Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 18/2016 - 21Rozsudek KSOS ze dne 12.10.2016

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20


přidejte vlastní popisek

20Ad 18/2016-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně M. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se

sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

25.2.2016, o nároku na invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o nároku na invalidní důchod.

[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasila s posouzením jejího zdravotního stavu, který se nijak nezlepšil, ba navíc se přidala artróza pravého kolene. Dále uvedla, že o invalidní důchod žádala už v předcházejících letech a tehdy jí byl uznán pokles pracovní schopnosti o 25 % a dnes pouze o 10 %. Navíc v r. 2015 jí byl přiznán status osoby zdravotně znevýhodněné natrvalo.

[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 2.6.2016 uvedla, že s ohledem na skutečnost, že v posuzované věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, je v takovém případě rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení a provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Rozhodnutí ve věci samé proto ponechává žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. U jednání soudu navrhla žalobu zamítnout.

[4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 9.12.2015 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 9.12.2015 zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 24.11.2015 není invalidní, neboť dle uvedeného posudku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost pouze o 10 %. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 18.2.2016 bylo zjištěno, že se u účastnice řízení jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účastnice řízení není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 citovaného zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu B (Postižení končetin), položce 9a (Ztuhnutí nebo omezení pohybu v kyčelním nebo kolenním kloubu/kloubech – lehké omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů nebo končetiny/končetin) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které stanovil lékař České správy sociálního zabezpečení (dále jen „lékař ČSSZ“), míru poklesu pracovní schopnosti (z rozmezí 5-10 %) ve výši 10 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu ust. § 3 cit. vyhlášky lékař ČSSZ nezměnil.

II.

[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti ze dne 26.10.2015 o invalidní důchod byla posuzována lékařem OSSZ Bruntál dne 24.11.2015 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V., odd. B, položce 9a přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 10 %. Za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je považována chondromalácie P patelly s mírným omezením hybnosti kolenního kloubu, s nutností omezení dřepů a kleků při práci. Jedná se o postižení lehké. V rámci námitkového řízení byl znovu zdravotní stav posuzován lékařem žalované dne 18.2.2016 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je feromoropatelární artróza III. st. pravého kolene s opakovaným ošetřením chrupavky při artroskopii, s přetrvávajícím lehkým omezením hybnosti v pravém koleni, postižení funkčně lehké. Posudkově hodnoceno dle kap. XV, odd. B, položka 9a přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s přihlédnutím k nediferencovanému systémovému revmatologickému onemocnění bez zánětlivé aktivity při léčbě v horní hranici z daného rozmezí, tj. 10 %.

[6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 17.8.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o femoropatelární artrózu pravého kolena III. st., bolesti levého kolena, nediferencované systémové revmatologické onemocnění, v úvodu pozitivita ANA protilátek, t.č. již negativní, bez projevů zánětlivé aktivity při léčbě, chronický polytopní bolestivý vertebrogenní syndrom s občasnými recidivami cervikobrachiálního syndromu, chronické tenzní bolesti hlavy, stav po radiofrekvenční ablaci pomalé dráhy pro paroxysmální supraventrikulární tachykardii 2014. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu 25.2.2016 je femoropatelární artróza st. III pravého kolena s opakovaným ošetřením chrupavky při arthroskopii, s přetrvávajícím lehkým omezením hybnosti v pravém koleni, funkčně se jedná o postižení lehké. Míru poklesu pracovní schopnosti PK MPSV hodnotí dle kapitoly XV, odd. B, pol. 9a), z procentuálního rozmezí 5-10 % zvolena horní taxace vzhledem „k dalším chorobným stavům v anamnéze“, tj. zejména s přihlédnutím k nediferencovanémnu systémovému revmatologickému onemocnění bez zánětlivé aktivity při léčbě a bolesti levého kolenního kloubu k dalším dovyšetřením. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nemění. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 9 b), c), d), e) v kapitole XV, odd. B příl. k vyhl.č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů dolních končetin, není těžce omezená hybnost kolenních kloubů, není ztuhnutí jednoho nebo dvou kloubů dolních končetin. K datu napadeného rozhodnutí zjištěný zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. PK MPSV konstatuje, že posudkové závěry lékařů LPS OSSZ ze dne 24.11.2015 a LPS ČSSZ ze dne 19.2.2016 lze potvrdit, neboť vycházely ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity, tj. pokles pracovní schopnosti, byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhl. MPSV č. 359/2009 Sb., v platném znění. Posuzovaná je schopna pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, manipulace s těžkými předměty, práce trvale ve vynucených polohách, v chladu. Je schopna práce s využitím svých znalostí, zkušeností, schopna rekvalifikace. Svého dosavadního zaměstnání prodavačky schopna za uvedených podmínek.

[7] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař ortoped. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů revmatologických, ortopedických a dalších. Posudková komise vyslovila shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem OSSZ i žalované. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně i přes její námitky. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. K námitce ohledně snížení míry poklesu pracovní schopnosti, jestliže při předcházejícím posouzení jí byl stanoven pokles o 25 %, soud uvádí, že v r. 2012 bylo za rozhodující postižení považováno systémové revmatologické onemocnění s jiným posudkovým dopadem, oproti nynějšímu určení rozhodujícího onemocnění ortopedického - femoropatelární artróza st. III pravého kolena, když u nediferencovaného systémového revmatologického onemocnění již bylo prokázáno, že t.č. je negativní, bez projevů zánětlivé aktivity při léčbě.

[8] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která nezakládá ani invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.

[9] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a proto nečinil žádné další dokazování.

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobkyně je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 12. října 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru