Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 65/2011 - 22Rozsudek KSOS ze dne 13.12.2011

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

19Ad 65/2011-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce A. Č., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

20.5.2011 , o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Žalobce žalobou bez uvedení data, která byla doručena Krajskému soudu v Ostravě dne 20.7.2011, se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí a jeho vrácení žalované k dalšímu řízení. Uvedl, že rozhodnutí považuje za nezákonné. Poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, na to, že musí dodržovat přísný dietní režim. Dále uvedl, že práce na plný úvazek není schopen, jelikož bere léky tišící bolesti, v mezidobí klidu (což bývá 1-2 nebo 3 týdny) by byl schopen práce spíše administrativní. Je stavební technik a pochůzek po stavbách není schopen. Myslí, že při částečném invalidním důchodu by byl schopen dělat něco přiměřeně svému zdraví.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 6.9.2011 navrhovala zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že v případech, kdy se jedná o odbornou lékařskou otázku, je rozhodnutí žalované, včetně rozhodnutí o námitkách, na tomto odborném posudku závislé a žalovaná nemůže na svém rozhodnutí nic měnit. K důkazu navrhovala vypracování posudku příslušnou PK MPSV ČR.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 20.5.2011 číslo X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 20.10.2011, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

1) Žalobce žádostí ze dne 8.11.2010, sepsanou Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Ostrava, požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku.

2) Dne 8.2.2011 posudkový lékař OSSZ Ostrava-město posoudil zdravotní stav žalobce ve smyslu ustanovení § 8 zák.č. 582/1991 Sb. V posudku uvedl, z jakých podkladů vycházel a diagnostický souhrn. Ve skutkových zjištěních uvedl, že u posuzovaného se jedná o:recidivující akutní exacerbace chronické pankreatitidy ne zcela jasné etiologie, opakovaně vyšetřen – ERCO negativní nález na panktratiku a žlučovodech, CT s obrazem chronické pankreatitidy, v květnu 2010 hospitalizace, při níž ERCP+ EPT opět negativní, endoskopická ultrasonografie – pankreas mohutnější v oblasti kaudy a přítomnosti pouze dvou parenchymových známek chronické pankreatitidy, dg chronické pankareatitidy je méně pravděpodobná, vyloučena byla i autoimunitní pankreatida. Stav po lapaaroskopické CHCE 3.8.2010 pro susp. mikrolithiasu, která neprokázána, histologicky chronická fibroproduktivní cholecystitida, refluxní esofagitida I. st., aftozní gastropatie antra, axiální hiátová hernie dle fibrogastroskopie v února 2009, steatoza jater a hepatopatie, dle sono a CT, pravděpodobně toxonutritivní etiologie, sekundární lehká makrocytární anemie, hypertenze I, kontrolovaná medikamenty, stav po operaci myopie laserem, stav po ortopedické operaci exostos na nártech obou nohou, stav po APE v dětství s operací kýly v jizvě.

Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti lékař OSSZ uvedl, že: 1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb.

2. Není invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25%.

V odůvodnění rozhodnutí pak uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, odd. E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky se nemění.

3) Dne 21.2.2011 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodla o žádosti žalobce o invalidní důchod tak, že žádost pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) zamítla s odůvodněním, že podle ustanovení § 38 zdp má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se - invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 zdp, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 zdp, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

- invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle ustanovení § 39 odst.1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle posudku Okresní správy sociální zabezpečení Ostrava-město ze dne 8.2.2011 účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25%.

4) Žalobce podal prostřednictvím OSSZ Ostrava dne 3.3.2011 námitky proti rozhodnutí ze dne 21.2.2011, ve kterých uvedl, že není schopen vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání pro svůj špatný zdravotní stav, který spočívá v tom, že má intenzivní bolesti slinivky, které jsou chronického původu. Z těchto důvodů bývá často hospitalizovaný.

5) Dne 27.4.2011 zdravotní stav žalobce a pracovní schopnost posoudila posudkem o invaliditě ČSSZ- Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že:

1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb.

2. Není invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 15%.

V posudkovém závěru je uvedeno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je velmi pravděpodobně chronická pankreatitida nejasné etiologie s opakujícími se bolestivými stavy, po obvyklé léčbě s rychlou úpravou. Zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu, jak posuzovaný uvádí. Zdravotní strav je stacionární, obtíže posuzovaného nejsou tak závažné, jak uvádí. Lékař LPS ČSSZ na základě provedeného přezkumu dospěl k výsledku, že posudkový závěr referátu LPS Ostrava ze dne 8.2.2011 lze potvrdit. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce

s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI., odd. E, pol. 1b, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 4 citované vyhlášky nemění.

6) ČSSZ rozhodnutím ze dne 20.5.2011 zamítla námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.2.2011 a rozhodnutí žalované ze dne 21.2.2011 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení namítal především posouzení svého zdravotního stavu, posoudila jeho invaliditu ve smyslu ust. § 5 písm. j) a ust. § 8 odst.9 zákona ač. 582/1991 Sb.

Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 27.4.2011 bylo zjištěno, že účastník řízení není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 citovaného zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. (postižení trávicí soustavy), odd. E (postižení pankreatu, žlučníku a žlučových cest), položky 1 (chronické postižení slinivky břišní), písm. b/ (dyspeptické potíže, průjmy a bolesti při dietních chybách, lehké snížení stavu výživy a celkové výkonnosti, lehké odchylky v biochemickém a morfologickém vyšetření) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15 až 25 %. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. § 4 citované vyhlášky nemění. Lékař České správy sociálního zabezpečení dospěl k závěru, že chudost objektivní patologie není důvodem pro hodnocení horní hranicí daného procentního rozmezí. Rozdílné stanovení procentní hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava a lékařem České správy sociálního zabezpečení nemá vliv na celkový výsledek posouzení, tj. na neuznání invalidity. Lékař ČSSZ přezkoumal posudkový závěr ze dne 8.2.2011. Tento posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu a obtíže nejsou tak závažné, jak účastník řízení uvádí. Zdravotní stav je stacionární. Lékařský nález použitý v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu neobsahuje nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí i k datu námitkového řízení, naopak potvrzuje, že zdravotní postižení není tak závažné. Jelikož i po přezkoumání celkového zdravotního stavu účastníka řízení činí pokles jeho pracovní schopnosti 15 % a nejsou tak splněny podmínky pro vznik invalidity podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve

znění pozdějších předpisů, shledala Česká správa sociálního zabezpečení námitky jako nedůvodné.

7) Dle posudku, který vypracovala posudková komise MPSV ČR v Ostravě dne 20.10.2011, ke dni 20.5.2011 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.

Při vypracování posudku PK MPSV ČR vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. Š., odborných lékařských nálezů doložených v dokumentaci a z úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava včetně žaloby posuzovaného. Dle diagnostického souhrnu se jedná o dlouhodobé potíže (od roku 2006) v souvislosti s recidivami chronické kalcifikující pankreatitidy pravděpodobně při dietních chybách, ev. s podílem toxonutritivním. Při endoskopické retrográdní cholecystopankreatikografii a sfinkteropapilotomii neprokázáno postižení vývodných cest pankreatu, Byla vyloučena autoimunní pankreatitida. Hmotnostně stabilizován. Neprokázány průjmy s výraznou steatoreou, příznaky malasimilačního syndromu, závažné odchylky v biochemickém a orfologickém vyšetření, komplikace pankreatitidy. Stav po laparoskopické cholecystektomii a Iyzi adhezí v břišní dutině 3.8.2010 pro mikrocholecystolithiázu a chronickou cholecystitidu bez komplikací a bez vlivu na potíže. Jaterní steatóza dle CT, v.s. toxonutritivní etiologie. Sekundární erytrocytární makrocytóza. Axiální hiátová hernie a gastroezofageální refluxní choroba v anamnéze, stp. eradikaci Helicobacter pylori, při poslední fibrogastroskopii v listopadu 2010 byl nález normální. Arteriální hypertenze I. stadia. Stp. laserové oční operaci pro myopii. Stp. operaci exostóz na dorzech obou nohou. Stp. appendektomii v dětství a následné operace kýly v jizvě.

Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ 20.5.2011 stabilizován s popsanou poruchou funkce, určila posudková komise stav s recidivami chronické pankreatitidy pravděpodobně při dietních chybách ev. s podílem toxonutritivním, uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí v kap. XI, odd. E, pol. 1, písm. b/, vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (10-25 %) tj. 25 %. Posudková komise neprovedla další navýšení dle § 3 citované vyhlášky a uvedla, že v kvantifikaci % poklesu pracovní schopnosti se liší od PL ČSSZ, protože nové CT vyšetření břicha v 10/2011 neprokázalo akutní, ale již chronické změny, svědčící pro dg. chronické kalcifikující pankreatitidy, a tento nález neměl posudkový lékař ČSSZ k dispozici. Nehodnotila dle položky 1.c ani 1.d/, protože nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující.

Posudková komise uvedla, že žalobce nebyl schopen těžké fyzické práce, kde by nemohl dodržovat dietní opatření. Byl schopen lehké až středně těžké práce v technických a administrativních funkcích, ale i v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách. Je nutný absolutní zákaz alkoholu. Posudková komise se neztotožnila s názorem MUDr. Š. v nálezu bez uvedeného data, že

posuzovaný je schopen psychicky nenáročné práce, protože jeho intelekt není dotčen.

III.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 20.10.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce.

IV.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

V.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

Na základě právní úpravy, kterou přinesl s účinností od 1. 1. 2010 jednak zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/ /1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jednak vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), došlo ke změnám posudkových kritérií v důchodovém pojištění, zejména pokud jde o posuzování invalidity.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Do právního řádu ji přinesl zákon č. 306/2008 Sb. v článku I bodu 42. Tímto ustanovením byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. S uvedenou změnou v posuzování souvisela i změna dávková - instituty plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu byly nahrazeny invalidním důchodem, jehož výše je odlišná podle stupně uznané invalidity.

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.

VI.

Pro uznání invalidity žalobce ke dni 20.5.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 20.5.2011 pracovní schopnost žalobce

poklesla toliko o 25 %, nejedná se o invaliditu. Žalobce nebyl invalidním ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobce nebyl invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 20.5.2011 nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.

Důvodem pro přiznání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních pocitů a stesků žalobce.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu

správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne13. prosince 2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru