Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 62/2011 - 21Rozsudek KSOS ze dne 04.10.2011

Prejudikatura

21 Cad 6/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

19Ad 62/2011-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce L. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se

sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

26.5.2011 , o nároku na invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou ze dne 8.6.2011 domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované. Uvedl, že nesouhlasí s odebráním invalidního důchodu I. stupně na základě zhoršeného zdravotního stavu. Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí.

V průběhu ústního jednání dne 4.10.2011 žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 30.6.2011 navrhovala vypracování posudku posudkovou komisí MPSV ČR. V průběhu ústního jednání dne 4.10.2011 navrhovala zamítnutí žaloby.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 26.5.2011 č.j.X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě , jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že :

- Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodnutím ze dne 26.5.2011 č.j.X zamítla námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ ze dne 3.3.2011 č.j.750 923 4843 potvrdila mimo jiné s odůvodněním, že v rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 3.5.2011 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je lehká mentální subnorma s poruchou osobnosti, s rysy psychastenie a sníženou tolerancí vůči zátěži. Rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8, písmene b/ přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10-20% a s přihlédnutím k dalšímu postižení zdravotního stavu se dle ustanovení § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10% a celkově činí 30%. Žalovaná uvedla, že míra poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla novým posudkem o invaliditě určena ve výši 30%, a nejsou tak splněny podmínky pro trvání invalidity podle ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb., a proto shledala námitky jako nedůvodné.

- Rozhodnutím ze dne 3.3.2011 žalovaná podle ustanovení § 56 odst.1 písm.a) a ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. od 10.4.2011 odňala žalobci invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Bruntál ze dne 11.2.2011 již účastník řízení není podle ustanovení § 39 odst.1 zdp invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30%.

- Proti rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2011 č.j.750 923 4843 podal žalobce písemné námitky k ČSSZ. Poukazoval na nově vzniklé zdravotní problémy a svůj zdravotní stav.

- ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení dne 3.5.2011 v posudku o invaliditě, výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Den zániku invalidity určila dnem 11.2.2011. Rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti, je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 8a) přílohy k vyhlášce

č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se dle § 3 odst.1 cit.v vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10%, celkově činí 30%. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 8b, c, d) kap. V., přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o mentální postižení v pásmu debility až hlubokého mentálního postižení (odpovídající IQ 69 a méně), ani není zjištěna středně těžká nebo těžká porucha osobnosti. Posuzovaný je schopen pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, práce trvale v předklonu, zvedání a přenášení těžkých břemen, v rizikových pracovištích, s nároky na prostorové vidění. Je schopen rekvalifikace. Posudkový závěr lékaře referátu LPS ČSSZ vycházel ze správného použití posudkových kriterií a posudkový závěr lékaře referátu LPS Bruntál ze dne 11.2.2011 lze potvrdit.

- Lékařka OSSZ Bruntál dne 11.2.2011 vypracovala posudek o invaliditě a ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že: 1. Jedná se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb., 2. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Den zániku invalidity určila dnem 11.2.2011. V odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, pol. 8, písm.a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst.1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10%, celkově činí 30%.

S posudkovým závěrem výše uvedeným téhož dne souhlasila lékařka referátu LPS na OSSZ.

- Lékařka OSSZ Bruntál dne 6.2.2009 dle záznamu o jednání - posouzení zdravotního stavu v posudkovém hodnocení uvedla, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je srovnatelný s postižením uvedeným v kap. V, odd. F, pol.4, písm. c) příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí 40%. Vydala výrok, že posuzovaný není plně invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. s datem vzniku invalidity dnem 1.2.2009.

- Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 26.5.2011 posoudila dne 7.9.2011 posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Na základě prostudování zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. K. a odborných lékařských nálezů uvedla, že se u žalobce jedná o tento diagnostický souhrn:

- lehká slabomyslnost (IQ= 81) na encephalopatickém terénu, stav po meningoencephalitidě v dětském věku, psychastenická osobnost,

- neurasthenický syndrom,

- ztráta visu na levém oku pro keratokonus, astigmatismus,

- chronický vertebrogenní algický syndrom C páteře s CC syndromem, - přetlaková choroba I. st.,

- nespecifická chronická uretritis, stav po chlamydiovém infektu, - hiátová hernie,

- arthrosa MP kloubu palců DKK I.-II. st.

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 26.5.2011 je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20 % stanovila horní hranici 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst.1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 % na celkově 30 %. Posudková komise MPSV stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lehkou slabomyslnost u psychasthenické osobnosti. Uvedla, že zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 8 b, c, d kapitoly V, příl. k vyhlášce 359/2009, protože se nejedná o mentální postižení v pásmu debility až hlubokého mentálního postižení, ani není zjištěna středně těžká nebo těžká porucha osobnosti. Somatické potíže posuzovaného – oční, urologické, neurologické, interní, ortopedické a ev. ostatní nejsou posudkově natolik významné, aby zakládaly možné hodnocení, které by vedlo k posouzení invalidity jakéhokoliv stupně. PK MPSV dále konstatovala, že posouzení zdravotního stavu žalobce v roce 2009 na OSSZ Bruntál, které vedlo k míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 40 %, bylo jednoznačně posudkovým omylem. Při tomto posouzení nešlo o těžkou formu neurasthenického syndromu, jak konstatovala lékařka OSSZ, ale šlo pouze o lehkou poruchu, což dokládá i nález psychiatra ze dne 17.12.2008, který konstatuje, že psychiatrická péče není nezbytně nutná. U posuzovaného se nejednalo ani o částečnou invaliditu. PK MPSV dále konstatovala, že posuzovaný je schopen pracovního zařazení v dělnické profesi s vyloučením těžké fyzické práce s nošením a zvedáním nadlimitních břemen, práce na rizikových pracovištích, s nároky na prostorové vidění. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 7.9.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti

odborného lékaře z oboru psychiatrie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi lékařskými nálezy, přesvědčivě odůvodnila, že ke dni 26.5.2011 žalobce nesplňoval podmínky invalidity a že k přiznání částečného invalidního důchodu žalobci došlo na základě posudkového omylu OSSZ Bruntál.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Protože ke dni 26.5.2011 pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 30 %, nejedná se o invaliditu prvního, druhého či třetího stupně.

Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nenastal ke dni 26.5.2011 pokles pracovní schopnosti žalobce nejméně o 35 %, není žalobce invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

K námitkám žalobce, jak je uvedl v žalobě a průběhu ústního jednání před krajským soudem dne 4.10.2011 soud uvádí, že posuzování zdravotního stavu a pracovní neschopnosti je upraveno ustanovením § 3 vyhl.č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Ustanovení § 3 cit. vyhl. uvádí, že posudkovými lékaři a tajemníky posudkových komisí MPSV pověřuje ministerstvo své pracovníky se souhlasem těchto pracovníků a dalšími členy posudkových komisí jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů. Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise stanovila pracovní omezení pro žalobce vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Z toho nelze vyvodit absolutní zákaz výkonu jakékoliv práce ani další nemožnost vykonávat práce s omezením jak výše uvedeno.

K posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb. (nikoliv vyhl č. 284/1995 Sb., jak je vadně uvedeno v posudku), kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 26.5.2011 nejednalo o invaliditu. Lékař OSSZ, lékař LPS i PK MPSV ČR shodně popsali rozhodující příčinu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované i míru poklesu pracovní schopnosti. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudku nevyplývá, že by posudková komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měla k dispozici, při hodnocení nevzala na vědomí nebo opomenula. Posudková komise objasnila, že posouzení lékařkou OSSZ dne 6.2.2009 bylo nadhodnocené.

Důvodem pro pobírání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 4.10.2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru