Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 24/2010 - 50Rozsudek KSOS ze dne 10.03.2011

Prejudikatura

30 Ca 258/2005 - 37


přidejte vlastní popisek

22 A 24/2010 – 50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců a) M. S., b) J. S., zastoupených JUDr. Vítem Rybářem, advokátem v Ostravě – Mariánských Horách, Tvorkovských 223/13, proti žalovanému Magistrátu města Ostravy, se sídlem Ostrava, Prokešovo nám.8, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23.9.2009 č.j. SMO/058207/09/Správ./Re, ve věci územního rozhodnutí o umístění stavby,

takto:

I. Rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 23.9.2009 č.j. SMO/058207/09/Správ./Re se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací

žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a

nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 9.350,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Víta Rybáře, advokáta v Ostravě-Mariánských Horách, Tvorkovských 223/13.

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Statutárního města Ostrava, Úřadu městského obvodu Krásné Pole (dále jen stavební úřad), kterým bylo k žádosti T. R. vydáno rozhodnutí o umístění stavby „Brána dvoukřídlá kovová, O., K. P., V. č.p. X, na pozemku parc.č. 266 v kat. úz. Krásné Pole“.

Žalobci v žalobě namítli, že na pozemku p.č. 266 ve vlastnictví T. R. vázne omezení ve formě věcného břemene chůze a jízdy k nemovitostem ve prospěch žalobců a stavbou bran dojde k významnému omezení tohoto práva žalobců. Průjezd se zúží na šíři brány, tj. 3,15 m, což neodpovídá současné šíři části pozemku, která je určena smlouvou a geometrickým plánem jako věcné břemeno. Správní orgány tvrdily, že ze smlouvy a geometrického plánu není zřejmý rozsah tohoto věcného břemene, s tím žalobci nesouhlasí. Žalovaný se podle žalobců nevypořádal dostatečně s odvolacími námitkami, zejména s námitkou ztěžování rozhledového pole při výjezdu na veřejnou komunikaci, provedení stavby v rozporu s vyhl.č.369/2001 Sb. (když nemovitosti žalobců mohou být předmětem nájmu nebo jiného způsobu užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace) a s námitkou nedostatečného přístupu do dvora obestavěného ze čtyř stran.

Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že vycházel mj. i z ustálené judikatury, podle níž právo odpovídající věcnému břemeni, spočívající v průchodu a průjezdu přes pozemek, není dotčeno tím, že vlastník pozemek oplotí a

k vjezdu umístí vrata, pokud tímto opatřením neznemožní nebo podstatně neztíží průchod a průjezd, tedy pokud dá oprávněnému klíče k vratům. K tomu, že nebyly vypořádány námitky žalobců, uvedl žalovaný, že s námitkami se dostatečným způsobem vypořádal stavební úřad.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že stavební úřad k žádosti T. R. rozhodl dne 24.6.2009 o umístění stavby „Brána dvoukřídlá kovová, O., K. P., V. č.p. X, na pozemku parc.č. 266 v kat. úz. Krásné Pole“, s tím, že budou osazeny 2 brány o rozměrech 3,15 x 1,72 m u domu č.p. X. Brány budou neuzamykatelné, stavební úřad souhlasí s možností uzamčení, pokud dojde k dohodě mezi stranou povinnou a oprávněnou z věcných břemen na pozemku parc.č.266. Dále je v rozhodnutí slovně popsáno konkrétní umístění bran vůči domu č.p. X a pozemkům parc.č. 266 a 267/1 s tím, že součástí rozhodnutí je podle stavebního úřadu i situační výkres (který však ve skutečnosti není součástí rozhodnutí, jak soud zjistil ze správního spisu). Stavební úřad zároveň zamítl všechny námitky žalobců a každou z nich samostatně odůvodnil. Žadatel k žádosti o umístění bran doložil mj. výkres, z něhož vyplývá, že pozemek parc.č.266 s domem č.p. X je umístěn u silnice, přičemž průjezd k nemovitostem žalobců (které jsou z hlediska silnice situovány až za pozemkem parc.č.266) je možný úzkým pruhem pozemku parc. č.266 podél domu č.p. X. První brána je v tomto pruhu umístěna v blízkosti silnice, druhá zároveň s koncem domu č.p. X (tedy i s koncem pozemku parc.č.266). Žadatel doložil i smlouvu o zřízení věcných břemen (včetně geometrického plánu a protokolu ze dne 16.11.1995) uzavřenou dne 21.8.1995, z níž vyplývá, že pruh podél domu č.p. X má v nejužším místě šířku 4,31 m, přičemž tento pruh (který se na konci pozemku parc.č.266 rozšiřuje do písmene L na šířku 8,36 m) mají žalobci právo využívat k průchodu a průjezdu podle citované smlouvy o zřízení věcných břemen. Žalobci podali odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, v němž namítali, že umístěním bran se zúží možnost průjezdu na jejich pozemky o metr oproti původní bráně, která tam stávala. Žalovaný zamítl odvolání žalobců napadeným rozhodnutím, přičemž uvedl, že technické a konstrukční provedení stavby umožňuje oprávněným z věcného břemene výkon jejich práv, uzamčení brány je možné jen po dohodě mezi stranou oprávněnou a povinnou. Ani smlouva ani geometrický plán podle žalovaného nevymezuje rozsah věcného břemene zřízeného na pozemku parc.č.266, tudíž nelze namítat šíři věcného břemene.

Soud nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že ve smlouvě o zřízení věcných břemen není vymezen rozsah věcného břemene. Pouhým nahlédnutím do geometrického plánu soud zjistil přesné rozměry pruhu, po němž mají žalobci právo průchodu a průjezdu po pozemku parc.č.266, přičemž pro zjednodušení soud dále pracoval s místem, kde je tento pruh nejužší. Jak je již uvedeno výše, žalobcům svědčí podle smlouvy právo průchodu a průjezdu (v nejužším místě) v šíři 4,31 m. Stavební úřad se šíří průjezdu nezabýval vůbec (pouze tím, že brány nebudou uzamykatelné) a tvrzení žalovaného o nezjistitelnosti šíře je v rozporu s obsahem správního spisu.

Pokud jde o další žalobní námitky, je třeba připomenout, že žalobci v odvolání neuplatnili námitky v takovém rozsahu, jako později v žalobě (ztěžování rozhledového pole, obestavěný dvůr atd.), proto se jimi žalovaný v souladu s § 89 odst.2 z.č.500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů nijak konkrétně nezabýval.

Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že rozhodnutí stavebního úřadu je neúplné, když neobsahuje situační výkres, který má být podle výroku stavebního úřadu součástí rozhodnutí. Žalovaný pak tento rozpor nijak neodstranil.

Krajský soud tedy zrušil napadené rozhodnutí žalovaného proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu s obsahem správního spisu (§ 76 odst.1 písm.b/ s.ř.s.) a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst.4 s.ř.s.).

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno § 60 odst. 1 s.ř.s. Procesně úspěšným žalobcům vznikly náklady řízení celkem ve výši 9.350,- Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,-Kč za žalobu a 30,-Kč za vyhotovení kopie listiny, odměnu za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po 3.360,- Kč při zastupování 2 osob podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 12 odst.4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s.a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 10. března 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r. Marcela Jánová předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru