Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 A 27/2019 - 28Rozsudek KSOS ze dne 01.04.2020

Prejudikatura

4 As 113/2018 - 39


přidejte vlastní popisek

20 A 27/2019 - 28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Spratkem, Ph.D. v právní věci

žalobce: M. D.

zastoupený advokátem JUDr. Emilem Fleglem,
sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10

proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3. 6. 2019, č. j. MSK 83564/2019, o dopravním přestupku

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2019 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 83564/2019 ze dne 3. 6. 2019, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Magistrátu města Ostravy č. j. SMO/204698/19/DSČ/Bar ze dne 28. 3. 2019. Domáhá se rovněž zrušení tohoto prvostupňového rozhodnutí. Tímto byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož se měl dopustit tím, že dne 24. 1. 2019 na místě v rozhodnutí specifikovaném překročil svým automobilem r. z. X v obci nejvyšší povolenou rychlost o 20 km/h a více; stejného přestupku se žalobce dopustil již dne 8. 7. 2018.

II. Žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce 2. Žalobce ve své žalobě vznesl toliko jediný žalobní bod, kdy namítl, že byl původně uznán vinným ze spáchání přestupku příkazem ze de 8. 2. 2019, proti němuž podal nepodepsaný odpor. K doplnění podpisu nebyl žalobce v průběhu následného řízení nikdy vyzván. Správní orgán tak nemohl pokračovat po podání odporu v řízení, neboť dle rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 113/2018-39 ze dne 18. 12. 2018 je chybějící podpis na podání vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení. Napadená rozhodnutí obou stupňů jsou proto nezákonná.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 2. 2020 navrhl zamítnutí žaloby. Ve vztahu k žalobní námitce připustil, že došlo k procesnímu pochybení, kdy žalobce nebyl správními orgány vyzván k odstranění vady odporu, spočívajícím v absenci podpisu žalobce. Zároveň vyslovil názor, že uvedená vada nedosahuje takové intenzity, aby způsobovala nezákonnost napadeného rozhodnutí. V dané věci totiž nevznikly pochyby o tom, že by odpor podal žalobce. Příkaz byl žalobci doručen oproti podpisu, v odporu byly uvedeny osobní údaje žalobce a odpovídající spisová značka, žalobce byl rovněž uveden jako odesílatel na obálce doporučené zásilky. Následně žalobce osobně převzal předvolání ze dne 4. 3. 2019, na něž nijak nereagoval. Dále žalobce převzal osobně proti podpisu rozhodnutí ze dne 28. 3. 2019 a 8. 4. 2019 osobně nahlížel do spisu. Žalobce po celou dobu správního řízení nenamítal, že by odpor nepodal a naopak v podané žalobě sám tvrdí, že to byl on, kdo nepodepsaný odpor podal. Žalobce tak jen brojí proti tomu, že nebyl správním orgánem vyzván k doplnění odporu o podpis. Tím, že je nepochybné, že žalobce odpor podal, nemohl následným řízením utrpět žádnou újmu na právech. Ostatně žalobce odevzdal řidičský průkaz až po právní moci napadeného rozhodnutí, nikoli po doručení odporu. Dále žalovaný podotkl, že odvolání v dané věci vykazuje znaky typické pro osobu, která opakovaně skrytě nebo zjevně v typově shodných věcech zastupuje účastníky řízení ve věcech dopravních přestupků. Jedná se o to, že ač je odvolání blanketní, nejeví se tak na první pohled kvůli citaci napadeného rozhodnutí; odvolání i jejich doplnění jsou podávána z pošty Praha 81, ačkoli účastníci nemají v hlavním městě ani bydliště, ani doručovací adresu. Některé z uvedených věcí byly projednávány i podepsaným soudem např. sp. zn. 18 A 5/2017 či 19 A 21/2018 (kde zastupoval JUDr. Flegel); ve správním řízení zastupovala M. Š. Žalovaný dovozuje, že nepodepsání odporu nebylo opomenutím, ale záměrnou procesní obstrukcí a poukázal na citované rozhodnutí č. j. 4 As 113/2018-39, kde je opakované podávání listinných podání bez podpisu hodnoceno jako obstrukční, které nepožívá jakožto zneužití práva právní ochrany. Žalobní námitka je zjevně účelová.

4. Žalobce reagoval replikou ze dne 1. 3. 2020, kdy uvedl, že újmu na právech spatřuje v tom, že řízení, které nemělo pokračovat, vyústilo v rozhodnutí o vině žalobce. Dále zdůraznil, že ve správním řízení nikým zastupován nebyl. Žalovaný neprokázal spojení žalobce s osobami, které praktiku opakovaného podávání listinných podání bez podpisu provozují, aby tak byly naplněny podmínky uvedené v citovaném rozhodnutí č. j. 4 As 113/2018-39. Žalovaným uváděné obstrukční znaky jsou široce známé a popularizované na internetu, a k jejich využití tudíž není třeba být zjevně či skrytě někým zastupován, stačí si o nich přečíst.

III. Posouzení věci soudem

5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující: Na základě oznámení přestupku Policie České republiky vydal Magistrát města Ostravy dne 8. 2. 2019 příkaz č. j. SMO/098310/19/DSČ/Bar, který žalobce převzal osobně dne 20. 2. 2019. Dne 28. 2. 2019 byl předán k poštovní přepravě nepodepsaný odpor proti uvedenému příkazu, který Magistrát obdržel 1. 3. 2019. Dne 4. 3. 2020 byl žalobce předvolán k jednání dne 27. 3. 2019; předvolání převzal oproti podpisu dne 16. 2. 2019. Jednání se bez omluvy nezúčastnil. Dne 28. 3. 2019 vydal Magistrát napadené rozhodnutí, které žalobce převzal oproti podpisu dne 13. 4. 2019. Dne 15. 4. 2019 se žalobce dostavil k nahlížení do spisu. Dne 29. 4. 2019 byla na poště Praha 81 podána k poštovní přepravě zásilka s odvoláním. Usnesením Magistrátu ze dne 3. 5. 2019 byl žalobce vyzván doplnění odvolání do 5 dnů ode dne doručení usnesení; výzvu převzal oproti podpisu dne 20. 5. 2019. Dne 3. 6. 2019 bylo vydáno žalovaným napadené rozhodnutí; téhož dne byla na poště Praha 81 podána k poštovní přepravě zásilka s doplněním žalobcova odvolání. Napadené rozhodnutí žalovaného převzal žalobce oproti podpisu dne 17. 6. 2019. Po celou dobu správního řízení žalobce nikdy nenamítal, že by odpor odeslaný 28. 2. 2019 nepodal on.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného.

7. Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.

8. Podle § 37 odst. 2 věty páté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

9. Žalobce se dovolává rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 113/2018-39 ze dne 18. 12. 2018, publ. pod č. 3836/2019 Sb. r. NSS, v němž rozšířený senát dospěl k závěru, že podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení. V odst. 22 uvedeného rozhodnutí zdůvodnil důležitost podpisu, který „stvrzuje, že se podatel ztotožňuje s obsahem podání, že jej myslí vážně, nikoliv jen »jako«. V neposlední řadě stvrzuje též to, že podání skutečně činí podatel (a nikoliv někdo jiný jeho jménem).“ Povinností správního orgánu je proto vyzvat dle § 37 odst. 3 správního řádu podatele k odstranění uvedené vady. Dále rozšířený senát uvedl, že pokud chyběl podpis na odporu podle zákona o přestupcích a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci.

10. Ve světle výše uvedeného je evidentní, že správní orgány pochybily, jestliže v projednávané věci nevyzvaly žalobce jakožto podatele odporu k doplnění jeho podpisu. O tom ostatně není mezi stranami sporu, to přiznává i žalovaný ve svém shora uvedeném vyjádření k žalobě. Co je sporné je to, zda uvedená vada je bez dalšího důvodem pro zrušení napadených rozhodnutí (názor žalobce), nebo zda zde jsou okolnosti, pro něž napadená rozhodnutí obstojí navzdory zjištěnému porušení procesního předpisu v řízení před správním orgánem (názor žalovaného).

11. Soud předně připomíná, že samotný rozšířený senát v citovaném rozsudku č. j. 4 As 113/2018-39 připustil, že úmyslné opomenutí podpisu na podání jakožto součást obstrukční procesní strategie může být vyhodnoceno jako zneužití práva, a následně mu může výt odepřena právní ochrana. V odst. 33 uvedl: „Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.“

12. Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na některé indicie svědčící o napojení žalobce právě na osoby, uvedené obstrukční praktiky využívající. Jedná se o opakované podávání zásilek z pošty Praha 81 a neobvyklou podobu formulace odvolání. Žalovaný nepodal žádné alternativní vysvětlení obou indicií. Navíc sám v replice přiznává, že užitý procesní úskok je mu znám z různých internetových fór a stránek, týkajících se dopraví problematiky.

13. Soud proto poukazuje na to, že uvedené indicie je třeba navíc hodnotit v souvislostech a zdůrazňuje, že žalobce opakovaně přebíral písemnosti v řízení následujícím po podání odporu a podal odvolání. Přitom nikde nenamítl, že by snad odpor nebyl jím podaný či vážně míněný. Funkce podpisu, jenž „stvrzuje, že se podatel ztotožňuje s obsahem podání, že jej myslí vážně“ a „stvrzuje též to, že podání skutečně činí podatel“ tak v řízení byla naplněna následným konáním podatele, který soustavně a opakovaně jednal tak, jako by odpor podal sám a vážně. Soud tak dovozuje úmysl žalobce nepodepsat odpor za účelem procesních obstrukcí ze všech uvedených souvislostí, jakož i ze skutečnosti, že pochybení správních orgánů namítá až v žalobě. Soud podotýká, že i tato skutečnost může být v komplexu dalších skutečností hodnocena jako skutečnost nasvědčující zneužití práva (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 36/2019-33 ze dne 15. 8. 2019).

14. Soud tedy uzavírá, že ze všech shora popsaných skutečností dovodil, že postup žalobce, který podal nepodepsaný odpor, na což poukázal až v žalobě, není než procesním úskokem, který se sice vinou nepozornosti správního orgánu formálně zdařil, nicméně soud mu pro zjevné zneužití práva odmítá poskytnout ochranu. Nadto podotýká, že následným projednáním přestupku nedošlo v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ke zhoršení postavení žalobce, kdy mu byl uložen stejný druh a výměra trestu, jako v příkazu.

IV. Závěr a náklady řízení

15. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 1. 4. 2020

JUDr. Daniel Spratek, Ph.D.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru