Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 45/2015 - 33Rozsudek KSOS ze dne 11.05.2016


přidejte vlastní popisek

20Ad 45/2015-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce: L. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem

Praha, Na Poříčním právu 376/1, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalovaného ze

dne 28.5.2015 č.j. MPSV-UM/13589/15/4S-MSK, o průkazu osoby se zdravotním

postižením,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce se domáhá vyššího stupně průkazu osoby se zdravotním postižením.

[2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které uvedl, že se pohybuje o dvou francouzských holích a požádal o průkaz ZTP s možností parkování na místech pro osoby těžce zdravotně postižené. V lednu se podrobil léčbě tumoru prostaty chemoterapií, v důsledku má bolestivý páteřní syndrom, těžkou dysfunkci, těžkou polyneuropatii dolních končetin a dále se u něj jedná o vleklou žilní nedostatečnost dolních končetin. V doplněné žalobě dne 10.8.2015 navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, stejně tak rozhodnutí Krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě, a aby byl znovu posouzen jeho zdravotní stav.

[3] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 13.10.2015 popřel oprávněnost žaloby a zdůraznil, že rozhodl na základě posudku posudkové komise MPSV, který je dle jeho názoru úplný a přesvědčivý a zdravotní stav žalobce zakládá toliko nárok na přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „TP“. Navrhl žalobu zamítnout.

II.

[4] Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – Krajská pobočka Ostrava, Kontaktní pracoviště Opava přiznal žalobci rozhodnutím ze dne 24.2.2015 č.j. 91903/15/OP nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2015 trvale. V odůvodnění se odvolal na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě ze dne 4.2.2015, který obdržel 12.2.2015, a který je platný od 1.1.2015.

[5] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 24.2.2015 č.j. 91903/15/OP, kterým byl účastníku řízení přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2015 trvale, potvrdil. V odůvodnění zejména kladl důraz na posudek PK MPSV ČR, který považoval za úplný a přesvědčivý, a který potvrdil pouze nárok na přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“.

III.

[6] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že • správní řízení bylo zahájeno žádostí o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 5.1.2015, • dle posudku posudkového lékaře OSSZ Opava ze dne 4.2.2015 se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodující příčinou – polyartróza nosných kloubů, chronický VAS LS p., se spoluúčastí těžké obezity. Jde o podstatné omezení pohyblivosti uvedené v odst. 1 písm. d). Jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. a jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d) přílohy č. 4 vyhl.č. 388/2014 Sb., ve znění platném od 1.1.2014. Platnost je od 1.1.2015 trvale,

• dne 24.2.2015 správní orgán rozhodl ve věci, jak uvedeno v odst. [4] tohoto rozsudku,

• dne 10.3.2015 podáno odvolání včetně přiložených lékařských zpráv. Jako hlavní důvod podání odvolání byl problém s parkováním vozidla, neboť průkaz ZTP by umožňoval parkovat na místech pro tělesně postižené,

• v rámci odvolacího řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR dne 6.5.2015. Zdravotní stav posuzovala posudková lékařka spolu s odborným lékařem z ortopedie a komise dospěla ke shodnému závěru s lékařem OSSZ, že se jedná o středně těžké omezení funkce končetin, stav odpovídá příloze 4 vyhl.č. 388/2011 Sb., v platném znění, odst. 1 písm. d). O těžké omezení funkce dvou končetin se však nejedná, nejedná se o stav odpovídající nebo srovnatelný s odst. 2 nebo 3 cit. vyhlášky. Nelze zohlednit z posudkového hlediska námitku parkování vozidel. Pokud se jedná o zjištěná onemocnění, byla prokázána artróza kyčelních kloubů III. vpravo, II. vlevo, artróza kolenních kloubů III. vpravo a II. – III. vlevo, bolestivý páteřní syndrom při degenerativních změnách s těžkou dysfunkcí, těžká polyneuropatie dolních končetin, vleklá žilní nedostatečnost dolních končetin těžkého stupně, tumor prostaty – karcinom, stav po terapii v květnu 2013, počínající šedý zákal a vetchozrakost, obezita.

[7] Z obsahu posudkového spisu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě bylo zjištěno, že jsou založeny čtyři odborné lékařské nálezy, které byly součástí odvolání, a to konkrétně neurologický nález MUDr. J. K. ze dnů 12.3.2014 a 27.1.2014, nález z rehabilitace ze dne 2.4.2014 a neurologický nález MUDr. V. K. ze dne 16.6.2014, ve kterém uvedeno, že v březnu 2014 provedena MR LS páteře, EMG vyšetření v únoru 2014 se závěrem, že se jedná o VAS LS páteře s iritací L5 l.sin.-při def. deg. změnách páteře se stenosou páteř. kanálu, terén těžké polyneuropatie, ICHSKK, st.p. trombosách obou DKK, dekomp. obesita, těžká polyvarhrosa kolen a kyčlí, Ca prostaty, st. p. radioterapii a hormoterapii, hypertenze. Žalobce vyslovil nesouhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dne 30.10.2015. U jednání soudu dne 11.5.2016 žalobce uvedl, že dochází ke zhoršování zdravotního stavu, má brnění v obou nohách, ale horší stav je v levé noze, kde má i nehybný palec. Bylo mu předepsáno chodítko, neboť má potíže se stáním. Původně chodil jen s holí, ale po rehabilitaci došlo k výraznému zhoršení a začal používat dvě berle. Vzhledem ke stáří zpráv se nechal nově v srpnu 2015 vyšetřit, čímž míní nález MUDr. K. Má za to, že je-li v odborných lékařských nálezech uvedeno, že se jedná o těžkou polyartrózu kolen a kyčlí a těžkou polyneuropatii a byl 40x ozařován, náleží mu průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP. Zejména má problémy dojít od zaparkovaného auta k lékařům.

IV.

[8] Soud zdůrazňuje, že podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí jen v mezích žalobních bodů. Rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je v dispozici žalobce.

[9] Právní rámec nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dán především ustanovením § 34 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., Dle

odst.1): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3;

odst. 2): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru;

odst. 3): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže;

odst. 4): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

[10] K provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením byla přijata vyhláška č. 388/2011 Sb. V příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.

[11] V dané věci byla zpochybněna správnost rozhodnutí z důvodu závažnějšího postižení, než jak zhodnotily posudkové orgány. K žalobě byly přiloženy odborné lékařské nálezy, konkrétně z rehabilitace MUDr. M. O. ze dne 2.4.2014, neurologický nález MUDr. V. K. ze dne 16.6.2014 a MUDr. J. K. ze dne 12.3.2014. Rozhodnutí žalovaného bylo založeno na posudkovém závěru posudkové komise MPSV, který žalovaný správní orgán považoval za přesvědčivý a úplný. Soud v tomto řízení není v pozici třetí instance, která v rámci svého rozhodování přezkoumává zdravotní stav žalobce, nýbrž toliko hodnotí, zda posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, zda byla řádně obsazena, a byla tak způsobilá učinit závěr o předmětné věci. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, zda se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a to zejména s námitkami vyslovenými v odvolání, musí být zřejmé, že měla k dispozici dostatečnou dokumentaci, na základě které byla schopna učinit závěr. Na tomto místě nutno konstatovat, že ve správním řízení v odvolání ze dne 10.3.2015 byly namítány zdravotní obtíže spočívající v používání dvou francouzských holích, zvládání jen krátkých vzdáleností a nutnosti používání osobního vozidla s problémem jeho parkování. Právě problém s parkováním byl důvod k podání odvolání. K odvolání byly přiloženy lékařské nálezy, které byly přiloženy i k žalobě. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že posudková komise měla k dispozici zdravotní dokumentaci praktické lékařky MUDr. B. a odborné nálezy neurologické včetně rentgenového snímku kyčle a kolen, cévní a interní ambulance, kardiologický nález a další a podrobnější informace o zdravotním stavu jsou obsaženy v posudkovém spise.

[12] Krajský soud měl k dispozici správní spisy včetně posudkového spisu vedeného posudkovou komisí ministerstva práce a sociálních věcí a ověřil obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí s obsahem těchto spisů a nenalezl rozdíly.

[13] Z obsahu posudků obou posudkových orgánů, a zejména posudku posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 6.5.2015, jednoznačně vyplývá, že k datu napadeného rozhodnutí u žalobce jsou prokázána onemocnění, jež jsou vyjmenovaná v odstavci [7] tohoto rozsudku.

[14] V případě žalobce se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb.; nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením, nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 cit. zákona. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odst. 1, písm. d) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., tzn. středně těžké omezení funkce dvou končetin.

[15] Jak již výše uvedeno, posudková komise MPSV dospěla k naprosto shodnému posudkovému závěru s posudkovým lékařem OSSZ v Opavě. Krajský soud nezpochybnil, stejně jako žalovaný správní orgán, přesvědčivost, úplnost a objektivnost posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise zasedala v řádném složení, kdy byl přítomen i odborný lékař z oboru ortopedie. Posudková komise provedla posouzení na základě znalosti kompletní zdravotní dokumentace žalobce. Soud nezpochybnil erudici posudkové komise a vyhodnotil, že posudková komise měla dostatečné odborné předpoklady tomu, aby náležitě posoudila zdravotní stav žalobce. K námitce žalobce ohledně stáří odborných lékařských nálezů a nové vyšetření v srpnu 2015 soud uvádí, že dle ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 28.5.2015, tudíž zdravotní stav žalobce byl tak hodnocen dle lékařských zpráv předcházející toto datum. Posudková komise měla k dispozici nálezy z období od 27.1.2014 do 14.1.2015. Nález z 25.8.2015 vystavený neuroložkou MUDr. K., na který se žalobce u jednání soudu odvolával, a který soudu předložil, nemohl být v tomto řízení uplatněn, poněvadž byl vyhotoven až po vydání napadeného rozhodnutí, navíc shodně jako v předcházejících nálezech je uvedena těžká polyarthrosa kolen a kyčlí, stav po trombózách na DKK a těžká polyneuropatie DKK. Soud nezpochybnil posudkové hodnocení ani s ohledem na námitku, že se u něj jedná o těžkou polyneuropatii dolních končetin a těžkou polyarthrosu kolen a kyčlí, jak je uvedeno v lékařských nálezech. Soud měl k dispozici odborné neurologické nálezy, kde skutečně je uveden „terén těžké polyneuropatie, ICHDKK, st. p. trombosách obou DKK, těžká polyarthrosa kolen a kyčlí“, tyto nálezy měla k dispozici i posudková komise MPSV a na základě těchto vyhodnotila, že se jedná o středně těžké omezení funkce dolních končetin, nikoliv těžké omezení funkce dvou končetin. Pro úplnost soud dodává, že žalobce výsledky vyšetření po 28.5.2015 může uplatnit v novém řízení.

[16] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla zamítnuta dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

V.

[17] O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci neúspěšný a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 11. května 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru