Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 55/2011 - 21Rozsudek KSOS ze dne 18.10.2011


přidejte vlastní popisek

19Ad 55/2011-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce P. F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

28.3.2011 , o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou ze dne 23.5.2011 se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí. Poukazoval na svůj nepříznivý zdravotní stav.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 21.6.2011 navrhovala přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí MPSV ČR. Rovněž v průběhu ústního jednání nařízeného na 18.10.2011 navrhovala zamítnutí žaloby.

K ústnímu jednání dne 18.10.2011 se žalobce nedostavil, ačkoliv předvolání

k jednání převzal dne 4.10.2011. Soud ve věci jednal a rozhodl (§ 49 odst.3 s.ř.s), když neúčast řádně předvolaného žalobce nebránila projednání a skončení věci a soudu nebyly známy důvody pro odročení jednání (§ 50 s.ř.s.).

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 28.3.2011 číslo X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 16.9.2011, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

- Žalobce žádostí ze dne 23.11.2010 sepsanou OSSZ Karviná požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku.

- Dne 14.12.2010 posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná v posudku o invaliditě uvedl, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %, den zániku invalidity stanovil 1.9.2010. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm.b/ přílohy k vyhl. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní se ve smyslu § 3 a 4 cit. vyhlášky nemění.

Téhož dne lékař referátu LPS na OSSZ souhlasil s posudkovým závěrem.

- Dne 14.1.2011 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodla tak, že žádost žalobce o invalidní důchod zamítla pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 14.12.2010 účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20%. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku.

- Proti rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2011 podal žalobce prostřednictvím OSSZ Karviná námitky, ve kterých poukazoval na špatný zdravotní stav.

- Dne 3.3.2011 zdravotní stav žalobce a míru poklesu pracovní schopnosti posoudila ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po stabilizační

operaci páteře v oblasti Th12-L2 pro frakturu L1. V klinickém nálezu bez neurodeficitu. Součástí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je porucha hybnosti pravé nohy a hlezna, jde o následek zlomeniny II. metatarsální kosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm.b/ přílohy k vyhl. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nemění.

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 28.3.2011 zamítla námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 14.1.2011 a rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2011 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a posoudila invaliditu žalobce dne 3.3.2011. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobce a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno především ze zdravotní dokumentace MUDr. C. a dalších nálezů odborných lékařů. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 3.3.2011 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle ust. § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti posuzovaného z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postiženi uvedené v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb.

- Dle posudku, který vypracovala posudková komise MPSV ČR v Ostravě dne 16.9.2011, ke dni 28.3.2011 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Při vypracování posudku PK MPSV ČR vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. C. K. a z úplné posudkové dokumentace OSSZ. V diagnostickém souhrnu je uveden stav po kompresivní fraktuře L1 s propagací úlomku do páteřního kanálu při úrazu dne 9.11.2008 s následnou stabilizační operací Th 12-L2 dne 9.12.2008, stav po dislokované zlomenině druhého metatarzu pravé dolní končetiny při úrazu dne 24.8.1999 s komplikovaným léčením, Sudecovým syndromem a následnou poruchou stereotypu chůze pro těžké omezení hybnosti pravé nohy a hlezna, plochonoží, stav po epi paroxysmu GTCS – generalizované tonicko-klonické spasmy toxonutritivní etiologii dne 9.3.2007, pak opakované hospitalizace pro epi záchvaty 10.1.2008, 5.8.2008, 15.5.2009, alkoholické onemocnění jater neléčené.

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní neschopnosti k datu 28.3.2011 je bolestivý syndrom bederní páteře po stabilizační operaci páteře pro zlomeninu obratle těla L1. Toto zdravotní postižení je uvedené v kapitole XIII. oddíl E, položka 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20 % stanovila posudková komise horní hodnotu 20 % a uvedla, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. U posuzovaného nebylo prokázáno středně těžké funkční omezení páteře, insuficience svalového korsetu,

projevy kořenového dráždění, nebyly ani závažné svalové atrofie, parézy nebo poruchy svěračů. PK MPSV přihlížela i k stavu po zlomenině II. metatarzu pravé dolní končetiny, plochonoží, nevhodnému stereotypu chůze i sporadickým epileptickým záchvatům (vždy s výraznou elevací jaterních testů v laboratorním obrazu) a konstatovala, že podmínky přiznání jakéhokoliv stupně invalidity u posuzovaného nejsou splněny.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 16.9.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce. Posudková komise objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 28.3.2011 nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem

a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Do právního řádu ji přinesl zákon č. 306/2008 Sb. v článku I bodu 42. Tímto ustanovením byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. S uvedenou změnou v posuzování souvisela i změna dávková-instituty plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu byly nahrazeny invalidním důchodem, jehož výše je odlišná podle stupně uznané invalidity.

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.

Pro uznání invalidity ke dni 28.3.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 28.3.2011 pracovní schopnost žalobce poklesla toliko o 20 %, nejedná se o invaliditu. Žalobce nebyl invalidním ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobce nebyl invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými

medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Důvodem pro přiznání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s. a § 118d/ zák.č. 582/91 Sb.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 18. října 2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru