Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 41/2016 - 32Rozsudek KSOS ze dne 25.01.2017

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20


přidejte vlastní popisek

20Ad 41/2016-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce V. K., zastoupeného JUDr. Ivo Hešíkem, advokátem se sídlem Lepařova

8, Opava, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5,

Křížová 25, k žalobě ze dne 4. 8. 2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2016, o

nároku na invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2016 sezrušuje a věc se vrací

žalované k dalšímu řízení

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám

advokáta JUDr. Ivo Hešíka částku 4.719,- Kč ve lhůtě do 60 dnů od právní moci

rozhodnutí.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobci byl odňat invalidní důchod, neboť již nebyl uznán invalidním.

[2] Žalobce v zastoupení advokátem podal v zákonné lhůtě u zdejšího soudu žalobu, ve které vyslovil nesouhlas s posudkovým zhodnocením jeho zdravotního stavu, přičemž zdůraznil, že zdravotní stav je podstatně zhoršen a je indikovaná revize kořene S1. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí, věc vrátit žalované k dalšímu řízení a uložit žalované povinnost uhradit mu náklady řízení.

[3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 9. 9. 2016 popřela důvodnost žaloby, odkázala na posudky o zdravotním stavu žalobce vyhotovené ve správním řízení a na zákonné podmínky pro nárok na invalidní důchod. Protože žalobce v žalobě zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu vzhledem ke svému skutečnému zdravotnímu stavu, žalovaná navrhla ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, vyhotovení nového posudku u příslušné PK MPSV ČR, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobce a rozhodne o invaliditě dle platné právní úpravy.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 6. 5. 2016 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že žalobci byl odňat invalidní důchod v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) od 10. 6. 2016, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 27. 4. 2016 již není invalidní. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 28. 7. 2016 zjištěno, že se v případě účastníka řízení jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zdp. Účastník řízení však není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp., z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %.

II.

[5] Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v intencích § 75 odst. 1, odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), kdy vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že dne 28. 7. 2016 byl zdravotní stav posuzován lékařem OSSZ v Opavě se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický vertebrogenní algický syndrom jako reziduum po EHD s lehkým funkčním postižením (hodnoceno 10-20%) a vzhledem k nemožnosti výkonu životního zaměstnání elektromontéra míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena horní hranicí 20% dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1b přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb. Vzhledem k tomuto hodnocení žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 5. 2016 odňala od 10. 6. 2016 invalidní důchod dle § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zdp. V námitkovém řízení byl zdravotní stav lékařem žalované posuzován znovu dne 28. 7. 2016 s mírně odlišným posudkovým závěrem. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, pol. 1c přílohy k cit. vyhlášce se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 30 %.

[7] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6. 1. 2017, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým bolestivým syndromem bederní páteře se závažnou dynamickou dysfunkcí bederního úseku, s projevy kořenového iritačně-zánikového syndromu S1 vlevo při recidivě výhřezu ploténky L5/S1 vlevo s foraminostenózou L5-S1 vlevo, stp. operaci výhřezu ploténky L5/S1 vlevo 12/2014, hypertenzí, tupozrakostí levého oka a nadváhou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 2. 8. 2016 je chronický bolestivý syndrom bederní páteře, se závažnou dynamickou dysfunkcí bederní páteře, s projevy chronického iritačně-zánikového kořenového syndromu S1 vlevo při recidivě výhřezu ploténky L5/S1 vlevo a foraminostenóze L5/S1 vlevo, nazn. instabilitě segmentu L5/S1. Stav po operaci výhřezu ploténky L5/S1 vlevo v 12/2014. Funkční postižení hodnotila posudková komise MPSV ČR jako středně těžké. S přihlédnutím k charakteru a fyzické náročnosti dosavadní práce PK MPSV ČR hodnotila pokles pracovní schopnosti ve střední části procentního rozpětí položky 1c, kapitoly XIII, odd. E. Pracovně je žalobce omezen pro práce fyzicky náročné, spojené se zvedáním těžkých břemen, pro práce ve vynucených polohách a nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopen práce s využitím získané kvalifikace, je schopen i rekvalifikace, a to zaškolením, zaučením i studiem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k charakteru a fyzické náročnosti dosavadní práce 35%. Žalobce je schopen výkonu práce jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Je nadále invalidní v I. stupni, platnost do 01/2019. V době vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v I. stupni, bez přerušení.

[8] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti, která nezakládá ani invaliditu I. stupně a z tohoto důvodu byl žalobci odňat invalidní důchod. Posudkem posudkové komise MPSV však bylo prokázáno jiné zjištění.

III.

[9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, když zdravotní stav žalobce posuzoval spolu s posudkovou lékařkou i odborný lékař neurolog. Posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. Komise na základě odborných lékařských nálezů, zejména z období před datem vydání napadeného rozhodnutí, ale i po datu napadeného rozhodnutí, a také z vlastních poznatků získaných vyšetřením žalobce v komisi přítomným odborným lékařem neurologem, dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce dosahuje míry, která zakládá invaliditu prvního stupně, neboť je v míře 35%. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila sice s lékařem žalované v námitkovém řízení shodně dle kap. XIII, odd. E, položky 1, písm. c), avšak ve vyšší míře, když uvedené posudkové zařazení nabízí rozpětí 30-40%. Střední část procentního rozpětí byla stanovena s ohledem na charakter a fyzickou náročnost dosavadní práce. Soud posudek považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý, a proto jej v celém rozsahu převzal.

[10] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nadále bez přerušení dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 35%, což zakládá invaliditu prvního stupně. Soud již jen opakuje, že neměl důvod zpochybňovat erudici posudkové komise a při vyhodnocování úplnosti a přesvědčivosti posudku soud přihlédl i k tomu, že žalobce byl u jednání komise vyšetřen neurologem. Posudek posudkové komise MPSV považuje soud z pohledu posudkového hodnocení za zcela objektivní.

[11] Podle ust. § 38 zdp pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

[12] Podle ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35%, což u žalobce prokázáno bylo, je nutno žalobce považovat za invalidním prvního stupně. S ohledem na uvedené, soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí soud zrušil pro vady řízení, neboť žalovaná ve správním řízení nezjistila správně skutkový stav, a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s.ř.s.). Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne o nároku na invalidní důchod, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce je nadále bez přerušení invalidní v prvním stupni.

[14] Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, které mu vznikly právním zastoupením, a to v rozsahu tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání soudu) á 1.000,- Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a e), dle § 9 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále byla přiznána náhrada hotových výdajů paušální částkou dle § 13 odst. 3 cit. vyhl., tj. 3 x 300,- Kč, celkem 3.900,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátce DPH, byla částka 3.900,- navýšena o 819,- Kč (21%), na celkovou částku 4.719,- Kč. Žalovaná byla zavázána povinností zaplatit částku 4.719,- Kč ve lhůtě vyslovené ve výroku II. tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 25. ledna 2017

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru