Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Cad 211/2009 - 29Rozsudek KSOS ze dne 01.03.2011

Prejudikatura

21 Cad 6/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

19Cad 211/2009-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou

Drahošovou v právní věci žalobce M. G., proti žalované České správě

sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí

žalovaného ze dne 2.11.2009 č.j. X, o nároku na částečný invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 16.11.2009, která byla doručena České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) dne 19.11.2009 přezkoumání rozhodnutí žalované, kterým byl mu odňat částečný invalidní důchod. Žalovaná postoupila podání žalobce Krajskému soudu v Ostravě. V přípise ze dne 26.11.2009 navrhovala důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.

Ze spisu Okresního soudu v Karviné-pobočka Havířov sp.zn. 122P a Nc 201/2005 krajský soud zjistil, že rozsudkem ze dne 30.11.2005 č.j. 122Nc

1104/2005-29 pod bodem I. soud omezil M. G., nar. X, ve způsobilosti k právním úkonům tak, že jmenovaný není schopen uzavírat smlouvy, jejichž předmět přesahuje hodnotu 500,- Kč a nakládat s finančními prostředky nad částku 500,- Kč. Pod bodem II. a III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci 12.1.2006. Usnesením ze dne 22.3.2006, č.j. 100 P 32/2006-41, které nabylo právní moci 22.11.2006 soud pod bodem I. opatrovníkem M. G. ustanovil H. G., nar. X. Zároveň rozhodl o tom, že opatrovník je oprávněn a povinen činit za opatrovance právní úkony v tom rozsahu, v němž opatrovanec byl ve způsobilosti k právním úkonům omezen rozsudkem Okresního soudu v Karviné-pobočka Havířov ze dne 30.11.2005 č.j. 122Nc 1104/2005-29 a uložil ustanovenému opatrovníku, aby ke dni 31.12. každého roku podával soudu zprávu o své činnosti. Pod bodem II. rozhodl o nákladech řízení.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí žalované ze dne 2.11.2009 bylo vadně doručeno opatrovnici žalobce. Soud proto požádal žalovanou o řádné doručení rozhodnutí ze dne 2.11.2009 žalovanému. Žalovaná doručila rozhodnutí ze dne 2.11.2009 č.j. X žalovanému, který, jak vyplývá z kopie doručenky, rozhodnutí převzal dne 23.8.2010.

Žalovaná navrhovala vyžádání posudku PK MPSV ČR v Ostravě.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 2.11 2009.

Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 2.11.2009 č.j. X odňala žalobci od 24.12.2009 částečný invalidní důchod podle ust. § 56 odst.1, písm. a) zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karviné ze dne 23.10.2009 již není žalobce částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 15 %;

- lékař OSSZ v Karviné dne 23.10.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že zdravotní stav posuzovaného je dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodnou příčinou je lehká mentální retardace, v pásmu lehké debility. Míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti určil vzhledem k IQ 67 dle kap. V., pol. 6, písm. a) příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. 15%, s datem vzniku 23.10.2009. Předchozí posudkové zhodnocení považoval za nadhodnocené;

- dne 25.10.2006 provedl lékař OSSZ Karviná posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodnou příčinou je lehká mentální retardace, který odpovídá postižen í

uvedenému v příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění, kap. V, pol.6, písm. a), a činí 35 %. Poté vydal výrok, že posuzovaný není plně invalidní, ale je částečně invalidní dle § 44 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb.s datem vzniku invalidity 30.9.2006;

- posudková komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 21.1.2011. Uvedla, že u posuzovaného se jedná o lehkou mentální retardaci v horní hranici pásma (IQ = 67) s poruchami chování (nebyla doložena středně těžká mentální retardace dřívějšími psychiatrickými vyšetřeními v letech 1964, 1972, 1979, 1983, 1986 ani ve znaleckém posudku pro OS v Karviné MUDr. C. ze dne 20.7.2005), nevyváženou osobnost s nezdrženlivostí a oslabenou volní složkou (zvýšená sugestibilita, snadná zneužitelnost). V minulosti byl zjišťován i abuzus alkoholu, žalobce měl docházet na kontroly v rámci ochranné léčby. Dále zjištěn tabakismus, encefalopatický terén, lehká tikovou porucha, stav po fraktuře L1 v roce 1983 bez následků. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila PK MPSV ČR ke dni vydání rozhodnutí 2.11.2009 lehkou mentální retardaci v horní hranici pásma (IQ = 67) s poruchami chování, která je uvedená v příloze č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, v kap. V, pol. 6, písm. a/ ve středním pásmu rozmezí (15-40 %) a způsobuje 25 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce s ohledem na normální afektivitu, hodnotu IQ, funkční paměť, absenci jiného duševního či organického postižení, na fakt, že již v minulosti pracoval, má zachovanou motivaci a schopnost přivydělávat si sběrem kovu, což vyžaduje jistou iniciativu a vůli. PK MPSV ČR uvedla, že v kvantifikaci se liší od PL OSSZ. Nehodnotí dle písmen b/ a c/, protože nebyly zjištěny příznaky tato písmena charakterizující. Žalobce byl uznán částečně invalidní při ZLP 25.10.2006 pro LMR s poruchami chování, encefalopatický terén, abuzus alkoholu v anamnéze a stav po kompresivní fraktuře L1 dle kap. V, pol. 6 písm. a/ s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35 %. Toto hodnocení považuje PK MPSV ČR za posudkově a medicínsky mylné, protože v tehdejším posudku citované psychiatrické vyšetření MUDr. Ciesly neprokázalo tak těžkou poruchu kognitivních funkcí a dalších složek osobnosti (prokázalo normální afektivitu, hodnotu IQ, funkční paměť, absenci jiného duševního či organického postižení), které by dovolovaly hodnotit PVS v horním pásmu rozmezí. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti měl být dle PK MPSV ČR hodnocen maximálně 25 %. Žalobce nebyl schopen psychicky náročnější práce, v riziku úrazu. Byl schopen jednoduché manuální práce pod dohledem s výše uvedenými omezeními v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách. Vzhledem na omezení způsobilosti k právním úkonům bude nutná pomoc zástupce při sjednávání pracovní smlouvy. Ve výroku PK MPSV ČR uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl žalobce plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné

životní podmínky.

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ ze dne 2.11.2009 č.j. X, posudky OSSZ Karviná ze dne 23.10.2009 a 25.10.2006, posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 21.1.2011.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

Posouzení zdravotního stavu a souvisejícího zbytkového pracovního potenciálu je věcí odborně medicínskou, k níž nemá soud potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2004, č. j. 5 Ads 34/2003-82, publikovaný pod č. 526/2005 Sb. NSS). V posudku takové odborné lékařské komise se přitom hodnotí nejenom celkový zdravotní stav a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, nýbrž se v něm zaujímají i posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Při odnětí dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem musí navíc posudková komise zdůvodnit zánik plné či částečné invalidity, a to buď zlepšením zdravotního stavu posuzovaného, nebo posudkově významnou stabilizací, eventuálně musí uvést, co ji jinak vedlo k tomu, že již posuzovaného nepokládá za plně či částečně invalidního. Tento posudek je tedy v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na který soud při nedostatku odborné erudice odkázán, a proto klade zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost.

V tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 21.1.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěry tohoto posudku pro své rozhodnutí plně převzal. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovým lékařem a lékařem odborným psychiatrem na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi lékařskými nálezy. Přesvědčivě odůvodnila důvody odnětí částečného invalidního důchodu a datum zániku částečné invalidity ke dni 23.10.2009 na základě posudkově a medicínský mylného přiznání dávky. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédla k účastníkem řízení udávaným potížím, vysvětlila důvod zániku invalidity a tyto posudkové závěry jednoznačně a konkrétně zdůvodnila.

Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně pokračování 5 -- 19Cad 211/2009

invalidním

a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.

Podle § 44 odst. 1, věta prvá téhož zákona pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta prvá z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.

Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.

Soud vzal za prokázáno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou ke dni 2.11.2009 byla lehká mentální retardace v horní hranici pásma s poruchami chování, který dle kap. V, pol. 6, písm. a/ přílohy č. 2 k vyhlášce 284/95 Sb. v platném znění způsoboval 25% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce.

Jestliže nebylo prokázáno, že by u žalobce ke dni 2.11.2009 docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 33%, ani nebyl pokračování 6 -- 19Cad 211/2009

zjištěn zdravotní stav, který by značně ztěžoval jeho obecné životní podmínky, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze č. 4 k vyhl. č. 284/95 Sb. v platném znění, nejsou v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nelze proto žalobce k datu 2.11.2009 za částečně invalidního považovat. Jestliže žalobce nebyl částečně invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na částečný invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení žalobcova zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce. K námitce zástupkyně žalobce, která v průběhu ústního jednání dne 1.3.2011 zdůrazňovala, že žalobce měl zlomenou páteř, nebyl operován a z důvodu tohoto zdrav. poškození PK ONV v Karviné vydala dne 7.12.1983 rozhodnutí o tom, že je občanem se změněnou pracovní schopností, soud uvádí, že v souvislosti s tímto úrazem v minulosti se žalobce ke dni vydaného rozhodnutí ČSSZ neléčil. Zástupkyně žalobce potvrdila, že pokud měl žalobce potíže, nešel k lékaři, bral si její prášky proti bolesti. Posudková komise nemohla hodnotit zdravotní stav žalobce pouze na základě tvrzení žalobce, která nejsou podložena lékařskými nálezy ve zdravotní dokumentaci žalobce.

Subjektivní pocit žalobce o jeho neschopnosti k výkonu zaměstnání není důvodem pro poskytnutí, popř. byla-li dávka poskytnuta omylem, pro další pobírání, dávky důchodového pojištění, není-li podložen objektivně zjištěným zdravotním stavem. Stejně tak není důvodem pro pobírání dávky důchodového pojištění to, že občan nemůže doporučené vhodné zaměstnání nastoupit pro nedostatek takových míst nebo proto, že zaměstnavatel pro přijetí do pracovního poměru vyžaduje bezvadný zdravotní stav.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.). Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám,

nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě 1. března 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r. Iva Charvátová
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru