Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 15/2011 - 31Rozsudek KSOS ze dne 26.10.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

20Ad 15/2011-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně A. H., Ostrava, zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem,

Advokátní kancelář Zonek, Kaleta a partneři, v.o.s., se sídlem Sadová 553/8, Moravská

Ostrava proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5,

Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 17.1.2011 o nároku

na invalidní důchod

takto:

I.Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byl odňat od 14.10.2010 invalidní důchod.

[2] Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav, na skutečnost, že zdravotní stav se v období od posouzení invalidity ze dne 3.12.2009 do 3.8.2010 nijak nezměnil, když subjektivní potíže se naopak zhoršily či zvětšily. Pokles pracovní neschopnosti není nijak v posudku o invaliditě ze dne 3.1.2011 vysvětlen. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla.

[3] Žalovaná k žalobě dne 1.4..2011 navrhla vyhotovení posudku u příslušné PK MPSV ČR a poté se již k k věci nevyjádřila.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 23.8.2010 číslo X potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 3.1.2011, dle kterého žalobkyně již nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5.b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 23.8.2010 byl žalobkyni odňat od 14.10.2010 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1, písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 3.8.2010 již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35 %, přičemž jak lékařem OSSZ Ostrava tak i lékařem LPS ČSSZ v rámci námitkového řízení byl pokles stanoven o 20%.

[7] Posudkem posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které byly vypracovány k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný neurastenií s tetanickými projevy, alimentární obezitou, stavem po gynekologické operaci, jaterní steatózou dle sono vyšetření, stavem po borelióze – dle dokumentace, Bakerovou cystou vpravo, vertebrogenním algickém syndromu dle dokumentace, hyperhomocysteinémií, hypertenzí, stavem po felembotrombóze pravého bérce 5/2007 – warfarinazací. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole V, položce 5b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. o 20%. Komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neurastenii, která je dlouhodobě stabilizovaná, bez progrese a lehká. Ostatní onemocnění podstatně nesnižovala celkovou výkonnost organismu. K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. V době posouzení 3.12.2009, kdy byla přiznána částečná invalidita, nešlo objektivně o těžký stupeň neurastenie, což je doloženo nálezy psychiatra z let 2008 až 2011, šlo o posudkový omyl při výrazném nadhodnocení psychického postižení.

[8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne17.1.2011 o námitkách, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 3.8.2010 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 3.1.2011 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 3.6.2011 a s pracovištěm v Brně ze dne 15.9.2011.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a vzhledem k námitkám strany žalobkyně i srovnávací posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tyto důkazy považuje soud za stěžejní. Posudkové komise podaly posudky v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl vždy lékař – odborný psychiatr. Každá posudková komise vyhodnotila rozhodující onemocnění zcela shodně s orgány ve správním řízení a shodně stanovily i pokles pracovní schopnosti, který u žalobkyně je nižší než 35 %, tedy, nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudkové komise hodnotily pokles pracovní schopnosti dle kap. V, položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20 % z možného rozmezí 15-20 %. Pro shodnost obou posudků posudkových komisí MPSV ČR v Ostravě a Brně i s ohledem na jejich shodnost s posouzením ve správním řízením řízení je soud považuje za přesvědčivé a úplné a soud je pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. V, položce 5b za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy s lehkým postižením, s narušením sociálních kontaktů a vazeb, s výkonem některých denních aktivit s obtížemi. Posudkové komise se vypořádaly i s důvody odnětí invalidity a shodly se, že uznání invalidity v roce 2009 bylo posudkovým omylem.

[11] Krajský soud nepřisvědčil námitce, že pokles pracovní schopnosti v posudku o invaliditě ze dne 3.1.2011 není nijak vysvětlen. V označeném posudku je uveden souhrn diagnóz, je označeno rozhodující onemocnění – lehké psychické postižení neurastenický syndrom a pokles pracovní schopnosti je dán procentní mírou uvedenou v kap. V, pol. 5b přílohy vyhlášky č. 359/2009, kam toto onemocnění lze zařadit, přitom je stanovena horní hranice nabízeného procentního rozpětí.

[12] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní.

[14] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 26. října 2011

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru