Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 24/2020 - 34Rozsudek KSOS ze dne 11.02.2021

Prejudikatura

4 As 132/2018 - 59

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 85/2021

přidejte vlastní popisek

22A 24/2020 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

žalobce: L. S.

zastoupený advokátem Mgr. Davidem Rašovským sídlem Hlinky 135/68, 603 00 Brno

proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2020 č. j. MSK 172229/2019, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 5. 3. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2020 č. j. MSK 172229/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdku- Místku ze dne 6. 11. 2019, č. j. MMFM-171206/2019 (dále jen „správní orgán I. stupně“) o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Žalobce v žalobě navrhl spolu s napadeným rozhodnutím zrušit i rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

2. Žalobce v úvodu žaloby uvedl, že rozhodnutími správních orgánů obou stupňů byl ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to mělo za následek nezákonnost rozhodnutí. Žalobce napadl ve smyslu § 71 s. ř. s. výrok rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu, když je považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nedostatečně zjištěný skutkový stav a za nezákonné z titulu závažných vad v řízení zejména před správním orgánem prvního stupně.

3. V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body: 1) Za závažnou procesní vadu žalobce považuje omyl žalovaného, který zaměnil žalobcem předem avizované doplnění námitek zaslané správnímu orgánu I. stupně dne 20. 11. 2019 za odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobce přitom dne 6. 11. 2019 požádal o prodloužení lhůty k doplnění námitek, tedy předem deklaroval svůj úmysl námitky doplnit. Správní orgán žalobce nevyzval k doplnění blanketního odvolání a ani je nezaložil do spisu. Žalovaný tedy mylně za odvolání žalobce podané dne 3. 12. 2019 považoval doplnění námitek žalobcem ze dne 20. 11. 2019.

2) Rozhodnutí je nezákonné i z dalších důvodů, kdy žalovaný se ve svém rozhodnutí dostatečně a přezkoumatelně nevypořádal ani s námitkami žalobce obsaženými v doplnění námitek.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K žalobním námitkám uvedl následující: Skutečnost, že byla písemnost označená „doplnění námitek“ vyhodnocena jako odvolání, je ve prospěch žalobce a nemohl tak být zkrácen na svých právech. Podání žalobce ze dne 20. 11. 2019 bylo vyhodnoceno jako odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které bylo žalobci doručeno dne 19. 11. 2019 a s tímto se prokazatelně seznámil (nebo seznámit měl). Žalobce podal „doplnění námitek“ k poštovní přepravě až dne 20. 11. 2019, proto se nemohl domnívat, že jeho podání bude vyhodnoceno jako doplnění námitek, což ani nebylo možné, když o námitkách již bylo rozhodnuto. Žalobci byla v řízení určena 15ti denní lhůta k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí a ten až poslední den lhůty dne 6. 11. 2019 podal k poštovní přepravě žádost o prodloužení lhůty. Žalobci proto muselo být jasné, že jeho žádost bude doručena správnímu orgánu po uplynutí lhůty k seznámení se s podklady rozhodnutí, tedy v době, kdy už může být rozhodnutí vydáno. Dne 3. 12. 2019 zaslal žalobce emailem bez zaručeného elektronického podpisu písemnost označenou jako „odvolání“, avšak tato nebyla ve lhůtě 5 dnů potvrzena způsobem, který předpokládá zákon. Proto byla tato písemnost pouze založena u správního orgánu, neboť na ni nebylo možno nahlížet jako na podání a žalobce nemohl být vyzván k jejímu doplnění.

5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona s.ř.s. přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů.

6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byla žalobci doručena dne 12. 9. 2019 fikcí. Dne 30. 9. 2019 byla správnímu orgánu 1. stupně doručena blanketní námitka žalobce proti všem záznamům bodů s tím, že ji doplní po obdržení všech pokutových bloků. Podání bylo žalobcem předáno k poštovní přepravě dne 27. 9. 2010. Téhož dne žalobce zaslal správnímu orgánu 1. stupně žádost o prominutí zmeškání úkonů, jež byla doručena rovněž dne 30. 9. 2019, jíž žádal o zmeškání úkonu podání námitky proti bodům, kdy důvody doplní do 15 dnů. Správní orgán I. stupně si vyžádal od Policie ČR fotokopie pokutových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupků vydaných žalobci za přestupky za období od 6. 11. 2016- 27. 8. 2019 (celkem 8), kterými dosáhl v souhrnu 12 bodů. Následně dne 9. 10. 2019 vydal správní orgán I. stupně vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení, které bylo žalobci doručeno 22. 10. 2019 tak, že si je osobně převzal na poště. Poslední den lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, tedy dne 6. 11. 2019, vyhotovil správní orgán I. stupně rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobce jako nedůvodných, které bylo vypraveno dne 7. 11. 2019 a doručeno žalobci dle doručenky dne 19. 11. 2019. Dne 7. 11. 2019 byla správnímu orgánu I. stupně doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty pro seznámení s důkazními materiály, která byla k poštovní přepravě předána dne 6. 11. 2019. V jejím odůvodnění žalobce uvedl, že o prodloužení lhůty pro seznámení se s důkazními materiály žádá proto, že se mu podařilo všechny pokutové bloky potřebné k vedení námitkového řízení shromáždit ke dni 5. 11. a tudíž potřebuje prodloužit lhůtu pro vypracování doplnění námitek a poradu se svým právním zástupcem. Dne 21. 11. 2019, tedy až po vydání prvostupňového rozhodnutí, bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno podání žalobce ze dne 8. 11. 2019 nazvané „Doplnění námitky č. j. MMFM-133933/2019/PRA“, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 20. 11. 2019. O tomto podání, které žalovaný vyhodnotil jako odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. Součástí správního spisu je také žádost žalobce o prominutí zmeškání úkonu, podaná k poštovní přepravě dne 7. 10. 2019 a doručená správnímu orgánu 1. stupně dne 8. 10. 2019, jíž žalobce doplnil žádost o prominutí zmeškání úkonu, doručenou dne 30. 9. 2019 o důvody, které spatřuje v tom, že správní orgán 1. stupně zaslal oznámení o dosažení 12 bodů žalobci nikoliv na adresu trvalého pobytu žalobce, ale na jeho předchozí adresu Luční 624, Krmelín, kde se však žalobce již nezdržuje. Žalobce se tak nikoliv svou vinou s oznámením seznámil až dne 20. 9. 2019. Proto když podal blanketní žádost o prominutí zmeškání úkonu dne 27. 9. 2019 spolu s námitkou, učinil tak v požadované lhůtě 5 pracovních dnů. Správní orgán 1. stupně usnesením ze dne 9. 10. 2019 zastavil řízení o prominutí zmeškání úkonu podání námitky ze dne 30. 9. 2019, neboť se stala zjevně bezpředmětnou. V odůvodnění uvedl, že si je vědom doručování oznámení na nesprávnou adresu, v důsledku čehož nebylo možno uplatnit fikci doručení, a proto byla námitka předaná k poštovní přepravě dne 27. 9. 2019 vznesena včas.

7. Ve správním spise se nachází rovněž email bez elektronického podpisu zaslaný dne 3. 12. 2019 ve 23:10 hod. na emailovou adresu správního orgánu I. stupně. Předmětem tohoto emailu bylo podání nazvané odvolání proti rozhodnutí č. j. MMFM- 171206/2019, kdy u jména a příjmení žalobce se nenachází žádný podpis. Žalobce byl poučen následujícího dne 4. 12. 2019 o tom, že podání musí být do pěti dnů od jeho přijetí potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu. Tato lhůta uplynula dne 8. 12. 2019. Totožné podání nazvané odvolání proti rozhodnutí č. j. MMFM- 171206/2019 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno poštou dne 10. 12. 2019, opět bez podpisu žalobce. Dne 11. 12. 2019 byl žalobce prostřednictvím emailové komunikace obeznámen správním orgánem I. stupně o tom, že spis byl dne 25. 11. 2019 zaslán k dalšímu řízení odvolacímu správnímu orgánu, který jej převzal dne 26. 11. 2019, a proto nechť žalobce svá další doplnění směřuje jemu.

8. V prvé žalobní námitce žalobce označil za závažnou procesní vadu postup žalovaného, který nezaložil blanketní odvolání ze dne 3. 12. 2019 do správního spisu, nevyzval žalobce k jeho doplnění, a naopak považoval za odvolání žalobcovo podání ze dne 20. 11. 2019, které však bylo toliko doplněním námitek.

9. Krajský soud po přezkoumání řízení před správními orgány obou stupňů na základě obsahu správních spisů dospěl k následujícím závěrům. Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče bylo žalobci zasláno na nesprávnou adresu. Žalobce na ně reagoval až dvěma podáními doručenými správnímu orgánu 1. stupně dne 30. 9. 2019, a sice blanketním podáním námitky a žádostí o prominutí zmeškání lhůty k úkonu. Svou žádost o prominutí zmeškání lhůty však nijak neodůvodnil. Důvody uvedl až ve svém podání doručeném správnímu orgánu 1. stupně dne 8. 10. 2019, na něž pak správní orgán reagoval vydáním usnesení o zastavení řízení o žádosti o prominutí zmeškání úkonu, neboť se stala zjevně bezpředmětnou. Tento postup správního orgánu 1. stupně považuje krajský soud za souladný se zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem v platném znění (dále jen správní řád), neboť správní orgán nemohl o žádosti o prominutí zmeškání lhůty rozhodnout dříve, než mu byly sděleny důvody této žádosti (ust. § 41 správního řádu). Dle obsahu správního spisu však správní orgán 1. stupně v řízení pokračoval,

i přesto, že mu blanketní námitka mu byla doručena až dne 30. 9. 2019, neboť si vyhodnotil, jak plyne i z odůvodnění usnesení ze dne 9. 10. 2019 o zastavení řízení o žádosti o prominutí zmeškání úkonu a zejména z faktických úkonů, které v řízení prováděl, že námitka byť blanketní byla podána včas, jelikož bylo žalobci doručováno na nesprávnou adresu. Žalobce tak nebyl tímto postupem správního orgánu 1. stupně nijak zkrácen na svých právech, o čemž svědčí samotné úkony žalobce, tj. podání blanketní námitky a žádost o prominutí zmeškání lhůty, z nichž je zřejmé, z nichž je zřejmé, že se o oznámení dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče dozvěděl.

10. O tom, že správní řízení probíhá, byl žalobce zpraven vyrozuměním ze dne 9. 10. 2019, jímž byl informován o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Toto vyrozumění bylo žalobci zasláno prostřednictvím pošty a žalobce si je osobně na poště vyzvedl dne 22. 10. 2019. Dle poučení, jež mu bylo v této písemnosti poskytnuto, běžela žalobci lhůta 15 dnů k možnosti seznámit se a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobce v této lhůtě nereagoval, se správním orgánem nekomunikoval a poslední den lhůty, tj. 6. 11. 2019 „podal k poštovní přepravě“ žádost o prodloužení termínu pro seznámení s důkazními materiály o dalších 15 dnů proto, že se mu podařilo všechny pokutové bloky, potřebné k vedení námitkového řízení, shromáždit ke dni 5. 11. a potřebuje další lhůtu k vypracování doplnění námitek a poradě s právním zástupcem.

11.Poslední den lhůty k seznámení, tj. 6. 11. 2019 bylo správním orgánem 1. stupně vyhotoveno rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobce, které bylo dne 7. 11. 2019, tj. den následující po uplynutí lhůty k seznámení vypraveno. Skutečnost, že rozhodnutí bylo připraveno již v průběhu správního řízení za situace, kdy bylo dokazování ukončeno a jeho obsah odpovídá zákonným požadavkům, nelze považovat z tohoto důvodu za nezákonné, neboť za takové situace je nepodstatný časový harmonogram jeho vzniku. Podstatné je, zda bylo oznámeno až po skončení správního řízení.

12.V daném případě žalobce zaslal žádost o prodloužení lhůty pro seznámení s podklady rozhodnutí až poslední den lhůty, a proto nemohl předpokládat, že tato žádost bude doručena správnímu orgánu ve lhůtě. Dne 7. 11. 2019, kdy byla žádost o prodloužení lhůty doručena správnímu orgánu 1. stupně, jíž bylo prvostupňové rozhodnutí vypraveno k doručení žalobci. Skutečnost, že obsahuje datum 6. 11. 2019 nezpůsobuje jeho nezákonnost, když rozhodný je den vypravení, jenž se považuje za den vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud dodává, že považoval za vhodné vyhodnotit tuto otázku, byť není předmětem žalobního tvrzení, neboť má souvislost s posouzením důvodnosti žalobního tvrzení týkajícího se nesprávného vyhodnocení podání žalobce ze dne 20. 11. 2019 obsahujícího konkrétní námitky proti oznámení o dosažení bodů hodnocení řidiče.

13.Obsahem správního spisu má krajský soud za prokázané, že žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 19. 11. 2019, kdy si ho žalobce dle doručenky založené ve správním spise osobně vyzvedl na poště. Bez ohledu na tuto skutečnost podal žalobce dne 20. 11. 2019 podání označené „doplnění námitky č. j. MMFM-133933/2019/PRA“, které bylo správnímu orgánu 1. stupně doručeno dne 21. 11. 2019. Jelikož řízení před správním orgánem 1. stupně bylo ukončeno vydáním prvostupňového rozhodnutí, které bylo žalobci řádně doručeno, bylo toto podání žalobce podle jeho obsahu a s ohledem na stav řízení vyhodnoceno jako odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a tak bylo rovněž žalovaným vypořádáno v napadeném rozhodnutí. 14.K žalobcovu úkonu ze dne 6. 11. 2019, tj. k jeho žádosti o prominutí zmeškání úkonu – seznámení s podklady rozhodnutí, soud pro úplnost uvádí, že důvody zde uvedené lze označit za iracionální a vyznívající účelově, neboť správní řízení je ovládáno zásadou vyhledávací a správní orgán je povinen shromažďovat důkazy pro rozhodnutí ve věci. Jakékoliv zajišťování podkladů, v daném případě tedy pokutových bloků, žalobcem samotným, nemá žádný racionální základ. Žalobce se mohl informovat u správního orgánu, mohl nějakým způsobem reagovat na průběh řízení, případně si opatřit informace v rámci právního poradenství. Ve vztahu ke správnímu orgánu a probíhajícímu řízení však neučinil ničeho s výjimkou žádosti o prominutí lhůty, předané navíc k poštovní přepravě až poslední den lhůty.

15.Žalobcův požadavek, aby podání ze dne 3. 12. 2019 označené jako odvolání bylo za toto považováno a z něj vyvozen další postup správního orgánu, konkrétně výzva k doplnění důvodů odvolání, nemá oporu ve správním řádu, ani v jiném právním předpise. Toto podání bylo učiněno pouze formou emailové korespondence, navíc bez podpisu žalobce, takže nemohlo vyvolat žádné právní účinky. Žalobce byl správním orgánem poučen, že podání učiněné v takové formě je nezbytné v zákonné lhůtě doplnit zákonem předvídaným způsobem, jinak je neúčinné. Žalobce přesto učinil toliko další emailové podání opět bez podpisu. Podání žalobce ze dne 3. 12. a ze dne 10. 12. 2019 proto nemohla vyvolat žádné právní účinky, neboť nesplňovala požadavky ust. § 37 odst. 2 a 4 správního řádu. Jelikož jediné relevantní podání žalobce učiněné po doručení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně, bylo podání námitek doručené dne správnímu orgánu 1. stupně 21. 11. 2019, bylo toto podání s ohledem na jeho obsah a procesní stav řízení v souladu se zákonem posouzeno jako odvolání (§ 37 odst. 1 správního řádu) a důvody zde uvedené byly vypořádány žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

16.Na základě uvedeného se krajský soud ztotožnil se závěry žalovaného, že žalobce nebyl jeho postupem nijak zkrácen na svých právech, jestliže podání žalobce doručené dne 21. 11. 2019 bylo posouzeno a vypořádáno jako odvolání.

17.V dalším žalobním tvrzení žalobce namítl, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečně a nepřezkoumatelně nevypořádal s námitkami žalobce obsaženými v podání označeném doplnění námitek.

18.Toto žalobní tvrzení má krajský soud za natolik obecné, že na ně nelze reagovat jinak, než obecným tvrzením soudu, že podané námitky posouzené jako odvolání byly žalovaným řádně vypořádány na str. 4 – 5 napadeného rozhodnutí. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je i v této části plně srozumitelné, přezkoumatelné a přesvědčivé. Krajský soud v kontextu žalobního tvrzení dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je plně akceptovatelné a žalobní tvrzení nedůvodné.

19.V této souvislosti soud považuje za vhodné doplnit, že soudní přezkum správních rozhodnutí je založen na dispoziční zásadě. V jejím duchu je to pak žalobce, kdo určuje rozsah soudního přezkumu, přičemž z jednotlivých jím formulovaných žalobních bodů musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Soud nesmí nahrazovat žalobcův projev vůle svou vlastní činností. Porušil by tak nejen zásadu dispoziční, ale také zásadu rovnosti účastníků řízení (srov. přiměřeně např. rozsudky NSS sp. zn. 10 As 156/2018, sp. zn. 4 As 3/2008).

20.Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst.1 s.ř.s.

21.V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Ostrava 11. února 2021

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru