Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 16/2016 - 45Rozsudek KSOS ze dne 24.10.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 284/2016

přidejte vlastní popisek

20Ad 16/2016-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně I. M., zastoupené Mgr. Ondřejem Holkem, advokátem se sídlem

Ostrava-Zábřeh, Čujkovova 1736/30, proti žalovanému Ministerstvu práce

a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, k žalobě ze dne

29.3.2016 proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2.2.2016 č.j. MPSV-2016/19073-

923, MPSV-2016/19541-923, MPSV-2016/19542-923 a MPSV-2016/19543-923, o

přeplatcích na dávce příspěvek na bydlení

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byla uložena povinnost vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení z důvodu právního titulu užívání bytu - věcného břemene.

[2] Žalobkyně podala u zdejšího soudu společnou žalobu proti čtyřem v záhlaví označeným rozhodnutím, ve které uvedla tyto žalobní body:

a) rozporovala právní názor žalovaného ohledně právních důsledků existence věcného břemene doživotního bezplatného užívání bydlení do nároku příspěvek na bydlení;

b) odpovědnost za vzniklý přeplatek je na straně úředníků, kteří po ní požadovali předložení nájemní smlouvy, aniž by byla dotazována na existenci věcného břemene. S odvoláním na občanský zákoník uvedla, že je povinna nést náklady na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena a ona hradí veškeré náklady spojené s užíváním rodinného domu. Již několik let hradí náklady na elektřinu, plyn, vodu a stará se o celou správu rodinného domu a platí další výdaje. Úředníci po ní nepožadovali předložení výše uvedených nákladů. Dávku pobírala od r. 2013, přičemž se nedopustila žádného podvodu, jen vyhověla žádosti úředníků, kteří po ní požadovali nájemní smlouvu, přičemž se nikdo neptal, zda má sjednáno věcné břemeno. K předmětné nemovitosti bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitosti;

c) stará se o svého nemocného otce, v jehož domě bydlí s nezletilou dcerou, přičemž otec dcery neplatí výživné.

Navrhla zrušit všechna čtyři rozhodnutí.

[3] Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný popřel její oprávněnost a zdůraznil, že žalobkyně pobírala příspěvek na bydlení ode dne 1.4.2013 na základě žádosti ze dne 18.6.2013 a do žádosti uvedla, že je nájemcem bytu na adrese Na Š. 522/82 v O.-N. B. a k žádosti přiložila nájemní smlouvu uzavřenou ode dne 1.9.2012 na dobu určitou do 1.9.2014. Dne 31.8.2015 byla doložena darovací smlouva a smlouva o zřízení práva věcného břemene ze dne 31.8.2012 uzavřená mezi žalobkyní a panem B. J. , dle níž žalobkyně darovala panu J. nemovitost na adrese Na Š. 522/82 v O.-N. B., v níž je byt, jenž žalobkyně s nezletilou užívá. Současně jí bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání všech nemovitostí uvedených v darovací smlouvě, tedy i předmětného bytu.

[4] Žalovaný rozhodnutím č. MPSV-2016/19073-923 zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 4.5.2016 č.j. 3512/16/OT, o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 21.237,- Kč za období duben až červen 2013 a o povinnosti tento vrátit do 29.2.2016.

[5] Žalovaný rozhodnutím č. MPSV-2016/19541-923 zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 4.1.2016 č.j. 3489/16/OT, o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 83.136,- Kč za období červenec 2013 až červen 2014 a o povinnosti tento vrátit do 29.2.2016.

[6] Žalovaný rozhodnutím č. MPSV-2016/19542-923 zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 4.1.2016 č.j. 3464/16/OT, o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 86.220,- Kč za období červenec 2014 až červen 2015 a o povinnosti tento vrátit do 29.2.2016.

[7] Žalovaný rozhodnutím č. MPSV-2016/19543-923 zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 4.1.2016 č.j. 3438/16/OT, o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 7.130,- Kč za období červenec 2015 a o povinnosti tento přeplatek vrátit do 29.2.2016.

[8] K žalobnímu bodu a) soud uvádí: Podle ust. § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře má nárok na příspěvek na bydlení vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. V souzené věci rozhodující skutečností bylo určení, zda na žalobkyni, která užívala byt z titulu věcného břemene doživotního užívání všech nemovitostí bezplatně, lze aplikovat citované ustanovení. Soud s odvoláním na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu např. rozsudek č.j. 7 Ads 248/2015-36 ze dne 29.10.2015, č.j. 8 Ads 142/2015-50 ze dne 16.12.2015 (dostupné na www.nssoud.cz) uvádí, že příspěvek na bydlení patří mezi testované dávky v systému dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a je na vůli zákonodárce, jak vymezí pro nárok na tuto dávku okruh oprávněných osob z hlediska jejich sociálního statusu. Odkazovaná judikatura NSS v této souvislosti zdůraznila, že „rozsah státní sociální podpory a vymezení okruhu osob, které mohou při splnění zákonných podmínek z podpory státu benefitovat, je tak především záležitostí sociální politiky státu, tedy prioritně moci zákonodárné, nikoliv moci soudní. Je zásadně na politicky zformulované vůli zákonodárce, jakým způsobem stanoví rozsah a vymezí podmínky státní sociální podpory“. Z právě uvedeného je zcela zřejmé, že zákonodárce omezil okruh osob, jímž přiznal nárok na příspěvek na bydlení toliko na vlastníky a nájemce bytů a ani orgán státní správy či soudní moci nemůže zasahovat do definovaných okruhů příjemců extenzivním výkladem zákona. V této souvislosti soud uvádí, že ani Ústavní soud ve své judikatuře nepřikročil k extenzivní interpretaci ust. § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 138/01. To co do odůvodnění názoru soudu ohledně nemožnosti poskytování předmětné dávky žalobkyni, jestliže byt užívala na základě věcného břemene. Soud shodně s žalovaným dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012 čj. 22 Cdo 2222/2011, podle něhož nemohou vedle sebe obstát nájem a věcné břemeno při shodném předmětu užívání a vyslovil, že účastník řízení přestal byt užívat jako vlastník a započal jej užívat z titulu věcného břemene, nikoli však jako nájemce.

[9] Pokud v žalobním bodě b) žalobkyně napadá odpovědnost úředníků za to, že ji vedli k předložení nájemní smlouvy, soud ani tomuto žalobnímu bodu nepřisvědčil. Žalobkyně nerozporovala, že v době podání žádosti o příspěvek na bydlení v roce 2013 již užívala předmětný byt na základě smlouvy o zřízení práva věcného břemene mezi ní a panem B. J. ze dne 31.8.2012 (stalo se tak na základě darovací smlouvy ze dne 31.8.2012 uzavřené mezi žalobkyní a panem B. J., dle níž žalobkyně darovala panu B. J. nemovitost na adrese Na Š. 522/82 v O.-N. B., v níž je byt, jenž žalobkyně s nezletilou dcerou užívá a současně bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání všech nemovitostí uvedených v darovací smlouvě, tedy i předmětného bytu; právní účinky vkladu práva vznikly ke dni 5.9.2012). Žalobkyně žádost o příspěvek na bydlení podala 18.6.2013. Soud nesouhlasí s názorem žalobkyně, že za přeplatek jsou odpovědni úředníci, jestliže se jí neptali, zda má či nemá sjednáno věcné břemeno bydlení a rovněž nikdo nechtěl předložit darovací smlouvu, ale byla jimi vedena k předložení nájemní smlouvy. V prvé řadě je to žalobkyně, která je povinna uvádět pravdivé skutečnosti, přičemž žalobkyni nic nebránilo v tom, aby při podání žádosti a event. při dalším styku s pověřeným pracovníkem sama neosvětlila formu svého bydlení.

[10] Podle ust. § 67 odst. 1 věty první zákona o státní sociální podpoře řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobkyně nemohla o dávku požádat jiným způsobem, toliko na předepsaném tiskopise. Soudu z jeho rozhodovací činnosti je známo, že žadatel musí vyplnit, resp. zatrhnout kolonku týkající se vztahu k bytu, ve kterém je trvale hlášen. S ohledem na zákonodárcem určený právní titul k užívání bytu pak tiskopis nabízí jen vztah nájemce nebo vlastníka, resp. manžela vlastníka. Žalobkyni při vyplňování tohoto tiskopisu muselo být zcela zřejmé, že s ohledem na její vztah k bytu založený smlouvou o zřízení věcného břemene jí tiskopis takovou možnost nenabízí, měla na to upozornit správní orgán. Žalobkyně v žalobě nezpochybňuje, že předložila nájemní smlouvu, a tvrdí, že tuto uzavřela proto, že úředníci ji po ní požadovali. Je nabíledni, že pracovníci správního orgánu požadovali předložení nájemní smlouvy, jestliže žalobkyně je neupozornila na sjednanou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene k užívání nemovitosti. Žadatel prohlášení o vztahu k bytu, který užívá, musí správnímu orgánu doložit odpovídajícím dokladem, tedy buď nájemní smlouvou nebo dokladem o vlastnictví k nemovitosti.

[11] S odvoláním na odst. 2, žalobní bod b) a c) tohoto rozsudku soud žalobkyni věří a vůbec nezpochybňuje, že žalobkyně má náklady spojené s bydlením, nicméně toto nemůže zvrátit skutečnost, že žalobkyně užívá byt na základě právního titulu zřízení věcného břemene, tedy právního titulu, který zákonodárce nezařadil mezi „vyvolené“ zakládající nárok na předmětnou dávku. V dané věci nelze zohlednit ani péči žalobkyně o svého otce, neboť pro nárok na příspěvek na péči se k této skutečnosti nepřihlíží.

[12] Žalobkyně je povinna dle § 62 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře jako příjemkyně dávky vrátit neprávem přijaté částky, jestliže způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem. Vzhledem k výše uvedenému soud přisvědčil žalovanému, že žalobkyni nenáležel příspěvek na péči od jeho přiznání od dubna 2013.

[13] Důvodnost žaloby nelze shledat v úspěšnosti žalobkyně podáním odvolání proti rozhodnutím, jimiž došlo k odnětí předmětných dávek, neboť uložení povinnosti vrátit přeplatek na neprávem vyplacené dávce není odvozen od rozhodnutí o odnětí dávky. Dávku lze dle ust. § 53 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře odejmout nebo výplatu zastavit nebo snížit, až dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena, tedy se vždy odnímá pro futuro, nikoliv zpětně. Oproti tomu návrh na vrácení přeplatku je toliko omezen tříletou lhůtou ode dne jeho uplatnění.

[14] Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí žalovaného včetně správního řízení, které jejich vydání předcházelo, se souhlasem účastníků řízení bez jednání (§ 51 odst. 1 s.ř.s.), v mezích žalobních bodů, k datu vydání napadených rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s.ř.s.

[15] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 24. října 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru