Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 17/2011 - 38Rozsudek KSOS ze dne 05.10.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

20Ad 17/2011-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce M. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem

Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 29.12.2010

o nároku na invalidní důchod

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobci byl změněn invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 24.10.2010.

[2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázal na nesprávné zhodnocení jeho zdravotního stavu posudkovým lékařem, který zhodnotil jeho zdravotní stav jako stabilizovaný, což žalobce popírá s odkazem na zhoršení ve všech parametrech. Dále uvedl, že mu byl důchod přiznán na neuropatii a nyní se hovoří o cukrovce. Žalované dále vytknul, že mu nadále strhávají výživné, i když jí byla zaslána zpráva z Okresního soudu v Opavě.

[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že rozhodla dne 10.9.2010 na základě posudku OSSZ v Bruntále ze dne 23.7.2010, podle kterého nebyl žalobce již nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně, nýbrž pro invaliditu druhého stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky a v rámci námitkového řízení byl dne 15.12.2011 posouzen tak, že k datu vydaného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2, písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50%. Pro soudní řízení navrhla vyhotovení nového posudku u příslušné PK MPSV ČR, která kompletně, dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobce a rozhodne o invaliditě. U jednání soudu navrhla žalobu zamítnout.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky žalobce zamítla a rozhodnutí ze dne 10.9.2010 číslo X potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 15.12.2010, dle kterého se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. a je invalidní dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) cit. zákona. Nejde již o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) cit. zákona, ale jedná se o invaliditu druhé stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 psím. b) cit. zákona; z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla míra pracovní schopnosti o 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2, písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je cukrovka typu I. léčena inzulínem, s občasným výkyvem glykemie, s těžkou polyneuropatií končetin.

[5] Rozhodnutím ze dne 10.9.2010 byl žalobci od 24.10.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s odkazem na ustanovení článku II bodu 13 věty první zákona č.306/2008 Sb., kdy výše tohoto invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně zůstává beze změny, takže invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nadále náleží ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. S odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál vydaného dne 23.7.2010 v rámci první kontrolní lékařské prohlídky konané po roce 2009, dne 23.7.2010, již účastník řízení není podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění (dále jen zdp) invalidní pro invaliditu třetího stupně a byl uznán pouze pro invaliditu druhého stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla 50 %. V námitkách proti tomuto rozhodnutí žalobce nesouhlasil se snížením stupně invalidity a poukázal na své zdravotní problémy.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 50 %, s posudkovým hodnocením dle kap. IV, pol. 2, písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.

[7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný diabetem mellitus I. typu na inzulinotherapii s diabetickou polyneuropathií dolních končetin, posttraumatickou koxartrózou vpravo II.st., stavem po luxační zlomenině pravé kyčle v r. 1994, počínající artrózou levého kyčelního kloubu, lehkou statickou skoliózou ThL páteře při skolióze, bolestivým syndromem bederní páteře, polyvalentní alergií, nikotinismem a hypothyreózou v substituci. Zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je úplavice cukrová I. typu léčená inzulínem s občasnými výkyvy glykémie s polyneuropathií dolních končetin – dle EMG těžký progredující nález, v klinickém nálezu je nález lehký, bez paréz a svalových atrofií s pravděpodobně též přítomnou počínající diabetickou neuropatií. Ostatní onemocnění již dále významněji nesnižují pracovní potenciál. Uznání plné invalidity v r. 2007 považuje posudková komise za posudkový omyl v důsledku nadhodnocení závažnosti zdravotní poruchy. Posudkově odpovídá hodnocení dle kapitoly IV, položky hraničně 2c)-2d) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. o 50 %. Pro hodnocení dle kap. IV, pol. 2 písm. e) nejsou splněna klinická kritéria, neboť nejde o ztrátu zraku, selhání ledvin, těžkou formu diabetické polyneuropathie s těžkými poruchami hybnosti, syndrom diabetické nohy, gangrény apod. K datu napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69%; vznik invalidity 23.7.2010.

[8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 29.12.2010 o námitkách a rozhodnutí ze dne 10.9.2010, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 23.7.2010 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 15.12..2011 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 4.8. 2011.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[11] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je

nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudek podala posudková komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem komise byl též lékař – odborný internista. Pro přesvědčivost a úplnost posudku soud neprováděl již další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěr posudku pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. IV, položce 2 písm. d) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro diabetus mellitus s těžkým funkčním postižením, s opakovanými metabolickými dekompenzacemi (zpravidla více než 2x ročně), progresí chronických komplikací diabetu do úrovně těžkých poruch s omezením zraku, snížením pohyblivosti, poruchami prokrvení, poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Soud nezpochybnil toto posudkové hodnocení ani vzhledem k námitce žalobce, že plný invalidní důchod mu byl přiznán pro neuropatii a nyní pro cukrovku. U žalobce vždy bylo rozhodující onemocnění úplavice cukrové, neuropatie byla již komplikace vzniklá v důsledku úplavice cukrové.

[12]. Položka uvedená v odst. 11 tohoto rozhodnutí udává možný pokles pracovní schopnosti v míře 50-60% a posudková komise hodnotila v dolní hranici 50%, neboť se jedná o hraniční případ mezi položkou 2c a 2d. Komise hodnotila zdravotní stav na základě konkrétních lékařských nálezů, zejména ortopedických.

[13] Krajský soud nejdříve pro složitost věci konstatuje následující. K 1.1.2010 došlo ke změně právní úpravy plného a částečného invalidního důchodu tak, že od 1.1.2010 místo částečného a plného invalidního důchodu je pouze invalidní důchod, který se rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (zákona č. 306/2008 Sb.). Plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (čl. II bod 8 věta první zákona č. 306/2008 Sb.). Plná invalidita, která trvá ke dni 31. prosince 2009, se považuje od 1. ledna 2010 za invaliditu třetího stupně (čl. II bod 10 věta první zákona č. 306/2008 Sb.). Byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky (č. II bod 13 věta první zákona č. 306/2008 Sb.).

[14] Podle ust. § 39 odst. 1 zákona zdp pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

[15] Žalobce vstoupil do roku 2010 jako poživatel invalidního důchodu pro třetí stupeň. První kontrola zdravotního stavu okresní správou sociálního zabezpečení byla provedena dne 23.7.2010 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 50 % od 23.7.2010. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen dle kap. IV, pol. 2 písm. d) přílohy č. 359/2009 Sb. K námitkám podaným žalobcem, byl zdravotní stav znovu hodnocen, tentokrát lékařskou posudkovou službou České správy sociálního zabezpečení dne 15.12.2011 se závěrem, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobuje pokles pracovní schopnosti pouze o 50% s hodnocením dle kap. IV, položce 2 písm. d) přílohy vyhlášky 359/2009 Sb. V soudním řízení byl prokázán pokles u schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 50 % podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. IV, položce 2 písm. d).

[16] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity třetího stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 70 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního třetího stupně.

[17] Pro úplnost soud dodává, že se nezabýval námitkou ohledně srážek na výživném, neboť tato otázka nesouvisí s nárokem na invalidní důchod, a tudíž v tomto řízení nepodléhá přezkumu.

[18] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyla úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 5. října 2011

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru