22 A 155/2013 – 10
USNESENÍ
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobců a) P.B., a b) F. B., obou zastoupených JUDr. Tomášem Chovancem, advokátem se sídlem Dlouhá 53/6, Ostrava – Moravská Ostrava, proti žalovanému Krajskému pozemkovému úřadu pro Moravskoslezský kraj se sídlem Nádražní 869/55, Ostrava 2, ve věci nezákonného zásahu,
takto:
I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobci podali dne 17. 12. 2013 žalobu, v níž se domáhali vyslovení, že žalovaný se dopustil nezákonného zásahu vůči nim tím, že nevyhověl společnému podnětu žalobců k bezúplatnému převodu jimi označených pozemků dle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMČR“).
Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
Ustanovení § 60a ZMČR zakládá právo na bezúplatný převod pozemků ve státním vlastnictví, které tvoří jeden funkční celek s určitými (v zákoně vyjmenovanými) stavbami, do vlastnictví vlastníků těchto staveb či bytových jednotek v nich se nacházejících. Jedná se tedy o majetkové nároky soukromoprávní povahy, o nichž rozhodují soudy v řízení dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). (Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5387/2007 ze dne 16. prosince 2008 či Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4754/12 ze dne 19. listopadu 2013.)
Podle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.
Protože k rozhodování o nárocích plynoucích z ustanovení § 60a ZMČR jsou povolány soudy v občanském soudním řízení, byla žaloba odmítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Žalobci mohou do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v téže věci žalobu u místně příslušného okresního soudu. Dojde-li žaloba v této lhůtě k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení, platí, že řízení bylo zahájeno dnem, kdy došla odmítnutá žaloba krajskému soudu (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).
V Ostravě dne 9. ledna 2014
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu