Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Cad 135/2009 - 68Rozsudek KSOS ze dne 18.01.2011

Prejudikatura

21 Cad 6/2005 - 26

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 55/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

19Cad 135/2009-68

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobkyně A. G., proti žalované České správě sociálního

zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí

žalované ze dne 21.5.2009 číslo X, o nároku na částečný invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně v žalobě ze dne 29.6.2009 poukazovala na svůj nepříznivý zdravotní stav. Domáhala se nového posouzení a zpětného navrácení ušlých dávek invalidního důchodu. Poukazovala na nevhodné chování posudkového lékaře.V průběhu ústního jednání dne 26.1.2010 navrhovala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) ze dne 21.5.2009 číslo X a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 17.7.2009 k posouzení zdravotního stavu žalobkyně navrhovala žádání posudku PK MPSV ČR v Ostravě.

pokračování 2 -- 19Cad 135/2009

Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 21.5.2009 číslo X odňala žalobkyni od 18.6.2009 částečný invalidní důchod podle ust. § 56 odst.1, písm. a) zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karviné ze dne 16.2.2009 není žalobkyně částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 25 %;

- lékař OSSZ v Karviné dne 16.2.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že zdravotní stav posuzované hodnotí jako dlouhodobě nepříznivý, který dle kap. XV, odd. F, pol.2, písm. b) příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. činí 25 % (z rozmezí 15-25%) míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro víceetažové postižení páteře. Vydal výrok, že posuzovaná není plně invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. a není ani částečně invalidní dle § 44 z.č. 155/1995 Sb. s datem zániku invalidity dnem 16.2.2009;

- dne 12.11.2007 na základě výsledků lékařského vyšetření provedl lékař OSSZ Karviná posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že u posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který odpovídá postižení uvedenému v příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění, kap. XV, odd.F, pol. 2c) a činí celkem 40% (z rozmezí 30-40%). Vydal výrok, že posuzovaná není již plně invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. s datem změny invalidity 12.11.2007;

- dne 25.10.2004 na základě výsledků lékařského vyšetření provedl lékař OSSZ Karviná posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že u posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který odpovídá postižení uvedenému v příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění, kap. XV, odd.F, pol. 2e) a činí 70%. Vydal výrok, že posuzovaná je plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm.a) zák.č. 155/95 Sb. s datem vzniku 4.10.2004;

- posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 9.12.2009. Uvedla, že u posuzované se jedná o: intermitentní vertebrogenní algický syndrom hrudní a bederní páteře při spondylartróze, bez hernie disku, dle emg lehká inaktivní chronická kořenová léze L5 vpravo, spondylolistéza L2 5 mm, tetanii dle dokumentace, patní ostruhy, hypertenzi I. komp. U žalobkyně šlo k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 21.5.2009 o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dominantním vertebrogenním nálezem. K datu rozhodnutí šlo o bolestivý syndrom bederní páteře při opakovaně prokázaných protruzích L3/4 a L4/5 bez útlaku durálního vaku či nervových struktur, dle emg s chronickou inaktivní kořenovou lézí L5 vpravo (dle emg z r. 2008 nebyla prokázána), která je dle emg lehká s podílem senzitivní polyneuropatie, podezření spíše na polyneuropatii vyslovil chirurg při vyšetření v r. 2008 a následně bylo emg potvrzeno. Klinický nález je trvale bez progrese s občasným zhoršením dynamiky bederní páteře. Nikdy nebyla prokázána akutní pokračování 3 -- 19Cad 135/2009

kořenová léze, i nález velmi lehké inaktivní léze L5 vpravo je potencován polyneuropatickými změnami. Nikdy nebyly žádné parézy ani poruchy svěračů, ani svalové atrofie. Posudková komise uvedla, že přiznání plné invalidity 2.5.2005 při tomto lehkém funkčním nálezu bylo v přímém rozporu s předloženými důkazy – odbornými nálezy neurologickými vč. emg a následné CT bederní páteře . Šlo o závažný posudkový omyl, stejně tak došlo k posudkovému nadhodnocení při změně plné invalidity na částečnou 12.11.2007, ani tehdy nešlo o postižení uvedené v kap. XV, odd. F, pol. 2, písm. c/, nešlo o recidivující silnější projevy nervového a svalového dráždění prokázané emg, i v té době šlo o velmi lehký chronický inaktivní nález dle emg. K datu rozhodnutí žalobkyně nebyla schopna zvedat a přenášet těžká břemena a pracovat trvale v předklonu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 21.5.2009 byl bolestivý syndrom L páteře při degenerativních změnách plotének v oblasti bederní páteře, při protruzích L3/4 a L5/S1 s chronickou lehkou inaktivní lézí L5 vpravo, na které se podílí i polyneuropatie. Toto rozhodující zdravotní postižení je uvedeno v příloze č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., v platném znění k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha z 21.5.2009 v kapitole XV, odd. F, pol. 2, písm. b/. V rámci uvedeného rozmezí 15-25 % PK MPSV ČR Ostrava hodnotila celkem 25 % poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti, a dále nezvýšila dle § 6 odst. 4 cit.zák. U žalobkyně nešlo k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 21.5.2009 o zdravotní postižení uvedené pod písm. b/, c/, d/, e/, protože nejsou splněna kritéria zde uvedená.

Ve výroku posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyla žalobkyně plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č.155/1995 Sb., nebyla ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky;

PK MPSV ČR s pracovištěm v Brně posoudila zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 4.3.2010, dne 12.8.2010 a dne 29.10.2010. Uvedla, že u posuzované se jedná o: vertebrogenní algický víceetážový syndrom v terénu spondylartrotických změn, pandiskopatie bez kontaktu s durálním vakem, spondylolistézu L2-3 15 %, vícečetné hemangiomy v obratlích L páteře, s kořenovou sympt. iritačně zánikovou L3-5 vpravo, oboustrannou coxartrózu I.-II. st., oboustranně příčně plochou nohu, obezitu, stav po operaci tenisového lokte vpravo, ostruhy patních kostí v anamnéze. Dle PK MPSV ČR Brno došlo při posouzení zdravotního stavu žalobkyně při zjišťovací prohlídce 25.10.2004, při KLP 2.5.2005 a 12.11.2007 k nadhodnocení zdravotního stavu posuzované, neboť při důkladném prostudování veškeré dostupné zdravotní dokumentace posudková komise neprokazuje trvalé těžké postižení funkce více úseků páteře s trvalými silnými projevy dráždění nervů a svalů, závažnými parézami, kdy závažnost postižení musí být doložena EMG vyš., výraznými svalovými atrofiemi, zpravidla s poruchami funkce svěračů případně středně těžké

postižení více úseků páteře s recidivujícími silnějšími projevy nervového a svalového dráždění prokázané EMG vyšetřením, se středně těžkou statickodynamickou insuficiencí. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodujícím podílem vertebrogenního algického víceetážového syndromu v terénu spondylartrotických změn, pandiskopatie bez útlaku durálního vaku či nervových struktur, dle EMG vyš. s lehkou chron. radikulopatií L5 I. dx. bez kompresivních změn, bez regenerací, od r. 2003 nález stejný. Podíl i zcela frustní incipientní převážně senzitivní polyneuropatie DKK. Nově (v nálezu 19.1.2010 MUDr. J. Kurkové) uváděná stenoza páteřního kanálu a instabilní spondylolisteza L2-3 nemá objektivní oporu v provedených vyšetřeních. PK MPSV ČR Brno po zhodnocení veškeré doplněné zdravotní a spisové dokumentace uvedla, že se u posuzované jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený vícečetným zdravotním postižením s rozhodujícím podílem – vertebrogenního algického syndromu, polyartralgií, s výše popsaným funkčním nálezem , a proto stanoví míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se zřetelem na výše uvedený klinický nález dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí 21.5.2009 tedy dle vyhl.č. 40/2000 Sb. kapitola XV, odd. F, položka 2.b/ (15-25 %) na 25 %, shodně s lékařem pověřeným vypracováním posudků pro OSSZ Karviná a PK MPSV ČR Ostrava pro výše uvedené skutečnosti. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena v uvedené položce 2.b/ na horní hranici procentního rozmezí po komplexním posouzení s ohledem na závažnost dalších zdravotních postižení a s ohledem k dosaženému základnímu vzdělání – nevyučená. Pro zvolení jiného zdravotního postižení, které se rozhodujícím způsobem podílí na míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti či pro zařazení do jiné kapitoly a položky a tím stanovení jiné hodnoty míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nenalezla PK v odborných nálezech objektivní podklady. U posuzované se nejedná o žádné z postižení uvedených v příloze č. 3 a č. 4 výše uvedené vyhlášky, její zdravotní stav není funkčním dopadem a důsledky srovnatelný s postiženími uvedenými v příloze č. 4. Žalobkyně není schopna prací fyzicky nadměrně náročných spojených se zatěžováním páteře nošením a zvedáním břemen, prací v nevhodných klimatických podmínkách, v riziku prochlazení. Je schopna prací lehčího charakteru za dodržení výše uvedených omezení s využitím dosažené kvalifikace – nevyučená, znalostí a zkušeností z dříve vykonávané praxe v pomocných dělnických profesích v lehkém, potravinářském a elektroprůmyslu, případně ve skladovém hospodářství, ve službách, obchodní činnosti apod. Je schopna zaučení i rekvalifikace. Posudková komise k námitkám žalobkyně, jak je přednesla do protokolu o ústním jednání, uvedla, že při vypracování posudkového zhodnocení dne 4.3.2010 došlo v citaci zprávy praktického lékaře MUDr. T. H., MUDr. A. S. z 15.1.2009 k administrativní chybě, kdy poslední věta „Jizva po CHCE, operaci štítné žl. a narvu (překlep naevu) na levém prsu, krku a břichu.“ se do tohoto zápisu dostala technickým pochybením PK a netýká se žalobkyně. Za toto pochybení se PK omluvila. Posudková komise dále upozornila na skutečnost, že v průběhu jednání, které zachycuje Protokol o jednání posudkové komise MPSV ČR v Brně dne 4.3.2010 se o operaci žlučníku, štítné žlázy ani odstranění naevu na levém prsu, břichu a krku nehovořilo-nejednalo.

pokračování 5 -- 19Cad 135/2009

Nejsou zmíněny ani ve „Zdravotní anamnéze“, ani v „Diagnostickém souhrnu“ a nejsou zmiňovány ani v „Posudkovém zhodnocení“. Obdobně nebylo hovořeno a jednáno o vysokém krevním tlaku a léčení na kardioambulanci. Věta: „Jizva po CHCE, operaci štítné žl. a narvu (překlep naevu) na levém prsu, krku a břichu.“, která do Posudku posudkové komise MPSV ČR v Brně ze dne 4.3.2010 nepatří, neovlivnila v žádném případě posudkové zhodnocení a posudkový závěr. Posudková komise uvedla, že při vypracování posudkového zhodnocení přihlédla ke všem posudkovým kritériím a že pro posouzení k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha dne 21.5.2009 měla k dispozici vyžádanou kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře a další v souhrnu zdravotní dokumentace uvedené odborné nálezy a nevyskytly se žádné pochybnosti o neúplnosti či nedostatečnosti zdravotní dokumentace pro objektivní posouzení zdravotního stavu a stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti dle platných právních předpisů. Posuzovaná využila možnosti doplnit zdravotní dokumentaci, předložila nálezy z r. 2009, které měla PK již k dispozici , nálezy staršího data a nálezy z r. 2010, ze kterých byly pořízeny kopie. Posuzovaná byla při jednání PK dne 4.3.2010 vyšetřena přítomnými lékaři a podrobný záznam o vyšetření v PK je součástí posudkového zhodnocení. Ve výroku posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyla žalobkyně plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nebyla ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Ke znaleckému posudku znalce MUDr. D., CSc. předloženému žalobkyní posudková komise uvedla, že v objektivním klinickém nálezu znalce neurologa MUDr. A. D., CSc. ze dne 16.8.2010 nelze prokázat závažnější patologický neurologický nález než uvádějí dříve citované zprávy z neurologických vyšetření a také vyšetření provedeného lékařkou (odborným ortopedem, RHB lékařem) při jednání PK dne 4.3.2010. Ve znaleckém posudku na DKK popisované vpravo oslabení plantární flexe palce na 4+ dle svalového testu, dorsální flexe na 3+ dle svalového testu, je v korelaci s dřívějšímiklin.nálezyiEMGvyš.Jdeolehké

oslabení dle svalového testu a funkčně pro chůzi nevýznamné postižení. Ostatním objektivním vyšetřením zjištěné skutečnosti se podstatně neodlišují od objektivních nálezů citovaných a hodnocených v posudkovém zhodnocení. PK MPSV ČR Brno nesouhlasila se závěrem znaleckého posudku, že se funkčně jedná o středně těžké postižení více úseků páteře (krční a bederní), což odůvodnila tím, že jde i nadále o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodujícím podílem vertebrogenního algického víceetážového syndromu v terénu spondylartrotických změn, pandiskopatie bez útlaku durálního vaku či nervových struktur, s EMG vyš. potvrzenou lehkou chron. radikulopatií L5 I.dx bez kompresivních změn, bez regenerací, bez změn v nálezu od r. 2003. EMG vyš. potvrdilo i podíl zcela frustní počínající převážně senzitivní polyneuropatie DKK, a proto bylo toto zdravotní postižení hodnoceno jako lehké funkční postižení více úseků páteře, dle přílohy č. 2 pokračování 6 -- 19Cad 135/2009

k vyhl.č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí: kapitola XV, oddíl F, položka 2.b/ (15-25 %) na 25 %. Posudková komise konstatovala, že pro posouzení k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha dne 21.5.2009 měla k dispozici vyžádanou kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře a další v souhrnu zdravotní dokumentace uvedené odborné nálezy a nevyskytly se žádné pochybnosti o neúplnosti či nedostatečnosti zdravotní dokumentace pro objektivní posouzení zdravotního stavu a stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti dle platných právních předpisů. Nově dodaný znalecký posudek MUDr. A. D., CSc. ze dne 16.8.2010 nemá zásadní vliv na závěr posudkového zhodnocení vypracovaného dne 4.3.2010 a doplněného dne 12.8.2010 PK MPSV ČR v Brně k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 21.5.2009.

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.5.2009 číslo X, posudek lékaře OSSZ Karviné ze dne 16.2.2009 a ze dne 25.10.2004 a posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 9.12.2009, srovnávací posudek PK MPSV ČR Brno z 4.3.2010 a jeho doplňky z 12.8.2010 a 29.10.2010.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 9.12.2009 a srovnávací posudek PK MPSV ČR v Brně dne 4.3.2010 a jeho doplňky z 12.8.2010 a 29.10.2010. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborných posudků pro jejich přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěry posudků pro své rozhodnutí plně převzal. Pokud došlo v textu posudku ze dne 4.3.2010 k administrativní chybě, pak tato okolnost byla vysvětlena posudkovou komisí v Brně v doplňujícím posudku ze dne 12.8.2010. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovými lékaři a lékařem odborným ortopedem a odbornou neuroložkou na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Jak PK MPSV ČR v Ostravě, tak PK MPSV ČR v Brně se vypořádaly se všemi lékařskými nálezy. Přesvědčivě odůvodnily, že k přiznání plné invalidity dne 2.5.2005 došlo v důsledku závažného posudkového omylu – nadhodnocení zdravotního stavu posuzované a stejně tak došlo k posudkovému nadhodnocení při změně invalidity z plné na částečnou dne 12.11.2007. Pokud se jedná o znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, specializace neurologie MUDr. A. D., CSc., který předložila žalobkyně k důkazu, pak k tomuto důkazu se vyjádřila dle názoru soudu v dostatečném rozsahu posudková komise MPSV ČR v Brně dne 29.10.2010.

Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.

Podle § 44 odst. 1, věta prvá téhož zákona pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta prvá z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.

Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.

Soud vzal za prokázáno, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který byl stabilizován, jehož rozhodující příčinou ke dni 21.5.2009 byl bolestivý syndrom L páteře při degenerativních změnách plotének v oblasti bederní páteře, při protruzích L3/4 a L4/5 bez útlaku durálního vaku či nervových struktur, s chronickou lehkou inaktivní lézi L5 vpravo, na které se podílí i polyneuropatie, který dle kap. XV, odd. F, položka 2, písm. b) přílohy č. 2

pokračování 8 -- 19Cad 135/2009

k vyhlášce 284/95 Sb. v platném znění způsoboval 25 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně. Nejednalo se o žádné postižení uvedené v příloze č. 3 a č.4 vyhl.č. 284/1995 Sb. Zdravotní stav žalobkyně nebyl funkčním dopadem a důsledky srovnatelné s postižením uvedeným v příloze č. 4. Posudky posudkových komisí nejsou ani v rozporu s posudkem lékaře OSSZ.

Jestliže nebylo prokázáno posudkem vypracovaným posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 9.12.2009, ani srovnávacím posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 4.3.2010 a doplňky posudku téže komise ze dne 12.8.2010 a 29.10.2010, že by u žalobkyně ke dni 21.5.2009 docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 33%, ani nebyl zjištěn zdravotní stav, který by značně ztěžoval její obecné životní podmínky, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze č. 4 k vyhl. č. 284/95 Sb. v platném znění, nejsou v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nelze proto žalobkyni k datu 21.5.2009 za částečně invalidní považovat. Jestliže žalobkyně nebyla částečně invalidní, pak nesplňovala podmínky nároku na částečný invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobkyně pod příslušnou položku vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně. Subjektivní přesvědčení žalobkyně o tom, že splňovala ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky částečné invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními, což se nestalo.

Posudkové komise se dle názoru krajského soudu řádně vypořádaly s tím, proč žalobkyně již není částečně invalidní. Shodně popsaly rozhodující příčinu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudky PK MPSV v Ostravě a v Brně, které byly použity jako důkaz v soudním řízení, splňovaly podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudků nevyplývá, že by posudkové komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měly k dispozici, při hodnocení nevzaly na vědomí nebo opomenuly. V projednávané věci posudkové komise MPSV ve svém posudku přesvědčivě zdůvodnily, že přiznání plné invalidity 2.5.2005 bylo v přímém rozporu s předloženými důkazy a šlo o závažný posudkový omyl. Stejně tak došlo k posudkovému nadhodnocení při změny plné invalidity na částečnou invaliditu 12.11.2007.

Důkazní návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku nebyl důvodný, neboť o správnosti či úplnosti posudků PK MPSV nebyly pochybnosti.

Nesouhlas žalobkyně se závěry posudků PK MPSV přitom sám o sobě není důvodem pro zadání vypracování znaleckého posudku, neboť při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a nikoliv ze subjektivních pocitů žalobkyně.

Konečné závěry jak posudku OSSZ, z něhož vycházela žalovaná, tak i posudků, které zpracovaly PK MPSV v Ostravě i PK MPSV ČR v Brně, ohledně naplnění podmínek částečné invalidity u žalobkyně se shodovaly, nebyl proto důvod pro další dokazování v této věci.

Pokud žalobkyně předložila znalecký posudek vypracovaný znalcem z oboru zdravotnictví, specializace neurologie MUDr. A. D., CSc. pak posudková komiseMPSVČRsek tomuto posudku vyjádřila v doplňku posudku ze dne 29.10.2010. Znalec sám provedl vyšetření žalobkyně, jak uvádí v posudku, dne 26.7.2010 (přezkoumávané rozhodnutí je ze dne 21.5.2009). Pokud se jedná o stanovenou diagnózu znalec se v zásadě neliší o dg. uvedených posudcích, vypracovaných PK MPSV ČR v Ostravě a v Brně. Pokud se jedná o stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, pak MUDr. D.l, CSc. není znalcem pro odvětví posudkového lékařství a tudíž se k této problematice nevyjádřil a ani nemohl odpovědně vyjádřit. Tento znalec měl při vypracování posudku oproti posudkovým komisím k dispozici pouze subjektivní názor žalobkyně o charakteru jejích potíží, a její vyšetření s časovým odstupem více jak jednoho roku.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobkyně podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 18.1.2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru