Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 57/2015 - 19Rozsudek KSOS ze dne 25.05.2016


přidejte vlastní popisek

20Ad 57/2015-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce P. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem

Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 11.9.2015,

o zvýšení invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobci byla upravena podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a s přihlédnutím k článku 46 odst. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a počínaje 1.5.2010 i s přihlédnutím k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „nařízení č. 883/2004“) a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, od 24.1.2015 částečný invalidní důchod ve výši 2.907,- Kč měsíčně.

[2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které zpochybnil započtení veškeré doby pojištění, které v únoru žalované doložil, zejména se zaměřením na zaměstnání ve firmě Jarošová, s.r.o. od 1.10.2003 do 10.1.2005. Navrhl z důvodu dopočtení označené doby zrušit napadené rozhodnutí.

[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že po vydání námitkového rozhodnutí zůstala dle žalobce nadále nezhodnocená doba pojištění, podle „Přehledu pojistných dob“ vydaného Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR. K tomu žalovaná dodává, že pro účely stanovení výše důchodu lze hodnotit pouze dobu pojištění získanou do vzniku nároku na invalidní důchod, tj. do 23.1.2005. Podle přiloženého přehledu se jedná o doby pojištění ze zaměstnání po uvedeném datu s výjimkou zaměstnání u zaměstnavatele M+M CUKRÁŘSTVÍ JAROŠOVÁ S.R.O. v době od 1.10.2003 do 10.1.2005, kterou má pro výpočet invalidního důchodu zhodnocenu. Také nelze při stanovení výše důchodu přihlížet k výdělkům po roce 2004, které se nacházejí již mimo rozhodné období let 1986 až 2004, ze kterého se vychází při stanovení osobního vyměřovacího základu. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v § 18 odst. 1) stanoví, že rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak, do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející. Podle odst. 4) citovaného ustanovení zákona se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Pouze není-li v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce, prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let. Žalobce v rozhodném období do roku 1986 získal více než 5 let pojištění s vyměřovacím základem, proto nelze prodloužit rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu před rok 1986, a nelze také hodnotit výdělky po datu vzniku invalidity. Podrobný způsob výpočtu důchodu je popsán v obsáhlém odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Jiné konkrétní důvody, pro které se žalobce domnívá, že je důchod chybně vypočítán, žalobce neuvádí, proto žalovaná znovu odkazuje na již uvedené, na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a podklady dávkového spisu. V případě doložení dosud nezhodnocených dob pojištění nebo náhradních dob pojištění náležejících do rozhodného období, bude o invalidním důchodu znovu rozhodnuto. Napadené rozhodnutí je vydáno v souladu s platnými právními předpisy. Žalovaná proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí č. I č.j. 2R-19.2.2015-428/X ze dne 19.2.2015 potvrdila. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že rozhodnutím č. I č.j. 1-2R-19.2.2015-428/X ze dne 19.2.2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“) ve výroku I. upravila účastníku řízení podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a s přihlédnutím k článku 46 odst. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a počínaje 1.5.2010 i s přihlédnutím k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení č. 883/2004“) a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, od 24.1.2015 částečný invalidní důchod ve výši 2.907,- Kč měsíčně. Výrokem II. podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s písm. b) a ust. § 41 odst. 3 zdp zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a s přihlédnutím k článku 46 Nařízení č. 883/2004, od 15.9.2011 zvýšila výši invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 5.008,- Kč. Dne 31.3.2014 obdržela žalovaná od slovenského nositele pojištění na příslušném formuláři E 205 SK ze dne 13.3.2014 nově potvrzenou dobu pojištění. Konkrétně se jedná o dobu od 1.5.1991 do 30.5.1991, od 16.8.1993 do 12.9.1993, od 14.9.1993 do 22.9.1993, od 15.10.1993 do 15.4.1994, od 15.10.1994 do 15.4.1995, od 4.9.1995 do 14.5.1996 a od 5.6.1996 do 14.6.1996, tedy o dobu pojištění (včetně náhradní doby pojištění) v celkové délce 697 dnů. Potvrzení uvedených dob pojištění mělo vliv na výši přiznaného důchodu. Vzhledem k tomu bylo nutné provést nové stanovení výše částečného invalidního důchodu. Zároveň byla zohledněna doba vedení účastníka řízení v evidenci Úřadu práce ČR od 11.3.1998 do 30.4.1998 a od 5.5.1998 do 21.9.1998, v celkové délce 191 dnů a doba zaměstnání u společnosti M+M Cukrářství Jarošová, s.r.o. od 1.1.2005 do 10.1.2005, v délce 10 dnů.

[5] Rozhodnutím ze dne 19.2.2015 č. I byl žalobci výrokem I. podle § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s písm. b) zdp s přihlédnutím k článku 46 odst. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 od 24.1.2005 upraven částečný invalidní důchod na výši 2.907,- Kč měsíčně s tím, že invalidní důchod se v uvedené výši (od ledna 2009 výše činila 3.952,- Kč měsíčně) považuje od 1.1.2010 podle článku II zákona č. 306/2008 Sb. za invalidní důchod prvního stupně a od ledna 2011 výše činí 4.082,- Kč měsíčně. Výrokem II. pak podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s písm. b) a ust. § 41 odst. 3 zdp a s přihlédnutím k článku 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 se od 15.9.2011 zvýšila výše invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. K výroku I. žalovaná uvedla, že dne 31.3.2014 obdržela nové potvrzení dob pojištění od slovenského nositele pojištění, které účastník řízení získal na území Slovenské republiky. Současně byla prokázána doba vedení účastníka řízení v evidenci uchazečů o zaměstnání na území České republiky a další doba pojištění, a proto byl ke dni 24.1.2005 proveden nový výpočet výše částečného invalidního důchodu. Dále, že doba pojištění potřebná pro nárok na důchod byla splněna i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů jiných členských států a procentní výměra ke dni vzniku nároku na důchod za 23 roků pojištění činí 17,25 0% výpočtového základu. Pro výši dílčího důchodu podle článku 46 odst. 2 Nařízení Rady č. 1408/71 byla započtena doba v českém důchodovém pojištění 2 803 dní a ve slovenském důchodovém pojištění 7 340 dní, celkem 10 143 dní.

[6] Ze správního spisu bylo zjištěno, že na osobním listě důchodového pojištění (dále jen OL DP) ze dne 11.12.2014 č. 10 bylo žalobci původně v období od 3.9.1996 do 23.1.2005 evidováno 2 602 dnů a dodatečně zhodnocena doba v rozsahu 201 dnů. Konkrétně je evidována v českém pojištění doba:

03.09.1996 31.12.1996 120 dnů 01.01.1997 31.07.1997 212 dnů 01.05.1998 04.05.1998 4 dny 22.09.1998 30.11.1998 70 dnů 01.12.1998 31.12.1998 31 dnů 01.01.1999 11.05.1999 122 dnů 12.05.1999 11.11.1999 184 dnů 12.11.1999 31.12.1999 50 dnů 01.01.2000 31.12.2000 366 dnů 01.01.2001 13.05.2001 133 dnů 14.05.2001 13.08.2001 92 dnů 14.08.2001 31.12.2001 140 dnů 01.01.2002 31.01.2002 31 dnů 04.03.2002 12.05.2001 70 dnů 13.05.2002 31.12.2002 233 dnů 01.01.2003 31.12.2003 365 dnů 01.01.2004 31.12.2004 366 dnů 11.01.2005 23.01.2005 13 dnů 24.01.2005 23.09.2021 6087 dnů dopočtená doba Dodatečně započtená doba:

11.03.1998 30.04.1998 51 dnů 05.05.1998 21.09.1998 140 dnů 01.01.2005 10.01.2005 10 dnů

Dle přehledu pojistných dob Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky ze dne 11.6.2009 žalobce do vzniku nároku na invalidní důchod, tj. do 24.1.2005 má prokázanou dobu pojištění od 11.1.2005 do 30.4.2005 v počtu 131 dnů u firmy S.POT.HL.PRÁCI-ROD.PŘÍS. a od 1.10.2003 do 10.1.2005 v počtu 500 dnů u firmy M+M CUKRÁŘSTVÍ JAROŠOVÁ, S.R.O. Ostatní doba uvedená na citovaném přehledu je doba po vzniku nároku na částečný invalidní důchod.

[7] Rekapitulace věci. Žalobce se žalobou domáhá zhodnocení doby pojištění, kterou žalované v únoru 2015 předložil, a která ve vztahu k zaměstnání u firmy M+M Jarošová, Orlová zhodnocena nebyla. Z obsahu OL DP ze dne 12.12.2014 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci eviduje v českém důchodovém pojištění celkem 2803 dnů (ve slovenském důchodovém pojištění 7340 dnů). Na území České republiky je mu evidována doba od 3.9.1996 do 23.1.2005, přičemž z toho 1462 dnů pojištění, 324 dnů náhradní doby pojištění a 816 dnů jako uchazeč o zaměstnání. Žalobce sice v žalobě tvrdil, že mu nebyla započtena doba, kterou žalované předložil v únoru 2015, z obsahu dávkového spisu však bylo zjištěno, že žalobce nikoliv v únoru, ale v březnu (na poštu podáno dne 6.3.2015) zaslal žalované svazek potvrzení o zaměstnání, a to konkrétně:

• potvrzení o zaměstnání u firmy Těšínská stavební společnost, F. M. ze dne 1.12.1998 v rozsahu od 22.9.1998 do 30.11.1998 plus pracovní smlouva ze dne 22.9.1998 mezi žalobcem a TSS, Těšínská společnost s nástupem dne 22.9.1998 jako pomocný dělník na dobu neurčitou;

• pracovní smlouvu ze dne 1.11.2009 uzavřenou mezi žalobcem a firmou M. M., Praha 4 se dnem nástupu 1.11.2009 na dobu určitou do 31.10.2010; • pracovní smlouvu mezi žalobcem a firmou GRUBOR, Zelená z roku 1998, jinak nečitelného obsahu; • hlášení o zaměstnání poživatele částečného invalidního důchodu ze dne 12.6.2009 vystaveného akciovou společností Baťa o nástupu do zaměstnání od 1.6.2009;

• potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činností za zdaňovací období roku 2009 vystavené ČSAD Praha holding a.s. dne 13.5.2009; • potvrzení o zaměstnání vystavené DH SERVICE, Ing. D. H., Český Těšín – poněkud nečitelný obsah, ale dá se zjistit, že v uvedené firmě pracoval od 14.5.2001, avšak ne do kdy;

• pracovní smlouvu ze dne 6.6.2007 mezi Lázněmi Luhačovice a žalobcem s nástupem dne 8.6.2007 jako číšník na dobu určitou do 31.10.2007; • potvrzení o zaměstnání – zápočtový list ze dne 3.7.2008 vystavený Sodexho, potvrzující pracovní poměr od 1.6.2008 do 3.7.2008 jako kuchař; • potvrzení o zaměstnání TT TRANSTELEFON spol. s r.o. potvrzující zaměstnání od 3.9.1996 do 31.7.1997; • potvrzení Českých drah, a.s. ze dne 27.2.2006 o trvání zaměstnání od 13.10.1977 do 13.9.1978 a od 30.8.1979 do 31.10.1980; • přehled pojistných dob vystaveného Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR ze dne 11.5.2009 o obsahu:

[8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[9] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[10] Podle ust. § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí.

[11] Žalobce má zato, že mu nebyla zhodnocena doba u firmy M+M Cukrářství Jarošová, což z přehledu vydaného Zdravotní pojišťovnou MV ČR představuje dobu od 1.10.2003 do 10.1.2005. Z OL DP vyplývá, že žalovaná v uvedeném období eviduje jako dobu pojištění celý rok 2003, tj. 365 dnů, stejně tak eviduje celý rok 2004, tj. 366 dnů. V r. 2005 eviduje pojištění od 1.1.2005 do 10.1.2005 a od 11.1.2005 do 23.1.2005 jako uchazeče o zaměstnání (od 24.1.2005 byl přiznán invalidní důchod). Na výši invalidního důchodu má vliv jen doba pojištění předcházející datu vzniku invalidity. Jestliže žalobce byl uznán invalidní ode dne 24.1.2005, od tohoto data mu byl přiznán částečný invalidní důchod, pak výši důchodu mohla ovlivnit jen nově předložená doba pojištění žalobcem v březnu 2015, pokud potvrzovala dobu pojištění přede dnem 24.1.2005, nikoliv doba pojištění po přiznání invalidního důchodu. Z nově předložené doby pojištění tak do úvahy připadla jen doba pojištění od 1.1.2005 do 10.1.2005, neboť ostatní doba pojištění u firmy M+M Cukrářství Jarošová již dříve zhodnocena byla. Z předložených nových dokladů pak již v předcházejícím období žalovaná evidovala dobu u firmy Těšínská stavební společnost, tudíž toto žalobci nic nového nemohlo přinést, evidovala i dobu od 14.5.2001 u firmy DH SERVICE, tedy ani z tohoto žalobce nemohl nic nového vytěžit. Pokud se jedná o potvrzení Českých drah, tak doba od 13.10.1977 do 13.9.1978, tak i doba od 30.8.1979 do 31.10.1980, je mu evidovaná slovenským nositelem důchodového pojištění. Soud jen opakuje, že žalovaná, jak vyplývá z OL DP ze dne 12.12.2014, pro přepočet invalidního důchodu v českém systému důchodového pojištění hodnotila nově dobu pojištění od 1.1.2005 do 10.1.2005 a nově zhodnotila též náhradní dobu pojištění, kdy žalobce byl veden jako uchazeč o zaměstnání, od 11.3.1998 do 30.4.1998 a od 5.5.1998 do 21.9.1998.

[12] Soud uzavírá, že součtem doby pojištění i náhradní doby pojištění vykazované českým nositelem pojištění na OL DP (žalobci tento OL DP byl současně s prvostupňovým rozhodnutím zaslán, poznámka soudu) je lehce zjistitelné, že žalovaná žalobci k počtu dnů 2602 nově dopočítala 201 dnů, čímž žalobce získal na území České republiky 2803 dnů a s tímto počtem dnů v českém důchodovém pojištění žalovaná pracovala, což vyplývá z odůvodnění rozhodnutí ze dne 19.2.20015, na které soud plně odkazuje.

[13] Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě nevyhověl a žalobu dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť nebyla důvodná.

[14] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb., v platném znění).

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 25. května 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru