Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 17/2013 - 30Rozsudek KSOS ze dne 01.04.2014

Prejudikatura

2 Afs 98/2004


přidejte vlastní popisek

20Ad 17/2013-30

U S N E S EN Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: M. T., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě ze dne 21.10.2013 proti rozhodnutí ze dne 25.9.2013 o starobní důchod

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Česká správa sociálního zabezpečení dne 20.11.2013 postoupila žalobu zdejšímu soudu dne 21.10.2013 s průvodním dopisem, že s ohledem na novelu ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. od 1.1.2012 již nemá podání žaloby u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, účinky zachování lhůty pro podání žaloby.

[2] Žalobce v podání, které označil jako odvolání uvedl, že se prostřednictvím Správy sociálního zabezpečení v Nowym Saczu obrací na orgány českého pojistitele i pracovní soud, protože nesouhlasí s předešlými rozhodnutími České správy sociálního zabezpečení, která mu odmítá přiznat vyplácení důchodových dávek, jedná se o rozhodnutí ze dne 15.5.2013 a 25.9.2013. V České republice pracoval v období od 14.6.1973 do 27.4.1981 v závodě Tatra, platil příspěvky na pojištění a přitom nesplňuje kriteria odpracovaných 25 let, jelikož od roku 1993 do 25.3.2012 byl na invalidním důchodu a nemohl pracovat z důvodu nemoci.

[3] Žalobce k žádosti soudu předložil dne 20.1.2014 rozhodnutí žalované ze dne 25.9.2013 čj. X. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla námitky. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že rozhodnutím č. I čj. X ze dne 15.5.2013 přiznala účastníku řízení podle ust. § 7 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a podle čl. 14 Úmluvy o sociálním zabezpečení mezi Československou republikou a Polskou republikou publikovanou jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 261/1948 Sb. od 18.12.1993 do 30.4.2004 částečný invalidní důchod ve výši 474,- Kč měsíčně a rozhodnutím č. II čj. X ze dne 9.5.2013 zamítla pro nesplnění podmínek § 28 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „nařízení 883/2004“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/200 (dále jen „nařízení 987/2009“) žádost o starobní důchod. Rozhodnutí byla doručena dne 24.5.2013. Dne 28.8.2013 obdržela Česká správa sociálního zabezpečení námitky účastníka řízení ze dne 7.8.2013, ve kterých uvádí, že se odvolává proti rozhodnutí ze dne 15.5.2013, kterým mu byla zamítnuta žádost o starobní důchod.

[4] Žalovaná k žalobě uvedla, že napadeným rozhodnutím ze dne 25.9.2013 zamítla námitky žalobce podané do rozhodnutí ze dne 15.5.2013 z důvodu jejich opožděnosti. Žalobci byl rozhodnutím ze dne 15.5.2013 přiznán od 18.12.1993 do 30.4.2004 částečný invalidní důchod podle ust. § 37 z.č. 100/88 Sb. a podle čl. 14 Úmluvy mezi Československou a Polskou republikou č. 261/1948 ve výši 474,- Kč. V českém důchodovém pojištění byla započtena doba ve III. pracovní kategorii 2878 dní. Napadené rozhodnutí o zamítnutí námitek je v souladu se zákonem. Rozhodnutí ze dne 15.5.2013 bylo dle dodejky doručeno žalobci dne 24.5.2013, takže posledním dnem lhůty k podání námitek byl den 24.6.2013. Podle čl. 81 nař. 883/2004 opravný prostředek, který měl být podán podle právních předpisů jednoho členského státu v určité lhůtě úřadu, je přípustný, jestliže byl podán ve stejné lhůtě odpovídajícímu úřadu jiného členského státu. U polského nositele pojištění však byly námitky podány dne 8.8.2013 (písařskou chybou uveden chybný letopočet v odůvodnění rozhodnutí 2012, správně 2013), tedy opožděně. Žalobce nezachoval lhůtu pro podání námitek a námitky tak byly zamítnuty. Podle ust. § 68 s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce nepodal námitky do rozhodnutí včas a nevyčerpal tak řádné opravné prostředky. Žaloba je proto nepřípustná.

[5] Žalobce dne 25.2.2014 soudu zaslal podání označené jako odvolání, ve kterém uvedl, že se obracím na „Pracovní soud v Ostravě“, aby znova projednal jeho záležitost z důvodu opožděného (odvolání). Když obdržel dopis od českého pojistitele, ve kterém mu odmítá vyplácet vypočtených 474,- Kč, kontaktoval Polskou pojišťovnu v Nowem Saczu, tak mu řekli, aby čekal, až tlumočník přeloží český dopis. Trvalo to dosti dlouho. Po nějaké době opět Polskou pojišťovnu v Nowem Saczu kontaktoval, a řekli mu, aby jim napsal odvolání. Tak napsal a na další průběh věci neměl vliv, kdy bylo odesláno českému pojistiteli. Prosí, aby jeho záležitost projednali kladně.

[6] Podle ust. § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

[7] Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

[8] Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

[9] Podle ust. § 72 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

[10] Podle ust. § 71 odst. 2 věta třetí s.ř.s. rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

[11] Ze správního spisu soud zjistil, že žalobci bylo rozhodnutí ze dne 25.9.2013 doručeno dne 30.9.2013. Dvouměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s.ř.s. (viz. odst. 9 tohoto rozhodnutí k podání žaloby započala následujícím dnem 1.10.2013 a poslední den lhůty připadl na 2.12.2013 (pondělí). Žalobce žalobu podal prostřednictvím polského nositele pojištění a Krajskému soudu v Ostravě byla předložena dne 20.11.2013, tedy v zákonné lhůtě. Žalobce v žalobě poukazoval na dobu zaměstnání v České republice a na důvod, proč nemá odpracovaných 25 let, tím vymezil rozsah žalobních bodů, které uvedl v zákonné lhůtě.

[12] Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 25.9.2013 námitky proti rozhodnutí ve věci nároku na starobní důchod zamítla z důvodu, že byly opožděně podané. Jednou z podmínek řízení před soudem je (viz. odstavec 6 a 7 tohoto usnesení), že žalobce ve správním řízení vyčerpal řádné opravné prostředky. V řízení o důchodovou dávku jsou řádným opravným prostředkem námitky. Jestliže žalobce tyto námitky podal opožděně a žalovaná je z tohoto důvodu zamítla, nelze tuto skutečnost vyhodnotit jinak, než že žalobce řádný opravný prostředek nevyčerpal. Žalobce ve své žalobě ze dne 21.10.2013, kterou podal v zákonné lhůtě, neuvedl žádný žalobní bod, který by zpochybňoval správnost rozhodnutí žalované, jestliže námitky pro opožděnost zamítla; žalobce netvrdil, že námitky podal včas a v tomto smyslu ani nenabídl žádný důkaz. Soud se s odvoláním na uvedené, nemohl zabývat věcnou správností rozhodnutí žalované ze dne 25.9.2013 o zamítnutí námitek pro opožděnost, a pro své rozhodnutí převzal fakt, že námitky byly pro opožděnost zamítnuty. Podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků pro soudní přezkum vyjadřuje obecnou zásadu subsidiarity soudní ochrany, která má originální povahu. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 98/2004, ve kterém soud vyslovil, že „soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy“.

[13] Další podání zaslal žalobce soudu dne 25.2.2012 a v tomto podání by se již dal vystopovat žalobní bod týkající se opožděnosti podání námitek. Vzhledem k tomu, že i pro rozšíření žalobních bodů platí lhůta dvou měsíců od doručení rozhodnutí (§ 71 odst. 2 s.ř.s.) je nutno vyslovit, že tento žalobní bod byl uplatněn opožděně, až po 2.12.2013, a proto se soud jím nemohl zabývat.

[14] Na základě výše konstatovaných skutečností krajský soud žalobu odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ve spojení s ust. § 68 písm. a) s.ř.s.

[15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá

právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 1. dubna 2014

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru