Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 28/2011 - 38Rozsudek KSOS ze dne 05.10.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

20Ad 28/2011-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně J. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se

sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne

18.5.2011 o nároku na invalidní důchod

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byl odňat od 16.3.2011 invalidní důchod.

[2] Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav, konkrétně má velmi omezenou pohyblivost, značně je omezena v dostupnosti lékařské služby, není schopna práce s nároky na chůzi, dlouhého stoje a sedu, nošení a zvedání břemen, práce v chladu a vlhku, musí pravidelně cvičit. Zdravotní stav se nijak nezlepšil, spíše naopak. Má zato, že při posuzování zdravotního stavu nebylo přihlédnuto k ustanovení § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. a náleží jí aspoň invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Dle jejího názoru bylo rozhodnutí vydáno na základě nesprávně a neúplně zjištěného stavu a nebylo zohledněno, že dojde ke zhoršení zdravotního stavu. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla. Dále, aby byla žalované uložena povinnost uhradit jí náklady řízení.

[3] Žalovaná k žalobě dne 1.7.2011 po vysvětlení podmínek nároku na invalidní důchod a posuzování poklesu pracovní schopnosti navrhla ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zák. č. 528/1991 Sb. vyhotovení posudku u příslušné PK MPSV ČR, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně a rozhodnutí o invaliditě. Rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu. U jednání soudu dne 5.10.2011 po provedených důkazech s odkazem na závěr posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 1.9.2011 navrhla žalobu zamítnout.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 10.2.2011 číslo X potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 5.4.2011, dle kterého žalobkyně již nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 15 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 10.a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 10.2.2011 byl žalobkyni odňat od 16.3.2011 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1, písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 1.2.2011 již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35 %, přičemž jak lékařem OSSZ Bruntál tak i lékařem LPS ČSSZ v rámci námitkového řízení byl pokles stanoven o 15%.

[7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 1.9.2011, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný: gonarthrosis I. sin. gr. II. posttraumatica – jako stav po fraktuře lat. kondylu tibie vlevo řešeno OS (10.12.2003), stav po extrakci kov. materiálu (21.7.2004), stav po ASK – plastice LCA pro rupturu lig. cruciati anterior genus I. sin. (29.11.2005), stav po axonotmesi n. saphenus I. sin. s neuropatickou dysestesií, kauzalgie, syndroma canalis carpi – sensitivní demyelin. neuropathie n. mediani I. dx lehká, stav po hysterectomii (6/2010) s přechodným zavedením PMK pro vesikovaginální píštěl a jeho odstraněním (27.8.2010), stresová močová inkontinence I. st. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, oddílu B, položce 10.a přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-15% je stanovena horní hranice 15%. Komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po zlomenině laterálního kondylu levé holenní kosti a poškození kolenních vazů léčené osteosynthésou a plastikou předního zkříženého vazu s přetrvávajícím lehkým omezením hybnosti v levém kolenním kloubu a jeho lehkou nestabilitou, což jednoznačně a objektivně prokazuje vyšetření posuzované dne 25.3.2011 na ambulanci chirurgie páteře a ortopedie. PK MPSV dále konstatuje, že u posuzované se nejedná o značnou nestabilitu levého kolenního kloubu i přes používání kompenzačních pomůcek, nejedná se o výrazné porušení stereotypu funkce levé dolní končetiny pro chůzi a stání, a tudíž nelze její zdravotní postižení hodnotit v kapitole XV, odd. B, položce 10b. Posuzovaná je schopna práce v dělnické profesi bez přetěžování dolních končetin, bez delší chůze a stání, je schopna i rekvalifikace. K námitkám posuzované v její žalobě, že hodnocení jejího zdravotního stavu je v rozporu s nálezy odborných lékařů komise sděluje, že ve velkém množství posuzovanou doložených odborných nálezů neshledává takové objektivní změny v jejím zdravotním stavu, které by umožňovaly hodnocení jiné, než komise výše uvedla. Jedná se o stav trvalý, ale s lehkým funkčním postižením levé dolní končetiny po prodělaném úrazem, není dle odborného lékaře ze dne 25.3.2011 indikace k operačnímu řešení, stav je stabilizovaný dlouhodobě. Rovněž omezení, která má doporučena posuzovaná, vzhledem k lehké funkční poruše levé dolní končetiny, nejsou zdaleka tak rozsáhlá, jak někteří odborní lékaři ve svých nálezech konstatují – nejsou pro ně významné objektivní nálezy.

K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

[8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 18.5.2011 o námitkách, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 1.2.2011 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 5.4.2011 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 1.9.2011.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl lékař – odborný ortoped. Posudková komise vyhodnotila rozhodující onemocnění zcela shodně s orgány ve správním řízení a shodně stanovily i pokles pracovní schopnosti, který u žalobkyně je nižší než 35 %, tedy nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. XV, odd. B, položky 10.a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 15 %. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě je přesvědčivý a úplný a soud jej pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. XV, odd. B, položce 10.a za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro poškození vazivového aparátu kolena/kolen s nestabilitou, potřebou kompenzační pomůcky a omezením pro delší chůzi a stání. Zdravotní stav byl hodnocen na základě lékařských nálezů z ambulancí traumatologie, ortopedie, neurologie, urologie, gynekologie i nálezu z ambulance chirurgie páteře MUDr. M., na který žalobkyně odkazovala u jednání soudu. Posudková komise s odkazem na lékařské nálezy dospěla k závěru, že stav je dlouhodobě stabilizován a nálezy odborných lékařů nedávají možnost jiného hodnocení poklesu pracovní schopnosti.

[11] Pokud se týká námitky žalobkyně, že v jejím případě nebylo přihlédnuto k ust. § 3 vyhl.č. 359/2009 Sb., soud dospěl k závěru, že posudková komise tuto otázku nepřehlédla, neboť ve svém posudku ze dne 1.9.2011 zcela jasně uvedla, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhl.č. 359/2009 nemění. V souvislosti s vyhodnocením oprávněnosti této námitky, soud zdůrazňuje, že cit. ustanovení dává možnost navýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti až o deset procentních bodů. V případě žalobkyně, kdy posudkový orgán skutečně z nabízeného procentního rozpětí kap. XV, odd. B, položky 10a určil horní hranici 15 %, i při hypotetické úvaze navýšení dle § 3 vyhl.č. 359/2009 Sb., by mohl pokles pracovní schopnosti dosáhnout max. 25 % (15 % + 10 %), což nestačí pro uznání invalidity alespoň prvého stupně. Z tohoto důvodu jakékoliv další dokazování v tomto směru, by nemohlo mít vliv na rozhodnutí soudu a námitku soud vyhodnotil jako nedůvodnou.

[12] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a nepřihlíží k tomu, zda v budoucnu může dojít ke zhoršení zdravotního stavu.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní.

[14] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 15. října 2011

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru