Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 159/2010 - 8Usnesení KSOS ze dne 26.05.2011

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 33/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22 A 159/2010 – 8

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Miroslavy Honusové

v právní věci žalobkyně: G. M. G., zastoupená Mgr. Markem Urbišem, advokátem se

sídlem Opava, Partyzánská 18, proti žalované: Vězeňská služba České republiky,

Věznice Opava, P.O.BOX 115, Opava, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

27.10.2010 o rozhodnutí o stížnosti žalobkyně na postup vychovatele a o tom, který

konkrétní vychovatel zpracuje hodnocení osoby žalobkyně,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u krajského soudu dne 2.11.2010 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 27.10.2010 o vyřízení stížnosti žalobkyně na postup vychovatele Mgr. Ivo S. ze dne 22.10.2010, kterým žalovaná rozhodla o tom, že hodnocení její osoby pro řízení vedené u Okresního soudu v Opavě o podmíněném propuštění žalobkyně z výkonu trestu odnětí svobody vypracuje vychovatel Mgr. S., přestože si na postup a podjatost tohoto vychovatele již dříve stěžovala ve stížnosti ze dne 21.10.2010 a žalovaná tedy neměla vydat rozhodnutí, kterým jmenovaného opětovně pověřila vypracováním hodnocení její osoby.

Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Krajský soud nejprve v souladu s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30.11.2006, č.j. 57 Ca 166/2005-14, konstatuje, že „Podle § 3 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“), střežení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská služba České republiky. Vězeňská služba činí v průběhu výkonu trestu ve vztahu k odsouzeným nepřeberné množství činností v rámci úkolů jí stanovených [§ 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

dále jen „zákon č. 555/1992 Sb.“], avšak každý její úkon není možné považovat za úkon správního orgánu ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), neboť každý úkon není výsledkem rozhodování o právu či povinnosti odsouzeného v oblasti veřejné správy.“

Rozhodnutí žalované o stížnosti na postup vychovatele při vypracování hodnocení osoby žalobkyně jako odsouzené pro účely řízení o jejím podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody není výsledkem rozhodování o právu či povinnosti žalobkyně jako odsouzené v oblasti veřejné správy, neboť nijak nezasahuje do jejích hmotných veřejných práv, kdy žalobkyni neukládá žádné povinnosti a nepřiznává žádná práva. Totéž platí také o pověření konkrétní osoby vypracováním hodnocení žalobkyně jako odsouzené pro potřeby řízení o jejím podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Nejde tedy o rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. a pro úplnost zbývá dodat, že ani hodnocení osoby odsouzeného (v projednávané věci žalobkyně), které trestnímu soudu slouží jako důkaz pro rozhodnutí o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, není způsobilé zasáhnout do hmotných práv odsouzeného a nejde ani o rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.

Z výše uvedených důvodů krajský soud žalobu žalobkyně podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, neboť žalobkyně se domáhá přezkoumání rozhodnutí, které není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. a je ze soudního přezkoumání podle § 68 písm. e) s.ř.s. ve spojení s § 70 písm. a) s.ř.s. vyloučeno.

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., protože žaloba byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 26. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r. Marcela Jánová předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru