Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Ad 1/2011 - 38Rozsudek KSOS ze dne 13.07.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 146/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

20Ad 1/2011-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce R. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem

Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 18.10.2010

číslo X, o nároku na invalidní důchod

takto:

I.Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobci byl odňat od 10.7.2010 invalidní důchod.

[2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav. Uvedl, že posudkový lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a vykonávat denní aktivity. Nevzal v úvahu, že invalidní důchod mu byl přiznán na doléčení úrazu. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla. Dále, aby byla žalované uložena povinnost uhradit mu náklady řízení.

[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že u žalobce za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 13a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovila míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ČR) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a v případě, že nedojde ke změně posudkového návrhu, zamítnutí žaloby. U jednání soudu dne 13.7.2011 vzhledem k závěru posudku posudkové komise MPSV ČR navrhla žalobu zamítnout.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 2.6.2010 číslo X potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 7.10.2010, dle kterého žalobce již nebyl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 10.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 2.6.2010 byl žalobci odňat od 10.7.2010 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1, písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 26.4.2010 již není invalidní neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35 %, přičemž lékařem OSSZ Karviná byl pokles stanoven o 15% a v řízení o námitkách o 30 %. Lékař OSSZ v Karviné pokles pracovní schopnosti hodnotil dle kap. XV, odd. B, pol. 13 písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a v řízení o námitkách lékař hodnotil dle kap. XV, odd. B, pol. 10. b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.

[7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 22.3.2011, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný stavem po polytraumatu při autohavárii (15.5.2008) – zlomenina distální části stehenní kosti vlevo otevřená tříštivá I.-II.st. se stavem po osteosynthése, stavem po zlomenině žeber vlevo III.-IV, stavem po pohmoždění levého bérce, levé paže, hrudníku vlevo, plic, otřesu mozku, dále gonarthrosis I.dx. posttraumatice a obezitou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, oddílu B, položce 10b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20- 30% je stanovena horní hranice 30%. Horní hranice rozpětí byla stanovena z důvodu, že jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena nestabilita levého kolenního kloubu jako stav po zlomenině levé stehenní kosti řešené operativně. Nestabilita trvá i přes používání kompenzační pomůcky –ortésy s porušením stereotypu končetiny, zlomenina levé stehenní kosti je funkčně zhojena, nedošlo však k úplnému prostavení, a proto dosud nebyla indikována extrakce kovového materiálu. Přiznání invalidního důchodu v roce 2009 bylo z důvodu neukončeného léčení zlomeniny levé stehenní kosti. Nyní je již zlomenina levé stehenní kosti po funkční stránce zhojena a na pokles pracovní schopnosti mají vliv její následky ve formě nestability levého kolenního kloubu. K datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

[8] Posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Brně dne 2.6.2011 dospěla shodně s názorem posudkové komise MPSV v Ostravě, že u žalobce se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s procentní mírou poklesu pracovní schopnosti méně než o 35 % a uznání plné invalidity v roce 2009 bylo pro neukončenou léčbu komplikované zlomeniny levé stehenní kosti, kdy již došlo k dlouhodobé stabilizaci stavu a zlomenina byla klinicky zhojena. Z důvodu zatím nedostatečného prohojení kosti nebylo možno vyňat kovový osteosyntetický materiál a následně implantovat úplnou náhradu levého kolenního kloubu. Tato posudková komise však oproti názoru posudkové komise MPSV ČR v Ostravě nepovažovala za rozhodující onemocnění nestabilitu levého kolenního kloubu, nýbrž stav po zlomenině levé stehenní kosti s rozvojem artrózy a s nestabilitou levého kolenního kloubu s lehkým funkčním postižením hodnotitelným dle kapitoly XV, odd. B, pol. 13.a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem o 15% (z možného rozpětí 10-15%) zvýšený o 10% na celkových 25 % s ohledem k ostatním zdravotním postižením a předchozím vykonávaným výdělečným činnostem. K datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

[9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 18.10.2010 o námitkách, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 26.4.2010 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 7.10.2010 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 22.3.2011 a posudkové komise MPSV ČR v Brně ze dne 2.6.2011.

[10] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[11] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a vzhledem k námitkám žalobce i posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tyto důkazy považuje soud za stěžejní. Obě posudkové komise podaly posudky v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem komise byl vždy lékař – odborný ortoped. Ač obě komise k vyhodnocení rozhodujícího onemocnění přistoupily odlišně, ve výsledku se shodly, že pokles pracovní schopnosti u žalobce je nižší než 35 %, tedy že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. XV, odd. B, položky 10.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 30 % a posudková komise v Brně dle kap. XV, odd. B, položky 13.a přílohy k vyhl. č. 359/2006 Sb. pouze o 15%, avšak toto procento navýšila dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky 10 procentních bodů (maximálně možné navýšení) na celkových 25 %. Krajský soud při hodnocení těchto dvou odlišných názorů převzal pro své rozhodnutí závěr posudkové komise MPSV v Ostravě, a to z následujícího důvodu. U žalobce byla prokázána nestabilita levého kolenního kloubu jako stav po zlomenině levé stehenní kosti jako následek zranění v r. 2008, dále posttraumatická artróza pravého kolenního kloubu v r. 1995 a obezita. Posudková komise v Ostravě stanovila míru poklesu pracovní schopnosti horní hranicí nabízeného rozpětí 20-30%, a to 30%, a dále toto již nezvýšila dle § 3 cit. vyhlášky, neboť dle jejího názoru na pokles pracovní schopnosti mají vliv jen následky této zlomeniny ve formě nestability levého kolenního kloubu. Oproti tomu posudková komise v Brně sice stanovila také horní hranici z nabízeného rozmezí dané položky 13.a v kapitole XV, oddílu B, tj. pouze 15 %, ale toto navýšila o dalších 10 % dle § 3 cit. vyhlášky s ohledem, jak uvedla, k ostatním zdravotním postižením i předchozím vykonávaným činnostem, přičemž však v rozporu s tím uvedla, že obezita sama o sobě nesnižovala pracovní schopnost a porucha funkce pravého kolenního kloubu nebyla dokumentována. Toto tedy nesvědčí o nutnosti navýšení dalších 10 procentních bodů z důvodu dalších onemocnění (§ 3 odst. 1 cit. vyhlášky). Pokud se týká schopnosti využívat své vzdělání, zkušenosti a znalosti a schopnost rekvalifikace, pak k tomu se posudkové komise v Brně blíže nezmínila oproti komisi v Ostravě, která uvedla, že žalobce není schopen práce s delší chůzí a státním zvláště v nerovném terénu, se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen a je schopen rekvalifikace. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že právě posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě je přesvědčivý a úplný a soud jej pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. XV, odd. B, položce 10.b za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro poškození vazivového aparátu kolena se značnou nestabilitou a i při používání kompenzační pomůcky s výrazným porušením stereotypu funkce končetiny pro chůzi a stání.

[12] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního.

[14] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 13. července 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Záviská, v.r. Iva Charvátová
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru