Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Cad 163/2007 - 156Rozsudek KSOS ze dne 04.01.2011

Prejudikatura

21 Cad 6/2005 - 26

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 39/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

19Cad 163/2007-156

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce R.K., zastoupeného Mgr. Josefem Bartuskem, advokátem se

sídlem Ostrava, ul. 28. října 108, proti žalované České správě sociálního

zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí

žalované ze dne 24.7.2007 číslo X, o nároku na částečný invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Josefa Bartuska, advokáta se sídlem Ostrava, 28. října 108 se přiznává v částce 4.800,-Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). V žalobě uvedl, že jeho zdravotní stav nebyl objektivně zjištěn. V doplnění žaloby

uvedl, že nezákonnost rozhodnutí spatřuje v nedostatečném zjištění svého zdravotního stavu a v chybném posudkovém zhodnocení. Domáhal se zrušení rozhodnutí žalované, nového posouzení svého zdravotního stavu.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

Po provedeném řízení rozsudkem ze dne 4.11.2008 č.j. 19Cad 163/2007-50 krajský soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. K podané kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30.11.2009 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, když nesdílel závěry Krajského soudu v Ostravě o úplnosti a přesvědčivosti posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 6.5.2008 a doplňujícího posudku téže komise ze dne 20.8.2008.

Krajský soud doplnil řízení a vzal za prokázáno, že:

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 24.7.2007 číslo X zamítla žádost žalobce o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 43 zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Jičíně ze dne 3.7.2007 není žalobce částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 15 %;

- lékař OSSZ v Jičíně dne 3.7.2007 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného je traumatická vasoneuroza z vibrací na lehčí sy.canalis carpi, který dle kap. VI, odd. B, pol.10, písm. a/ příl.č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb. v platném znění způsoboval 15% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Uvedl, že pro žalobce jsou nevhodné fyzicky náročné práce.Ve výroku uvedl, že posuzovaný není plně invalidní a není ani částečně invalidní. Nejedná se o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 a 4 vyhl.č. 284/1995 Sb.;

- posudková komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 6.5.2008, 20.8.2008 a 15.7.2010. Po prostudování zdravotní dokumentace Vězeňské služby ČR-Věznice Valdice, která obsahuje mimo jiné znalecký posudek psychiatrů prim. MUDr. D. a MUDr. S. pro Policii ČR Severomoravského kraje, laboratorní nálezy 30.1.2006, 24.5., 5.11.2007, 26.5.2008, 5.10.2009, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pro práci v dole prim. MUDr. C. 7.1.2009 (dle kterého nebyl schopen jako horník v rubání, ale byl schopen v dole mimo riziko vibrací pro kategorii IV., bez přetěžování páteře), propouštěcí zprávu z Vazební Věznice Praha Pankrác (volní deficit potravy protestního charakteru, polytopní VAS), rtg lebky z 21.2.2006, rtg lebky + krční páteře 26.2.2007, nálezy MUDr. M., MUDr. P., rtg hrudní a bederní páteře 29.3.2007 (MUDr. R.), MUDr. M. EMG nervů HK 18.4.2007, MUDr. Svobody neurologa 22.3., 26.4.2007, 6.3.2008, EKG 22.5.2007, 15.12.2007, rtg plic 2.1.2008, 11.3.2010 (MUDr. R.), posudek

pokračování 3 -- 19Cad 163/2007

OSSZ Jičín v řízení o invalidní důchod dle § 81-84 zák.č. 582/91 Sb. v pl. znění z 3.7.2007, posudek vedoucího lékaře Zdravotní služby VS ČR Valdice 13.7.2007 (MUDr. F.), změna klasifikace ZK na Bx – na riziko vibrací, ve vlhku a chladu, bez zvedání těžkých břemen, MUDr. R. psychiatra 19.11. a 28.11.2007, MUDr. H. – internisty 15.11.2007, 30.5.2008 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, který byl k datu 24.7.2007 stabilizován byla velmi lehká forma syndromu karpálních tunelů oboustranně bez narušení jemné motoriky, bez atrofie svalů, úchopu a svalové síly, který dle kap. XV. odd. H, úpol. 24, písm. a) vedl k 15% poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce (z rozmezí 10-15%). Nebylo hodnoceno dle písm. b), c) ani d), protože nebyly zjištěny příznaky tato písmena charakterizující. Nebylo hodnoceno ani dle kap. VI, odd. B), pol. 10, písm. a), jak to učinil lékař OSSZ, kteréžto hodnocení považovala posudková komise za posudkově a medicínsky mylné s odůvodněním, že u žalobce nejde o polyredikuloneuritidu ani polyneuropatii, nýbrž o syndrom karpálních tunelů velmi lehkého stupně. Posudková komise neprovedla další zvýšení dle § 6 odst. 4 cit. vyhlášky. Studiem zdravotní dokumentace u žalobce zjistila tyto diagnózy: velmi lehkou formu syndromu karpálních tunelů oboustranně bez narušení jemné motoriky, bez atrofie svalů, úchopu a svalové síly. V minulosti v 12/2004 vazospastické změny na rukou při pletysmografickém vyšetření, chladový test bez zbělení prstů, neprokázáno onemocnění HK s vibrací ani z dlouhodobé nadměrné a jednostranné zátěže (aktuálně neověřováno, nepracuje v riziku vigrací). Nebyla prokázána pneumokonioza. Dne 7.1.2005 byl vystaven lékařský posudek, že posuzovaný je neschopen jako horník v rubání, ale je schopen v dole s omezením mimo riziko vibrací pro kategorii IV. bez přetěžování páteře, hypertenzní nemoc I. stadia, dysfunkce celé páteře, deviace nosního septa doprava, primitivní anomální osobnost, nadváhu. Ve výroku pak posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky. Žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalované nebyl schopen těžké fyzické práce, dlouhodobé nadměrné a jednostranné zátěže horních končetin, v riziku vibrací a nadměrného chladu. Byl schopen lehčí práce s výše uvedenými omezeními v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách.

V doplňujícím posudku ze dne 15.7.2010 posudková komise uvedla, že tvrzení žalobce, že nebylo provedeno vyšetření páteře ve věznici, je nepravdivé. Dle zdravotní dokumentace Vězeňské služby Valdice byl žalobce pro uvedené páteřní potíže vyšetřen nejprve ošetřujícím lékařem, měl provedeno rtg krční páteře a lebky 26.2.2007 (normální nález), rtg hrudní a bederní páteře provedené 29.3.2007 – zj. mírně prohloubená hrudní kyfoza, lehká dextroskolioza, lehké spondylotické změny ventrálně ve střední třetině, ostatní nález přiměřený věku, sinistroskolioza bederní páteře, snížení intervertebrálního prostoru L2, zvláště na pokračování 4 -- 19Cad 163/2007

straně konkavity skoliózy, může jít pouze o degenerativní nález zatím bez výraznějších adaptačních změn při okraji, resp. traumatických změn, případně proběhlé spíše nevýrazné discitidy na straně konkavity skoliózy, počínající známky osteochondrózy v oblasti L1, ostatní nález přiměřený.

Dále byl žalobce vyšetřen ortopedem MUDr. M. 8.3.2007, MUDr. S. neurologem 22.3.2007, 26.4.2007. MUDr. M. 8.3.2007 prokázal omezenou lateroflexi, anteflexi, retroflexi, PV spasmus, MUDr. S. 22.3.2007 jen váznoucí krční páteř a akroparestezie a 26.4.2007 stav uzavřel jako pravděpodobnou kombinaci lehkého syndromu karpálního tunelu s onemocněním z vibrací (ale bez provedeného pletysmografického vyš. a chladového testu – pozn. PK). Další bolesti v zádech uváděl 8.10., 15.10., 29.10., 12.11., 28.11., 3.12.2007 a 11.2.2008. Neurologický nález 6.3.2008 nepopisoval již klinickou patologii na páteři. V dalším období až do posledního vyšetření 17.5.2010 žalobce neudával bolesti páteře. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě uvedla, že pokud jde o páteřní potíže nelze je hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle příl.č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb. v pl. znění. Objektivní klinické nálezy byly minimální, nesvědčily pro kořenové postižení ani pro výhřez ploténky. Pokud se týče poškození obou HK, podřadila je pod kap. XV, odd. H., pol. 24 písm. a/, i když si byla vědoma, že jde o postižení obou a nikoliv jen jedné končetiny, protože bylo velmi lehké, motorické neurogramy byly oboustranně hraniční, senzitivní neurogram vlevo normální, vpravo hraniční a nenarušovaly jemnou motoriku, takže nebyla splněna kritéria uvedená pod písm. b/, pod jehož zařazení by byl pokles výdělečné schopnosti žalobce neúměrně nadhodnocen. Pro přesnost měla PK toto vysvětlení uvést již ve svých dřívějších posudcích a měla použít § 6 odst. 6 vyhl.č. 284/95 Sb. v pl. znění s uvedením, že toto zdravotní postižení je s pol. 24 písm. a/ svým funkčním dopadem nejvíce srovnatelné. S ohledem na výše uvedenou absenci středně těžkého narušení jemné motoriky s atrofiemi drobných svalů rukou či porušení úchopu a s podstatným poklesem síly nepodřadila PK zdravotní postižení ani pod písm. c/, d/ cit. položky. Pro zvýšení horní hranice míry PVS nebyly důvody, protože další zdravotní postižení (léčená hypertenze nemění významněji pracovní potenciál posuzovaného). PK MPSV trvá na svých posudkových zhodnoceních, že posuzovaný nebyl ani částečně invalidní;

- PK MPSV v Hr. Králové vypracovala posudek dne 19.10.2010, ve kterém uvedla tento dg. souhrn: bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2 – dle RTG v.s. traumatický původ, oboustranný syndrom zápěstního tunelu velmi lehkého stupně horší vpravo dle EMG v kombinaci s poškozením jemných nervů a cév rukou jako následek práce ve vibracích, přetlakovou chorobu prvního stupně špatně korigovanou léčbou, zvýšenou hladinu krevních tuků neléčenou, primitivní anomální osobnost. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovila bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2 – dle rtg v.s. traumatický původ. Procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovila podle kapitoly XV., odd. F, položka 2 písm. b/ přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb., ve znění pokračování 5 -- 19Cad 163/2007

platném v době vydání napadeného rozhodnutí na 25 %. Horní hranici procentního rozpětí volila vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení – SKT. Pro užití § 6 odst. 4 vyhlášky nebyly zjištěny další posudkově významné skutečnosti. Zdravotní stav k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha neodpovídal postižením uvedeným v příloze č. 3, 4 citované vyhlášky. S tímto zdravotním postižením by neměl vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedání těžkých břemen, práci ve vlhku a chladu a práci v riziku vibrací. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o posuzovaného s bolestivým syndromem hrudní a bederní páteře na podkladě lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2 – dle RTG v.s. traumatický původ, oboustranným syndromem zápěstního tunelu velmi lehkého stupně horší vpravo dle EMG v kombinaci s poškozením jemných nervů a cév rukou jako následek práce ve vibracích, přetlakovou chorobou prvního stupně špatně korigovanou léčbou, zvýšenou hladinou krevních tuků neléčenou, primitivní anomální osobností. Vertebrogenní potíže uváděné posuzovaným /bolest v zátylku, mezi lopatkami a později v bedrech/ bez známek kořenového dráždění jsou podloženy pouze lehkými degenerativními změnami na hrudní a bederní páteři (lehká skolióza, počínající spondylartróza obratlů ve střední části hrudní páteře a snížení obratle L2). Toto postižení odpovídá lehkému funkčnímu postižení více úseků páteře podle písm. b/, položky 2, odd. F, kapitoly XV (15-25 %) při dolní hranici. Prokázaný oboustranný syndrom zápěstního tunelu v kombinaci s vazoneurózou odpovídá velmi lehkému postižení obou končetin (20-30 %) při jeho dolní hranici. PK MPSV uvedla, že jako rozhodující příčinu určuje páteřní obtíže, které posuzovaného více hendikepují při pracovním zařazení. Proto použila horní hranici procentního rozpětí s přihlédnutím k SKT bez nutnosti dalšího navýšení, neboť žalobce je posuzován k profesi horníka, ale posudkem odborného lékaře z Hornické nemocnice má zákaz práce pouze v rubání, jinak schopen v dole s omezením v riziku vibrací a bez přetěžování páteře.

Posudková komise uvedla, že z výše uvedeného je zřejmé, že jak lékař R LPS OSSZ tak PK MPSV Ostrava měli dostatek validních podkladů pro posouzení (RTG všech úseků páteře, EMG rukou, neurologické, ortopedické, interní a psychiatrické nálezy). Ostatní uváděné diagnózy (hypertenze, hyperlipoproteinemie, porucha osobnosti) nejsou posudkově významné. Dne 15.5.2007 podal žádost o invalidní důchod. Posudkem lékaře pověřeného vypracováním posudku pro OSSZ Jičín ze dne 3.7.2007 nebyla přiznána ani plná ani částečná invalidita pro SKT, traumatickou vasoneurózu. S tímto posudkem PK MPSV souhlasila co do stanovení ani plně – ani částečně invalidní, ale použití položky 10 oddílu B, kapitoly VI. (polyneuropatie) nepovažovala za správné.

PK MPSV ČR Hradec Králové rovněž uvedla, že pokud dne 6.5.2008 PK MPSV Ostrava potvrdila ani plně ani částečně invalidní pro velmi lehkou formu SKT bilat. podle písm. a/, položky 24, odd. H, kapitoly XV. na svém posudku trvala i v doplňujícím posudku ze dne 20.8.2008 a rovněž v doplňujícím posudku ze dne 15.7.2010, pak PK MPSV Hradec Králové souhlasí s výsledkem ani plně ani částečně invalidní, ale nesouhlasí s rozhodující příčinou (SKT) a jejím posouzením.

Uvedla, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 24.7.2007 neodpovídal ani plné ani částečné invaliditě. Stanovila konečnou procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti na 25 %;

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ ze dne 24.7.2007, posudek lékaře OSSZ v Jičíně ze dne 3.7.2007, posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6.5.2008, doplňující posudky téže komise z 20.8.2008 a 15.7.2010 a srovnávací posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 19.11.2010.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.).

Posouzení zdravotního stavu a souvisejícího zbytkového pracovního potenciálu je věcí odborně medicínskou; soud k ní nemá potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k osobám s těmito znalostmi, aby se o těchto otázkách vyslovily. Soud pak hodnotí veškeré důkazy v řízení takto získané. Pro rozhodnutí soudu pak má zcela zásadní význam závěr vyslovený v posudku odborné lékařské komise. Z toho důvodu musí z posudku vyplývat, že komise zasedala v řádném složení podle § 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, dále ve smyslu § 3 odst. 8 ve spojení s § 1 odst. 2 této vyhlášky musí z posudku vyplývat, zda a jak přihlédla komise při posuzování zdravotního stavu a pracovních schopností k výsledku vlastního šetření, zda a jak vycházela z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu posuzovaného. Posudek musí konečně obsahovat posudkový závěr, ze kterého vyplývá posouzení jednak zdravotního stavu posuzovaného a v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i zdravotní postižení, které je jeho příčinou (§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb.), a jednak posouzení poklesu schopnosti jeho soustavné výdělečné činnosti. Posudek, který zcela splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti, bývá zpravidla důkazem stěžejním. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především pak s těmi, které namítá účastník soudního řízení uplatňující nárok na důchod podmíněný dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem, jakož i v tom, zda podaný posudek obsahuje náležité odůvodnění posudkového závěru tak, aby byl v tomto závěru přesvědčivý pro soud, který nemá a ani nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především. Důležitým pravidlem, které nutno zvláště zdůraznit, je ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., jež stanoví, že při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu. To znamená, že posudková komise musí ozřejmit své závěry právě ve vztahu k období, kdy bylo vydáno rozhodnutí ohledně invalidního důchodu.

pokračování 7 -- 19Cad 163/2007

Krajský soud si v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přiznání částečného invalidního důchodu opatřil lékařský posudek vypracovaný posudkovou komisí MPSV v Ostravě. PK MPSV ČR v Ostravě takové posouzení učinila dne 6.5.2008, 20.8.2008 a 15.7.2010 ve složení stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. Posudková komise MPSV ČR v Hradci Králové pak vypracovala posudek dne 19.11.2010.

PK MPSV ČR v Ostravě uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla velmi lehká forma syndromu karpálních tunelů oboustranně bez narušení jemné motoriky, bez atrofie svalů, úchopu a svalové síly, který dle kap. XV. odd. H, úpol. 24, písm. a) vedl k 15% poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Posudková komise uzavřela, že žalobce ke dni 24.7.2007 nebyl plně invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. a nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst.1 nebo 2 z.č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobci neztěžoval obecné životné podmínky.

PK MPSV ČR v Hradci Králové uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2, přičemž procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovila podle kapitoly XV., odd. F, položka 2 písm. b/ přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí na 25 %.

Obě komise shodně uvedly, že není důvodu pro provedení navýšení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle § 6 odst. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb.

Tyto důkazy považuje soud za stěžejní, když posudkové komise měly k dispozici úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a vypořádaly se s námitkami žalobce. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovými lékaři a odbornými neurology, ortopédem a internistou na základě zdravotní dokumentace žalobce.

Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.

Podle § 44 odst. 1, věta prvá téhož zákona pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta pokračování 8 -- 19Cad 163/2007

prvá pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.

Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.

Jestliže zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce byl nižší než 33% a nebylo u něj zjištěno zdravotní postižení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., platné ke dni vydání napadeného rozhodnutí, kterou se prováděl zákon o důchodovém pojištění, nebyly v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v pl. znění.

Poněvadž v takové míře pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyl zjištěn, a nebylo zjištěno ani zdravotní postižení, jež by žalobci značně ztěžovalo obecné životní podmínky, nelze žalobce k datu 24.7.2007 za částečně invalidního považovat. Jestliže žalobce nebyl částečně invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na částečný invalidní důchod.

V řízení bylo nesporně prokázáno, že ke dni 24.7.2007 žalobce nesplňoval podmínky plné ani částečné invalidity. K odstranění vzniklého rozporu mezi určením rozhodujícího zdravotního postižení a určení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ke dni 24.7.2007 (PK MPSV ČR Ostrava-velmi lehká forma syndromu karpálních tunelů oboustranně bez narušení jemné motoriky, míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 15 %, PK MPSV ČR Hradec Králové – bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě pokračování 9 -- 19Cad 163/2007

lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2, míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 25 %), soud již neprováděl žádné dokazování, neboť bylo nesporné, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ke dni 24.7.2007 nečinila více než 33% a nejednalo se o zdravotní postižení uvedené v příloze č.4 k vyhl.č. 284/1995 Sb. Jak posudková komise MPSV ČR v Ostravě, tak PK MPSV ČR v Hradci Králové stanovily (i při stanovení jiného rozhodujícího zdravotního postižení) míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nižší než 33 %. Jako přesvědčivější se jevil závěr PK MPSV ČR Hradec Králové, dle kterého rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě lehkého zkřivení páteře, lehkých degenerativních změn hrudních obratlů a lehkého snížení obratle L2, přičemž míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činila 25 %. Dalším dokazováním by byly zvyšovány náklady tohoto řízení, aniž by výsledek dalšího dokazování, tj. odstranění rozporu ohledně rozhodujícího zdrav. postižení žalobce, mohl ovlivnit výrok posudků, a tedy i rozhodnutí soudu ve věci.

Pokud žalobce namítal, že PK MPSV ČR nemohla objektivně posoudit jeho zdravotní stav k datu napadeného rozhodnutí, neboť jej konzultovala s MUDr. F. a navíc nelze po třech a půl letech objektivně posoudit jaký byl jeho zdravotní stav ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pak soud uvádí, že posudkové komise vycházely z poměrně rozsáhlé zdravotní dokumentace žalobce, která je rozhodující pro posouzení jeho zdravotního postižení i míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Pokud žalobce tvrdí, že jeho onemocnění mu značně ztěžují obecné životní podmínky, pak soud odkazuje jednak na obsah posudků posudkových komisí, které vypracovaly posudky pro toto řízení a jednak na znění přílohy č. 4 k vyhl.č. 284/1995 Sb.

Namítal-li žalobce, že se u něj jedná o postižení obou horních končetin, pak posudková komise v Ostravě dostatečně objasnila, že si byla vědoma, že jde o postižení obou nikoliv jen jedné končetiny, přesto toto poškození podřadila pod kap. XV, odd. H, pol. 24, písm. a), neboť postižení bylo velmi lehké, motorické neurogramy byly oboustranně hraniční, senzitivní neurogram vlevo normální, vpravo hraniční a nenarušovaly jemnou motoriku, takže nebyla splněna kritéria uvedená pod písm. b) pod jehož zařazení by byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce neúměrně nadhodnocen.

K další námitce žalobce, že u něj nebylo provedeno vyšetření páteře, soud odkazuje na posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 15.7.2010 a tam uvedené odkazy na opakovaně provedené vyšetření RTG.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů

řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d/ zák.č. 582/91 Sb.).

Je-li účastník zastoupen advokátem, je podle § 57, 61, 64 s.ř.s mimo jiné součástí nákladů řízení odměna za zastupování. Její výše byla určena vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudním a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné ap. Podle odst.3 citované vyhlášky paušální částka jako náhrada výdajů činí 300,- Kč na jeden úkon právní služby. Ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění a opravných prostředků proti rozhodnutím orgánů veřejné správy a správních orgánů se dle § 9 odst.2 se za tarifní hodnotu považuje částka 1.000,- Kč a dle § 7 téže vyhlášky činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty do 1.000,- Kč - 500,- Kč.

Usnesením ze dne 22.7.2007 č.j. 19Cad 163/2007-81 krajský soud žalobci ustanovil pro kasační řízení zástupce z řad advokátů, a to Mgr. Josefa Bartuska. K další žádosti žalobce soud ustanovil pro řízení žalobci téhož zástupce usnesením ze dne 29.6.2010 č.j. 19Cad 163/2007-118. Odměna zástupci žalobce byla stanovena za 6 úkonů právní služby po 500,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/, § 7 a § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tj.příprava a převzetí, doplnění kasační stížnosti 9.9.2009, sepis podání ze dne 12.8.2010 a 17.12.2010, účast u ústního jednání dne 14.9.2010 a 4.1.2011, tj. 3.000,- Kč, 6x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky po 300,- Kč, tj. 1.800,- Kč, celkem 4.800,- Kč.

Pokud se advokát domáhal přiznání dalšího úkonu, tj. za další převzetí a přípravu zastoupení, pak soud konstatuje, že převzetí a přípravu zastoupení lze přiznat v jednom řízení pouze 1x.

Ač má podle ustanovení § 60 odst.4 s.ř.s. stát právo proti neúspěšnému účastníku na náhradu nákladů řízení, které platil, nebyla státu náhrada těchto nákladů přiznána, neboť hotové výdaje a odměnu za zastupování dle § 35 odst. 8 s.ř.s. platí stát. Žalobce splňuje podmínky pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 4.1.2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru