Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 46/2010 - 33Rozsudek KSOS ze dne 31.05.2011

Prejudikatura

3 Ads 45/2008 - 46


přidejte vlastní popisek

19Ad 46/2010-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce P. V., zastoupeného Mgr. Alicjí Kellerberg Klimeš, LL.M.,

advokátkou se sídlem Havířov-Město, U Stromovky 1481/9 proti žalované České

správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě

o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23.11.2010 č.j. X, o nároku na invalidní

důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna právní zástupkyni žalobce se přiznává v částce 2.631,- Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou ze dne 21.12.2010 se domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované. Uvedl, že s rozhodnutím nesouhlasí, považuje je

pokračování 2 -- 19Ad 46/2010

za věcně nesprávné a zkracující jej na jeho právech na sociální zabezpečení a tudíž nezákonné. Zároveň uvedl, že žalobu doplní prostřednictvím ustanoveného zástupce. Požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. V podání ze dne 16.3.2011, kterým doplnil žalobu ze dne 21.12.2010 uvedl mimo jiné, že v roce 2004 při dopravní nehodě utrpěl zranění páteře. Zlomený obratel mu byl následně operačně odebrán. Namísto zlomeného obratle byla vsunuta náhrada, která byla upevněna na T11-L1. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal u něj pokles pracovní schopnosti a byl mu přiznán částečný invalidní důchod. Nedošlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Nadále přetrvává omezení hybnosti páteře. Namítal, že posuzující lékař žalované vycházel pouze z jeho zdravotní dokumentace a neprovedl jeho vlastní vyšetření. Vytýkal, že z posudku o invaliditě nelze zjistit jakou specializaci má posuzující lékař MUDr. M. R.. Domníval se, že posuzující lékař MUDr. M. R. nebyla odborně způsobilá k posouzení jeho zdravotního stavu. Namítal, že závěry posuzujícího lékaře jsou v rozporu se závěry lékařů-neurologů. Vytýkal, že není zřejmé z čeho je usuzováno, že jeho onemocnění je ve stabilizované fázi a rozhodnutí žalované v tomto směru považoval za nepřezkoumatelné. Poukazoval na lékařskou zprávu MUDr. M. M. z 13.4.2010 a zprávu Prof. MUDr. O. V., DrSc. ze dne 6.10.2002. Poukázal též na to, že nemůže zvedat těžká břemena, nemůže pracovat ve vynucených polohách, nesnese delší sed ani delší chůzi či stoj, nemůže prochladnout, není možná fyzická zátěž. Uvedl, že tyto indikace a kontraindikace mu prakticky znemožňují výkon povolání zámečníka, k němuž je vyučen a ve kterém pracoval, v zásadě vylučuji možnost jakékoliv práce. Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 23.11.2010 č.j. X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že :

1) Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodnutím ze dne 23.11.2010 č.j. X zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.3.2010 číslo 23.11.2010 č.j. X

potvrdila mimo jiné s odůvodněním, že v rámci řízení o námitkách bylo novým

posudkem o invaliditě ze dne 11.11.2010 zjištěno, že účastník řízení není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Míra poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena ve výši 20 %. Rozhodující příčinou pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1, písmene b/ přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje pokračování 3 -- 19Ad 46/2010

procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. Tomuto zařazení odpovídá postižení svalové a kosterní soustavy – dorzopatie a spondylopatie – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení v horní hranici daného procentního rozmezí na 20 %. Horní hranice rozmezí byla zvolena z toho důvodu, že i když je schopnost využití dosaženého vzdělání, zkušenost a znalostí zachována, bude u účastníka řízení zřejmě nutná rekvalifikace. Schopnost rekvalifikace zůstala zachována. Invalidita účastníka řízení zanikla dle uvedeného posudku dne 1.3.2010. V rámci přezkumu napadeného rozhodnutí se Česká správa sociálního zabezpečení zabývala všemi námitkami účastníka řízení, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu činil pokles pracovní schopnosti účastníka řízení 20 % a nejsou tak splněny podmínky pro trvání invalidity podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, shledala ČSSZ námitky jako nedůvodné.

2) Rozhodnutím ze dne 17.3.2010 žalovaná podle ustanovení § 56 odst.1 písm.a) a ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. od 10.5.2010 odňala žalobci invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná (dále jen OSSZ) ze dne 1.3.2010 již účastník řízení není podle ustanovení § 39 odst.1 zdp invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20%.

3) Proti rozhodnutí žalované ze dne 17.3.2010 podal žalobce písemné námitky k ČSSZ. Namítal nesprávné posouzení svého zdravotního stavu. Dále namítal, že jeho zdravotní stav se nezlepšil, zdravotní potíže přetrvávají.

4) ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení dne 11.11.2010 v posudku o invaliditě, výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%. Rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti je stav po operaci páteře v oblasti TH 12 (odstranění těla obratle Th12 se stabilizací postiženého úseku. Jde o následek úrazu. Je přítomno omezení hybnosti páteře v postiženém úseku, není přítomna radikulopatie či myelopatie, jde o funkčně vyhovující výsledek operace. Zdravotní postižení nelze hodnotit podle písm. c), d) vzhledem k tomu, že nejde o závažnou poruchu statiky a dynamiky páteře (je postižení pouze jednoho segmentu), není prokázáno poškození nervu, nejsou přítomny parézy, svalové atrofie, poruchy funkce svěračů. Ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo, ale onemocnění je ve stabilizované pokračování 4 -- 19Ad 46/2010

fázi s dostatečně dlouhou dobou rekonvalescence. Zdravotní potíže nevyžadují klidový režim, naopak je třeba udržovat funkční svalový korzet, což bez přiměřené zátěže nelze. Fyzická zátěž by měla být soustavná, s omezením pro vynucené polohy a náročné fyzické aktivity (např. zvedání a přenášení těžkých břemen), s prevencí prochlazení.

Míru poklesu pracovní schopnosti určila dle kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. 20% (z rozmezí 10-20%) a uvedla, že schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti je zachována, bude zřejmě nutná rekvalifikace. Schopnost rekvalifikace je zachována. Lékař LPS ČSSZ dospěl k výsledku, že posudkový závěr referátu LPS Karviná ze dne 1.3.2010 lze potvrdit.

5) Lékařka OSSZ Karviná dne 29.3.2006 dle záznamu o jednání – posouzení zdravotního stavu v posudkovém hodnocení uvedla, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po náhradě obratlového těla TH 12, stabilizaci TH 11 až L1 pro stav po kompresivní fraktuře TH 12. Jde o perioperační období, bude následovat dlouhodobá rehabilitace. Dle kap. XV, odd. F, pol. 3, písm. d) příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti určila 70%. Vydala výrok, že posuzovaný je plně invalidní dle § 39 odst.1 písm.a) z.č. 155/1995 Sb., v souvislosti s úrazem z 9.8.2004.

6) Lékařka OSSZ Karviná dne 14.3.2007 dle záznamu o jednání – posouzení zdravotního stavu v posudkovém hodnocení uvedla, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je náhrada obratlového těla TH 12 a stabilizaci TH 11 až L1 pro stav po kompresivní fraktuře TH 12. Důvod plné invalidity-nedoléčený stav po operaci páteře-již pominul. Není těžká výpadová symptomatologie, nejsou parézy, svalové atrofie. Dle kap. XV, odd. F, pol.3, písm. b) příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí 35%. Vydala výrok, že posuzovaný není již nadále plně invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. s datem změny invalidity dnem 14.3.2007.

7) Lékařka OSSZ Karviná dne 1.3.2010 na základě prostudování zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře žalobce a odborných lékařských nálezů ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že 1. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb., 2. posuzovaný není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%. Den zániku invalidity určila 1.3.2010.

8) Zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti posoudila dne 20.4.2011 posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Na základě prostudování zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. B. K. a odborných lékařských nálezů - neurologických vyšetření z let 2006-2010, MR páteře, vyšetření z odd. nemocí páteře, neurochirurgického vyšetření

a propouštěcí zprávy z rehabilitačního sanatoria uvedla, že se u žalobce jedná o: stav

po motohavárii 9.8.2004, kompresivní zlomeninu Th12 léčenou konzervativně, následně operací v 11/2005 se zpevněním Th12/L1, přetrvává omezení dynamiky, bez kořenové symptomatologie, páteřní kanál volný, bez útlaku míchy, stav po dekompresi středového nervu vpravo z 3/2008. U žalobce šlo k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 23.11.2010 o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav určovaný stavem po motohavárii z 9.8.2004 se zlomeninou Th12 léčenou primárně konzervativně, následně byl indikován k operaci, která byla provedena 16.11.2005 s trvale dobrým pooperačním výsledkem, který je dokumentován neurologickými nálezy včetně nálezu z pracoviště, kde byla operace provedena. Přetrvává omezení dynamiky v oblasti přechodu hrudní a bederní páteře, na kterém se podílí i provedená operace, v zadopřední projekci je osa správná, páteřní kanál volný, nejsou známky kořenové symptomatologie, dle MR mícha a míšní kořeny jsou intaktní. Z výše uvedeného postižení vyplývá omezení pro zvedání a přenášení těžkých břemen a pro práci vykonávanou trvale v předklonu či v jiných vynucených polohách a je omezen také pro práci v chladu, není žádné omezení z hlediska psychicky či smyslových funkcí. Posouzení lékařkou OSSZ 27.7.2005 odpovídalo funkčnímu nálezu, chůze byla bez opory, reflexologický nález symetrický, svalstvo a síla svalová symetrická, bez oslabení, dle protokolu byl schopen jízdy na motocyklu. Při posouzení stejnou lékařkou 14.3.2007 šlo o stav po operaci z 16.11.2005, pooperační průběh byl příznivý, mícha a míšní kořeny byly intaktní, nebyly známky kořenové symptomatologie, bylo omezení dynamiky s podílem provedeného operačního zákroku, svalstvo bylo symetrické, stejně tak síla svalová symetrická, bez omezení, chůze bez opory, posouzení procentního poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti neodpovídá tomuto příznivému funkčnímu nálezu, bylo nadhodnocené.

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce řízení k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 23.11.2010 byl stav po kompresivní zlomenině Th12 9.8.2004, léčené primárně konzervativně, následně byl indikován k operaci, která byla provedena 16.11.2005, dle nálezu z ambulance odd. nemocí páteře z 13.4.2010 je dle rtg nálezu po operaci bez progrese, nejsou žádné známky kořenové symptomatologie, páteřní kanál je volný, přetrvává omezení dynamiky přechodu hrudní a bederní páteře s významným podílem provedené operace. Ve výroku posudková komise uvedla, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

9) Dne 13.4.2010 MUDr. M. M. v lékařském nálezu mimo jiné uvedl, že pacient (žalobce) přichází odeslán neurologem pro přetrvávající statické i dynamaické bolesti v TL přechodu. Subjektivně popisuje bolesti TL přechodu na vrcholu kyfozy při zátěži, při delším stoji či chůzi, klidové nejsou, při delším sedu. Objektivně: jizva po operaci klidná, palpační bolestivost TL přechodu, poklepově bolestivé, dynamika omezená na 2/3, motorika i čití na dolních končetinách symetrické, RTG TL páteře: Stav po náhradě těla T12 se stabilizací L1-T11, náhrada těla X-tenz zabořena do L1 s kyfotizací v segmentu 36 st-bez progrese, na AP bez poruchy osy. V doporučení lékař uvedl, že se jedná o stacionární stav po operaci páteře v důsledku zlomeniny T12 při autohavárii, tento stav se nemění a měnit nebude. Rozhodně budou i nadále pokračování 6 -- 19Ad 46/2010

trvat bolesti na vrcholu patologické kyfosy TL páteře, trvá omezení pracovní, kdy nemůže zvedat těžká břemena, nemůže pracovat ve vynucených polohách, nesnese delší sed, ani delší chůzi či stoj, nemůže prochladnout. Dále lékař uvedl, že z tohoto důvodu je nutné důchodové řešení (jedná se o následek pacientem nezaviněného úrazu a následné operace). Obtíže pacienta nejsou t.č. chirurgicky řešitelné, jedinou možností je symptomatická léčba bolesti a trvalé režimová opatření.

10) Rozhodnutím ze dne 5.4.2007 číslo X ČSSZ odňala žalobci plný invalidní důchod od 10.5.2007 s odůvodněním, že žalobce podle posudku OSSZ Karviná ze dne 14.3.2007 již není plně invalidní. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu. Po provedeném řízení rozsudkem ze dne 3.4.2008 č.j. 18Cad 154/2007-22, který nabyl právní moci 11.4.2008, krajský soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 20.4.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce, přesvědčivě odůvodnila, v čem spočívá stabilizace zdravotního stavu žalobce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl

pokračování 7 -- 19Ad 46/2010

u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Protože ke dni 23.11.2010 pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 20 %, nejedná se o invaliditu prvního, druhého či třetího stupně.

Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nenastal ke dni 23.11.2010 pokles pracovní schopnosti žalobce nejméně o 35 %, není žalobce invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

K námitkám žalobce, jak je uvedl v žalobě (doplnění žaloby) a průběhu ústního jednání před krajským soudem dne 31.5.2011 soud uvádí, že posuzování zdravotního stavu a pracovní neschopnosti je upraveno ustanovením § 3 vyhl.č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Ustanovení § 3 cit. vyhl. uvádí, že posudkovými lékaři a tajemníky posudkových komisí MPSV pověřuje ministerstvo své pracovníky se souhlasem těchto pracovníků a dalšími členy posudkových komisí jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů. Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise stanovila pracovní omezení pro žalobce, vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Z toho nelze vyvodit absolutní zákaz výkonu jakékoliv práce ani další nemožnost vykonávat práce v s omezením jak výše uvedeno.

K posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb. (nikoliv vyhl č. 284/1995 Sb., jak je vadně uvedeno v posudku), kterou se provádí pokračování 8 -- 19Ad 46/2010

zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv . Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 23.11.2010 nejednalo o invaliditu. Lékař OSSZ, lékař LPS i PK MPSV ČR shodně popsali rozhodující příčinou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované i míru poklesu pracovní schopnosti. Posudek PK MPSV v Ostravě , který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudku nevyplývá, že by posudková komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měla k dispozici, při hodnocení nevzala na vědomí nebo opomenula. Pokud žalobce vytýkal, že posudková komise neprovedla jeho vlastní vyšetření, pak soud uvádí, že jednání lékaře OSSZ předcházela žádost určená žalobci o podrobení se vyšetření a předložení dokladů ke zjišťovací prohlídce dne 18.12.2009. Žalobce nereagoval a proto dne 20.1.2010 byl vyzván, s upozorněním na právní důsledky, aby se podrobil lékařskému vyšetření a tiskopis doručil ref. LPS v termínu do 29.1.2010. Posudková komise objasnila, že posouzení lékařkou OSSZ dne 27.7.2007 bylo nadhodnocené.

Důvodem pro pobírání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech a že rozhodnutí není nezákonné. Pokud žalobce namítal, že nedošlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu, nadále přetrvává omezení hybnosti páteře, pak soud znovu uvádí, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti, je stav po operaci páteře v oblasti TH 12. Ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo, ale onemocnění je ve stabilizované fázi s dostatečně dlouhou dobou rekonvalescence.

Důkazní návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku soud nepovažoval za důvodný, neboť o správnosti či úplnosti posudku PK MPSV nebyly pochybnosti. Nesouhlas žalobce se závěry posudku PK MPSV přitom sám o sobě není důvodem pro zadání vypracování znaleckého posudku, neboť při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a nikoliv ze subjektivních pocitů žalobce. Znalecký posudek je na místě (§ 127, § 246c o.s.ř.), jsou-li stávající důkazy nedostatečné ke zjištění skutečného stavu věci a závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. V daném případě by takový důkaz byl nezbytný, pokud by o správnosti posudku posudkové komise byla pochybnost co do jeho úplnosti či správnosti a pokud by současně

znalecký posudek mohl tyto pochybnost odstranit.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).

Žalobci byl pro toto řízení k jeho žádosti ustanoven zástupce z řad advokátů.

Je-li účastník zastoupen advokátem, je podle § 57, 61 64 s.ř.s. mimo jiné součástí nákladů řízení odměna za zastupování. Její výše byla určena vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudním a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné ap. Podle odst.3 citované vyhlášky paušální částka jako náhrada výdajů činí 300,-Kč na jeden úkon právní služby. Ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění a opravných prostředků proti rozhodnutím orgánů veřejné správy a správních orgánů se dle § 9 odst.2 se za tarifní hodnotu považuje částka 1.000,-Kč a dle § 7 téže vyhlášky činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty do 1.000,- Kč - 500,- Kč. Soud přiznal výši odměny dle vyhl.č. 177/1996 Sb. Pokud zástupkyně žalobce účtovala výši odměny s přihlédnutím k vyhl. č. 399/2010 350,-Kč za úkon, pak soud při stanovení odměny advokátce dle této vyhlášky nepostupoval, neboť § 12a) vyh.č. 399/2010 upravuje snížení sazby mimosmluvní odměny podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení nebo ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, nikoliv tedy ustanoveného zástupce soudním řízení správním.

Usnesením ze dne 15.2.2011 č.j. 19Ad 46/2010-11 krajský soud žalobci ustanovil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to Mgr. Alicji Kellerberg Klimeš, LL.M. Odměna zástupkyni žalobce byla stanovena za dva úkony právní služby po 500,- Kč (§ 9 odst. 2, § 7 a § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tj. 1.000,- Kč, 2x náhrada hotových výdajů dle §13 odst. 3 téže vyhlášky po 300,- Kč, tj. 600,- Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas 4 půlhodiny dle § 14 odst.1a, 3 z.č. 177/1996 Sb., tj. 4 x 100,- Kč = 400,- Kč, celkem 2.000,- Kč.

Rovněž byla přiznána náhrada cestovních výdajů při použití osobního automobilu Škoda Fabia RZ X, při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95, 6.1 litrů na 100 km, cesta Havířov-Ostrava a zpět k ústnímu jednání dne 31.5.2011, tj. 34 km, a při ceně benzínu automobilového 95 oktanů - 31,60 Kč za 1 litr (§ 4 písm.b/ vyhl.č. 377/2010 Sb., tj. Kč 65,53 Kč a náhrada za užití os. automobilu při

pokračování 10 -- 19Ad 46/2010

sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhl.č. 377/2010, tj. 34 km x 3,70 Kč za 1 km jízdy, tj. 125,80 celkem 191,33 Kč. Vše 2.191.33 Kč, zaokrouhleně 2.192,- Kč.

Protože advokátka doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), podle § 35 odst.8 s.ř.s. se zvyšuje odměna o částku odpovídající DPH, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. K přiznané odměně tedy náleží 20 % z částky 2.192,- Kč, tj. 438,40 Kč, zaokrouhleně 439, celkem tedy náleží 2.631,- Kč.

Požadovala-li právní zástupkyně odměnu za další úkon, když celkem účtovala odměnu za tři úkony 1) 21.2.2011, příprava, převzetí, 2) 17.3.2011 doplnění žaloby, 3) účast u jednání dne 31.5.2011, pak soud přiznal toliko odměnu za dva úkony, když žalobu ze dne 21.12.2010 sepisovala dne 15.2.2011 soudem ustanovená zástupkyně a tedy nejpozději 21.12.2010 bylo možno sepsat žalobu tak, aby nemusela býti posléze doplňována. Důkazy, které jsou uváděny v doplnění žaloby ze dne 16.3.2011 mohly být označeny již v žalobě ze dne 21.12.2010 (jedná se např. o lékařské zprávy z 13.4.2010, 8.3.2010, posudek o invaliditě z 11.11.2010), stejně jako výhrady vůči posuzujícím lékařům či námitky, týkající se zdravotního stavu žalobce.

Ač má podle ustanovení § 60 odst.4 s.ř.s. stát právo proti neúspěšnému účastníku na náhradu nákladů řízení, které platil, nebyla státu náhrada těchto nákladů přiznána, neboť hotové výdaje a odměnu za zastupování dle § 35 odst. 8 s.ř.s. platí stát. Žalobce splňuje podmínky pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 31. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r. Iva Charvátová
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru