Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 60/2016 - 44Rozsudek KSOS ze dne 10.05.2017

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20


přidejte vlastní popisek

20Ad 60/2016-44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce M. S., zastoupeného JUDr. Josefem Cholastou, advokátem se sídlem

Krnov, Hlavní náměstí č. 46/14, proti žalované České správě sociálního

zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované, o

invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Odměna advokáta JUDr. Josefa Cholasty se určuje částkou

7.863,- . Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu

v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu poklesu pracovní schopnosti v míře nižší než 35 %.

[2] Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky a potvrdila své rozhodnutí č. j. X ze dne 18.7.2016. Žalobce v žalobě vytknul nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, neboť bez silných léků proti bolesti není schopen prakticky vstát z postele. Žalobce v žalobě současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.

[3] Krajský soud vyhověl usnesením ze dne 13.12.2015 žádosti a žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů, jak uvedeno v záhlaví toho rozsudku. Ustanovený advokát dne 4.1.2017 doplnil žalobu, ve které kladl důraz na nepoužití ust. § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť žalobce trpí chronickým vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře na podkladě degenerativních změn s projevy kořenového iritačního syndromu S1 vpravo, stavem po aseptické radikulitidě v roce 2012, stavem po proximální karpektomii vpravo pro nekrózu poloměsíčité kůstky, průduškovým astmatem perzistujícím lehkým, hypertenzí, oboustrannou percepční nedoslýchavostí středně těžkou, obezitou (BMI 40,5), smíšenou úzkostnou depresivní poruchou v anamnéze. Pokud by bylo hodnocení provedeno správně podle platných právních předpisů a v souladu se zdravotní dokumentací, pak by zdravotní stav žalobce měl být hodnocen podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1 písmena c), tedy některým ze středně těžkých funkčních postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny (1. stupeň invalidity, tedy 35 % až 49 %). Dále žalobce se domníval, že nebylo přihlédnuto ke všem odborným lékařským nálezům z doby dřívější, když bylo vycházeno jen z nálezů od roku 2012 a nebylo přihlédnuto k nálezům od roku 2005. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a zavázat žalovanou povinností zaplatit žalobci náklady řízení.

[4] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 18.1.2017 navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV ČR a u jednání soudu dne 10.5.2017 navrhla s ohledem na závěr posudku posudkové komise žalobu zamítnout.

[5] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18.7.2016 s odůvodněním, že rozhodnutím č.j. X ze dne 18.7.2016 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 7.7.2016 není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 6.9.2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění, a že žalobce není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 téhož zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy) odd. E (Dorzopatie a spondylopatie), položce 1 b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operacích páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením: postižení zpravidla více úseků páteře, polytopné blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „MPSV“) č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % v rámci stanoveného rozmezí 10 – 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. Míra poklesu pracovní schopnosti byla vzhledem k dělnické profesi účastníka řízení hodnocena horní hranicí z daného výše uvedeného procentního rozmezí a navýšena o 10 % pro přidružená onemocnění na celkových 30 %. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1c nebo 1d, oddílu E, kapitoly XIII, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké nebo těžké funkční postižení páteře, se závažnou poruchou dynamiky, se závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, parézami, poruchami hybnosti končetin, poruchami funkce svěračů. Účastník řízení je schopen pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, manipulace s těžšími břemeny, práce v předklonu, ve stoji, ve výškách, v nepříznivých klimatických podmínkách, v riziku hluku. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn, s projevy kořenového iritačního syndromu S1 vpravo, postižení je funkčně lehké.

[6] Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

[7] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti ze dne 7.6.2016 o invalidní důchod byl žalobce posuzován lékařem OSSZ Bruntál dne 7.7.2016 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 % a s ohledem na další postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % na celkových 30 %. Za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je považován recidivující vertebrogenní algický syndrom s polytopními blokádami a s občasnými projevy kořenového dráždění bez známek poškození nervu. Dne 18.7.2016 žalovaná vydala rozhodnutí, jímž zamítla žádost o invalidní důchod právě z důvodu závěru posudku OSSZ Bruntál ze dne 7.7.2016. V rámci námitkového řízení byl znovu zdravotní stav posuzován lékařem žalované dne 6.9.2016 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní činnosti je postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti o 20 % a s navýšením o dalších 10 % s ohledem na další onemocnění. Za rozhodující onemocnění byl určen chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na pokladě degenerativních změn, s projevy kořenového iritačního syndromu S1 vpravo, postižení funkčně lehké.

[8] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 13.4.2017, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jedná o chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn s projevy kořenového iritačního syndromu S1 vpravo, stav po aseptické radikulitidě (2012), stav po proximální karpektomii vpravo pro nekrosu poloměsíčité kůstky (11/2015), průduškové asthma persistující lehké, obesitu – BMI 40,5, přetlakovou chorobu, hypacusis perc. bill. praecipue I.dx. – celkové ztráty dle Fowlera 41,875 %, smíšenou úzkostnou a depresivní reakci v anamnése, stav po TE bill. (21.11.2016) propter abscessus peritonsillaris I.dx. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 19.9.2016 je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10 – 20 % posudková komise stanovila horní hranici 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky navyšuje tato hodnota o 10 % na celkových 30 %. PK MPSV stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn s projevy kořenově iritačního syndromu S1 vpravo a vzhledem k dělnické profesi posuzovaného stanoví pokles pracovní schopnosti na horní hranici proc. rozpětí, tj. 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky navyšuje tato hranice o dalších 10 % na celkových 30 %. Jedná se o lehké funkční postižení páteře uvedené v položce výše zhodnocené, zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby umožňovalo hodnocení dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c – středně těžké funkční postižení nebo položky 1d – těžké funkční postižení přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V doložených odborných nálezech je objektivně prokazatelné, že postižení páteře u posuzovaného má jednoznačně charakter lehkého funkčního postižení. Nejedná se o žádný stupeň invalidity, posuzovaný je neschopen práce ve svém výučním oboru malíř – natěrač, neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce ve vynucených polohách, v hlučném prostředí, je schopen rekvalifikace. Ke sdělením posuzovaného uvedeným v žalobě PK MPSV uvádí, že jeho zdravotní stav byl posouzen objektivně, posudková komise vycházela ze zdravotní dokumentace jeho praktického lékaře, kterou měla za tímto účelem k jednání zapůjčenou, rovněž vycházela z řady doložených odborných nálezů a objektivně prokázané skutečnosti vedly posudkovou komisi k výše přijatému posudkovému závěru. U posuzovaného se nejedná o středně těžké funkční postižení páteře, jak v žalobě navrhuje, neboť nejsou splněna kritéria u této položky uvedená – nejedná se o závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, nejedná se o insuficienci svalového korsetu ani o často recidivující projevy kořenového dráždění, neurologický nález je lehký, není funkčně významný, nejde ani o závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení. K datu napadeného rozhodnutí zjištěný zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity.

[9] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě rozsáhlé zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů z ambulance chronické bolesti, ortopedických, neurologických, ORL a dalších. Žalobce byl i u jednání komise vyšetřen přítomným odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise vyslovila zcela shodný posudkový závěr s posudkovými lékaři OSSZ i žalované, a pokles pracovní schopnosti s určením rozhodujícího onemocnění hodnotila zcela ve shodě s lékaři ve správním řízení. Svá zjištění opřela o odborné lékařské nálezy několika odborníků, na které posudková komise ve svém posudku odkázala. Posudková rozvaha byla potvrzena i vyšetřením v komisi přísedícím neurologem. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy a žalobce byl vyšetřen i u jednání komise; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Soud nezpochybnil posudek ani s ohledem na názor žalobce, že zdravotní stav by měl být posuzován i ve vztahu k nálezům výrazně starším, od r. 2005. Žalobce žádost o invalidní důchod nesměřoval k nároku na důchod v r. 2005. V případě uznání invalidity na základě aktuelních lékařských zpráv pak s ohledem na otázku vzniku invalidity by mohly do úvahy přijít i nálezy z roku 2005 a dále. Jestliže však žalobce na základě odborných nálezů počínaje rokem 2012 uznán invalidním nebyl, pak soud neměl důvod posudkové komisi MPSV vytýkat nehodnocení zdravotního stavu na základě výrazně starších nálezů počínaje rokem 2005.

[10] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která nezakládá ani invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.

[11] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[12] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.

[13] Usnesením zdejšího soudu ze dne 13.12.2016, č.j. 20Ad 60/2016-15 bylo žádosti žalobce vyhověno a žalobci byl ustanoven advokát JUDr. Josef Cholasta. Zástupci byla přiznána odměna za čtyři úkony právní služby ve výši 4.000,- Kč, (4 x 1.000,- Kč) dle § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b/, c/,d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení dne 13.12.2016, doplnění žaloby ze dne 4.1.2017, porada s klientem dne 29.3.2017 a zastoupení u jednání konaného dne 10.5.2017) a čtyř režijních paušálů ve výši 1.200,- Kč (4 x 300,- Kč) dle § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům, dále dle § 14 odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas 6 x 100,- Kč, tj. 600,- Kč. Dále byly přiznány náklady jízdného v celkové výši 698,- Kč ze sídla advokáta -z Krnova do Ostravy a zpět, což je celkem 120 km, jízda byla vykonána automobilem Suzuki SX4, RZ X, s kombinovanou spotřebou 6,5l na 100 km, při paušální náhradě 3,90 Kč/km a ceně paliva – benzin 95 oktanů ve výši 29,50 Kč/l, představuje náhrada jízdného dle vyhl. č. 440/2016 Sb., ve spojení s ust. § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., částku 698,- Kč. V případě, kdy je v technickém průkazu uveden údaj o spotřebě pohonné hmoty s odvoláním na normy Evropských společenství (ES) nebo (EU) dle § 158 odst. 4 zákona 262/2006 Sb., v platném znění, je pro výpočet cestovného nutno použít údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz (většinou třetí údaj). V ostatních případech, kdy není spotřeba stanovena podle norem Evropských společenství nebo EU, je spotřeba stanovena aritmetickým průměrem. Proto soud rozhodl o cestovném tak, jak je shora uvedeno. Celková částka 6.498,- Kč byla navýšena o 21 % DPH, tj. o částku 1.365,- Kč na celkovou částku 7.863,- Kč. Uvedená částka bude vyplacena advokátovi ve lhůtě uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku z účtu zdejšího soudu (§ 35 odst. 8 věta prvá za středníkem s.ř.s.), a to na účet advokáta vedený u ČSOB, jak advokát požadoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 10. května 2017

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru