Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 161/2014 - 34Rozsudek KSOS ze dne 06.09.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 As 226/2016

přidejte vlastní popisek

22 A 161/2014 - 34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy

Honusové ve věci žalobce MOST A CESTA duchovně kulturní sdružení, z.s.,

se sídlem Rožnov pod Radhoštěm, Horská 1733, proti žalovanému Krajskému

úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava, 28. října 117, za účasti osob

zúčastněných na řízení I) Ing. M. B., II) Ing. L. J., , adresa pro doručování H., K O.

16, a III) Ing. P. Š., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.9.2014 č.j. MSK

80348/2014, ve věci nakládání s podzemními vodami a dodatečného povolení stavby

vodního díla,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A.

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 9.4.2014 č.j. MUFO 1884/2013, kterým bylo osobě zúčastněné na řízení I):

I. vydáno povolení nakládat s podzemními vodami – k jejich odběru ze studny na pozemku parc. č. st. X v k.ú. Staré Hamry 1, II. stanoveny podmínky nakládání s podzemními vodami, III. dodatečně povolena stavba vodního díla – vrtané studny a vodovodního potrubí na pozemku parc. č. st. X v k.ú. Staré Hamry 1, a to: 1) vrtané studny – dle ČSN 755155 – o průměru 200 mm do hloubky 3 m a 165 mm do hloubky od 3 m do 50 m s výstrojí pažením PVC o průměru DN 125 mm, vrt je vystrojen do hloubky 38 m,

2) zhlaví studny – manipulační plastová šachtice z PP o rozměrech 1100 mm x 1100 mm, hloubka založení 1200 mm p.t., 3) vodovodní potrubí – PE DN 32 mm, délka 24 m, za účelem zásobování rekreačního objektu (penzionu) č.p. X na pozemku parc. č. st. X v k.ú. Staré Hamry 1, a

IV. uloženo nahradit náklady správního řízení.

B.

V žalobě, podané v poslední den zákonné lhůty, žalobce namítá, že: 1) byla povolena studna o hloubce 50 m, ačkoli podle poslední aktualizace projektové dokumentace (žádosti žadatele) má být povolena jen do hloubky 38 m – hloubka studny, která takto byla žadateli povolena, může snížit vydatnost žalobcových studní;

2) hloubka předmětné studny přesahuje 30 m, proto jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, pročež je třeba závazného stanoviska báňského úřadu podle § 20 odst. 1 zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hornické činnosti“) – takové závazné stanovisko však ve spise absentuje;

3) v průběhu řízení žadatel předložil tři verze projektové dokumentace a hydrogeologického posudku. Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, aniž by si opatřil závazná stanoviska dotčených orgánů k poslední (aktuální) verzi projektové dokumentace a hydrogeologického posudku jako k podkladům, na základě nichž rozhodoval;

4) správní orgán I. stupně se v rozhodnutí nevypořádal s obsahem závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje ze dne 20.11.2013 č.j. KHSMS 35724/2013/FM/HOK a podmínkou tam stanovenou. Uvedená podmínka nebyla vypořádána správním orgánem I. stupně ani žalovaným.

V podání ze dne 9.2.2015 žalobce doplnil: 2) názor žalovaného o nepotřebě závazného stanoviska báňského úřadu je v rozporu s vyjádřením Obvodního báňského úřadu ze dne 8.11.2012, kde tento úřad uvedl, že je dotčeným orgánem v řízení o povolení předmětné stavby – z definice dotčeného orgánu pak vyplývá, že tento vydává závazné stanovisko;

4) žalobce uznává, že správní orgán I. stupně se stanoviskem Krajské hygienické stanice zabýval, kdy žalobce si této pasáže nevšiml, avšak 5) žádá soud, aby posoudil správnost tohoto vypořádání závazného stanoviska Krajské hygienické stanice správním orgánem I. stupně. Podle závazného stanoviska totiž měla být upravena kapacita ubytovacího zařízení podle nově udané vydatnosti vodního zdroje. Žalobce má za to, že provedená úprava kapacity ubytovacího zařízení (zanesená v aktualizaci projetu a obsažená v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně) není dostatečná, neboť kapacita ubytovacího zařízení je závazně stanovena ve stavebním povolení na ubytovací zařízení samotné. Do uvedeného vyčíslení spotřeby navíc nebyla zahrnuta restaurace, sauna a wellness, jakkoli i tyto objekty mají být součástí ubytovacího zařízení;

6) žalobce byl poškozen též tím, že žadatel žádal o povolení maximálního měsíčního odběru 80 m, přesto mu bylo povoleno 100 m; 7) žalobce byl poškozen též tím, že žadatel žádal p povolení průměrného povoleného odběru 0,025 l/s, přesto mu bylo povoleno 0,026 l/s.

C.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) podle dokumentu „Staré Hamry – HG vrt – Ing. M. B. – Projekt studny a hydrogeologický posudek“ ze září 2012 je uvedena hloubka vrtných prací 50 m p.t. a údaj o konečné hloubce vystrojení 38 m p.t.;

2) závazné stanovisko báňského úřadu se k předmětné stavbě nevyžaduje. Vrtání vrtů o hloubce větší než 30 m je jistě činností prováděnou hornickým způsobem ve smyslu § 3 písm. f) zákona o hornické činnosti. Závazné stanovisko se však vyžaduje jen u činností podle § 3 písm. i) uvedeného zákona, tzn. jen k podzemním pracem spočívajícím v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m horniny. Tento závěr je plně v souladu se sdělením Obvodního báňského úřadu ze dne 24.1.2014;

3) závazná stanoviska byla přiložena k žádosti a následně byla vyžádána nová na základě znaleckého posudku zpracovaného v řízení. Poté byla 14.1.2014 doručena správnímu orgánu I. stupně aktualizace projektové dokumentace a hydrogeologického posudku. Proto správní orgán I. stupně oznámil účastníkům i dotčeným orgánům skutečnost vložení dalších podkladů pro rozhodnutí, a to dne 15.1.2014. Současně dal dotčeným orgánům možnost uplatnit závazná stanoviska. Dotčené orgány tak měly možnost se k poslední verzi projektové dokumentace a hydrogeologického posudku vyjádřit;

4) správní orgán se s obsahem závazného stanoviska Krajské hygienické stanice podrobně vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí (str. 13), kdy právě proto byla aktualizována projektová dokumentace a hydrogeologický posudek a provedena změna požadovaného množství vody a kapacity ubytovacího zařízení.

D.

Osoby zúčastněné na řízení I) a II) se k žalobě nevyjádřily. Osoba zúčastněná na řízení III) uvedla, že je majitelem sousední dotčené studny a cítí se být činností správního orgánu I. stupně i žalovaného poškozena; vítala by proto vyhovění žalobě.

E.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

F.

Předně se soud vůbec nemůže zabývat žalobními body uvedenými shora v části B. pod č. 5), 6) a 7).

Podle § 71 odst. 2 vět druhé a třetí s.ř.s. žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

Podle § 72 odst. 1, 4 s.ř.s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Obsah žalobních bodům 5), 6) a 7) nemá žádného svého předobrazu v podané žalobě, pročež tyto žalobní body nemohou být považovány za rozvedení či doplnění některého z žalobních bodů, jež byly uplatněny včas.

Žalobce sám v žalobě správně uvádí, že bylo-li mu napadené rozhodnutí doručeno 17.9.2014, připadl poslední den lhůty pro podání žaloby na 18.11.2014.

Žalobní body 5), 6) a 7) však byly v tomto řízení poprvé uplatněny až podáním ze dne 9.2.2015. K jejich uplatnění tak došlo opožděně, pročež se jimi nemohl krajský soud zabývat.

G.

Žalobním bodem 4) žalobce namítá, že správní orgán I. stupně se v rozhodnutí nevypořádal s obsahem závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje ze dne 20.11.2013 č.j. KHSMS 35724/2013/FM/HOK a podmínkou tam stanovenou. Uvedená podmínka nebyla vypořádána správním orgánem I. stupně ani žalovaným.

V podání ze dne 9.2.2015 žalobce sám přiznává, že předmětnou pasáž v rozhodnutí správního orgánu I. stupně přehlédl – správní orgán se na str. 13 svého rozhodnutí vskutku závaznému stanovisku Krajské hygienické stanice věnuje.

Krajský soud z rozhodnutí správního orgánu I. stupně ověřil, že toto rozhodnutí obsahuje na str. 13 tento text: „Krajská hygienická stanice MSK se sídlem v Ostravě vydala dne 20.11.2013 závazné stanovisko, ve kterém souhlasí se změnou projektové dokumentace stavby ,Vrtaná studna na pozemku parc. č. st. X, k.ú. Staré Hamry’. Tento souhlas se ovšem váže na splnění následující podmínky: s ohledem na nově udanou vydatnost vodního zdroje bude upravena kapacita ubytovacího zařízení, které bude zásobováno pitnou vodou z vrtané studny na pozemku parc. č. st. X, k.ú. Staré Hamry 1.

Tato podmínka byla splněna tím, že dne 14.1.2014 byla vodoprávnímu úřadu doručena aktualizace projektové dokumentace a hydrogeologického posudku zpracovaného společností GeoTrade Silesia s.r.o. z ledna 2014, ve které je zohledněna změna požadovaného odběru podzemní vody na základě výsledků zpracovaného znaleckého posudku a na základě žádosti Ing. M. B. o změnu požadovaného množství odebírané vody ze studny HG-2 na pozemku parc. č. st. X, k.ú. Staré Hamry 1, a to v souladu s požadavky vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších platných právních předpisů, a o změně některých platných zákonů, příloha č. 12 – Směrná čísla roční spotřeby vody. Aktualizace se týká té části projektové dokumentace a hydrogeologického vyjádření, kde se určuje předpokládaná spotřeba vody.

Požadovaná spotřeba vody byla vyčíslena na základě směrných čísel roční spotřeby vody dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Relevantní spotřeby jsou následující:

- je-li v objektu penzionu ve většině pokojů WC a koupelna s tekoucí teplou vodou (na jedno lůžko za rok)
45 m - zahrady okrasné nebo osázené zeleninou/100 m 16 m - zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané/100 m 3 m Výše uvedeným parametrům odpovídá při 16 osobách obývajících objekt, ploše zahrady jinak využívané 1 200 m a ploše zahrady okrasné 275 mpožadované roční množství vody 720 + 36 + 44 = 800 m/rok ≈ 0,025 l/s.

Ve vegetačním období bude odběr vyšší. K zajištění vyšší bezpečnosti výsledků byl přijat nadhodnocený předpoklad, že veškeré roční množství zálivkové vody (80 m) bude spotřebováno během 4 měsíců v roce. Měsíční čerpané množství je tedy vyčísleno na 80,0 m/měsíc.

Jedná se o vrtanou studnu pro zásobování objektu (penzionu) a zahrady, při využívání zdroje max. 16 osobami.“

Z uvedeného je zřejmé, že podmínka závazného stanoviska Krajské hygienické stanice byla rozhodnutím správního orgánu I. stupně vypořádána. Případný názor žalobce, že toto vypořádání je věcně nesprávné, nemůže na faktu, že k vypořádání došlo, ničeho změnit.

Neobsahuje-li bližší rozbor k této problematice napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu, je to dáno tím, že žalobce neučinil tuto námitku předmětem podaného odvolání.

H.

Žalobním bodem 3) žalobce namítá, že v průběhu řízení žadatel předložil tři verze projektové dokumentace a hydrogeologického posudku. Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, aniž by si opatřil závazná stanoviska dotčených orgánů k poslední (aktuální) verzi projektové dokumentace a hydrogeologického posudku jako k podkladům, na základě nichž rozhodoval.

Mezi účastníky je nesporné a odpovídá i obsahu správního spisu, že ve spise jsou založena závazná stanoviska k prvním dvěma verzím projektové dokumentace a hydrogeologického posudku, v případě verze třetí (aktualizace) bylo dotčeným orgánům toliko oznámeno shromáždění dalšího podkladu pro rozhodnutí a současně byla dána dotčeným orgánům možnost uplatnit závazná stanoviska.

Dle § 149 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.

Dle § 136 odst. 3, 4 správního řádu dotčené orgány poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost podle zvláštního zákona. Dotčené orgány mají v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení, s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné. K ostatním podkladům pro vydání rozhodnutí se dotčené orgány vyjadřují, je-li to třeba k plnění jejich úkolů nebo jestliže si to vyhradily. Dotčené orgány mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení.

Dotčenými orgány podle obsahu spisu byly: - Povodí Odry, s.p., - Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,

- Správa CHKO Beskydy.

Aktualizace projektové dokumentace a hydrogeologického posudku z ledna 2014 reaguje na udanou vydatnost vodního zdroje, čemuž uzpůsobuje požadavek na spotřebu vody a na kapacitu ubytovacího zařízení. Nic jiného předmětem této aktualizace není.

Aby bylo třeba nového závazného stanoviska dotčeného orgánu (tzn. aby se takový orgán měl k čemu vyjadřovat), je podle § 136 odst. 4 správního řádu nutné, aby:

1) se jednalo o otázku v působnosti dotčeného orgánu, nebo aby 2) si to dotčený orgán vyhradil, nebo aby

3) to bylo podstatné pro výkon působnosti dotčeného orgánu.

Uvedená aktualizace nenaplňuje ve vztahu k působnosti Povodí Odry, s.p., Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ani Správy CHKO Beskydy žádnou z uvedených podmínek. Nové závazné stanovisko žádného z těchto dotčených orgánů nebylo nutné.

Uvedenou aktualizací tak mohlo dojít jedině k dotčení působnosti Krajské hygienické stanice, která se však k záměru již kladně vyjádřila pod podmínkou, že s ohledem na nově udanou vydatnost vodního zdroje bude upravena kapacita ubytovacího zařízení. Úprava kapacity ubytovacího zařízení pak byla právě předmětnou aktualizací provedena.

Dílčí otázka posouzení úměrnosti vydatnosti zdroje vody kapacitě ubytovacího zařízení je pak plně v kompetenci vodoprávního úřadu, tzn. tato otázka není předmětem působnosti orgánů ochrany hygieny. Proto krajský soud dospívá k závěru, že ani nového závazného stanoviska Krajské hygienické stanice nebylo třeba.

Žalobce konečně ani nekonkretizuje žádný konkrétní obsah uvedené aktualizace, který by naplňoval kteroukoli z podmínek pro vyžádání nového závazného stanoviska, jak byly tyto podmínky vyjmenovány pod č. 1), 2) a 3) shora.

Nedosti na tom, správní orgán I. stupně zachoval všechna práva dotčených orgánů, když je se shromážděním nových podkladů seznámil a umožnil jim uplatnit nová stanoviska. Postupoval tak v daném případě zcela podle § 136 odst. 4 správního řádu a v tomto jeho postupu neshledává krajský soud pochybení.

I.

Žalobním bodem 1) žalobce namítá, že byla povolena studna o hloubce 50 m, ačkoli podle poslední aktualizace projektové dokumentace (žádosti žadatele) má být povolena jen do hloubky 38 m.

Krajský soud zdůrazňuje, že předmětem napadeného rozhodnutí je dodatečné povolení stavby, které je vydáváno až po samotné realizaci stavby a vychází se ze stavu, který tu už je – rozhoduje se ex post.

Dodatečně byla povolena studna vrtaná do 50 m, vystrojená do 38 m. Existenci právě takové již realizované studny potvrzuje obsah správního spisu.

Žádost o dodatečné stavební povolení sama údaj o hloubce vrtu neobsahuje, odkazuje v tomto na projekt studny a hydrogeologický posudek.

V (prvním) projektu studny a hydrogeologickém posudku ze září 2012, který byl i přílohou žádosti o dodatečné povolení stavby, je na str. 13 pod bodem 2.B.1. uvedeno, že vrtné práce byly realizovány do 40 m, což se opakuje i v technické zprávě z vrtných prací a v technické zprávě z čistění studny, které jsou přílohami tohoto dokumentu.

Již v listopadu 2012 však Ing. Z. V. v Hydrogeologickém posudku situace po provedení nové vrtané studny u staré školy na lokalitě Gruň – Staré Hamry na str. 7 pod bodem 8. in fine upozorňuje, že skutečná hloubka vrtu dosáhla 50 m.

Rozpor v těchto údajích konstatuje i posouzení hydrogeologických posudků České asociace hydrologů, o.s. (dnes z.s.), a to již na str. 1 v předposledním odstavci.

Správní orgán I. stupně dále již v oznámení o zahájení řízení ze dne 14.2. 2013 výslovně účastníky řízení vč. žalobce seznámil s tím, že řízení vede o studni o průměru 200 mm do hloubky 3 m a 165 mm do hloubky od 3 m do 50 m.

Nato zpracovatel projektu v dopise ze dne 19.2.2013 na str. 4 pod bodem 8) přiznává, že vrtné práce ve dnech 14. – 19.6.2012 probíhaly až do hloubky 50 m, následovala však oprava vrtu ve dnech 20. – 23.8.2012 tak, že vrt má konečnou hloubku 38 m.

V (druhém) projektu studny a hydrogeologickém posudku – aktualizace z června 2013 – již na str. 14 pod bodem 2.B.1. popisuje vrtné práce do hloubky 50 m p.t. s tím, že po opravě vrtu byl tento vystrojen jen ho hloubky 38 m, pročež má vrt konečnou hloubku 38 m. Tomu odpovídá i k této aktualizaci přiložená technická zpráva z vrtných prací.

I znalecký posudek Ing. S. V. ze září 2013 konstatuje na str. 12, že vrt HG-2 byl původně odvrtán do 50 m, ve 41 m navrtána tektonika s přítoky, drť nebylo možné vyfoukat airliftem a tak byl vrt vystrojen jen do 38 m.

Údaj o hloubce vrtných prací 50 m zdůrazňuje ve svém podání ze dne 27.10. 2013 i osoba zúčastněná na řízení II).

Následně i sám žalobce v podání doručeném správnímu orgánu I. stupně dne 29.11.2013 s názvem „Námitky k posudku Ing. V.“ výslovně uvádí: „Je pravda, že vrt HG-2 je hluboký 50m a ne 38,45m jak se uvádí v tabulce 2.“ (str. 3 pod nadpisem „Str. 28 Snížení hladiny v HG-4“).

Údaj o 50m hloubce vrtu sám opakuje ve vyjádření sepsaném s ním do protokolu dne 17.3.2014.

Tentýž údaj žalobce opakuje i v závěru svého odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně (str. 7), k němuž přikládá i dopis osoby zúčastněné na řízení III) obsahující větu: „Vrt již dosáhl hloubky 50 metrů.“

Údaj o tom, že vrtné práce byly provedeny až do hloubky 50 m tak byl v řízení zcela objektivně zjištěn a je třeba zdůraznit, že ani sám žalobce tento údaj nikdy v řízení nezpochybňoval, naopak ho sám zdůrazňoval.

Jedná-li se o vázanost správního orgánu žádostí o dodatečné povolení stavby, pak žádost sama údaj o hloubce vrtných prací neobsahuje, odkazuje v tom na projekt. Jakkoli pak (první) projekt uváděl hloubku 40 m, jeho aktualizace z června 2013 (druhý projekt) již uvádí hloubku 50 m. Odkazuje-li žádost na projekt, pak nejpozději touto aktualizací projektu (druhým projektem) došlo ke změně obsahu žádosti. Takto vymezenému předmětu řízení pak odpovídá i výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Pro úplnost třeba dodat, že výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně odpovídá i vymezení předmětu řízení, jak byl proveden již v oznámení o zahájení řízení. Bez ohledu na to, zda již v době zahájení řízení odpovídal tento údaj žádosti, údaj o 50 m hloubky je obsahem žádosti, jak byla formulována ke dni rozhodování správních orgánů obou stupňů.

Obává-li se žalobce prohloubení současné studny (vrtu HG-2) z konečných 38 m zpět na 50 m hloubky, k tomu osobu zúčastněnou na řízení I) přezkoumávaná rozhodnutí neopravňují. Tato rozhodnutí toliko dodatečně povolují stavbu již realizovanou (tzn. nepovolují žádné práce do budoucna) – vrtné práce do 50 m, jejichž výsledkem byla studna vystrojená do 38 m.

J.

Konečně, žalobním bodem 2) žalobce namítá, že hloubka předmětné studny přesahuje 30 m, proto jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, pročež je třeba závazného stanoviska báňského úřadu podle § 20 odst. 1 zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hornické činnosti“) – takové závazné stanovisko však ve spise absentuje. V tom se odvolává na vyjádření Obvodního báňského úřadu ze dne 8.11.2012.

Jakkoli je pravdou, že Obvodní báňský úřad v dopise žalobci ze dne 8.11.2012 uvedl m.j., že je „toliko dotčeným orgánem v řízení o povolení stavby“ (str. 1 in fine), tento údaj však nemá oporu v právu České republiky.

Podle § 136 odst. 1, 2 správního řádu dotčenými orgány jsou a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.

Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu.

Podle § 149 odst. 1 správního řádu závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.

Obvodní báňský úřad není územním samosprávným celkem, proto nemůže být dotčeným orgánem podle § 136 odst. 2 správního řádu.

Zákon o hornické činnosti pak v § 20 dává obvodnímu báňskému úřadu pravomoc vydávat závazná stanoviska a přiznává mu pozici dotčeného orgánu jen v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí je činnost podle § 3 písm. i) zákona o hornické činnosti, tj. v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí jsou podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.

Žádná pravomoc vydávat závazná stanoviska není žádným právním předpisem báňskému úřadu svěřena ve vztahu k vrtání vrtů s délkou nad 30 m [§ 3 písm. f) zákona o hornické činnosti], a to ani přesto, že vrtání takových vrtů je činností prováděnou hornickým způsobem.

Žádný právní předpis pak nepřiznává pro vrtání vrtů s délkou nad 30 m báňskému úřadu ani postavení dotčeného orgánu v řízení o (dodatečném) povolení stavby.

Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Podle § 2 odst. 2 správního řádu správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

Z právě citovaných ustanovení právního řádu České republiky vyplývá, že orgány státní moci, včetně báňských úřadů, mohou činit jen ty úkony, k nimž jsou zákonem výslovně zmocněny. Není-li tu takového zmocnění, nelze žádným rozšiřujícím výkladem ani názorem na správnost zákonné úpravy kompetence orgánů státní moci rozšiřovat.

Krajský soud proto uzavírá, že báňský úřad nebyl v této věci příslušný k vydání závazného stanoviska a nebyl ani dotčeným orgánem.

K.

Žádný z včas uplatněných žalobních bodů nebyl shledán důvodným, a proto krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Včas uplatněnými žalobními body byl při svém rozhodování vázán, a proto se jinými otázkami, než které byly těmito žalobními body nastoleny, nemohl zabývat (§ 75 odst. 2 s.ř.s.).

L.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud žádné z těchto osob neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoli z těchto osob odůvodňovaly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 6. září 2016

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru