Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 123/2016 - 39Rozsudek KSOS ze dne 07.12.2016


přidejte vlastní popisek

22 A 123/2016 – 39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka,

Ph.D., v právní věci žalobce Bidvest Czech Republic s. r. o., se sídlem V Růžovém

údolí 553, Kralupy nad Vltavou, zastoupeného Mgr. Ivou Zothovou, advokátkou

s adresou pro doručování Na příkopě 392/9, Praha 1, proti žalované Krajské

veterinární správě Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, se

sídlem Na Obvodu 1104/51, Ostrava-Vítkovice ve věci zrušení a určení nezákonnosti

opatření veterinární lékařky žalované ze dne 3. 6. 2016, jímž byla pozastavena vejce

tříděná M v množství 51 760 ks baleno po 10 kusech DS 24. 6. 2016 a 24 420 kusů

baleno po 30 kusech DS 23. 6. 2016 od dodavatele Balticovo AS, doprovázená

daňovým dokladem č. BOVO-008090 ze dne 30. 5. 2016, určená pro žalobce jako

odběratele a zakázána jakákoliv manipulace s nimi a to až do doby výsledků

laboratorního šetření (dále jen „napadené opatření“),

takto:

I. Určuje se, že napadené opatření bylo nezákonným zásahem.

II. Žaloba, aby soud zrušil napadené opatření, se odmítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o určení

nezákonnosti napadeného opatření částku 14 342,- Kč do 30 dnů od právní moci

tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ivy Zothové, advokátky se sídlem Na Příkopě 392/9,

Praha 1.

IV. V řízení o zrušení napadeného opatření nemá žádný z účastníků právo na

náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 27. 7. 2016 brojil žalobce proti napadenému opatření a následnému rozhodnutí Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy č. j. SVS/2016/070853-G ze dne 17. 6. 2016 o zamítnutí námitek proti napadenému opatření. Usnesením č. j. 22 Ad 12/2016-19 ze dne 10. 8. 2016 byla k samostatnému projednání vyloučena žaloba proti Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy.

Žalobce v žalobě uvedl, že napadeným opatřením byla pozastavena zásilka vajec, aniž k tomu byly splněny zákonné předpoklady. Předně namítal, že v případě hlášení produktů v zásilce vajec dle vyhlášky č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, je uvedena povinnost informovat o množství potraviny, nikoli o kusech této potraviny. Žalobce nahlásil jednak 6 000 balení vajec (po 10 kusech, což je standardní balení), jednak 34 560 kusů vajec (balených po 30 kusech, které se běžně obchodují po jednotlivých kusech). O tomto postupu vyrozuměl krajskou veterinární správu (dále jen „KVS“) dne 3. 6. 2016 Ing. P., jednající jménem žalobce. Dále uvedl, že i kdyby jeho postup byl vyhodnocen jako chybný, tato drobná administrativní chyba by nemohla být důvodem či záminkou k postupu inspektora KVS podle § 53 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“), a to jmenovitě k pozastavení zásilky a zákazu jakékoli manipulace s ní. Účel informační povinnosti spočívá v umožnění dozorovým orgánům primárního zhodnocení rizikovosti zásilek z hlediska bezpečnosti potravin a zejména k ochraně domácích producentů před „nekalou soutěží“; informace jsou proto poskytovány zejména z ekonomických důvodů. Naproti tomu účel pozastavení zásilky je zcela jiný. Jeho užití je na místě tehdy, došlo-li k ohrožení zájmu na ochranu osob před zdravotně závadnými potravinami a současně je potřebné vzhledem k naléhavosti situace okamžitě zakročit. Z kontrolního protokolu, ani napadeného opatření takováto skutečnost nicméně nevyplývá, a jediným důvodem pro napadené opatření byl způsob hlášení množství potraviny. Napadeným opatřením byly porušeny základní zásady činnosti právních orgánů (§§ 2-7 ve spojení s § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů) a ústavně garantována práva a svobody žalobce, ačkoli jich vzhledem k povaze napadeného opatření jakožto bezprostředního zásahu bylo třeba dbát ve zvýšené míře. Napadené opatření je ve zjevném rozporu se zásadou proporcionality. U potravin podléhajících rychlé zkáze je každý den pozastavení zboží významným zásahem do vlastnického práva k tomuto zboží, naopak míra ohrožení chráněného zájmu vyplývajícího z hlášení jiného množství potraviny je relativně nízká. Drobné administrativní pochybení mohlo být odstraněno použitím mírnějších opatření a poskytnutím lhůty k odstraněné nedostatků (§ 30 odst. 2 či § 52 odst. 1 veterinárního zákona). Navíc se napadené opatření týkalo celkem 76 180 kusů vajec, což výrazně přesahovalo objem zásilky, u níž mělo dojít k pochybení při nahlašování množství; opatření bylo vztaženo i na zásilku, která byla nahlášena v kusech, tedy přibližně 24 420 kusů vajec v baleních po 30 kusech bylo pozastaveno zcela neoprávněně. Ze správního spisu nevyplývají jakékoli okolnosti, které by dostatečně zdůvodňovaly postup inspektora KVS. Žalobce dále namítal porušení zásady legitimního očekávání, kdy pozastavení zásilky bylo doposud ve správní praxi realizováno až při výskytu pochybností o zdravotní nezávadnosti zásilky po nevyhovujících výsledcích vyšetření. Žalobce požadoval po soudu zrušení napadeného opatření a prohlášení daného opatření za nezákonné.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 29. 9. 2016 uvedla, že v rámci veterinární kontroly dne 3. 6. 2016 v provozovně žalobce v Opavě-Jaktaři bylo zjištěno, že žalobce nahlásil desetinu množství vajec balených po 10 kusech, čímž porušil informační povinnost dle § 3d odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Z důvodu tohoto porušení zákona bylo vydáno napadené opatření. Proti opatření vznesl žalobce námitky, které byly Ústřední veterinární správou dne 6. 6. 2016 vyhodnoceny jako nedůvodné. V návaznosti na dodání protokolu o zkoušce s vyhovujícím výsledkem senzorické analýzy a vyšetření na přítomnost Salmonela sp. a RIL ve vaječném obsahu bylo napadené opatření dne 7. 6. 2016 zrušeno a pozastavené zboží uvolněno do oběhu. Žalobce podal dne 23. 6. 2016 stížnost ohledně napadeného opatření a žalovaná dne 18. 8. 2016 žalobci sdělila, že ji neshledala důvodnou. K žalobním bodům žalovaná uvedla, že použití napadeného opatření bylo odůvodněno rizikem ohrožení zájmu chráněného veterinární legislativou, a to proto, že byly nesporně zjištěny chyby v hlášení o příchodu předmětného zboží na místo určení. Podle ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 172/2015 Sb. byl povinen příjemce potravin sdělit Státní veterinární správě mj. též množství potraviny přicházející na místo určení. Během kontroly dokladů bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba přijala 60 000 ks vajec (v baleních po 10 ks), avšak v hlášení uvedla pouze 6 000 ks vajec; protože vejce jsou dodávána v různých baleních, je třeba uvádět jejich počet na kusy. Řádné hlášení v souladu s platnou legislativou provedeno nebylo. V záznamu o uloženém opatření je sice uvedeno chybně ustanovení veterinárního zákona, podle kterého bylo opatření vydáno, tj. § 53 odst. 1 písm. a), namísto § 53 odst. 1 písm. b), resp. písm. c); konkrétní důvody jsou nicméně řádně uvedeny a jednoznačně směřují k pozastavení zásilky vajec na trh z důvodu dodání desetinásobného množství vajec, než jaké bylo hlášeno. To, že hlášení bylo provedeno vadně, vyplývá i z toho, že hlášení u vajec přijatých dne 30. 5. 2016 provedl žalobce jinak u vajec balených po 30 kusech a jinak u vajec balených po 10 kusech. Je irelevantní, jestliže žalobce tvrdí, že orgány KVS byly o způsobu plnění informační povinnosti vyrozuměny telefonátem Ing. P. dne 3. 6. 2016; povinnost hlášení je stanovena minimálně 24 hodin předem a v dané věci hlášení proběhlo 27. 5. 2016. Informace podané veterinárnímu inspektorovi o způsobu plnění informační povinnosti v den kontroly a po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti nemá pro daný případ žádný význam. Ve formuláři k provedení hlášení je u vajec jediná veličina k zadání množství, a to kus. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by se jednalo o drobnou administrativní chybu, neboť rozdíl mezi hlášenými a skutečně přijatými kusy činil 54 000 ks vajec; navíc žalobce od stejného odběratele odebíral vejce již v minulosti. Zpětné zjišťování skutečného rozsahu zásilek z dokumentace bez použití bezprostředního zákroku by byl pro žalovanou daleko více časově náročnější. Zákrok byl proporcionální, neboť již druhý pracovní den po uložení napadeného opatření bylo po provedeném vyšetření zboží uvolněno. Z nesprávného nahlášení počtu vajec inspektorka KVS vyvodila pochybnosti o zdravotní nezávadnosti vajec. Námitku porušení zásady legitimního očekávání pokládá žalovaná za účelovou, neboť je pravdou, že při běžném odběru vzorků je potravina pozastavována až po laboratorním prokázání nevyhovujících výsledků, nicméně v daném případě bylo napadené opatření zdůvodněno nápadným nepoměrem mezi přijatými a nahlášenými počty vajec. Žalovaná naopak dokládá, že provedla u žalobce pozastavení výrobku (tresky), který neměl na etiketě uvedený povinný údaj.

Žalobce v replice z 15. 11. 2016 zdůraznil, že žalovaná nikterak neprokázala, že by inspektorka KVS měla důvodné, objektivní pochybnosti o nezávadnosti vajec a okolnosti vylučovaly použití některého z méně přísných omezujících opatření. Pokud žalovaná uváděla, že žalobce vejce odebíral od stejného dodavatele již v minulosti, pak tato skutečnost nemůže být k tíži žalobce, ale naopak je dokladem toho, že ani v minulosti nenastal problém s nezávadnosti vajec. Pokud se týče žalovanou uváděného příkladu pozastavení jiného výrobku, tento se skutkově odlišoval, takže nemůže odůvodnit nepřítomnost legitimního očekávání na straně žalobce.

Žalobní žádání bylo soudem posouzeno jako kumulace dvou žalob, a to žaloby na zrušení napadeného opatření a žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, kdy se žalobce domáhal určení napadeného opatření za nezákonný zásah, přičemž obě žaloby se opírají o shodný skutkový základ. Soud podotýká s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ans 1/2003-101 ze dne 26. 10. 2004, publ. pod č. 652/2005 Sb. r. NSS, že charakter správního soudnictví principiálně nepřipouští podávání různých typů žalob ve formě eventuálních či alternativních petitů. Užije-li žalobce více vzájemně neslučitelných žalobních typů, musí počítat s tím, že v části svých nároků bude neúspěšný, na druhou stranu si v případě nejistoty ohledně užití náležitého žalobního typu zvyšuje pravděpodobnost úspěchu ve věci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ans 21/2012-142 ze dne 22. 5. 2013).

Pokud se týče žaloby na zrušení napadeného opatření, uvážil o ní soud následovně:

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud žalobu odmítne, je-li nepřípustná. Podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím.

Napadené opatření je – jak ostatně sám žalobce konstatuje – bezprostředním zásahem, který postrádá formální znaky rozhodnutí, kdy nemá podobu písemného formalizovaného aktu a nepředchází mu příslušný procesní postup, vyžadovaný pro rozhodnutí, ať již ve formálním či materiálním smyslu.

Protože napadené opatření není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

Pokud se týče žaloby na určení, že napadené opatření bylo nezákonným zásahem, tato byla posouzena na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodování soudu (§ 87 odst. 1 s. ř. s.), a shledána důvodnou.

Žalobce podáním námitek využil prostředků nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s. a žalobu podal ve dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy byl vyrozuměn o rozhodnutí Ústřední veterinární správy o zamítnutí námitek; žaloba je tedy přípustná a včasná.

Ze spisové dokumentace soud zjistil, že dne 3. 6. 2016 byla v době od 9:40 hodin do 11:45 hodin v provozovně žalobce reg. č. CZ 74, na adrese P. 505/15, O.J., provedena veterinární hygienická kontrola (místní šetření). Kontrolu provedly veterinární inspektorky MVDr. Y.Č. a MVDr. L. U. Kontroly se za kontrolovanou osobu účastnil pan T. J. (povinná osoba). O kontrole byl téhož dne vyhotoven protokol, podle něhož byly při kontrole inspektorkám předloženy nabývací doklady také na dodávku vajec od lotyšské společnosti Balticovo AS v množství 60 000 vajec v balení po 10 kusech a 34 560 vajec v balení po 30 kusech. Z výpisu hlášení systému žalované, které měly kontrolu vykonávající veterinární inspektorky v době kontroly k dispozici, nebylo zcela jasné, zda žalobce informoval KVS o dodávce 34 560 kusů vajec a 60 000 kusů vajec příslušných balení nebo o dodávce 34 560 a 6000 kusů vajec jednotlivých balení. Po ověření v informačním systému bylo zjištěno, že byly nahlášeny dodávky 34 560 kusů vajec a 6000 kusů. Inspektorky uzavřely, že žalobce informoval o příchodu potraviny v nesprávném množství (oznámena pouze desetina množství vajec v balení po 10 kusech). Tímto nebyla ze strany provozovatele potravinářského podniku splněna informační povinnost dle požadavku § 3d odst. 3 zákona o potravinách. Při kontrole v potravinářském podniku dne 3. 6. 2016 byla zbývající část dodávky vajec v množství 76 180 vajec pozastavena a byly odebrány vzorky vajec, jak z balení po deseti, tak z balení po 30 kusech, a to k vyšetření na ověření čerstvosti a zjištění přítomnosti Salmonella sp. a reziduí inhibičních látek ve vaječném obsahu. Protokol o kontrole byl doručen kontrolované osobě dne 6. 6. 2016. Ve výpisu z informačního systému Státní veterinární správy, jsou evidovaná příslušná hlášení, dle nichž dne 27. 5. 2016 byla podána dvě hlášení o příchodu zásilky živočišných produktů – vejce z Lotyšska (dodavatel Balticovo AS), na místo pozdější kontroly s datem dodání (příchodu) dne 30. 5. 2016, a to vejce tříděná M, množství 34 560, jednotka kusy a množství 6 000, jednotka kusy. Dle zápisu o nařízených opatřeních rozhodla veterinární inspektorka žalované MVDr. Y. Č. o uložení opatření podle § 53 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona pro konstatovanou neshodu s § 3d odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a z důvodů závažnosti a naléhavosti nebezpečí hrozícího pro zdraví lidí nebo zvířat. Opatření spočívalo v tom, že „dnem 3. 6. 2016 od 10 hod. se pozastavují (živočišné produkty, zásilka) vejce tříděná M v množství 51 760 ks, baleno po 10 kusech, DS 24. 6. 2016 a 24 420 kusů, baleno po 30 kusech, DS 23. 6. 2016 od dodavatele Balticovo AS, lecavas nov., LV-3913, Latvia, doprovázená daňovým dokladem č. BOVO-008090 ze dne 30. 5. 2016, určená pro odběratele Bidvest Czech Republic s.r.o., V Růžovém údolí 553, Kralupy nad Vltavou 278 01, uložená v chladírenském skladu Bidvest Czech Republic s.r.o., Palhanecká 505/15, Opava-Jaktař 747 07, CZ 74 ES a zakazuje se jakákoliv manipulace s nimi, a to až do doby výsledků laboratorního vyšetření. Důvodem k pozastavení a následnému ověření zdravotní nezávadnosti vajec je skutečnost, že odběrateli bylo dodáno desetinásobné množství vajec, než odběratel oznámil prostřednictvím informačního systému SVS.“ Veterinární inspektorka uvedené opatření na místě kontroly oznámila a kopii záznamu o nařízených opatřeních převzal dne 3. 6. 2016 pan T. J. (povinná osoba). Žalobce podal dne 3. 6. 2016 proti uvedenému opatření námitky. Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy dne 6. 6. 2016. ÚVS uvedené námitky přezkoumala a konstatovala, že nejsou z věcného hlediska důvodné a proto je v celém rozsahu zamítla. Dne 7. 6. 2016 obdržela žalovaná protokol o zkoušce č. Ve 806-865/2016 vystavený akreditovanou laboratoří s vyhovujícím výsledkem senzorické analýzy a vyhovujícími výsledky vyšetření na přítomnost Salmonella sp. a RIL ve vaječném obsahu. Na základě těchto vyšetření bylo nařízené opatření o pozastavení vajec ze dne 3. 6. 2016 zápisem o ukončení nařízených opatření dne 7. 6. 2016 zrušeno a pozastavená vejce byla uvolněna do oběhu. Žalobce následně podal dne 23. 6. 2016 stížnost proti nesprávnému úřednímu postupu týkající se uložení napadeného opatření Žalovaná dne 18.8.2016 sdělila žalobci, že nezjistila v postupu úředního veterinárního lékaře pochybení a stížnost neshledává důvodnou.

Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že hlášení dodávky vajec do informačního systému žalované bylo z jeho strany provedeno řádně. Z výčtové sestavy hlášení zásilek jednoznačně plyne, že měrnou jednotkou u hlášených vajec byl kus a nikoli nějaké standardizované balení po 10 kusech. Žalovaná proto správně uzavřela, že informační povinnost ze strany žalobce nebyla řádně splněna.

Reakci žalované na porušení informační povinnosti žalobce v podobě uložení napadeného opatření však již za správnou označit nelze.

Podle § 53 odst. 1 veterinárního zákona jsou veterinární inspektoři oprávněni při výkonu státního veterinárního dozoru a) na místě znehodnotit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby,

b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie na živočišné produkty a zacházení s nimi,

c) pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu na přiměřenou dobu při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné.

Podle § 53 odst. 2 veterinárního zákona krajská veterinární správa ukončí a) opatření uložené podle odstavce 1 písm. b), pokud byl závadný stav odstraněn, b) opatření uložené podle odstavce 1 písm. c), pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné.

Sama žalovaná ve vyjádření k žalobě připustila (str. 4), že v záznamu o uloženém opatření je chyba, kdy je „uvedeno chybné ustanovení veterinárního zákona, podle kterého bylo opatření vydáno, tj. § 53 odst. 1 písm. a), namísto § 53 odst. 1 písm. b), resp. písm. c). Jedná se však pouze o zjevnou chybu v psaní, která nemá žádný vliv na zákonnost daného správního aktu. Konkrétní důvody vydání opatření jsou řádně uvedeny a jednoznačně směřují k pozastavení, resp. zákazu uvádění předmětné zásilky vajec na trh, protože kontrolované osobě bylo dodáno desetinásobné množství vajec, než oznámila prostřednictvím informačního systému SVS.“ Již ze skutečnosti, že žalovaná není schopna jednoznačně identifikovat, zda bylo opatření uloženo podle písmene b) nebo c) citovaného ustanovení, je patrno, že důvody napadeného opatření vůbec nejsou zřejmé. Na jedné straně jediným objektivním poznatkem o ohrožení či porušení zájmu chráněného veterinární legislativou je nesprávný počet kusů vajec, uvedený v předběžném hlášení zásilky. Na druhé straně žalovaná bez jakékoli hlubší úvahy z této skutečnosti automaticky vyvozuje podezření na zdravotní závadnost zásilky a naléhavé nebezpečí hrozící zdraví lidí nebo zvířat. Příčinnou souvislost mezi nesprávným hlášením počtu a hrozícím zdravotním rizikem však bez dalšího není možno konstatovat. Důvody, uváděné žalovanou pro nařízení napadeného opatření, jsou tak vnitřně rozporné, logicky nespojité, a tudíž i nesrozumitelné. Již jen proto nutno takovýto řádně nezdůvodněný zásah správního orgánu pokládat za nezákonný. Je třeba přisvědčit žalobci, že napadené opatření je závažným zásahem do ústavně chráněného vlastnického práva žalobce. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Každý přípustný zásah státní správy do sféry základních práv a svobod se musí opírat o zákonné zmocnění, sledovat legitimní cíl a být v demokratické společnosti nezbytný pro dosažení tohoto cíle. V projednávané věci však žalovaná nedoložila pro svůj zásah jasné, srozumitelné a o konkrétní zákonné ustanovení opřené důvody. Z jejího postupu není ani jasné, na základě kterého zákonného zmocnění jednala, ani není jasné, jaký legitimní cíl sledovala. Ve svém vyjádření sama uvádí vágní pojem „zájem chráněný veterinární legislativou“, aniž je zřejmé, zda je tím myšlena zdravotní nezávadnost vajec nebo zájem na řádné evidenci jejich pohybu.

I kdyby soud připustil, že opatření bylo vydáno dle § 53 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona, čemuž by nasvědčovala i skutečnost, že napadené opatření bylo ukončeno po prokázání zdravotní nezávadnosti dle § 53 odst. 2 písm. b) veterinárního zákona, na závěru o nezákonnosti zásahu by se ničeho nezměnilo. Uplatnění opatření podle § 53 odst. 1 písm. c) je totiž vázáno na podezření na zdravotní závadnost produktů. Žádnou relevantní indicii pro toto podezření však žalovaná neuvedla, kdy chyba v hlášení počtu produktů za takovou indicii pokládána sama o sobě být nemůže. A to zvláště za situace, kdy již při samotné kontrole bylo inspektorkám předestřeno, že došlo k pouhé záměně kusů za balení, jak ostatně plyne i z obsahu kontrolního protokolu. Varianta dle § 53 odst. 1 písm. c) tak postrádá doložení legitimního cíle pro uskutečněný zásah.

Varianta dle § 53 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona by rovněž nemohla v testu zákonnosti obstát. Pokud by legitimním cílem pro napadené opatření měl být zájem na řádné evidenci dovážených produktů, pak zvolené opatření nejenže je nepřiměřené sledovanému cíli, jak namítá žalobce, ale ono vůbec k dosažení tohoto legitimního cíle neslouží. Pozastavení vajec totiž nijak nenapomohlo k vyjasnění chyby v žalobcově hlášení. Tato chyba byla zřejmá již v den kontroly a do ukončení opatření nebyla nijak blíže ozřejměna v návaznosti na pozastavení produktu. Postup dle § 53 odst. 1 písm. b) má sloužit k odstranění závadného stavu produktu (například doplnění absentujícího obalového údaje, jak tomu bylo v žalovanou předestíraném domněle obdobném případě s pozastavením filet z tresky), kdy další zacházení s nimi by představovalo porušení právní povinnosti. Nemůže však být reakcí na již ukončené porušení související evidenční povinnosti dovozce produktu. Smyslem opatření podle § 53 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona je zajištění dodržování podmínek a požadavků stanovených právními předpisy na živočišné produkty a zacházení s nimi. Jestliže tyto předpisy byly sice porušeny, ale porušování nadále netrvá, ani netrvají jeho následky na těchto produktech, nelze toto opatření použít.

Ze shora uvedených důvodů soud jednoznačně dospěl k závěru o nezákonnosti zásahu, a proto považuje za nadbytečné zaobírat se blíže žalobními body stran disproporcionality a nepřiměřenosti zásahu, jakož i otázkou porušení zásady legitimního očekávání, a provádět k tomu další dokazování.

Pro jednoznačné nedoložení zákonného ustanovení, na jehož základě žalovaná jednala, jakož i pro neprokázání legitimního důvodu a spojitosti mezi legitimním důvodem a napadeným opatřením, soud dle § 87 odst. 2 s. ř. s. určil, že napadené opatření bylo nezákonným zásahem.

O náhradě nákladů řízení v řízení o určení nezákonnosti zásahu bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalovaná byla zavázána k úhradě důvodně vynaložených nákladů řízení procesně úspěšného žalobce.

Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000,- Kč, odměna zástupce za tři úkony právní služby – a to převzetí věci, sepis žaloby a repliky dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž výše odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 3 100,- Kč, ve třech režijních paušálech po 300,- Kč dle § 13 odst. 3

vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 142,- Kč.

Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. zavázal soud žalovanou zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

O náhradě nákladů v řízení o zrušení napadeného opatření bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Ostravě

dne 7. prosince 2016

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru