Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Cad 220/2009 - 80Rozsudek KSOS ze dne 14.06.2011

Prejudikatura

21 Cad 82/2004 - 54

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 147/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

19Cad 220/2009-80

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce Z. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

6.10.2009 číslo X, o nároku na starobní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 6.10.2009 číslo X se zrušuje pro vady

řízení a vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 11.12.2009 se žalobce domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí. V průběhu ústního jednání dne 27.7.2010 žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. V žalobě uvedl, že žalobu podává proto, že mu bylo oznámeno, že dle dokladů nezískal ani den v I.A kategorii, i když dle přílohy č. 126 pracoval celou dobu na opravách vysokých pecí.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 12.4.2010 navrhovala zamítnutí žaloby. Citovala ust. § 28, § 29 a § 74 z. č. 155/1995 Sb. Uvedla, že přílohou č. 126,

vyhotovenou organizací Hutní montáže a.s. ze dne 21.10.2003, je potvrzena doba zaměstnání v IA prac. ktg. od 12.7.1972 do 31.12.1992 v rozsahu 7478 dní jako provozní zámečník. Není zde poznámka o tom, že by byla příloha vyplněna dle jednání komise pamětníků. Vzhledem k tomu, že dle původních ELDZ z let 1972-1992 pracoval žalobce ve II. prac. ktg (vyjma 98 dnů v roce 1987), byla OSSZ Ostrava nucena provést šetření k objasnění těchto nesrovnalostí. Kontrolou bylo zjištěno, že příloha č. 126 prokazující zaměstnání v IA prac.ktg. byla vystavena již dne 23.10.2003. Protokol o jednání Komise pamětníků organizace Hutní montáže, a.s. o zpětném zařazení svých zaměstnanců do výhodnějších prac. ktg. byl vyhotoven až 19.10.2004, tzn., že příloha č. 126 byla vyhotovena již o rok dříve než proběhlo jednání komise pamětníků. Organizace Hutní montáže není schopna objasnit rozpor mezi evidenčními listy a přílohou č. 126 ani důvod, pro který Komise pamětníků jednala až po datu vyhotovení přílohy 126. Dále není schopna vysvětlit rozpor mezi faktickými a časovými údaji dle svých uchovaných podkladů k průběhu pracovního poměru žalobce. K úplnému ověření pravosti údajů a objasnit spornou problematiku měl protokol o jednání uskutečněný na OSSZ Ostrava dne 18.6.2009 za účasti ředitele OSSZ a vedoucí důchodového odd. a žalobce. Fakta sdělena žalobcem byla zaprotokolována. Žalovaná na ně odkázala. Poukázala na to, že žalobce uvedl, že po vyučení pracoval jako montér-zámečník. V roce 2003, když zjistil, že výkon jeho zaměstnání byl přeřazen do výhodnější prac. ktg., požádal o vystavení dokladů. Asi do dvou měsíců od požádání převzal přílohu č. 126. Pokud žalobce uvedl, že pracoval na výstavbě Elektrárny v Dětmarovicích, tak výstavba elektrárny nespadá pod výkon zaměstnání zařazeného do I A pracovní kategorie. Podle přílohy měl být žalobce přeřazen z pozice učeň na plnohodnotnou pracovní pozici již dosažením věku 18 let, tj. ke dni 12.7.1972, zatímco dle dokladů organizace došlo k převedení až od 1.9.1972. Rozpor mezi údaji dříve vyplněnými organizací a nově potvrzenými na příloze č. 126 se nepodařilo vysvětlit. Žalovaná tak přihlédla k původním ELDZ, které považuje za věrohodné, když tyto byly vyhotovovány bezprostředně po výkonu zaměstnání každý rok.

Žalovaná dále uvedla, že ačkoliv se snažila po podání žádosti a ještě před vydáním rozhodnutí v rámci OSSZ nesrovnalosti a rozpory vysvětlit, zam. organizace nebyla schopna rozdílné údaje potvrdit a ani zdůvodnit. Toto neodstranila ani výpověď žalobce učiněná na OSSZ. ČSSZ má tak za prokázané, že žalobce nezískal v preferované prac. ktg. IA potřebný počet let pro snížený důchodový věk v 55 letech. Žádost o starobní důchod k 12.7.2009 byla oprávněně zamítnuta.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 6.10.2009.

Provedeným dokazováním soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 6.10.2009 číslo X žalovaná zamítla žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 29, § 74 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že žalobci

nárok na starobní důchod nevznikl, protože nezískal potřebných 20 roků v I.A kategorii. Dle dokladů v této kategorii nezískal žádný rok a žádný den. Doba

zaměstnání v preferované kategorii je hodnocena dle evidenčních listů, neboť ze stanoviska Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava při došetřování skutečností rozhodných pro nárok na starobní důchod a jeho výši zápočtem dob pojištění zaměstnání v preferované kategorii do 31.12.1992 bylo zjištěno, že mezi přílohou č. 126 a Protokolem o jednání Komise pamětníků org. Hutní montáže došlo k rozporu. V Hutních montážích žalobce pracoval jako zámečník v Dětmarovicích, kde se podílel na výstavbě elektrárny, kdy výstavba elektrárny nespadala do kategorii I.A preferovaného zaměstnání.

Žalobce uplatnil nárok na starobní důchod dle § 29 a 74 z.č. 155/1995 Sb. žádostí ze dne 22.4.2009. V žádosti uvedl, že žádá, aby důchod byl přiznán od 12.7.2009.

Protože soud dospěl k závěru, že je potřebné a účelné, aby sám provedl dokazování směřující ke zjištění skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 52 odst. 1, § 75 odst.1 s.ř.s), provedl důkaz výslechem svědků M. V., K. Š., J. P. a A. T..

Výslechem svědka M. V. soud zjistil, že svědek pracoval jako vedoucí montér na pracovišti Nová Huť. Pokud pracoval jako předseda výboru KSČ, nejednalo se o uvolněnou funkci, ale o čestnou. Pokud se dělaly opravy vysoké pece, tak řídil práci zhruba 140 lidí. Žalobce pracoval jako montér. K tomu, co konkrétně žalobce dělal, se nemohl svědek vyjádřit pro odstup času a ani sdělit, po jakou konkrétní dobu, které práce, který z pracovníků, vykonával. Pamatoval si, že žalobce pracoval u závodu 2 Hutních montáží. Dělal na peci, plynočistírně, koksovnách, a to jako montér, ve stejném prostředí jako ostatní montéři. Svědek tvrdil, že se ani v jednom případě se neúčastnil jednání „komise pamětníků“ a podpis na protokole ze dne 19.10.2004 není jeho.

Výslechem svědka K. Š. soud zjistil, že pracoval po vyučení na šachtě. Po vojně pracoval ve Vítkovicích a asi v r. 1969 nastoupil u Hutních montáží. Pracoval převážně na pecích jako montér nebo svářeč. Když nebylo svařování, dělal to, co se momentálně dělalo, co bylo třeba. Zprvu pracoval jako neuvolněný funkcionář a posléze jako uvolněný funkcionář - předseda ROH závodu 1. S žalobcem nepřicházeli moc často do styku. V jednom případě byli na stejné kvalifikační zkoušce. Žalobce pracoval u jiného závodu a svědek se proto nemohl vyjádřit k pracovní náplni žalobce. K záznamu z jednání komise pamětníků, protokolu z 19.12.2004 svědek osvětlil, že po příchodu na personální oddělení byly určeným pracovníkům předloženy záznamy o jednání. Osobně si záznamy prostudoval. Pokud osoby uvedené na záznamu znal, podepsal záznam. Některé pracovníky znal velmi dobře, byl schopen podat informace o tom, jakou práci vykonávali, jak dlouho. Pokud se jedná o žalobce, toho znal z vidění.

Výslechem svědka J. P. soud zjistil, že pracoval u Hutních montáži od vyučení až do odchodu do důchodu, asi v r. 2005 nebo 2006. Po vyučení pracoval postupně jako řadový pracovník, montér až po vedoucího stavby na závodě 2. Žalobce byl řadovým pracovníkem a později pracoval jako skupinář. Denně do styku nepřicházeli. Žalobce se na Nové huti pohyboval na pracovišti ocelárna, hlubinné

pece, vysoké pece, kde byl např. vedoucím B., K. a další. Hutní montáže měly původně kolem 12.000 lidí jako podnik. Sám znal z pracoviště, resp. pracovišť i odloučených zhruba 1200. Poté, co byly zřízeny komise pamětníků, pak se vyjadřoval jen k těm pracovníkům, které znal. I když byl na pracovišti mimo Ostravu jezdil domů, na podnik zhruba jednou za měsíc a při té příležitosti se vyjádřil i k tomu, jestli jednotlivé pracovníky zná či nezná. Pokud se jedná o žalobce, tam záznam z jednání komise podepsal. Takto podepsal asi 6-7 protokolů o jednání, vyjadřoval se jen k pracovníkům, které znal. Když se vyjadřoval k nárokům jednotlivých pracovníků, řekl na personálním odd., které pracovníky zná, a to podepsal.

Výslechem svědka T. A. soud zjistil, že u Hutních montáží pracoval od r. 1974 do r. 2005. Od r. 1974 do r. 1978 jako dělník na montáži. Posléze začal vykonávat práci samostatného referenta personální práce, přičemž tuto funkci vykonával do r. 1989. Pak byl předsedou základní organizace ROH v závodě 1 a po 4 letech, vedoucím personálních služeb. Tuto práci vykonával do r. 2005. Svědek objasnil, že v r. 1978 byla všechna dělnická povolání na externích pracovištích převedena z III. do II. kategorie. Z toho vyplynulo, že na evidenčních listech byly dělány opravy. Pokud se jedná o převod z II. ktg. na I. ktg., tak podle stavu evidenčních listů se oprava dělala tak, že se II. ktg. škrtla a napsala I.ktg., příp. se napsaly nové evidenční karty. Anebo se to dělalo přelepováním, zvláště když nastala situace, že klasické evidenční listy již nebyly. V této I. skupině zaměstnanců bylo možno vyřídit I. prac. kategorii jednodušším způsobem, protože byli v té době zaměstnáni.

Jednotlivé hutní podniky byly v r. 1988 osloveny a požádány o potvrzení, že jejich zaměstnanci jsou zařazováni do I. kategorie pro důchod a potvrzení bylo vystaveno včetně určení rozsahu, na kterém může ta kategorie být poskytnuta. Jednotlivé podniky o vyjádření žádal on vzhledem k tomu, že závod 1, kde pracoval jako personalista, pracoval na vysokých pecích soustavně. Podklady byly uloženy na mzdové účtárně a poté, co byly zpracovány, se archivovaly v archivu Hutních montáží. Protože podklady potvrzovali vedoucí pracoviště, mzdová účtárna dostala v podstatě hotové podklady. Od 90-tých let se dělaly opravy evidenčních listů průběžně. Okresní správa soc. zabezpečení v Ostravě byla informována, neboť dělala běžné kontroly. Na evidenčních listech se oprava prováděla podle toho v jakém stavu byla, tak aby byla čitelná.

Od r. 1992 docházelo ke změnám zařazení prac. kategorií. Začaly se provádět úpravy kategorií u zaměstnanců umístěných na hutních agregátech podle jednotlivých pracovišť. Byly zpracovány přehledy pracovišť, potvrzené vedoucími zaměstnanci a ty byly předány na mzdovou účtárnu k úpravě evidenčních listů. To byla skupina zaměstnanců, která v tom období na těch pracovištích pracovala.

Došlo k situaci, kdy se začali objevovat zaměstnanci, kteří odešli z HM a zjistili, že tato možnost je k dispozici. V r. 1992 se nedalo technicky zvládnout, aby provedené změny byly zaznamenány u všech zaměstnanců. Pracoval na závodě 1. Tam zaměstnanci (dá se říci) spolupracovali. Pokud se jedná o závody 2, 3 a 4, zaměstnanci těchto závodů včas nespolupracovali, takže došlo k tomu, že odešli ze zaměstnání a změny nebyly vyznačeny. Pokud nebyly změny vyznačeny, organizace

dále neměla možnost tyto opravy provést, zvláště poté, co byly zrušeny kategorie a všechny evidenční listy byly zaslány do Prahy na ČSSZ.

Postup, který byl zvolen po r. 1995, tj. Čestné prohlášení zaměstnance s přehledem pracovišť, potvrzený třemi zaměstnanci, příp. vedoucím pracovníkem, byl OSSZ v Ostravě označen za nepříliš správný. Proto se někdy kolem r. 2000 ustanovila u Hutních montáží „Komise pamětníků“. V pracovním režimu HM ustanovit komisi pamětníků nebylo možno. Byla jmenovaná skupina zaměstnanců, kteří pracovali na hutních agregátech jako vedoucí zaměstnanci. V situaci, kdy např. na generální opravě vysoké pece pracovalo 400-500 zaměstnanců by bylo možné i vyjádření těchto vedoucích zpochybnit, proto se stejně postupovalo tak, že zaměstnanec zpracoval čestné prohlášení s tím, že spoluzaměstnanci toto potvrdili. To bylo podkladem pro to, aby komise potvrdila přílohu 126. Podklady, které sloužily k jednání komise pamětníků a vyplnění přílohy 126, se časem skartovaly. Byl to dokument pro personální odbor, který sloužil pro zařazení pracovníků do prac. kategorií.

Do r. 2005 personálnímu odboru nebylo známo, jakým způsobem postupovat při změně prac. kategorií oficiálně. Organizace se snažila věc řešit, byly činěny dotazy na OSSZ i ČSSZ, nikdy nebylo odpovězeno, a to do r. 2005 (kdy končil jeho prac. poměr). Nikdo neřekl přesně, co má organizace dělat. Byla proto zřízena komise pamětníků. Řadovým pracovníkům nemuselo být známo, že jsou zřízeny komise pamětníků. Pokud se jedná o záznamy jednání komise pamětníků, pak sám vybral asi 30 lidí, kteří dlouhodobě pracovali u podniku. Postupně jim sdělil, že jsou členy komise pamětníků. Nachystal záznamy o jednání komise pamětníků, kde bylo uvedeno kdo je přítomen z pamětníků a které Čestné prohlášení kterých osob se projednávalo a pamětníci postupně docházeli na personální odd., seznamovali se s podklady a svým podpisem stvrdili, že je vše v pořádku. Pokud se jedná o žalobce, ten nepracoval na závodě 1. Závod 1 - byla montáž ocelové konstrukce, závod 2 - montáž potrubí, závod 3 - technologie, závod 4 - obsluha, závod 5 – závod v Moravském Krumlově, kde byla výroba ocelové konstrukce. Hutní montáže se časem scelily v jeden závod.

Svědek tvrdil, že osoby, které byly projednávány pro změnu kategorie, podaly žádost. Každý pracovník, který žádal o změnu kategorie, uvedl sám kde pracoval, v jakém prac. zařazení. Z toho se později vycházelo. Předpokládal, že i žalobce si podal žádost o změnu prac. kategorie. Svědek ozřejmil, že dojížděl na jednotlivá pracoviště, takže se stalo, že si vzal seznamy pracovníků, předložil je vedoucímu a ten se vyjádřil. Mohlo se stát, že některý z vedoucích pracovníků si pro odstup času na to již nevzpomíná, když podepsal záznam v průběhu své jiné práce a nevěnoval tomu pozornost. (Konkrétní pracoviště byla leckdy jedna bouda na stavbě, přitom v boudě nebylo mnoho místa na vyřizování věcí.) Pokud se jedná o přílohu 126, tak ta byla vyplněna na základě žádosti žalobce a podkladů, které byly k žádosti. Svědek tvrdil, že ČSSZ přiznávala na základě přílohy 126 starobní důchod pracovníkům, kteří žádali o důchod z I. prac. kategorie v době, kdy už nebyli zaměstnanci Hutních montáží a provedené opravy evidenčních listů respektovala.

Svědek dále uvedl, že 14.8.2003 žádal ČSSZ o sdělení postupu při takové situaci, a do 3.6.2004 nedostal žádnou informaci. Uvedl, že ČSSZ vymyslela

v r.1978 tiskopis Čestného prohlášení - v době, kdy se pracovníci převáděli z III. pracovní kategorie do II. pracovní kategorie. Protože při dalších změnách z II. kategorie do I. kategorie takovéto tiskopisy neexistovaly a nebyla možná dohoda o správném postupu v této věci, používaly se na personálním oddělení tiskopisy, které pak jednotliví pracovníci žádající o změnu kategorie vyplňovali.

Svědek vysvětlil, že na závodě existovala malá evidenční karta, na centrálním personálním oddělení pak byly obálky, ve kterých byly veškeré doklady, týkající se pracovníka. Pro profesi označenou jako „strojní zámečník“, „zámečník“ nebo „montér zámečník“, bylo určeno stejné platové zařazení. Všechna označení se týkají profese zámečníka. Existovaly kvalifikační komise, které na základě požadavku pracovníka, pokud řádně pracoval a splňoval podmínky daného kvalifikačního katalogu, když každý zaměstnavatel měl svůj vlastní kvalifikační katalog, mohl získat vyšší kvalifikační třídu. Pokud je v evidenčním listu uveden druh pracovní činnosti montér ocelových konstrukcí, tak účetní vycházela z kvalifikační hlášenky, kterou zaměstnanec obdržel při vstupu do prac. poměru, kterou vyplňovali personalisté. Montér ocelových konstrukcí se rovná zámečník. Výuční obor montér ocelových konstrukcí se učil spolu se zámečníkem na jednom učilišti v jedné třídě. Měli úplně stejné osnovy a vykonávali stejnou práci na pracovišti. Později se vytvořila specializace montér ocelových konstrukcí pro výšky. Tam musela být jiná kvalifikace a jiná specializace. Tím, že došlo k tomu, že na jednom pracovišti pracovali zaměstnanci hutních montáží zařazených do II. kat. a kmenoví zaměstnanci jednotlivých podniků zařazeni do I. kategorie pro důchod, bylo přistoupeno ke změně kategorie, tj. změně z II. kategorie na I. kategorii.

Soud dále provedl důkaz listinami. Zjistil tak, že:

- Ministerstvo průmyslu a obchodu přípisem ze dne 23.11.2010 sdělilo, že má pro svou potřebu zpracován „Souhrnný seznam zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie“, a to za všechna odvětví, která byla v kompetenci jeho právních předchůdců. Poukázalo na z.č. 235/1992 Sb. Přípisem ze dne 1.2.2011 sdělilo pod bodem 2), že pod evidenčním číslem zaměstnání 250802/1A bylo dne výnosu FMHTS č. 2/1988, registrovaným v částce č. 34/1988 Sb., který nabyl účinnosti 30.9.1988, zařazeno povolání „provozní zámečník“ s popisem práce: Údržba a opravářské práce vykonávané na pracovištích, kde více než polovina pracovníků je zařazena do I. pracovní kategorie s nárokem na odchod do důchodu v 55 letech. Podle těchto kritérií měl zaměstnavatel, ve smyslu tehdy platných předpisů (§§ 153 až 159 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb.), žalobce zařadit do příslušné pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení (pokud tyto práce vykonávat od počátku výkonu práce);

- Hutní montáže, a.s. sdělily přípisem ze dne 13.12.2010, že žalobce pracoval v profesi strojní zámečník od 3.12.1988, jeho profese byla změněna na profesi montér zámečník. Osobní spis byl s největší pravděpodobností uložen v archívu zničeném při povodních v roce 1997 a dále přípisem ze dne 14.3.2011, že evidenční listy důchodového zabezpečení žalobce za období 1976-1993 ani jejich kopie se na odd. mzdového účetnictví nenacházejí. Podklady, na jejichž základě se konala

komise pamětníků 19.10.2004, nebyly nalezeny. Hutní montáže nejsou schopny zpětně zjistit, zda více než polovina pracovníků zařazených do I. a II. pracovní kategorie pracovala na montážních pracích v hutním provozu organizace v roce 1983 a zda více jak polovina pracovníků, vykonávajících údržbu a údržbářské práce, byla zařazena do I. pracovní kategorie v r. 1988. Členové komise pamětníků již nejsou zaměstnanci Hutních montáži;

- Hutní montáže, a.s. přípisem ze dne 15.5.2009 sdělily, že shromáždily veškeré dokumenty k pracovnímu poměru žalobce. Na personálním oddělení byla uložena malá osobní karta závodu a v archívu byly vyhledány mzdové listy. Z malé karty se dá vyčíst, že žalobce nastoupil 1.9.1972 jako strojní zámečník a skončil pracovní poměr 15.2.1993. Ze střediska 420, na které nastoupil, byl v roce 1974 převeden na závod 2 v profesi zámečník. Ve mzdových listech jsou uvedena místa pracoviště až od převedení na závod 2 v roce 1974 do roku 1979. Dále se už ve mzdových listech místa pracovišť neuváděla. Na obálkách mzdových listů z let 1972 až 1992 je jako profese uvedena „strojní zámečník, „zámečník“ nebo „montér zámečník“. Stejná profese je uvedena i na Kvalifikační hlášence z roku 1982 i 1988. Osobní spis byl s největší pravděpodobností uložen v archivu zničeném při povodních v roce 1997. Žádné další dokumenty k pracovnímu poměru žalobce v Hutních montážích, a.s., nebyly nalezeny;

- k uzavření pracovního poměru s žalobcem došlo 1.9.1972 a k ukončení dnem 15.2.1993. Obor vyučení byl strojní zámečník. Od 1.9.1972 vykonával funkci HM-420 strojní zámečník po vyučení. Tato funkce je označena po celou dobu zaměstnání v podniku až do 15.2.1993. Ke dni 7.4.1974 byl žalobce přemístěn dle dohody mezi provozy na závod 2-Dětmarovice. Žalobce v dubnu 1974 údajně pracoval v Tušimicích, v období květen až prosinec 1974 a leden až září 1975 v Dětmarovicích. Poté od 30.9.1975 do 29.2.1976 absolvoval ZVS. Údaj o ukončení ZVS ke dni 29.2.1976 soud považuje za správný, byť je v rozporu s údajem zjištěným z vojenské knížky žalobce, neboť datum ukončení ZVS je shodný s údajem uvedeným na evidenčním listu o době zaměstnání žalobce. Žalobce potvrdil, že údaj o ukončení ZVS dnem 2.9.1976, uvedený ve vojenské knížce, je vadný. Od března 1976 pracoval u podniku HM, a to v profesi uvedené jako: strojní zámečník, zámečník, montér zámečník a zámečník, přičemž po nástupu pracoval jako zámečník ve 4. kvalifikační třídě a od 1.12.1973 mu byla přiznána 5. kvalifikační třída. Od 1.1. 1974 do 31.12.1978 pracoval v zařazení montér ocelových konstrukcí, v II. prac. kategorii, č. STY-05-01S28-10. Od r. 1979 do r. 1988 pracoval jako zámečník v profesi 61 01 01, II. ktg., vyjma 4 dnů v roce 1985-III. ktg. a 1 dne v roce 1986-III. ktg., od roku 1989 do r. 1993 není uváděna profese, druh činnosti v r. 1989 je uveden 61 01 01-II. ktg. v roce 1990 - 31 dnů - druh činnosti 12 05 01 , I A ktg. a druh činnosti 61 01 01 , II. ktg. Stejný druh činnosti a ktg. je uveden v období 1991 až 1993;

- dne 21.10.2003 Hutní montáže Ostrava potvrdily přílohou č. 126 dobu výkonu preferovaného zaměstnání žalobci od 12.7.1972 do 31.12.1992, počet dnů v pref. prac. ktg. je uveden 7.478 dnů, název povolání-provozní zámečník 22 0-55, pořadové číslo rezortního seznamu 25 08 02/IA, datum účinnosti 30.9.1988. Tiskopis

je opatřen podpisem žalobce, odpovědného pracovníka, a razítkem organizace;

- Králodvorské železárny potvrdily dne 26.6.1990, že pracovníci Hutních montáží Ostrava, závod 100, pracovali na opravách v KŽ Beroun. Prováděli střední a generální opravy a další práce na vysokých pecích a přilehlých agregátech;

- Třinecké železárny, Třinec přípisem ze dne 27.4.1990 uvedly, že mezi pracoviště zařazená do I. důchodové kategorie patří pracovníci údržby pracující na provoze -vysoké pece - vlastní vysoká pec vč. skipového výtahu, ohřívač vysokopecního větru, čistírny vysokopecního plynu a vlastní prašník. Na ocelárnách jsou to pece, odlévárny, vč. licích jeřábů (kromě licích jeřábů na KKD), tavicí můstek vč. sázecích jeřábů, mísič na ocel. III., mimopecní zpracování ocele, úpravna licích desek na KKD a odprašovací zařízení na ocel.III. Do kategorie I/58 je zařazena údržba na koksovně;

- Nová huť Ostrava dne 21.2.1990 uvedla (vyřizuje ing. Kozák) na žádost mistra Koláře k výkladu pojmu pracoviště pro údržbáře vysokých pecí, že ve smyslu dodatku resortního seznamu FMHTS zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení v I. a II. důchodové kategorii ze září 1988, skupina 25-ostatní pracovní činnosti se rozumí čistírny plynu a vlastního prašníku. Tento výklad se vztahuje na následující povolání uvedeného dodatku a skupiny

provozní elektrikář 22 0-54 provozní zámečník 22 0-55 tesař 21 2-17;

- dne 8.2.1994 Železárny Hrádek, a.s. potvrdily, že pracovník a.s. Hutní montáže, pracující od r. 1973 v Železárnách Hrádek se zúčastňoval prací na výrobních zařízeních podniku (ocelárny, válcovny), které do roku 1992 byly zařazeny ve zvýhodněné I. důchodové kategorii. Pracovní činnost na těchto pracovištích přesahovala 55% celkové činnosti podniku;

- ředitel závodu 1 Vítkovice, Železárny a strojírny KG dne 2.4.1990 potvrdil, že rozhodnutím FMHSE ze dne 9.6.1989 byl pro zařazování pracovníků povolání hutní údržby vysokých pecí ve smyslu dodatku rezortního seznamu FMHSE zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie za září 1988, skupina 25 – ostatní pracovní činnosti upřesněn pojem „pracoviště“. Pracovištěm se pro tyto účely rozumí vlastní vysoká pec včetně skipového výtahu, ohřívače vysokopecního větru, čistírny vysokopecního plynu a vlastního prašníku. Na tomto pracovišti mohou být pracovníci hutní údržby zařazeni do I. důchodové kategorie jen v tom případě, kdy je na tomto pracovišti zařazeno do I. důchodové kategorie více než 50% provozních pracovníků a údržbáři tam odpracují převážnou část pracovní doby. Tento výklad se vztahuje na následující povoláni uvedeného dodatku a skupiny:

provozní elektrikář 22 0-54 provozní zámečník 22 0-55 tesař 21 2-17 elektromontér 22 0-16

mechanik měřících a reg. zařízení 22 0-36 potrubář 22 0-53 svářeč kovů 22 0-68

mazač strojů a zařízení 29 0-07

Dále potvrdil, že pracovníci provozu, pracující v uvedených profesích, mají směny, ve kterých odpracují převážnou část pracovní doby na vyjmenovaných pracovištích, zařazeny do I. pracovní kategorie. I. důchodová kategorie se přiznává jen při plném provozu výrobního zařízení;

- Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, Praha 1 dne 9.6.1989 uvedlo k výkladu pojmu pracoviště pro údržbáře vysokých pecí, že „Pracovištěm“ pro tyto účely se rozumí vlastní vysoká pec včetně skipového výtahu, ohřívače vysokopecního větru, čistírny vysokopecního plynu a vlastního prašníku. Tento výklad se vztahuje na následující povolání dodatku rezortního seznamu FMHTS zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie ze září 1988, skupin 25-ostatní pracovní činnosti:

provozní elektrikář 22 0-54 provozní zámečník 22 0-55 tesař 21 2-17 elektromontér 22 0-16 mechanik měřících a reg. zařízení 22 0-36 potrubář 22 0-53 svářeč kovů 22 0-68

mazač strojů a zařízení 29 0-07

- v záznamu o jednání „Komise pamětníků“ ze dne 19.10.2004 komise ve složení M. V., K. Š., J. P. potvrdila mimo jiné, že předložená „Čestná prohlášení“, týkající se tam uvedených osob, mezi kterými je uveden Z. K., se zakládají na skutečnostech, které umožňují odsouhlasit odpracované doby v I. kategorii pro účely důchodu;

- dne 18.6.2004 byl sepsán Okresní správou sociálního zabezpečení Ostrava-město protokol, týkající se řádného postupu při zpětném prokazování zaměstnání zařazených do výhodnější pracovní kategorie v organizaci Hutní montáže, a.s. Ostrava. OSSZ Ostrava odmítala zjištěný postup zpětného prokazování zaměstnání zařazených do výhodnější pracovní kategorie s tím, že to neodpovídá zásadám pro provádění oprav. OSSZ uvedla, že dobu zaměstnání v I. nebo II. pracovní kategorii nelze v žádném případě prokazovat prohlášením žadatele o důchod, přestože je toto prohlášení podepsáno svědky. Aby zaměstnancům mohla být doba jejich pracovní činnosti hodnocena v I. nebo II. pracovní kategorii, musí být název zaměstnání, které vykonávají a číselné označení podle kvalifikačního katalogu uvedeno v resortním seznamu. V záznamu je dále uvedeno, že doba výkonu zaměstnání v nových doplňcích resortních seznamů se hodnotí jako doba zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii od počátku prokázaného výkonu tohoto zaměstnání. Ve smyslu údajů v resortních seznamech se opraví pracovní kategorie i číselné a slovní vyjádření. Pokud jsou v organizaci k dispozici ještě evidenční listy, provede se tato oprava na evidenčních listech, za předpokladu, že tato oprava bude čitelná. Pro případy, kdy příslušná pracovní kategorie není vyznačena na evidenčním listě, použije se k prokázání dob zaměstnání patřících do I.a II. pracovní kategorie přílohy k žádosti o důchod příloha č. 126. Pokud organizace nemůže bezpečně ověřit dobu a druh vykonávaného zaměstnání I (II) pracovní kategorie, může zřídit tzv. „komisi pamětníků“ jako pomocný a poradní orgán. Komise jsou složeny za zástupců vedení organizace, pracovníků organizace a členů odborové organizace. Členy těchto komisí mají být dlouholetí pracovníci, kteří pamatují dřívější poměry v organizaci, znají pracovníka, popř. i jeho bývalé spolupracovníky a i místa jejich pracoviště nebo pobytu. Skutečnosti zjištěné komisí pamětníků jsou pak protokolárně sepsány, předloženy pověřenému pracovníkovi organizace, který po jejich podrobném zvážení může vydat potvrzení na tiskopis č. 126 s poznámkou, že organizace potvrzuje pravdivost údajů podle výsledků šetření „komise pamětníků a prohlášení svědků“, není nutné přikládat protokoly. Odpovědnost za údaje takto potvrzené nese vždy organizace. Vedoucí personálního odd. Hutní montáže Ostrava A. T. se zavázal dodržovat uvedený postup v případě dalších oprav zpětného vykazování údajů prokazujících zařazení zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie a zároveň předložil dopis adresovaný ČSSZ ze dne 14.8.2003, kterým žádal ČSSZ o sdělení postupu při řešení takovéto situace, na který ke dni 18.6.2004 neobdržel odpověď. Objasnil dosavadní postup při provádění oprav a odkázal na Výnos FMHSE, kterým do I. pracovní kategorie s nárokem na důchod 55 letech byly zařazeny další pracovní činnosti ve skupině 25, s účinností od 30.9.1988 a předložil Výklad pojmu FMHSE z 9.6.1989, týkající se výkladu pojmu pracoviště pro údržbáře vysokých pecí;

- OSSZ Ostrava-město dne 5.12.2003 prováděla řízení na žádost ČSSZ ve věci P. G.. Dle sepsaného protokolu Hutní montáže, a.s. nemají vedenou evidenci o odpracované době na pracovištích, kde byla možnost uplatnění výhodnější kategorie, neboť se nejedná o velký počet zaměstnanců. Byl zvolen postup, kdy bylo zpracováno „Čestné prohlášení“, kde je zachycena doba, kterou zaměstnanec odpracoval na pracovištích, kde odběratel potvrdil, že jeho zaměstnanci jsou zařazeni do preferované kategorie. Archiv byl v r. 1997 zcela zničen, existuje protokol o zničení povodněmi, všichni starší zaměstnanci jsou již mimo organizaci a hutní podniky byly zcela zrušeny /např. SONP Kladno, KDŽ Beroun, VP VŽ Ostrava, VSŽ Košice jsou v zahraničí. Na mzdových listech nelze vyčíst konkrétní místo výkonu práce;

- dne 18.6.2009 na OSSZ Ostrava proběhlo jednání ve věci šetření zaměstnání zařazeného do I. pracovní kategorie-Z. K.. Žalobce mimo jiné uvedl, že jako montér-zámečník působil hlavně na vysokých pecích-při jejich opravách. Opravy se prováděly vesměs za provozu (za tepla nebo v bezprostřední blízkosti další horké pece). Působil převážně pro tehdejší státní podnik Nová huť Ostrava-Kunčice. Na Elektrárně Dětmarovice pracoval přímo při výstavbě elektrárny. Jeho práce spočívala zejména v montážích ocelových konstrukcí kotlů. V roce 2003 se dověděl, že jeho pracovní zařazení, které bylo původně vedeno ve II. pracovní kategorii, se převádí do výhodnější IA pracovní kategorie. Na základě této informace navštívil bývalého zaměstnavatele a požádal o přeřazení z II. pracovní kategorie do I. pracovní kategorie. Žalobce dále uvedl, že datum jednání Komise pamětníků nezná, ani neví, že měla zasedat a nemůže odpovědět z jakého důvodu došlo k tomu, že Protokol o jednání Komise pamětníků obsahuje datum 19.10.2004, ačkoli Příloha 126 byla

vyhotovena již 21.10.2003. Uvedl, že členy komise pamětníků osobně zná, je přesvědčen, že každý nich může věrohodně jeho pracovní zařazení potvrdit.

Dle § 1 výnosu Federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 4/1978 byl vydán resortní seznam zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie. Podle § 3 téhož vedoucí organizaci byli povinni ve spolupráci s příslušným orgánem ROH uvést v souladu zaměstnání vykazována v I. a II. pracovní kategorii s tímto resortním seznamem; zabezpečit především, aby na evidenčních listech důchodového zabezpečení byla jako doba zaměstnání v I. nebo II. pracovní kategorii vykazována jen doba zaměstnání uvedeného rezortního seznamu. Dle § 4 doba výkonu zaměstnání uvedených v resortních seznamech se hodnotí pro účely důchodového zabezpečení jako doba zaměstnání v I. nebo II. pracovní kategorii od počátku jejich prokázaného výkonu. V § 5 pak jsou uvedeny předpisy, které se tímto výnosem ruší, např. Výnos FMHS č.2,č. 5/1972 Změny a doplňky Resortního seznamu (hutní odvětí…. z listopadu 1967, Resortní seznam zaměstnání-pracovních činností v hutním odvětví zařazených do I. a II. pracovní kategorie, vydaný v lednu 1967.

Dle výnosu Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ze dne 14.9.1978, čj. 033/620/88 č.2/1988 a výkladu pojmů pro pracoviště údržbáře vysokých pecí ze dne 9.6.1989 včetně povolání provozní zámečník, pracovní kategorie s nárokem na odchod do důchodu v 55 letech se zařazují pod bodem 1, písm. b) č. 25, ostatní pracovní činnosti. Výklad tohoto pojmu byl učiněn Federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství dne 9.6.1989 tak, že se vztahuje mimo jiné na provozní zámečníky č. 22 0-55;

Dle Resortního seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. kategorie, díl 1, 2 z roku 1991, vydaného Ministerstvem průmyslu České republiky pro odvětví hutnictví a těžké strojírenství, str.5 evidenční číslo zaměstnání a pracovní činnosti, uvedené v prvním sloupci souhrnného resortního seznamu, se zapisuje v celém rozsahu do evidenčního listu důchodového zabezpečení. U skupiny 12-výroba oceli, kategorie I/55, evidenční číslo zaměstnání 120801/1A je uvedeno zaměstnání provozního zámečníka č. 22 0-55 číselný znak 391 8 s popisem pracovní činnosti – opravy ocelářských pecí za provozu nebo částeč. omezení příkonu paliv vč. údržby, obsluhy a provádění oprav (popis prac.činnosti doplněn výnosem FMHTS č.3/1983). U skupiny 25, kategorie I/55,ostatní pracovní činnosti, evidenční číslo zaměstnání 250802/IA-název povolání-provozní zámečník, je uveden popis prac. činnosti - údržba a opravářské práce vykonávané na pracovištích, kde více než polovina pracovníků je zařazena do I. prac. kategorie s nárokem na odchod do důchodu v 55 letech.

Dle dílu 2, str. 258, skupina 61-montáže mimo závod, evidenční číslo zaměstnání 610101/2 -název povolání- všechna dělnická povolání, poř. číslo činnosti 01 v kategorii II. jsou zařazena povolání s touto pracovní činností: montáže, rekonstrukce a opravy různých investičních celků a staveb při stálé práci mimo závod v různých provozech hutních………. Ve druhém odstavci popisu prac. činnosti je uveden text: “Doporučuje se předem dohodnout s investorem potvrzování profese vždy po skončení montáže……“;

V dodatku rezortního seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do I. a II. pracovní kategorie Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, přílohy k výnosu č. 3/1983, list 45, kategorie II, skupina 61-montáže mimo závod je uvedeno pořadové číslo 610101/2, název povolání: všechna dělnická povolání, poř. číslo pracovní činnosti 01, popis pracovní činnosti-montážní práce mimo závod v báňských, hutních a chemických provozech, jakož i v jiných průmyslových provozech ve stejných (srovnatelných) pracovních podmínkách, ve kterých pracují pracovníci těchto provozů, a kde je více než polovina pracovníků zařazena do I. a II. pracovní kategorie

Dle výnosu Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ze dne 14.9.1988 č.j. 033/620/88 do I. pracovní kategorie s nárokem na důchod 55 letech byly zařazeny a) pracovní činnosti v nově začleněné skupině 04-ostatní báňské činnosti pod zemi, b) další pracovní činnosti v označených skupinách, mimo jiné skupina 25-ostatní pracovní činnosti.

Podle § 28 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, případně splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně.

Podle § 14 odst. 1 z.č. 100/1988 Sb. účinného do 31.12.1995 zaměstnání jsou pro účely důchodového zabezpečení zařazena do 31. prosince 1992 podle druhu vykonávaných prací do tří pracovních kategorií. Zaměstnání I. a II. pracovní kategorie jsou uvedena v resortních seznamech zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie vydaných před 1. červnem 1992; do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie.

Podle odst. 2 téhož ustanovení do I. pracovní kategorie jsou zařazena zaměstnání (uvedená pod písm. a-l), v nichž se vykonávají soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně práce rizikové, při kterých dochází k častým a trvalým poruchám zdraví pracujících působením škodlivých fyzikálních a chemických vlivů. Pod písm. f) jsou uvedena zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo těžkých chemických provozech.

Podle odst. 5 jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se za dobu před 1. lednem 1993 započítává doba výkonu práce podle popisu pracovní činnosti uvedeného v příslušném resortním seznamu a další doby za podmínek a v rozsahu stanovených v předpisech platných před 1. červnem 1992; organizace pro tyto účely vedou příslušnou evidenci. Pro zápočet náhradních dob a dob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 6 odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, jako dob zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie do 31. prosince 1992 se nevyžaduje návrat do zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie, pokud tyto doby ke dni 31. prosince 1992 trvají.

Podmínky nároku na starobní důchod jsou upraveny v § 21 z.č. 100/1988 Sb. tak, že občan má nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků

a dosáhl věku aspoň

a) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech,

b) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b), jestliže byl z tohoto zaměstnání převeden nebo uvolněn z důvodů uvedených v § 12 odst. 3 písm. d) a e),

c) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b) až h),

d) 58 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. i) až l), nebo

e) 60 let.

Podle § 18 odst. 4 z.č. 100/1988 Sb. při změně zařazení zaměstnání do pracovní kategorie započítává se doba zaměstnání podle nového zařazení pracujícímu od počátku prokázaného výkonu zaměstnání, jestliže je to pro něj výhodnější, jinak ode dne účinnosti příslušného výnosu, jímž byla tato změna provedena. Ustanovení předchozí věty platí jen tehdy, jestliže den, od kterého se přiznává důchod, spadá do období ode dne účinnosti tohoto výnosu. Sníží-li se v důsledku změny v zařazení zaměstnání do pracovní kategorie též věková hranice pro odchod do důchodu a občan této hranice již dosáhl, považuje se za den vzniku nároku na důchod nejdříve den účinnosti příslušného výnosu, jímž byla tato změna provedena.

Podle § 74 z.č. 155/1995 Sb. nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31. prosince 2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.

Pro zařazení zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie je rozhodující, jak je zaměstnání zařazeno podle právního předpisu platného v době vzniku nároku na dávku důchodového zabezpečení, pokud ovšem není výhodnější jeho zařazení podle předpisu platného v době výkonu zaměstnání žadatele o důchod. Vznikl-li nárok na důchod dříve, než bylo určité zaměstnání zařazeno do výhodnější pracovní kategorie, nelze již k tomu při vyměření dávky přihlížet.

Podle článku VIII odst. 2 zákona č. 235/1992 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1.6.1992, rezortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie nebo I. a II. pracovní kategorie funkcí pro účely důchodového zabezpečení pozbyly platnosti dnem 1.6.1992. Podle článku I citovaného zákona došlo ke změně zákona č. 100/1988 Sb. v ustanovení § 14 odst. 1 tak, že: "Zaměstnání jsou pro účely důchodového zabezpečení zařazena do 31.12.1992 podle druhu vykonávaných prací do I., II. a III. pracovní kategorie. Zaměstnání I. a II. pracovní kategorie jsou uvedena v rezortních seznamech zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie vydaných před 1.6.1992. Do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou zařazena do I. a II. pracovní kategorie." Ustanovení § 15 zákona č. 100/1988

Sb. zní: "Zaměstnání vykonávané po 31.12.1992 se pro účely důchodového zabezpečení považuje zaměstnání III. pracovní kategorie."

Systém pracovních kategorií byl zrušen zákonem č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých změnách v sociálním zabezpečení účinném od 1.6.1992. Na základě novelizace ustanovení § 174 a § 175 zákona č. 100/1995 Sb. byl vytvořen přechodný mechanismus, na základě něhož se zohledňovaly nároky spojené s výkonem zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii při rozhodování o důchodech i nadále. Nová úprava důchodového systému po 1.1.1996 reagovala na dřívější existenci pracovních kategorií a z nich plynoucích odlišných podmínek pro vznik nároku na starobní důchod a jeho výši v ustanoveních § 71 a § 74. Podle ustanovení § 74 zákona o důchodovém pojištění platí, že nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1.1.1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31.12.2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.

Těchto (a dalších) výhod by ovšem již nemohl využít pracovník, který k datu účinnosti novely neodpracoval zákonem do té doby stanovený minimální počet let ve zvýhodněné kategorii (v praxi se mohlo jednat o rozpětí 10 - 20 roků). Z tohoto důvodu byla do zsz inkorporována ustanovení § 174 a 175, která umožňují tam vymezenému okruhu pracovníků odejít i v budoucnu - při zachování dalších nároků – do starobního důchodu dříve. Musí být ovšem naplněny následující předpoklady:

a) zaměstnání (služba) ve zvýhodněné kategorii (funkci) trvalo(a) minimálně po dobu uvedenou v § 174 odst. 1,

b) zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. a II. kategorii funkcí trvalo do 31.12.1992,

c) občan odpracoval nejméně 25 let zaměstnání, d) nárok na důchod vznikl do 31. 12. 2016.

Činnost soudu po podání správní žaloby je ohraničena rámcem vymezeným žalobními body, které je žalobce povinen označit podle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Soud se musí omezit na zkoumání napadeného rozhodnutí jen ve vymezeném směru žalobních bodů.

V souzené věci je nesporné, že žalobce se učil na Odborném učilišti VŽKG, n.p. Ostrava-Vítkovice od 1.9.1969 do 11.7.1972 pro výuční obor č. 0422-strojní zámečník. Výuční list mu byl předán 30.8.1972 (pozdější vydání výučního listu z důvodu opravných zkoušek). Od 1.9.1972 pracoval u Hutních montáží v prac. zařazení HM-420 strojní zámečník. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1.9.1972 na 3 roky. Dohodou ze dne 13.12.1988 byl změněn obsah pracovní smlouvy takto: změna profese-montér zámečník. Pracoval na opravě vysokých pecí a plynočistírně. Pokud tedy v příloze č. 126 ze dne 21.10.2003 bývalý zaměstnavatel žalobce potvrdil žalobci dobu zaměstnání již od 12.7.1972, jedná se o vadný údaj.

Pracovní zařazení zámečník, montér zámečník a strojní zámečník je označeno po celou dobu zaměstnání v podniku až do 15.2.1993. Dle hlášenky o změně kvalifikační třídy, bez uvedení data, žalobce pracoval jako zámečník ve 4. kvalifikační třídě 9 měsíců a od 1.12.1973 mu byla přiznána 5.kvalifikační třída. Ke dni 7.4.1974 byl žalobce přemístěn dle dohody mezi provozy na závod 2-Dětmarovice (o pracovním zařazení žalobce v tomto období se nepodařilo nalézt žádné doklady a žalobce sám žádné důkazy ke svému pracovnímu zařazení v tomto období nenavrhoval). Pokud v přehledu pracoviště a profese žalobce je uvedeno, že žalobce v dubnu 1974 pracoval v Tušimicích, v období květen až prosinec 1974 a leden až září 1975 v Dětmarovicích, soud uvěřil žalobci, že v Tušimicích nikdy nepracoval, když z dohody mezi provozy vyplynulo, že ke dni 7.4.1974 byl žalobce přemístěn na závod 2-Dětmarovice. Pokud je tedy uvedeno, že pracoval v Tušimicích, soud tento údaj považuje za zřejmou písařskou chybu.

Pokud však žalobce tvrdil, že v Dětmarovicích nepracoval tak dlouhou dobu, jak je uvedeno v evidenčním listu, své tvrzení nijak neprokázal. Na Elektrárně Dětmarovice pracoval při výstavbě elektrárny. Jeho práce spočívala zejména v montážích ocelových konstrukcí kotlů.

K výkonu ZVS nastoupil 30.9.1975. ZVS ukončil dnem 29.2.1976. Po ZVS do práce u Hutních montáží (dále jen HM) nastoupil 4.3.1976. Posléze byl zařazen do 6. a 7. třídy s tím, že někdy v období 1981-1984 začal pracovat ve funkci montér skupinář. O přiznání kvalifik. třídy 6, 7 žalobce ani jeho dřívější zaměstnavatel doklady nemá. Žalobce pracoval jako montér zámečník, do 31.12.1992. Po dobu zaměstnání pracoval na pracovišti Koksovna – Vysoké pece. Pracoviště se střídalo – koksovna a vysoké pece, s prac. zařazením montér zámečník. Do konce února 1993 pracoval u Hutních montáží.

Krajský soud vzal za prokázáno, že žalobce vykonával zaměstnání odpovídající popisu pracovní činnosti uvedeném ve výnosu Federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 4/78, Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 2/1988, Rezortnímu seznamu zaměstnání dílů 1, 2 z r. 1991, vydaného Ministerstvem průmyslu České republiky pro odvětví hutnictví a těžké strojírenství, v souhrnném Resortním seznamu Ministerstva průmyslu České republiky, odvětví hutnictví a těžkého strojírenství z r. 1991, a to práci provozního zámečníka č. povolání 22 0-55. Pokud v evidenčním listu o době zaměstnání žalobce za dobu od 1.1.1974 do 31.12.1978 je uvedena profese montér ocelových konstrukcí (odpracovaná doba ve II. prac. kategorii) a druh činnosti označen jako STY-05-01 S28-10, pak soudu dostupných rezortních seznamech se nepodařilo toto číselné označení, stejně jako označení montér ocelových konstrukcí pro odvětví hutní výroba, doložit. Naproti tomu z vyjádření vedoucího personálních služeb T. A. bylo zjištěno, že označení montér ocelových konstrukcí, zámečník či provozní zámečník bylo označením pro stejnou pracovní činnost vykonávanou na podniku. Tito pracovníci, jak bylo zjištěno např. ze zprávy Východoslovenských železáren ze dne 23.5.1990, Železáren Hrádek ze dne 8.2.1994 i Výkladů pojmu pracoviště pro údržbáře FMH z 9.6.1989 měli být zařazeni do I. a II. pracovní kategorie. Soudu se při veškeré snaze nepodařilo zjistit, zda na pracovišti žalobce bylo zařazeno do I. důchodové kategorie více než 50% provozních pracovníku.

Pokud se jedná o dobu od 4.3.1976 do 31.12.1992 pak žalobce vykonával práci provozního zámečníka při opravách vysokých pecí. Opravy se prováděly vesměs za provozu (za tepla nebo v bezprostřední blízkosti další horké pece). Působil pro tehdejší státní podnik Nová huť Ostrava-Kunčice. Jelikož příslušná pracovní kategorie nebyla u žalobce vyznačena na jeho listech důchodového pojištění, byla žalobcem použita k prokázání dob zaměstnání náležejících do I.A. pracovní kategorie „Příloha k žádosti o důchod č. 126, která byla vystavena bývalým zaměstnavatelem dne 21.10.2003. Pokud se jedná o rozpor mezi datem vydání komise pamětníků ze dne 19.10.2004 a přílohou č. 126, pak tento rozpor se nepodařilo vysvětlit jinak než písařskou chybou při uvedení dne vydání vyjádření komise pamětníků.

Další důkazy, nad rámec výše uvedeného, jako jsou pracovní smlouvy, změny pracovních smluv či jiné doklady, které by potvrzovaly pracovní zařazení žalobce nebylo možno získat, když žalobce údajně takovéto doklady nemá a bývalému zaměstnavateli žalobce se tyto doklady nepodařilo dohledat s odůvodněním, že archiv Hutních montáží, a.s. byl zničen v r. 1977.

Pokud žalobce poukazoval na to, že jeho bývalí spolupracovníci měli přiznán důchod na základě stejných podkladů v I.A pracovní kategorii, pak v průběhu řízení v tomto směru neoznačil žádný důkaz.

Soudu je však známo z jeho úřední činnosti, že u zdejšího probíhalo několik sporů o zachování nároků na snížení věkové hranice pro přiznání starobního důchodu podle předpisů platných před 1.1.1996 v důsledku odpracování potřebné doby zaměstnání ve výhodnější pracovní kategorii, např. sp.zn. 19Cad 68/2005. V tomto řízení bylo zjištěno, že žalovaná za stejných podmínek na základě stejných podkladů zhodnotila některým pracovníkům NH celou dobu zaměstnání jako dobu odpracovanou v I. pracovní kategorii. Skutečnost, že žalobce vykonával stejné zaměstnání, na stejných pracovištích a za stejných podmínek, je pro zhodnocení rozhodující. Odpovídá práci skutečně vykonávané podle popisu pracovní činnosti uvedené v rezortním seznamu Federálního ministerstva Všeobecného strojírenství z listopadu 1978 a dodatku z června 1986, kdy práce provozního zámečníka č. povolání 22 0-55, je zařazena pro účely důchodového zabezpečení do I. pracovní kategorie.

Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce vykonával po dobu pracovního poměru u Hutních montáží a.s. stále stejnou profesi, tj. provozního montéra-zámečníka, tj. práce, které jsou uvedeny v rezortním seznamu pod č. povolání 22 0-55 a jsou zařazeny do I. pracovní kategorie, vyjma období kdy byl uvolněn pro práci na Elektrárně Dětmarovice. O tom, že pracoval jako montér-zámečník, svědčí též obsah předložené osobní karty žalobce.

K námitkám žalované soud uvádí, že příloha č. 126 vyplněná dne 21.10.2003, kterou Hutní montáže potvrdily zaměstnání žalobce v IA ktg. od 12.7.1972 do 31.12.1992 v rozsahu 7478 dnů se jeví nepřesná, neboť byla vyhotovena 21.10.2003 a protokol o jednání komise pamětníků je ze dne 19.10.2004. Nelze však vyloučit, že

při uvedení data vydání přílohy došlo k písařské chybě-překlepu (jak uváděl A. T.) v roce vydání, kdy namísto r. 2004 měl být uveden rok 2003. Další nepřesnosti se dopustila organizace, když potvrdila dobu zaměstnání žalobce již od 12.7.1972, ač prac. smlouva byla uzavřena až od 1.9.1972.

Nicméně tyto nedostatky na straně bývalého zaměstnavatele žalobce nelze žalobci přičíst k tíži.

Pokud žalobce tvrdil, že v jeho případě se k jeho prac. zařazení nevyjadřovala komise pamětníků a tvrdil dále, že u Hutních montáží žádní pamětníci nebyli, žádné komise pamětníků nebyly zřízeny, resp. komise řádně nefungovaly a vyjádřil se k jednotlivým členům komise pamětníků tak, že V. M. pracoval jako předseda závodního výboru KSČ, závodu 1. Nemohl se vyjádřit k jeho zaměstnání, neboť když on byl na pracovišti, on s ním nepracoval. S J. P. nikdy na jednom pracovišti nepracoval. Rovněž nikdy nepracoval na pracovišti s K. Š., který vykonával funkci předsedy ROH u závodu 1. Tento názor žalobce je v rozporu s tvrzeními svědků i samotného žalobce ze dne 18.6.2009, kdy se k této problematice vyjadřoval na OSSZ Ostrava, kdy uvedl, že členy komise pamětníků osobně zná, je přesvědčen, že každý nich může věrohodně jeho pracovní zařazení potvrdit.

Svědek M. V. potvrdil, že žalobce pracoval jako montér u závodu 2, HM, na stejném pracovišti jako ostatní montéři. Ke konkrétní náplni práce žalobce se však nevyjádřil. Tento svědek tvrdil, že se ani v jednom případě neúčastnil jednání „komise pamětníků“. Svědek K. Š. potvrdil, že žalobce znal z vidění. Pracoval u jiného závodu než on, v jednom případě byli na stejné kvalifikační zkoušce. Potvrdil, že studoval záznamy o jednání „komise pamětníků“ a vyjadřoval se k jednotlivým osobám, které znal. Rovněž svědek J. P. potvrdil, že žalobce pracoval u HM. Uvedl, že žalobce pracoval na pracovišti vysoké pece, ocelárna, hlubinné pece. Vysvětlil, že poté, co byly zřízeny „komise pamětníků“, vyjadřoval se jen k těm pracovníkům, které znal.

Krajský soud dospěl k závěru, že „komise pamětníků“ byly na NH zřízeny. Vzhledem k počtu zaměstnanců (asi 12.000) a k několika závodům však komise jednotlivá čestná prohlášení zaměstnanců neprojednávala na konkrétních schůzích či jednáních v určitý den, ale tím způsobem, že personální odbor připravil jména zaměstnanců, kteří o změnu prac. kategorie žádali a vedoucí pracovníci se k práci osob, které znali, vyjadřovali postupně tak, jak docházeli příležitostně na personální oddělení. Jedním ze základních důvodů zřizování komisí pamětníků bylo to, že v evidenčních listech důchodového pojištění mnoha zaměstnanců nedošlo k řádnému zohlednění vývoje právní úpravy, když práce vykonávané těmito zaměstnanci byly následně přeřazeny do II. či I. prac. kategorie. V evidenčních listech nebyly tyto změny zohledněny, a to ať v důsledku chování jednotlivých pracovníků či v důsledku pochybení personálního oddělení. Vedoucí personálního oddělení osvětlil, že v r. 1992 se nedalo technicky zvládnout, aby provedené změny byly zaznamenány u všech zaměstnanců. Pracoval na závodě 1. Tam zaměstnanci (dá se říci) spolupracovali. Pokud se jedná o závody 2, 3 a 4, zaměstnanci těchto závodů včas nespolupracovali, takže došlo k tomu, že odešli ze zaměstnání a změny

nebyly vyznačeny. Pokud nebyly změny vyznačeny, organizace dále neměla možnost tyto opravy provést, zvláště poté, co byly zrušeny kategorie a všechny evidenční listy byly zaslány do Prahy na ČSSZ. Vzhledem k počtu zaměstnanců se změny téměř nedaly zvládnout.

Žalobce tvrdil, že po celou dobu pracoval jako zámečník či montér ocelových konstrukcí, vykonával stále stejnou práci na pracovišti koksovna-vysoké pece. Pokud ve výpovědi žalobce byly určité rozpory, pak soud dospěl k závěru, že tyto rozpory je možno přičíst odstupu doby.

Vzhledem k tomu, že byla prokázána doba pojištění žalobce přinejmenším od 4.3.1976 do 31.12.1992 v I. prac. kategorii, má tato skutečnost vliv na správnost rozhodnutí žalované, neboť pro nárok na starobní důchod žalobci tato doba pojištění v I. prac. kategorii doposud zohledněna nebyla.

Krajský soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru odchylnému oproti závěru České správy sociálního zabezpečení.

Odůvodnění rozhodnutí žalované ze dne 6.10.2009 číslo X, kdy žalovaná uvádí, že žalobce nezískal v I.A kategorii žádný rok a žádný den, je v rozporu s výsledky dokazování, jak bylo provedeno krajským soudem.

Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4, 5 s.ř.s.).

Žalovaná totiž při vydání rozhodnutí přihlédla k původním ELDZ, nepřihlédla však ke změně ktg. profese, kterou žalobce vykonával, v důsledku změn právní úpravy.

Žalovaná při vydání nového rozhodnutí o žádosti žalobce o důchodovou dávku bude vycházet z výsledku dosavadního dokazování, tj. ze skutečnosti, že žalobce se učil na Odborném učilišti VŽKG, n.p.Ostrava-Vítkovice od 1.9.1969 do 11.7.1972 pro učební obor strojní zámečník. Výuční list byl žalobci předán 30.8.1972. V evidenčním listu žalobce z této doby údaje o počtu dnů odpracovaných v preferovaných pracovních kategoriích chybí. Žalobce pracoval u HM v prac. zařazení strojní zámečník od 1.9.1972. Od 7.4.1974 byl přemístěn na výstavbu Elektrárny Dětmarovice, kde pracoval do září 1975, pak nastoupil k výkonu ZVS a od 4.3.1976 pracoval u HM do 31.12.1992 jako zámečník v prac. zařazení montér-zámečník, dle rezortního seznamu 22 0-55, a tudíž práci v I. pracovní kategorii.

Pokud se jedná o doposud neprokázanou dobu výkonu v I. prac.ktg., žalobce nenavrhl žádné důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná však může doplnit dokazování dle vlastní úvahy a poté nově o požadavku žalobce rozhodnout.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal a žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona /§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d/ zák.č. 582/91 Sb./.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve
dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je
povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel
sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské
právnické vzdělání.

V Ostravě dne 14. června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r. Iva Charvátová
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru