Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 146/2014 - 16Usnesení KSOS ze dne 30.10.2014

Prejudikatura

Vol 13/2004 - 91


přidejte vlastní popisek

22 A 146/2014 – 16

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Barbory Berkové v právní věci navrhovatele Ing. L. B., v řízení zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Němcem, advokátem se sídlem Mohelnice, Okružní 13, za účasti 1) Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih, se sídlem Ostrava-Hrabůvka, Horní 3, 2) Ostravaka, jednajícího volební zmocněnkyní Mgr. M. Ž., 3) Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, jednající volebním zmocněncem J. P., 4) Občanské demokratické strany, jednající volební zmocněnkyní M. F., 5) České strany sociálně demokratické, jednající volebním zmocněncem D. L., 6) ANO 2011, jednajícího volebním zmocněncem R. V., a 7) Komunistické strany Čech a Moravy, jednající volební zmocněnkyní Ing. I.M., o neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Jih konaných ve dnech 10. – 11.10.2014,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel se podaným návrhem domáhá vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Jih konaných ve dnech 10. – 11.10.2014, kdy namítá, že:

1) ve volebním okrsku 11006 došlo k manipulaci s volebními lístky a nebyla zapečetěna volební urna, čímž mohlo dojít k neoprávněnému nakládání s urnou jako takovou, a 2) kandidátka za ODS Š. A. byla z X. místa na kandidátce zvolena preferenčně, načež rezignovala, což je nestandardní.

Podáním navrhovatele došlým soudu 27.10.2014 nazvaným „Doplnění návrhu ze dne 24.10.2014“ se soud nemohl zabývat, když ve volebních věcech lze všechny skutkové či právní důvody, o které navrhovatel opírá svůj návrh, účinně uvést jen ve lhůtě pro podání návrhu, která skončila již 24.10.2014 v 16:00 hod. (§ 60 odst. 1, odst. 3 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2014 č.j. Vol 13/2004-31, Sb. NSS č. 472/2005, www.nssoud.cz.

Krajský soud proto posoudil návrh, jak byl podán již 24.10.2014, a dospěl k závěru, že jakkoli navrhovatel tvrdí jednání, v němž spatřuje volební vadu, ničeho netvrdí o tom, jaký vliv měla mít tato volební vada na složení Zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Jih, natož aby tvrdil a navrhoval důkazy k příčinné souvislosti mezi tvrzenou volební vadou a vlivem na rozdělení mandátů v Zastupitelstvu městského obvodu Ostrava-Jih.

S ohledem na shora uvedenou koncentraci a na okamžik podání návrhu (31 sekund před koncem lhůty) již soud nemohl vyzývat navrhovatele k doplnění jeho podání.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu 27. ve volbách do obecních zastupitelstev nejde jen o práva voličů a volebních stran, nýbrž též o práva kandidátů na členy zastupitelstva a o práva zvolených kandidátů, která vyplývají z práva ucházet se za rovných podmínek o volené funkce a v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat. [nález sp. zn. Pl. ÚS 30/95 ze dne 10. 1. 1996, Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17 (21), vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.]. Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem. Prvotním úkolem volebního soudnictví je ochrana funkce voleb v demokratické společnosti z hlediska tzv. objektivního ústavního práva; proto je třeba i v rámci něho reflektovat ochranu základních práv a svobod fyzických a právnických osob. [nález sp. zn. I. ÚS 526/98 ze dne 19. 2. 1999, Sbírka rozhodnutí, svazek 13, nález č. 27, str. 203 (204, 205)]. Základní funkcí … je zajištění řádného provedení voleb. … Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. … Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. … Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. … Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), … Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. … Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období … Z toho je třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. [nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005, Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 17, str. 185 (209-211)]. Čl. 21 odst. 4 Listiny se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce. Pokud je tedy tímto článkem Listiny sledováno umožnit občanům správu veřejných záležitostí, musí být subjekt vykonávající funkci nadán rovněž ochranou před libovůlí státu, která by mu mohla bránit ve výkonu veřejné funkce. Samotné právo na přístup k veřejným funkcím by nemělo smysl, pokud by neobsahovalo i ochranu v průběhu výkonu funkce. [nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006, Sbírka rozhodnutí, svazek 42, nález č. 159)]. Výše uvedené úvahy se projevily i v nálezech sp. zn. I. ÚS 768/06 ze dne 12. 12. 2006, stejně jako v nálezech sp. zn. III. ÚS 885/06 a III. ÚS 887/06, oba ze dne 10. 1. 2007, Sbírka rozhodnutí, svazek 43, nález č. 224, svazek 44, nálezy č. 3 a č. 4).

Za situace, kdy navrhovatel nikterak netvrdí, jak se měly jím namítané volební vady projevit ve složení Zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Jih podle výsledků napadených voleb, byl jeho návrh jako nedůvodný zamítnut.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s.ř.s.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Ostravě dne 30. října 2014

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru