Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 78/2011 - 47Rozsudek KSOS ze dne 07.08.2012

Prejudikatura

3 Ads 45/2008 - 46


přidejte vlastní popisek

19Ad 78/2011-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce V. F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

15.8.2011, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Žalobce žalobou ze dne 30.9.2011 se domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) ze dne 3.5.2011 č.j. X, určení, že je nadále invalidní podle prvního stupně ve smyslu ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. V žalobě mimo jiné uvedl, že rozhodnutím ČSSZ mu byl odňat invalidní důchod I. stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal v řádném termínu námitky, jejich podstatou byla především forma provedení posudkového řízení a ignorace doplňkových lékařských zpráv ze strany posudkového lékaře. Uvedl, že v námitkovém řízení lékař posuzoval zdravotní problém (psoriasis), pro který byl

původně přiznán částečný invalidní důchod pouze okrajově a soustředil se jen na novou, původně doplňkovou diagnózu, tj. chronickou obstrukční plicní nemoc se středně těžkou kombinovanou ventilační poruchou. Celkový pokles pracovní schopnosti byl hodnocen 30%, bez případného posouzení dalších vlivů ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky. Na základě nového posudku ČSSZ vydala nové rozhodnutí dne 15.8.2011, kterým rozhodnutí ČSSZ ze dne 3.5.2011 potvrdila. Namítal, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, pouhou změnou rozhodujících diagnóz. Dovozoval, že v jeho případě bude zdravotní postižení minimálně na úrovni 35%, čímž by byly splněny podmínky invalidity.

Z výše uvedeného krajský soud dovodil, že žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15.8.2011 č.j. 670 901 1463/48091-VD.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 3.11.2011 navrhovala k důkazu vypracování posudku PK MPSV ČR.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 15.8.2011 č.j. X, rozhodnutím ČSSZ ze dne 3.5.2011, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 13.1.2012, doplňujícím posudkem téže komise ze dne 19.4.2012, srovnávacím posudkem PK MPSV ČR Brno ze dne 19.7.2012, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

1) Žalobce žádostí ze dne 7.2.2007 sepsanou Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná požádal o přiznání částečného invalidního důchodu ode dne uplatnění nároku.

2) Dne 12.4.2007 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v posouzení zdravotního stavu ve smyslu ustanovení § 8 zák.č. 582/1991 Sb., že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodnou příčinou je psoriasis vulgaris. Jde o onemocnění s častými exacerbacemi. Uvedené rozmezí 25-30% hodnotil horní hranicí rozmezí s přihlédnutím k dalšímu zdravotnímu postižení. Dále uvedl, že dle kapitoly XIV, položky 4, písm. b) přílohy č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí 35%, míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 cit. vyhl. se nemění. Ve výroku pak uvedl, že posuzovaný není plně invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. s datem vzniku invalidity 16.1.2007.

3) Částečný invalidní důchod byl přiznán žalobci od 16.1.2007 ve výši 6.212,-Kč.

4) Dne 6.4.2011 posudkový lékař OSSZ Karviná v posudku o invaliditě uvedl, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronická generalizovaná psoriasa. Jde o středně těžké funkční postižení s častými exacerbacemi, není výraznějších známek postižení kloubů. Celkově hodnotil středem, tj. 30% vzhledem k tíži onemocnění a profesi. Lékař ve výroku uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XII, položce 4, b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl: 1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1996 Sb. 2. Není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%.

3. Den zániku invalidity určil dnem 5.4.2011.

Lékař OSSZ dále uvedl, že zbylý pracovní potenciál lze využít ve fyzicky nenáročných profesích, příznivých klimatických podmínkách. Současné pracovní zařazení zcela vyhovuje.

5) Rozhodnutím ze dne 3.5.2011 ČSSZ podle ustanovení § 56 odst.1 písm. a) a ustanovení § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. od 16.6.2011 odňala invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 5.4.2011 již účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

6) Žalobce uplatnil námitky vůči shora označenému rozhodnutí přípisem ze dne 23.5.2011. Uvedl, že zásadní problém spatřuje v tom, že ani sebelepší zákonnou normou nelze odnímat dříve přiznaný částečný invalidní důchod bez velmi výrazného zlepšení zdravotního stavu. Poukázal na to, že posouzení jeho zdravotního stavu probíhalo v době, kdy nebyla dokončena všechna vyšetření ani ukončena léčba. Jednání posudkové komise považoval za sporné.

7) Lékař ČSSZ-LPK vypracoval dne 28.7.2011 posudek o invaliditě žalobce. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl:

1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1996 Sb.

2. Není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nejde již

o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%.

3. Den zániku invalidity určil dnem 5.4.2011.

V odůvodnění posudku uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X, odd. B, položka 1b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 30%. Uvedl, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Z rozmezí 15-30% hodnotil horní hranicí rozmezí, tj. 30% s přihlédnutím ke stupni poruchy a také k onemocnění psoriádou. Další navyšování procentuální hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti nepovažoval za odůvodněné vzhledem k tomu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemá vliv na schopnost využívat dosavadní vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti.

8) ČSSZ rozhodnutím ze dne 15.8.2011 č.j. X zamítla námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 3.5.2011 a rozhodnutí žalované ze dne 3.5.2011 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a posoudila invaliditu žalobce. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobce a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno především ze zdravotní dokumentace doložené v I. stupni řízení od ošetřující lékařky MUDr. K. Dále bylo vycházeno z lékařských zpráv MUDr. V., MUDr. J., MUDr. V., MUDr. F., MUDr. B., MUDr. K. a profesního dotazníku. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 28.7.2011 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1996 Sb., a že účastník není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla posudkem o invaliditě určena ve výši pouze o 30%. ČSSZ za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti určila zdravotní postižení uvedené v kapitole X (postižení dýchací soustavy), odd. B (dolní dýchací cesty), položka 1 (chronická obstrukční plicní nemoc), písm. b) – středně těžké funkční postižení, stadium II - přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míru poklesu pracovní schopnosti určila 30%.

Závěrem žalovaná uvedla, že jelikož míra poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla novým posudkem o invaliditě určena ve výši 30% a nejsou tak splněny podmínky pro trvání invalidity podle ustanovení § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., v platném znění, shledala ČSSZ námitky jako nedůvodné.

9) Dle posudku, který vypracovala posudková komise MPSV ČR v Ostravě dne 13.1.2012 ke dni 15.8.2011 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst.1

z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.

Při vypracování posudku PK MPSV ČR vycházela ze zdravotnické dokumentace žalobce nacházející se u praktické lékařky MUDr. A.K., z odborných lékařských nálezů (jak jsou citovány v posudku) a z úplné spisové dokumentace OSSZ Karviná. V diagnostickém souhrnu je uvedena: chronická obstrukční plicní nemoc II.-III. stadia (kuřák cigaret do 12/2010), kožní lupénka, hepatopatie, hypertenze I, počínající artróza kyčlí a kolenou, hyperurikemie.

Posudková komise uvedla, že z dokumentace ambulance TRN a vyšetřením na odd. funkční diagnostiky Vítkovické nemocnice MUDr. P. 13.12.2011 byla prokázána těžká ventilační porucha obstrukčního, emfyzematózního charakteru s lehce redukovanou vitální kapacitou. Při bronchodilatačním testu provedeném dvěma dávkami Ecosalu, došlo k mírnému zlepšení v dynamických objemech, výraznější zlepšení je ve vitální kapacitě, kde je zlepšeno především inspirium.

Posudková komise hodnotila ventilační poruchu jako středně těžkou až těžkou (FVC 76,7, FEV 1 53,0, PEF 47,0, MEF 50 24,5, VC 92,9, RV % TLC 138,4% náležitých hodnot). Ve zdravotnické dokumentaci nejsou doloženy častější exacerbace bronchitidy v roce (cca 1-2x ročně). V 12/2010 prodělal zápal plic, jinak není doložena nutnost hospitalizace pro tyto obtíže. V dokumentaci udává ponámahovou dušnost. V r. 2011 bylo uskutečněno vyšetření srdce, kardiální příčina dušnosti prokázána nebyla. Plicní lékař při vyšetření dne 10.3.2011 zvažoval kombinaci s inhalačními kortikosteroidy, další vyšetření v této ambulancí provedeno nebylo. Posudková komise uvedla, že je toho názoru, že při odpovídající terapii lze předpokládat zlepšení a stabilizaci stavu chronické obstrukční plicní nemoci. Ještě v roce 2007 byla dle dokumentace plicní ventilace v normě.

K onemocnění kožní lupénkou posudková komise uvedla, že posuzovaný byl léčen od dětství pro generalizovanou formu nemoci, v mezidobí kůže čistá. Dokumentace kožní ambulance je vedena od r. 1994, další návštěvy od r. 1998 pravidelně - UVB záření, jsou popisovány generalizované projevy. V letech 2004 bez návštěvy, 2007-2010 bez návštěvy, 2011 opět aplikace UVB, 17.3.2011 doporučeny Lázně Lipová jako alternativa hospitalizace. V té době stav nebyl uspokojivě zklidněn, rezidua ložisek psoriázy byly na bércích a na pažích. Následoval pobyt v Lázních Dolní Lipová 27.4.-8.6.2011, kde byl úspěšně léčen, při propuštění byla pokožka klidná, hladká, snědá, poněkud suchá bez známek onemocnění psoriázou, klouby volné nebolestivé. Další kontrola v kožní ambulanci provedena nebyla, posuzovaný užívá masti s konopím, také koupele, ke kontrole je objednán na únor 2012.

Posuzovaný byl vyšetřen při jednání komise předsedkyní komise: plíce - poklep plný jasný - dýchání difúzně lehce oslabené, prodloužené expirium, jemné pískoty. Akce srdeční pravidelná 84/min. Na kůži četné projevy kožní lupénky,

výraznější v predilekčních oblastech, s maximem postižení na dolních končetinách a na hýždích, ložiska místy se šupinami, místy rozškrábaná.

Dle posudkové komise posuzovaný pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.8.2011 nebyl schopen práce fyzicky ani středně náročné, v nepříznivých klimatických podmínkách, v prostředí prašném a dráždicím cesty dýchací a pokožku, v prostředí s hepatotoxickými látkami. Byl schopen práce fyzicky nenáročné, v tepelně stabilizovaném interiéru, s výše uvedenými omezeními. Byl schopen pracovat jako administrativní pracovník - kontrolní pracovník finančního ředitelství, v nezkráceném pracovním úvazku.

Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila chronickou obstrukční plicní nemoc II.-III. stadia, přičemž uvedla, že stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole X, oddílu B, položce 1, písmo b), 15-30 % a z uvedeného rozmezí stanovila horní hranici 30 %, i s přihlédnutím k dalším onemocněním, které, jak uvedla, již dále podstatně pracovní potenciál posuzovaného nesnižují. Nejedná se o zdravotní postižení, pro které by byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, s podstatně menšími nároky na kvalifikaci nebo v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Kožní lupénka by sama o sobě byla hodnocena dle kapitoly XII, položky 4, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., jako středně těžké funkční postižení, které je stanoveno rozmezí 20-35 %, když po odpovídající léčbě dochází k vymizení nálezu, lze hodnotit dolní hranicí rozmezí.

Posudková komise dále uvedla, že při studiu spisu zjistila, že uznání částečné invalidity v roce 2007 bylo posudkovým omylem. Byl uznán částečně invalidní, i když byl i s kožní lupénkou nadále schopen pracovat jako administrativní pracovník - ekonom, na finančním ředitelství ČR. Jeho pracovní potenciál a schopnost výkonu soustavné výdělečné činnosti nebyla správně vyhodnocena. Plicní ventilace v té době nebyla významněji postižena. Posuzovaný je schopen využít dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, je schopen rekvalifikace zaškolením případně studiem. Je schopen pracovat v současném pracovním zařazení jako kontrolní pracovník finančního ředitelství, v nezkráceném pracovním úvazku.

10) Z doplňujícího posudku ze dne 19.4.2012, který vypracovala PK MPSV ČR Ostrava k posudku ze dne 13.1.2012 vyplynulo, že posudková komise posoudila odlišně proti předchozímu posudku rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a nově určila kožní onemocnění - psoriasis vulgaris generalisata s počínající psoriatickou artropatií (zatím bez organického nálezu na kloubech). Odlišně hodnotila s přihlédnutím k procentní výši při změně v písmenu b) na c) uvedené položky ve vyhlášce s odůvodněním, že z dlouhodobého pohledu se jeví kožní onemocnění jako významnější než doložená chronická obstrukční plicní nemoc. posudkově hodnotila kožní onemocnění na základě nového nálezu s přihlédnutím k dokumentaci dle přílohy č. 359/2009 Sb. kap. XII, pol. 4, písmene c)

těžká forma psoriázy s generalizacemi, kdy z rozmezí 40-50% stanovila dolní hranci 40%, když remise v roce 2011 je prokázána. PK MPSV uvedla, že nezbytně musela přihlédnout k § 4 odst. 1 a snížit uvedenou horní hranici o 10% na celkových 30% míry poklesu pracovní schopnosti, neboť zdravotní stav měl jen nepodstatný vliv na schopnost posuzovaného využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Z téhož důvodu nelze navyšovat procentní hodnocení dle § 3 odst. 2. Posuzovaný je nadále schopen pracovat jako kontrolní pracovník - ekonom, jedná se o administrativní práce duševně náročně, fyzicky nenáročné. Z posudkového hlediska se nemohlo jednat o invaliditu prvního nebo druhého stupně, neboť dle § 5 vyhl. byl schopen nadále vykonávat výdělečnou činnost se stejnými nároky na duševní schopnosti a kvalifikaci, bez omezení rozsahu či intenzity práce. PK MPSV trvala na předchozích závěrech s tím, že se nejedná ani o invaliditu 1. stupně.

11) PK MPSV ČR v Brně vypracovala dne 19.7.2012 po prostudování podkladové a zdravotní dokumentace srovnávací posudek k posudkům PK MPSV ČR v Ostravě. Uvedla tento diagnostický souhrn: generalizující lupénka s anamnézou opakovaných exacerbací a remisí, chronická obstrukční plicní nemoc s ventilační poruchou u stopkuřáka, hypertenzní nemoc, hepatopatie, hyperurikemie, nadváha BMI 27,5, počínající degenerativní změny váhonosných kloubů.

V posudkovém hodnocení posudková komise uvedla, že pro lupénku byl posuzovaný léčen od dětského věku, dokumentovány jsou stavy zhoršení až generalizace, zejména v obdobích zvýšeného psychického zatížení a při akutních infektech dýchacích cest, rovněž jsou ale dokumentována období zklidnění, tedy dlouhodobé remise, kdy je výsev minimální a jen v predilekčních lokalizacích nebo je kůže zcela bez výsevu, jen suchá. Během letitého trvání onemocnění nevznikla potřeba hospitalizace pro generalizaci, posuzovaný byl opakovaně léčen lázeňsky, a to v dlouhých časových intervalech (od roku 2005 do roku 2011 byl stav zvládán bez lázeňské léčby). Podle PK MPSV Brno jde o středně těžké nikoliv těžké funkční postižení. Odlišné hodnocení kožního nálezu PK od ošetřující dermatoložky vyplývá ze skutečnosti, že kritéria tíže postižení ve vztahu k pracovní schopnosti jsou odlišná než kritérií pro léčbu kožního postižení.

Onemocnění průdušek vznikalo postupně, s trváním abusu tabákového kouře a v době akutního vzplanutí zánětu bylo provedeno spirometrické a rentgenologické vyšetření, kterým byla potvrzena prodělaná bronchopneumonie (zánět průdušek a plic) s poruchou plicních funkcí. Soustavná a systematická inhalační léčba nebyla dosud indikována. Posuzovaný přerušil abusus, takže je předpoklad zmírnění obtíží, sám hodnotí postižení průdušek jako vedlejší. Pro hodnocení poklesu pracovní schopnosti je obecně nutné 2-3 leté sledování dynamiky poruchy plicních funkcí, a to při zavedené komplexní systematické léčbě, přičemž inhalační kortikoidy obecně nezhoršují kožní postižení. Hypertenzní nemoc je, bez prokázaných funkčním nebo morfologických orgánových změn, anamnestickým údajem bez dopadu na výkonnost organismu, stejně jako porucha metabolismu tuků. Zvýšená hladina kyseliny močové vede k ojedinělým akutním bolestivým kloubním atakám, které jsou v krátké době

léčbou zvládatelné. Na dlouhodobou funkci kloubů uvedený stav neměl zatím objektivizovatelný vliv. V ramenním, obou kyčelních a kolenních kloubech nebyla prokázána porucha funkce v důsledku degenerativních změn, hyperurikemie rovněž nevedla k organickým změnám kloubů. Pohyb limituje přechodná bolestivost nikoliv prokazatelný závažný funkční kloubní deficit.

PK MPSV ČR v Brně v posudkovém závěru uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo u posuzovaného o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla kožní lupénka. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila dle vyhlášky 359/2009 Sb. v pl. znění dle kapitoly XII, položka 4 písmeno b) 25%. Podle PK MPSV Brno jde o středně těžké nikoliv těžké funkční postižení. Odlišné hodnocení kožního nálezu (za přítomnosti odborníka z oboru dermatovenerologie) od ošetřující dermatoložky odůvodnila tím, že kritéria tíže postižení ve vztahu k pracovní schopnosti jsou odlišná než kritéria pro vlastni léčbu kožního onemocnění. Vysvětlila, že stav hodnotila při středu vyhláškou daného procentního rozmezí pro přítomnost rozsáhlejšího postižení trupu a dolních končetin v delším časovém období (i když šlo spíše o období až po rozhodnutí ČSSZ, protože v červnu roku 2011 při propuštění z lázeňské léčby byl kožní nález klidový) a i když šlo o intenzivní, léčbou ovlivnitelný, stav. Pro hodnocení na horní hranici rozpětí neshledala medicínských důvodů, pro nepřítomnost větší zánětlivé aktivity. Nejde o stav uvedený v písmenu c) stejné položky a kapitoly vyhlášky, protože stav nesplňuje kritéria zde uvedená, když nebyla zjištěna dlouhodobá vysoká aktivita, nebyly vyčerpány léčebné možnosti a stav neovlivňuje pracovní výkonnost. Nejde ani o stav uvedený v písmenu d), protože nebyly objektivozovány zánětlivé komplikace ani trvalé kloubní změny mutilujícího charakteru. Pro další zvýšení podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky neshledala posudková komise důvodů. Chronická obstrukční plicní nemoc byla zjištěna při infektu dýchacích cest a další 2 funkční vyšetření nebyla provedena z léčebných, ale jen z posudkových důvodů a posuzovaný se na plicním oddělení soustavně neléčil.

Posudková komise uvedla, že pro posouzení pracovní schopnosti je nutné nejen zjistit nebo vyloučit přítomnost zdravotního postižení, ale především prokázat dopad zdravotního postižení na pracovní schopnost, a to pouze za situace, kdy funkční porucha trvá i při zavedené systematické léčbě. Z tohoto pohledu nebyly rozhodně léčebné možnosti vyčerpány a dopad zdravotního postižení na pracovní schopnost posuzovaného je při stávající výdělečné činnosti minimální. Rovněž ostatní zdravotní postižení nemají větší dopad na pracovní schopnost než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Posuzovaný byl schopen v plném rozsahu využít dosažení vzdělání, zkušenosti a znalosti získané z předchozí výdělečné činnosti. Nejednalo se o stav uvedený v § 6, kdy je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. K datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo u posuzované o žádný stupeň invalidity. K vývoji hodnocení zdravotního postižení a námitkám posuzovaného: Předchozí uznání a ponechání částečné invalidity považovala PK MPSV Brno za posudkové nadhodnocení stavu. K námitce žalobce posudková

komise uvedla, že k odnětí invalidity nedošlo změnou právních předpisů, ale pouze správným použitím právních předpisů. Objektivizované kožní onemocnění bylo sice při uznání částečné invalidity podřazeno pod správnou položku a písmeno, použití horní hranice rozmezí však nebylo důvodné u kvalifikovaného středoškoláka, s prací ve vyhovujícím prostředí a při nepřítomnosti dalších funkčně závažných zdravotních postižení.

III.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 13.1.2012 a jeho doplněk dne 19.4.2012, srovnávací posudek PK MPSV ČR Brno dne 19.7.2012. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborných posudků pro jejich úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen dne 13.1.2012 a 19.4.2012 posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce, a poté, co žalobce doložil nový lékařský nález, v doplňujícím posudku ze dne 19.4.2012 změnila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a nově rozhodující příčinou určila kožní onemocnění-psoriasis vulgaris generalisata s počínající psoriatickou artropatií (zatím bez organického nálezu na kloubech). Míru poklesu pracovní schopnosti pak určila dle kap. XII, pol. 4 písm. c) 30%, když dolní hranici 40% snížila dle § 4 odst.1 vyhl.č.359/2009 Sb. o 10%.

Vzhledem k námitkám žalobce, jak byly předneseny v průběhu ústních jednání dne 7.2.2012 a 15.5.2012, požádal soud PK MPSV ČR Brno o vypracování srovnávacího posudku. Tato posudková komise rovněž za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce určila kožní lupénku. Při určení míry poklesu pracovní schopnosti vycházela z vyhl.č. 359/2009 Sb., kap. XII, položka 4, písmeno b) a míru poklesu stanovila 25%. Odlišné posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce oproti posouzení posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě odůvodnila tím, že kritéria tíže postižení ve vztahu k pracovní schopnosti jsou odlišná oproti kritériím pro vlastní léčbu kožního onemocnění. Posouzení bylo provedeno za přítomnosti lékaře z oboru dermatovenerologie. Posudková komise odůvodnila, že pro hodnocení na horní hranici rozpětí nebylo shledáno medicinských důvodů, pro nepřítomnost zánětlivé aktivity. Nejde o stav uvedený v písm. c), protože stav nesplňuje kritéria zde uvedená, když nebyla zjištěna dlouhodobá vysoká aktivita, nebyly vyčerpány léčebné možnosti a stav neovlivňuje pracovní výkonnost. Nejde ani o stav uvedený v písmenu d) protože nebyly objektivizovány zánětlivé komplikace ani

trvalé kloubní změny mutilujícího charakteru. Pro další zvýšení podle § 3 odst.1 a 2 neshledala posudková komise důvodů s odůvodněním, že chronická obstrukční plicní nemoc byla zjištěna při infektu dýchacích cest a další 2 funkční vyšetření nebyla provedena z léčebných, ale jen posudkových důvodů a ani ostatní zdravotní postižení nemají větší dopad na pracovní schopnost než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tento posudek se jevil soudu jako úplný, celistvý a přesvědčivý.

IV.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 56 odst.1, písm. a) zák.č. 155/1995 Sb. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu v sociální oblasti. K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních.

Pro uznání invalidity ke dni 15.8.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 15.8.2011 pracovní schopnost žalobce poklesla toliko o 25 %, nejedná se o invaliditu. Žalobce nebyl invalidní ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobce nebyl invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na invalidní důchod.

Dle názoru krajského soudu posudkové komise přesvědčivě odůvodnily, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 15.8.2011 nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsaly (vyjma posudku vypracovaného v námitkovém řízení dne 28.7.2011) rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudkové komise shodně uvedly, že při přiznání částečné invalidity (2007) i ponechání invalidity (2008) došlo k nadhodnocení stavu, tedy že dávka byla přiznána na základě posudkového omylu. Důvodem odnětí dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem bylo správné použití právních předpisů.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ proto soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem

lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 7. srpna 2012

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru