Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 40/2013 - 38Rozsudek KSOS ze dne 26.03.2014

Prejudikatura

5 Ads 22/2003


přidejte vlastní popisek

19Ad 40/2013-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobkyně J. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem

Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 8.7.2013,

o nároku na invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.

[2] Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav, spočívající v následku po úraze pravé ruky ze dne 25.1.2005. Jedná se o stav po těžkém dilaceračním poranění II. - V. prstu pravé ruky. Z důvodu tohoto postižení není schopna najít práci a odkázala na zdravotnickou dokumentaci praktického lékaře a dokumentaci chirurgického a traumatologického vyšetření MUDr. I.P. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí.

[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nezpochybnila zákonnost rozhodnutí a vzhledem k tomu, že v dané věci se jedná o řízení nároku na důchodovou dávku, podmíněnou zdravotním stavem, navrhla k důkazu vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise MPSV ČR, která znovu kompletně, dostatečně

a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí č.j. X ze dne 5.3.2013 potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 19.6.2013, dle kterého k datu vydání námitkami napadeného rozhodnutí zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven v míře 20 % dle kap. XV, odd. B, pol. 5, písm. b/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 5.3.2013 byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 14.2.2013, dle kterého účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.

[6] Lékařem Pražské správy sociálního zabezpečení – LPS pro Prahu 10 dne 14.2.2013 byl zdravotní stav žalobkyně hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položka 5b, přílohy k 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %.

[7] V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav dne 19.6.2013 vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je stav po těžkém dilaceračním poranění II. - V. prstu pravé ruky ze dne 25.1.2005, nicméně v nálezech je konstatováno neporušení konfigurace a hybnosti palce pravé ruky. Tento stav odpovídá kap. V, odd. B, položka 5 písm. b/ přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20 %.

[8] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 8.1.2014, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný stavem po těžkém dilaceračním poranění II. – V. prstu pravé ruky 25.1.2005 (k poranění došlo tiskařským válcem při obsluze stroje), s výslednou významnou poruchou úchopové schopnosti dominantní pravé ruky, dále posttraumatickou stresovou poruchou v r. 2006 a středně těžkou depresivní fází v léčbě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po těžkém dilaceračním poranění II. – V. prstu pravé ruky s výslednou významnou poruchou úchopové schopnosti dominantní pravé ruky, avšak o úplnou ztrátu úchopové schopnosti ruky se nejedná. Posudková komise MPSV shodně s lékařem OSSZ a ČSSZ hodnotí podle kap. XV, odd. B, pol. 5 písm. b/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 20 %. Nebylo prokázáno další trvalé zdravotní postižení, které by vedlo k procentnímu navýšení. Nejednalo se o úplnou ztrátu úchopové schopnosti pravé dominantní ruky, která by odpovídala kap. XV, pol. 5 písm. c/ uvedené vyhlášky. Nebyla schopna práce s nutností zátěže pravé ruky a obou horních končetin současně, nebyla schopna zvedat a přenášet těžší břemena, vykonávat práce s nároky na zátěž a jemnou motoriku pravé ruky.

[9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 8.7.2013 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 5.3.2013 o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, posudek lékaře PSSZ – LPS pro Prahu 10 ze dne 14.2.2013 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 19.6.2013 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 8.1.2014.

[10] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 20 %, přičemž jak lékařem PSSZ – LPS pro Prahu 10, tak i v řízení o námitkách lékařem žalované byl pokles stanoven shodně s posudkovým hodnocením dle kap. XV, odd. B, pol. 5 písm. b/ přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Při přezkoumání rozhodnutí soudem nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by závěry správního řízeny v hodnocení zpochybnily.

[11] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně není invalidní.

[12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů chirurgických, včetně plastické ambulance, nálezů chirurga MUDr. I. P., přičemž odborným členem komise byl odborný lékař ortoped, který žalobkyni rovněž u jednání komise vyšetřil. Komise na základě odborných lékařských nálezů, a to jak nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí, tak i z nálezů po vydání napadeného rozhodnutí, dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je o 20 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti shodně s posudkovými lékaři ve správním řízení. Komise ve svém posudku vysvětlila stanovení horní hranice nabízeného rozpětí. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v kap. XV, odd. B, položce 5, písmena b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro deformity prstů rukou při částečně zachované úchopové schopnosti ruky a komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila. Teprve při úplné ztrátě úchopové schopnosti dominantní ruky lze uvažovat o invaliditě, neboť tento stav dle písm. c) způsobuje pokles pracovní schopnosti o 30-35 %.

[13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní.

[14] Soud přezkoumal rozhodnutí v souladu s ust. § 75 zákona č. 150/202 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) a dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítnul. Soud nepřehlédl skutečnost, že žalovaný se v odůvodnění svého rozhodnutí nesprávně odvolává na posouzení invalidity Okresní správou sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 14.2.2013, když toto posouzení bylo realizováno Pražskou správou sociálního zabezpečení – LPS pro Prahu 10 dne 14.2.2013, avšak toto pochybení vyhodnotil soud jako administrativní chybu, která nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

[15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 26. března 2014

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru