 7 ZMR a neshledal důvody, pro které by se místní referendum nemohlo konat (ust. § 7 písm. d) a e) ZMR). Nedospěl přitom k závěru, že by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy (viz výše uvedená argumentace) ani, že by rozhodnutí o místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Rovněž se nejedná o případ, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení (např. podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění). Ostatně takové skutečnosti nebyly navrhovateli ani tvrzeny.

Dále se krajský soud zabýval důvodností námitky, že došlo k porušení zásady rovnosti upravené ust. § 32 odst. 1 ZMR. Ani tuto námitku důvodnou neshledal.

Podle ust. § 32 odst. 1 ZMR starosta obce nebo primátor může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v místním referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání místního referenda. Koná-li se místní referendum společně podle § 16 odst. 2, musí možnost využívání vyhrazené plochy odpovídat zásadě rovnosti.

Podle ust. § 16 odst. 2 ZMR společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města podle § 14.

Citovaná právní úprava stanoví povinnost respektovat zásadu rovnosti v rámci kampaně pro místní referendum, ovšem cílenou na zcela jiné případy, než tvrdí navrhovatelé, a to na případy společného konání místního referenda o několika otázkách, které jsou předmětem místního referenda. Právní úpravu obsaženou v § 32 odst. 1 ZMR nelze vyložit tak, že by vyhrazená plocha pro představení otázky měla být rovným dílem rozdělena k prezentaci souhlasných a nesouhlasných názorů na položenou otázku. Z toho, že účelem určení vyhrazené plochy je představení otázky navržené k místnímu referendu, lze usuzovat, že prezentace bude primárně realizována iniciátorem referenda, který na vymezené ploše představí navrženou otázku podrobněji, příp. v širším kontextu. Krajský soud podotýká, že navrhovatelům nic nebránilo v tom, aby využili dostupných možností prezentace svých odlišných názorů. Ve skutečnostech uvedených navrhovateli krajský soud neshledal porušení ust. § 32 odst. 1 ZMR, jakož ani v iniciativách představitelů příspěvkových organizací se sídlem ve Městě Brušperku, neboť jejich jednání popsané navrhovateli nevykazuje žádné znaky porušení zákona o místním referendu. Jako samostatné právní subjekty, jejichž činnost je bezprostředně spjata se samosprávným celkem, kterého se místní referendum dotýká, jsou nepochybně oprávněny vyjádřit svůj postoj k předmětu referenda v rámci veřejné diskuse na toto téma.

Důvodnou neshledal krajský soud ani námitku, v níž navrhovatelé tvrdili, že došlo k ovlivnění rozhodování občanů neúplnými a nesprávnými informacemi ohledně financování projektu. Účastník Město Brušperk své vyjádření k žalobě doplnil kopií Oznámení o výběru projektu k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady ze dne 5.2.2013 č.j. RRRSM 1350/2013, které mu bylo doručeno dne 8.2.2013. Z jeho obsahu vyplývá, že projekt města s názvem „Plavecký bazén v Brušperku“ byl na zasedání Výboru Regionální rady konaném dne 29.1.2013 vybrán k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady. Současně bylo město vyzváno k zaslání písemného potvrzení souhlasu s uzavřením Smlouvy a k doložení veškerých příloh nutných pro její uzavření. Podle názoru krajského soudu obsah označené písemnosti svědčí o oprávněnosti použití informace o schváleném projektu, resp. o získání dotace od Regionální rady Moravskoslezského kraje, jakožto informace podložené a tudíž opodstatněné, kterou nelze označit za účelové ovlivňování občanů před rozhodováním o otázce položené v místním referendu. V informacích o charakteristice a provozu plaveckého bazénu, které byly poskytnuty občanům města před hlasováním v místním referendu, je ekonomické stránce projektu věnován 3. odstavec této písemnosti, v němž je uvedena odhadovaná cena projektu a pokrytí těchto nákladů dotací, zůstatkem rezervního fondu z minulých let, pozemkem v lokalitě Pastevník prodaným v prosinci 2012, prodejem zbývajících pozemků v téže lokalitě a zbylou částkou z rozpočtu města. Dále je zde uvedeno, že pojistkou bude zůstatek rezervního fondu a kontokorentní úvěr města. Rovněž jsou občané upozorněni na předpokládanou roční ztrátu cca 2,1 mil. Kč s tím, že bazény uvedeného typu nejsou nikde rentabilní a musí se dotovat. Skutečnost, že je v citovaném výčtu kalkulováno s budoucím prodejem nemovitostí ve vlastnictví města, nepředstavuje podle názoru soudu zavádějící informaci. V rámci přípravy zamýšlených projektů samosprávných celků je zcela běžná ekonomická kalkulace s výnosy, které jsou v blízkém časovém horizontu realizovatelné a které mají již zcela konkrétní obrysy, jako je tomu v posuzovaném případě při chystaném (a v jednom případě již částečně realizovaném) prodeji zbývajících nemovitostí v lokalitě Pastevník. Pro případ, že by byl zamýšlený prodej nemovitostí zmařen, je avizována možnost čerpat zůstatek rezervního fondu a kontokorentního úvěru města. Krajský soud má za to, že uvedenými informacemi nemohlo dojít k účelovému ovlivnění rozhodování občanů. Uvedené informace nepovažuje ani za neúplné, když prokazatelným způsobem odpovídají reálné majetkoprávní a ekonomické situaci města, ani za nesprávné, když tvrzenou nesprávnost se nepodařilo navrhovatelům prokázat. Ve výslovném upozornění na ekonomickou ztrátovost projektu a případné čerpání finančních rezerv, včetně kontokorentního úvěru, lze spatřovat snahu o poskytnutí objektivních informací. Uvedenou prezentací připravovaného projektu tedy nemohlo dojít k účelovému ovlivnění rozhodování občanů.

Na základě shora uvedené argumentace krajský soud neshledal návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu Města Brušperk dne 16.3.2013 ani návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu Města Brušperk ze dne 16.3.2013 důvodnými, a proto je zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož v řízení o ochraně ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 25. dubna 2013

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru