Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 14/2012 - 96Rozsudek KSOS ze dne 29.11.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 Aps 13/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22A 14/2012 – 96

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda

v právní věci žalobce Gladius International s.r.o., se sídlem v Olomouci, Denisova

277/16, zastoupeného JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem

v Prostějově, Sádky 1615/4, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Olomouci, se

sídlem v Olomouci, Lazecká 545/22, o žalobě proti nezákonnému zásahu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku částku 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce mj. domáhal soudní ochrany proti tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu v zavdání příčiny k uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004.

V původní žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě dne 22.10.2009, doplněné na výzvu soudu dne 20.11.2009 a vedené pod sp. zn. 22Ca 267/2009 se žalobce domáhal, aby soud

I. zakázal žalovanému pokračovat v nezákonných vytýkacích řízeních vedených u něj na dani z přidané hodnoty (dále jen DPH) za období listopad 2007 –červen 2008,

II. žalovanému přikázal, aby obnovil stav před odesláním formulářů SCAC 2004 a dodatečně informoval všechny adresáty, že se žalobce nijak nepodílí na karuselových obchodech,

III. žalovanému přikázal, aby ukončil zásah ve formě jeho evidování v registru EUROCANET a žalobce z tohoto registru vyřadil, IV. žalovanému přikázal umožnit žalobci nahlédnout do všech písemností spisu, včetně písemností zařazených v neveřejné části spisu a také včetně písemností, které se vztahují k jeho věci, avšak součástí spisu se nikdy nestaly.

Rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.5.2010 č.j. 22Ca 267/2009-49 byla žaloba odmítnuta. Toto rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 16.11.2010 č.j. 9 Aps 5/2010-81 a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Rozsudek NSS nabyl právní moci dne 6.12.2010.

V dalším řízení krajský soud, vázán závěry NSS vyjádřenými ve zrušujícím rozsudku, usnesením ze dne 26.1.2012 č.j. 22Af 105/2010-111 původní žalobu v části, v níž se žalobce domáhá zákazu pokračování v nezákonných vytýkacích řízeních vedených u žalobce na dani z přidané hodnoty za období listopad 2007 – červen 2008 a v části, v níž se žalobce domáhal umožnění nahlédnutí do všech písemností spisu, včetně písemností zařazených v neveřejné části spisu a včetně písemností, které se vztahují k věci žalobce, avšak součástí spisu se nikdy nestaly, odmítl. V části, v níž se žalobce domáhal obnovení stavu před odesláním formulářů SCAC 2004 a dodatečného informování všech adresátů, že se žalobce nijak nepodílí na karuselových obchodech a dále v části, v níž se žalobce domáhá ukončení zásahu ve formě evidování žalobce v registru EUROCANET a vyřazení žalobce z tohoto registru, soud žalobu vyloučil k samostatnému projednání. V této vyloučené části byla věc dále vedena pod touto spisovou značkou.

V doplnění žaloby ze dne 11.5.2012 žalobce své body II. a III. původního žalobního petitu nahradil novým zněním: „II.a Žalovanému se přikazuje, aby obnovil stav před odesláním formulářů SCAC 2004 a dodatečně informoval všechny adresáty, že se žalobce nijak nepodílí na karuselových obchodech. II.b Uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004 bylo nezákonným zásahem žalovaného.

Dojde-li soud k závěru, že žalovaný sám informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004 neuvedl, avšak zavdal příčinu k takovémuto postupu, pak žalobce požaduje vydání následujícího rozsudku:

II.b Zavdání příčiny k uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004 bylo nezákonným zásahem žalovaného.

III.a Žalovanému se přikazuje, aby ukončil zásah ve formě evidování žalobce v registru EUROCANET a tudíž žalobce z tohoto registru vyřadil.

III.b Zavedení žalobce do registru EUROCANET bylo nezákonným zásahem žalovaného.

Dojde-li soud k závěru, že žalovaný sám žalobce do registru EUROCANET nezavedl, avšak zavdal příčinu k takovémuto postupu, pak žalobce požaduje vydání následujícího rozsudku:

III.b Zavdání příčiny k zavedení žalobce do registru EUROCANET bylo nezákonným zásahem žalovaného.

Usnesením ze dne 19.9.2012 č.j. 22A 14/2012-75, které nabylo právní moci dne 26.9.2012, krajský soud žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, že se žalovanému přikazuje, aby obnovil stav před odesláním formulářů SCAC 2004 a dodatečně informoval všechny adresáty, že se žalobce nijak nepodílí na karuselových obchodech a dále rozhodnutí, že uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004 bylo nezákonným zásahem žalovaného, vyloučil k samostatnému projednání.

Usnesením ze dne 20.9.2012 č.j. 22A 14/2012-76, které nabylo právní moci dne 26.9.2012, krajský soud žalobu v části v níž se žalobce domáhá rozhodnutí, že se žalovanému přikazuje, aby ukončil zásah ve formě evidování žalobce v registru EUROCANET a tudíž žalobce z tohoto registru vyřadil, dále, že zavedení žalobce do registru EUROCANET bylo nezákonným zásahem žalovaného a dále, že zavdání příčiny k zavedení žalobce do registru EUROCANET bylo nezákonným zásahem žalovaného, vyloučil k samostatnému projednání.

Věci jsou dále vedeny pod sp. zn. 22A 121/2012 a 22A 122/2012.

Předmětem řízení v posuzované věci tak zůstal návrh na soudní ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného, jenž má spočívat v zavdání příčiny k uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004. Jedná se o nové vymezení petitu zformulované v podání žalobce ze dne 11.5.2012.Krajský soud se předně zabýval otázkou, zda se nejedná o zcela nový žalobní návrh, avšak porovnáním s obsahem původně podané žaloby, resp. jejího doplnění ze dne 20.11.2009 (bod IV. a V.) dospěl k závěru, že se jedná pouze o precizaci předchozího návrhu žalobce, který od počátku výslovně uváděl, že pracovník žalovaného Bc. M. M. se dopouštěl rozšiřování nepodložených či smyšlených informací a na základě jeho iniciativy mezi jednotlivými centrálními útvary pro kontakt s členskými státy (v České republice ministerstvo financí) začala probíhat výměna informací, které jsou dle tvrzení žalobce neopodstatněné a měly ho ve svém důsledku poškodit. Konkrétně se dle žalobního tvrzení jedná o tuto informaci: „Jednatelem a 100procentním vlastníkem společnosti Gladius International je pan M. J., nar. X, bytem P. 513/1, P., ČR, který je dále jednatelem společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o., se sídlem Olomouc, Univerzitní 224/7, PSČ 779 00, DIČ CZ27236463, zapojené do podvodných transakcí v oblasti MTIC podvodů, tj. intrakomunitárních podvodů za účasti plátců typu „missing trader“. Protože aktivity společnosti EXMOORE INVESTMENTS jsou v současné době prověřovány mezinárodně a taktéž uvedeny v síti EUROCANET, jednatel pan M. J. zřejmě přesunul veškeré aktivity společnosti EXMOORE INVESTMENTS do společnosti Gladius International. Činnost společnosti Gladius International spočívá v nákupu výpočetní techniky a jejich komponentů od distributorů renomovaných značek (LG, Sony, Samsung atd.) z různých států EU. Toto zboží je údajně přepravováno do logistických skladů nacházejících se na území CZ, SK, NL a dalších, kde je prováděna neutralizace, tj. kontrola a přebalování zboží z fólií distributora do fólií společnosti Gladius International. Následně je zboží dodáno do logistických skladů nacházejících se ve Španělsku, a to zejména skladů společnosti NAEKO HANDLING S.L., která ovšem není vlastníkem tohoto zboží, nýbrž toto zboží pouze přechovává pro skutečné zákazníky, kterými jsou španělští a rumunští missing tradeři. Objednávky jsou zasílány faxem nebo e-mailem. „DPH není uhrazena v zemích určení, tj. ani ve Španělsku ani v Rumunsku“. Podle tvrzení žalobce formuláře SCAC s touto informací byly poprvé odeslány dne 5.5.2008. Dále žalobce uvedl, že ze spisu není patrno, jak žalovaný k těmto kategorickým závěrům dospěl. Odeslání informací do jiných členských států vzbudilo u adresátů dojem, že společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. a Gladius International s.r.o. jsou součástí dokázaných karuselových podvodů, v důsledku čehož obchodní partneři žalobce následně čelili nájezdu finanční policie a okamžitým preventivním zajišťovacím opatřením ze strany jejich správců daně. Někteří pak zcela přerušili obchodní spolupráci s žalobcem, kterému tak vznikla škoda. Tato otázka podléhá zákonu č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Žalobce dále uvedl, že jeho jednatel je současně jednatelem společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o., takže může sdělit, že za celou dobu její existence u ní byla vedena pouze dvě vytýkací řízení za rok 2007, která skončila bez nálezu. Tato vytýkací řízení byla vedena stejnými úředníky jako vytýkací řízení žalobce, kteří potvrdili, že obchody společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. jsou v pořádku, avšak obchody žalobce jsou součástí karuselových podvodů, případně se nikdy neuskutečnily. Informace, že společnost EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. se měla podílet na karuselových podvodech, tak není založena na pravdě, jelikož to nebylo nikdy zjištěno. Zařazení této společnosti do registru EUROCANET bylo ničím neodůvodněnou svévolí Bc. M. „Vyvádění“ aktivit společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. na žalobce bylo důsledkem toho, že jeden z tehdejších společníků a jednatel společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. Milan Jana hodlal z důvodu neshod ukončit spolupráci se svými tehdejšími společníky a začít podnikat v nové společnosti bez jejich účasti. Za tímto účelem došlo k založení žalobce a utlumení obchodní činnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. Nejednalo se tak o přesun aktivit z důvodu, že by společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. byla prokázána účast na karuselových podvodech. O tom, že informace podané ministerstvu financí Bc. M. a obsažené v každém formuláři SCAC 2004 nemají oporu ve skutkovém stavu, svědčí také prověřování slovenského správce daně, které bylo iniciováno přijetím nepravdivé informace o žalobci přes formulář SCAC 2004. Slovenský správce daně provedl na základě této informace ústní jednání s žalobcem ve vztahu k obchodům prováděným žalobcem pod slovenským DIČ, prověřoval přitom stejný typ obchodů, jaký je předmětem napadených vytýkacích řízení a závěrem bylo, že u těchto obchodů nezjistil jakékoliv pochybení. Na základě iniciativy Bc. M. došlo k tomu, že do jiných členských států byla o žalobci odeslána zcela lživá informace, která může oprávněně vzbudit podezření, že žalobce byl usvědčen orgány činnými v trestním řízení z aktivní účasti na karuselových podvodech a že obeslané úřady se mají pokusit minimalizovat škody způsobené zkrácením daní žalobcem.

Žalovaný ve vyjádření k této části žaloby uvedl, že ve svých žádostech v průběhu vytýkacího řízení pouze informoval správce daně v jiných členských státech o totožnosti jednatele žalobce a jednatele společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o., přičemž tato společnost je zapojena do podvodných transakcí v oblasti MTIC podvodů. Konstatoval pouze fakta získaná z došlých žádostí o informace v rámci mezinárodní administrativní spolupráce, jež je patrna ze spisu vedeného u příslušného správce daně, kterým je Finanční úřad pro Prahu 10. Z předložených evidencí pro daňové účely, resp. souhrnných hlášení za šetřená zdaňovací období je zřejmé, že žalobce měl v těchto obdobích 19 odběratelů, z nichž se podařilo správcům daně v jiných členských státech kontaktovat pouze tři. Nelze tedy souhlasit s tvrzením žalobce, že drtivá většina obchodních partnerů neměla nikdy nic společného s karuselovými či jinými podvody. Téměř všem odběratelům žalobce byla zrušena registrace DPH. Tvrzení, že někteří z obchodních partnerů přerušili veškerou obchodní spolupráci se žalobcem po informaci ze strany svých správců daně, je zavádějící a žalobce by měl specifikovat obchodní partnery, kteří s ním tuto spolupráci přerušili. Pokud jde o obchodní aktivity společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o., pracovníci žalovaného jsou vázáni povinností mlčenlivosti v souladu s ust. § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění (dále jen ZSDP). Žalovaný v rámci spontánní výměny informací na formuláři SCAC 2004 ve správním spisu vedeném pod č.j. 08/14788 v souladu s čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1798/2003, o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92, v platném znění (dále jen nařízení č. 1798/2003) informoval slovenského správce daně o možnosti porušení předpisů týkajících se DPH vzhledem k tomu, že zde existovalo nebezpečí daňové ztráty v jiném členském státě. Příslušné orgány členských států si mohou v každém případě prostřednictvím spontánní výměny předávat navzájem informace podle čl. 1 nařízení č. 1798/2003. Jelikož se nejednalo o žádost o informace podle čl. 5 tohoto nařízení a žalovaný nepožadoval provedení jakýchkoliv šetření ze strany slovenského správce daně, žalovanému nebyly doručeny žádné informace o šetření probíhajícím na Slovensku.

V doplnění žaloby ze dne 26.6.2012 žalobce navrhl další důkazní návrhy. Uvedl, že první verze formulářů SCAC z roku 2008 ještě obsahovaly kolonku 02 vyhrazenou pro specifikaci odesílající osoby a kolonku 03 vyhrazenou pro údaje ohledně schválení jednotlivými správci daně (finanční úřad, finanční ředitelství, ministerstvo financí). V kolonce 02 je vždy uvedena Z. S., v kolonce 03 je vyplněno datum a číslo jednací. U finančního ředitelství není vyplněno nic a u ministerstva financí bývá vyplněno číslo jednací. Výjimkou je formulář SCAC 147888/08/379932/0467, kde je v kolonce 02 uvedena úřední osoba žalovaného pan M. (v kolonce 01 pak žádající útvar Finanční úřad v Olomouci). Uvedené svědčí o tom, že text žádosti byl prioritně schvalován žalovaným, kdy Z. S. patrně za ministerstvo plnila funkci osoby schopné hovořit anglicky (viz údaje v kolonce 02 jazykové znalosti angličtina). Jednalo-li se však o dožádání na Slovensko (viz citovaný formulář SCAC), nebylo zastoupení anglicky hovořící úřednicí potřeba, kdy pro tento účel si žalovaný vystačil sám (viz údaje v kolonce 02 bez jazykových znalostí). Podle žalobce je tak evidentní, že informace ohledně zapojení žalobce do karuselových podvodů, které jsou předmětem tohoto soudního řízení, pocházejí od žalovaného, čímž je dána jeho pasivní legitimace, kterou popírá. Žalobce navrhl provedení svědecké výpovědi Z. S.

Žalovaný ve vyjádření k doplnění žaloby ze dne 11.5. a ze dne 26.6.2012 opět odkázal na obsah spisu vedeného o společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o., jenž se nachází u t.č. místě příslušného správce daně – Finančního úřadu pro Prahu 10. Dále poukázal na nařízení č. 1798/2003 s tím, že mezinárodní výměna informací dle tohoto předpisu Evropského společenství je v České republice iniciována na úrovni místně příslušných správců daně, kteří své žádosti, odpovědi či spontánní informace posílají instanční cestou přes finanční ředitelství prostřednictvím CLO do jiné členské země EU. Cílem je prokázání konkrétních skutečností zjištěných při prověřování intrakomunitárních plnění. Informace sdělené v jakékoliv formě na základě čl. 41 tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle práva členského státu, který je obdržel a odpovídajících předpisů platných pro orgány Společenství.

Pro posouzení důvodnosti žaloby si krajský soud vyžádal správní spis vedený ve věci daňového subjektu EXMOORE INVESTMENS, s.r.o., a to od Finančního úřadu pro Prahu 10, který je v současnosti místně příslušným správcem daně tohoto daňového subjektu. Z obsahu tohoto správního spisu pak krajský soud zjistil, že pracovníci žalovaného, který byl v té době místně příslušným správcem daně, provedli dne 4.3.2008 u daňového subjektu EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. místní šetření na adrese sídla Univerzitní 224/7, Olomouc. Jednatel společnosti M. J. dle úředního záznamu sdělil pracovníkům žalovaného, že společnost se zabývá obchodem s výpočetní technikou, kterou nakupuje u distributorů renomovaných značek v různých státech EU (Holandsko, Polsko, Litva apod.) a také z tuzemska od společnosti Abacus Electric s.r.o. Zboží je z 80 % přemístěno do logistických skladů, a to zejména do skladu J. M. ve Slaném, kde je kontrolováno a přebalováno z folií distributora do folií společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. – je prováděna tzv. neutralizace. Tyto činnosti vykonávají pracovníci logistického skladu a jsou podle jednatele následně vyfakturovány společností EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. Dále daňový subjekt využíval logistických skladů společnosti UTI v Holandsku, FIEGE na Slovensku ad. Následně je zboží dodáváno do logistických skladů zejména ve Španělsku, ze kterých je vydáno odběratelům, a to zejména do skladů společnosti NAEKO HANDLING v Madridu nebo v Barceloně. V těchto skladech je zboží znovu zkontrolováno pracovníky skladů a následně vydáno „konečným“ odběratelům, o čemž existují předávací protokoly. Veškeré obchody jsou sjednávány „obchodními zástupci“ společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. z různých států EU, s nimiž má uzavřenou „smlouvu o spolupráci“, tzn., že pracují na vlastní DIČ. Jednatel daňového subjektu proto nezná osobní statutární zástupce společností, které odebírají zboží. Jednatel Milan Jana dále uvedl, že od ledna 2008 byly veškeré aktivity společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. přesunuty do společnosti Gladius International s.r.o. a v budoucnu předpokládá sloučení těchto společností s tím, že společnost EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. úplně zanikne. Ve spise se dále nachází signální informace z databáze EUROCANET č. 2008/16, podle které je daňový subjekt EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. veden v registru EUROCANET na základě signalizace belgických správních orgánů. Dále se ve spise nachází úřední záznamy, podle nichž daňový subjekt řádně doložil kopie faktur s uskutečněnými zdanitelnými plněními, avšak zahraniční firmy (španělské) bezprostředně po transakci v řádu dnů zrušily registraci k DPH (např. úřední záznamy ze dne 4.3.2008 č.j. 65007/08/916/2659 a č.j. 64996/08/916/2659). V prvním případě společnost EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. provedla poslední transakce s firmou Saldistar Fito, SL dne 18.6.2007 a ke dni 19.6.2007 firma zrušila svou registraci k DPH. V druhém případě daňový subjekt provedl poslední transakcí s firmou Diatec Electronica SL dne 21.9.2007 a tato firma ke dni 24.9.2007 zrušila registraci k DPH. Ze spisu bylo dále zjištěno, že informace o tomto daňovém subjektu byly žalovaným zjišťovány na základě žádosti správních orgánů Nizozemí o prověření podezření ze zapojení společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. do karuselových podvodů.

Ze správního spisu předloženého žalovaným ve věci kontrolních šetření u žalobce krajský soud zjistil, že žalovaný zahájil u žalobce v průběhu roku 2008 postupně osm vytýkacích řízení za zdaňovací období listopad 2007 až červen 2008. Žalobce byl vyzván k odstranění pochybností o správnosti a průkaznosti údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních vzhledem k tomu, že opakovaně uplatnil nadměrný odpočet na DPH a jednalo se o daňové přiznání nového plátce, ve kterém bylo uplatňováno pořízení zboží z jiného členského státu a dodání zboží do jiného členského státu uvnitř území Evropských společenství formou třístranného obchodu, přičemž kontrolou registrace k DPH u odběratelů daňového subjektu bylo zjištěno, že jim v jejich členských státech byla zrušena registrace pro účely DPH. Vytýkací řízení byla zahájena v období od 19.2.2008 do 4.8.2008. Ze zpráv o výsledku vytýkacích řízení bylo zjištěno, že pracovníci žalovaného provedli u žalobce dne 2.4.2008 místní šetření (jednalo se o vytýkací řízení za měsíce listopad, prosinec 2007, leden 2008), při němž byly žalobcem předloženy daňové doklady za uvedená zdaňovací období a současně bylo dohodnuto, že k těmto dokladům budou doloženy mezinárodní nákladní listy, smlouvy, objednávky, dodací listy, doklady o úhradách a veškerá dostupná dokumentace k obchodním případům realizovaným v šetřených zdaňovacích obdobích v termínu do 30.4.2008. Tento termín byl žalobcem dodržen. Předloženými doklady byl prokázán pohyb zboží z Litvy přes Českou republiku, kde bylo v řádu dnů skladováno ve skladech J. M. ve Slaném a odtud dopraveno buď do Rumunska nebo do Španělska. Ve Španělsku pak bylo dodáno na místo určení – sklady společnosti NAEKO HANDLING SL v Madridu, odkud bylo vyzvednuto finálními odběrateli. Těmto odběratelům odběratelé (např. společnost KEY PORT SL, společnost SMART 4 TECH, SL, společnost LUNAMAR CONZULTING SL) byla bezprostředně po dodání zboží zrušena registrace pro účely DPH. V tomto správním spise se také nachází řada formulářů SCAC 2004 obsahujících žalobou napadenou informaci.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 43031, bylo zjištěno, že společnost žalobce byla zapsána dne 28.11.2007 a jejím jediným jednatelem s dnem vzniku funkce 6.11.2007 je M. J., který je rovněž stoprocentním vlastníkem společnosti.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 106645, bylo zjištěno, že společnost EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. byla zapsána dne 21.4.2005, se sídlem nejprve v Mnichově Hradišti, Arnoldova 80, poté od prosince 2006 se sídlem v Olomouci, Univerzitní 224/7 a od června 2009 se sídlem v Praze 10. Ode dne 25.1.2006 byl jediným jednatelem této firmy M. J., který je od srpna 2008 také stoprocentním vlastníkem této společnosti.

Žalobce v žalobě a jejích doplněních navrhl provedení dalších důkazů, a to rozhodnutím žalovaného ze dne 7.4.2008 č.j. 111283/08/379932/0467 (zpráva o výsledku vytýkacího řízení u společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o.), zápisnicou o ústnom pojednávaní daňového úradu Bratislava I ze dne 4.7.2008 č.j. 600/321/121988/2008/Orl (prověření trojstranných obchodů uskutečněných v prosinci 2007 a lednu až dubnu 2008), vyjádřením společnosti FLAMINGO COMPUTERS HOLLAND BV. ze dne 2.10.2009, svědeckou výpovědí Z. S., pracovnice ministerstva financí, která pravděpodobně překládala informace ve formulářích SCAC do angličtiny. Krajský soud tyto důkazy neprovedl, neboť nemají přímou vazbu k posouzení, zda zavdání příčiny žalovaného k poskytnutí předmětné informace ve formulářích SCAC bylo nezákonným zásahem. Výsledky vytýkacího řízení, které proběhlo u společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. nebo výsledky šetření slovenských orgánů o aktivitách žalobce na území Slovenské republiky nejsou v přímé souvislosti s posouzením důvodnosti žaloby. Vyjádření společnosti FLAMINGO COMPUTERS HOLLAND BV. ze dne 2.10.2009 je časově vzdáleno období, kdy předmětná informace byla poskytnuta v rámci mezinárodní spolupráce (dle žalobního tvrzení k 5.5.2008). Výpověď navržené svědkyně Z. S. se vztahuje k samotným formulářům SCAC, avšak skutečnost, že informace o žalobci byla na těchto formulářích poskytnuta mezinárodním orgánům, nikdy nebyla zpochybněna. Nejedná se tudíž o skutečnost spornou, která by měla být prokazována.

Podle čl. 1 bodu 1 odst. 1, 2 nařízení č. 1798/2003 toto nařízení stanoví podmínky, za kterých správní orgány členských států příslušné pro provádění právních předpisů o DPH na dodání zboží a služeb, nabytí zboží uvnitř Společenství a dovoz zboží spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodržování těchto předpisů. Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, které umožní příslušným orgánům členských států spolupráci a vzájemnou výměnu všech informací, které jim mohou pomoci správně vyměřit DPH.

Podle čl. 41 nařízení č. 1798/2003 bod 1 informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle práva členského státu, který je obdržel, a odpovídajících předpisů platných pro orgány společenství. Tyto informace mohou být použity pro účely stanovení vyměřovacího základu nebo pro výběr či správní kontrolu daní pro účely stanovení vyměřovacího základu. Informace mohou být rovněž použity pro vyměření jiných dávek cel a daní, na něž se vztahuje čl. 2 směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15.3.1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření. Kromě toho mohou být informace použity v soudních řízeních, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a právní předpisy upravující práva žalované strany a svědků v takových řízeních.

Podle čl. 42 nařízení č. 1798/2003 zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy získané pracovníky dožádaného orgánu a poskytnuté dožadujícímu orgánu v rámci pomoci podle tohoto nařízení mohou být příslušnými orgány členského státu dožadujícího orgánu použity jako důkazy stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán členského státu dožadujícího orgánu.

Podle ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Otázkou důvodnosti soudní ochrany podle ust. § 82 a násl. s.ř.s. se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) ve svém rozsudku ze dne 17.3.2005 č.j. 2 Aps 1/2005-69, kde vyslovil, že „ochrana podle § 82 a násl. s.ř.s. je důvodná tehdy, jsou-li a to kumulativně, tedy zároveň – splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s.ř.s. poskytnout.“

V posuzované věci se tedy krajský soud zabýval naplněním podmínek nezákonného zásahu ve shora citovaném smyslu s výjimkou podmínky č. 6, která po novelizaci s.ř.s. (zákonem č. 303/2011 Sb.) s účinností k 1.1.2012 již nemá své zákonné opodstatnění. Krajský soud prioritně posuzoval, zda tvrzený zásah tak, jak je vymezen žalobcem, tj. zavdání příčiny k uvedení informace, může mít povahu zásahu ve smyslu ust. § 82 s.ř.s. Ve své úvaze vycházel z nařízení č. 1798/2003, o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty. Účelem tohoto předpisu EU je vytvoření společného systému pro výměnu informací mezi členskými státy, přičemž jejich správní orgány si mají být vzájemně nápomocny a mají spolupracovat, aby zajistily správné uplatňování DPH na dodání zboží a služeb a nabytí zboží uvnitř EU. Z čl. 3 nařízení vyplývá, že příslušnými orgány členských států, které mají odpovědnost za kontakty s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce, jsou kontaktní orgány na ústřední úrovni. Ve smyslu čl. 2 je příslušným orgánem členského státu v České republice ministerstvo financí. Tyto kontaktní orgány jsou oprávněny ke spolupráci. S ohledem na principy fungování finanční správy v rámci České republiky je podle názoru krajského soudu logické, že základním zdrojem informací o jednotlivých daňových subjektech je nepochybně činnost finančních úřadů jako základních složek finanční správy a právě finanční úřady budou nepochybně primárním zdrojem informací, jejichž poskytování je sledováno tímto evropským předpisem. V obecné rovině lze proto uzavřít, že poskytnutí základní informace finančním úřadem je zavdáním příčiny k uvedení informace v příslušném informačním systému a za splnění dalších zákonných podmínek může mít i povahu nezákonného zásahu. Zavdání příčiny k uvedení informace lze tedy označit za zásah v širším slova smyslu, neboť je zde vymezenému okruhu subjektů předávána konkrétní informace o daňovém subjektu bez jeho vědomí. Je nepochybné, že takto vymezený zásah není rozhodnutím a v posuzované věci byl zaměřen proti žalobci. Soud tak dospěl k závěru, že v posuzované věci jsou naplněny podmínky první, čtvrtá a pátá dle citovaného judikátu NSS.

Dále se krajský soud zabýval otázkou, zda se jednalo o zásah nezákonný. Zde je nutno především vymezit, jakého charakteru může být informace, která bude na základě citovaného nařízení ES poskytnuta správním orgánům jiných členských zemí. Vzhledem k účelu a cíli, které tento evropský právní předpis sleduje, lze obecně dospět k závěru, že poskytovaná informace musí být vystavěna na reálném základu a musí zde existovat poměrně vysoká míra pravděpodobnosti předpokladu, že se konkrétní subjekt podvodného jednání účastní. Rozhodně pak nesmí jít o informaci zjevně nepravdivou. Předpokladem poskytnutí informace však nemusí být nutně to, že daňový subjekt bude skutečně účasten nějakého podvodného jednání. Může docela dobře nastat situace, kdy se následně ukáže, že podezření bylo liché a ani v takovém případě se nemusí jednat o nezákonný zásah ze strany poskytovatele této informace. Zde však bude záležet právě na úrovni reálného základu, na němž byla informace postavena a na míře pravděpodobnosti vzneseného podezření.

Krajský soud má za to, že uvedená kritéria poskytované informace byla v případě postupu žalovaného naplněna. Z množství podkladů, které žalovaný k činnosti žalobce i společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. shromáždil a jež tvoří obsah správních spisů, lze dovodit reálný základ podezření, že žalobce byl účasten podvodných mezinárodních obchodů. Rozhodnými skutečnostmi pro toto podezření jsou podle krajského soudu

- sjednocující osoba jednatele a vlastníka obou společností M. J. (viz výpisy z OR) - M. J. avizovaný záměr převést aktivity společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. na žalobce (viz úředním záznam o místním šetření ze dne 4.3.2008). Žalobcovo tvrzení v průběhu ústního jednání před krajským soudem, že založení společnosti žalobce nemělo souvislost s činností společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o., která nebyla nijak problémová, takže zde nebyl žádný důvod zakládat nové obchodní aktivity a nešlo o účelové jednání, je vyvráceno právě obsahem úředního záznamu ze dne 4.3.2008, který nebyl žalobcem nijak zpochybněn a v němž jednatel společnosti EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. výslovně uvedl, že od ledna 2008 veškeré aktivity této společnosti přesunul na společnost Gladius International s.r.o. a budoucnu předpokládá sloučení těchto společností s tím, že společnost EXMOORE INVESTMENS, s.r.o. úplně zanikne. I když následně tato společnost nezanikla a existuje dosud, nelze vytýkat pracovníkům žalovaného, že poskytnutou informaci mj. vystavěli na tomto tvrzení jednatele obou společností

- zapsání žalobce jako obchodní firmy v obchodním rejstříku v listopadu 2007 - daňové doklady a jiné písemnosti předložené žalobcem v rámci prvních vytýkacích řízení (březen a duben 2008), které prokázaly, že žalobce skutečně převzal či minimálně kopíroval obchodní činnost společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o., neboť jeho postupy byly shodné stejně jako základní subjekty tvořící řetězec obchodní spolupráce (tj. např. společnost J. M. ze Slaného, společnost NAEKO HANDLING ve Španělsku)

- zaregistrování společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. na počátku roku 2008 v databázi EUROCANET, což je databáze pro zamezení daňových úniků v oblasti DPH vytvořená z podnětu specializovaných útvarů působících v některých členských státech Evropské unie. Informace se vztahují k těm subjektům, jejichž činnost byla vyhodnocena jako riziková s velkou pravděpodobností existence podvodných transakcí

- tomu předcházející (od roku 2007) vysoce pravděpodobné podezření, že společnost EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. je účastníkem podvodných obchodů, když bylo prokázáno španělskými finančními orgány, že finální odběratelé zboží této společnosti jsou subjekty, které nejsou plátci DPH, resp., že registraci ukončily bezprostředně po převzetí zboží (např. společnost SMART 4 TECH, S.L., Saldistar FITO, Diates Electronica SL - všechny Španělsko).

Dle žalobního tvrzení došlo k poskytnutí informace poprvé dne 5.5.2008, kdy byl odeslán první formulář SCAC 2004. K tomuto datu byly žalovanému jako správci daně obou daňových subjektů, tj. jak žalobce, tak společnosti EXMOORE INVESTMENTS, s.r.o. všechny shora uvedené skutečnosti známy a tvořily reálný základ poskytnuté informace.

Na základě shora uvedené argumentace dospěl proto krajský soud k závěru, že zavdání příčiny k uvedení informace ohledně zapojení žalobce v karuselových podvodech v odeslaných formulářích SCAC 2004 nebylo nezákonným zásahem žalovaného.

Na základě shora uvedeného krajský soud žalobu podle ust. § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.

O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákon o soudních poplatcích). Výše soudního poplatku je určena položkou č. 14a, bod 2, písm. d) Sazebníku soudních poplatků, ve znění platném do 31.8.2011. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 29. listopadu 2012

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru