Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 38/2020 - 39Rozsudek KSOS ze dne 16.03.2021

Prejudikatura

4 Ads 19/2003

6 Ads 97/2012 - 28


přidejte vlastní popisek

19 Ad 38/2020 - 39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobkyně: D. O.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 8. 2020

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 1. 6. 2020 č. j. X, kterým byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Žalobkyně namítala, že její zdravotní stav je stále dlouhodobě nepříznivý bez jakéhokoli zlepšení. Nelze jej hodnotit jako stabilizovaný a zlepšený. Neustále je závislá na lékařské péči a pomoci druhých. Trpí častými únavami či závratěmi hlavy, což ji limituje v běžném chodu života a potřebuje nad sebou neustálý dozor, pomoc s péčí o dítě a běžnými denními činnostmi. Šanci na získání povolání má nulové. Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby s ohledem na námitky žalobkyně byl proveden důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR. 3. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 1. 6. 2020 č. j. X byl žalobkyni snížen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 23. 1. 2020 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně od 23. 1. 2020 o 60 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně ze dne 23. 1. 2020 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je sclerosis multiplex zjištěná od roku 2007 – relabující remitentní forma. Jedná se o středně těžké funkční postižení RS s lehkou centrální kvadruparézou s akcentací na dolních končetinách. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kap. VI., položce 6c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k bolestivému syndromu páteřnímu zvýšila posuzující lékařka podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 % na celkových 60 %. Nejde již o invaliditu III. stupně, ale o invaliditu II. stupně.

4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 6. 2020 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020 č. j. X, přičemž námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 1. 6. 2020 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovým lékařem LPS ČSSZ ze dne 5. 8. 2020, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je demyelinizační onemocnění – roztroušená skleróza, atakovitá forma, v biologické léčbě Copaxone od března 2010, stav po opakovaných retrobulbárních neuritidách s lehkým snížením vizu na levém oku, s kvadrupyramidovým syndromem a neurogenní vezikou, aktuálně stadium EDSS 5. Jde o postižení středně těžké. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle kap. VI., položky 6d nebo 6e přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, protože se nejedná o těžké poruchy motoriky na úrovni těžkých paréz končetin, není významná spasticita dvou končetin, nejsou afektivní nebo kognitivní poruchy, v mobilitě není odkázanost na invalidní vozík. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI., položka 6c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Posuzující lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, lékař podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, zvýšil tuto hodnotu o 10 procentních bodů na celkových 60 %.

5. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 5. 2. 2021, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je demyelinizační onemocnění – roztroušená skleróza, atakovitá forma, v biologické léčbě Copaxone od 03/2010, stav po opakovaných retrobulbárních neuritidách s lehkým snížením vizu na levém oku, s kvadrupyramidovým syndromem a neurogenní vezikou, aktuálně stadium EDSS 5 – postižení funkčně středně těžké. Posudková komise se shodla s posudkovým závěrem lékaře LPS ČSSZ. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI., položce 6c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace posudková komise podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 % na celkových 60 %. Žalobkyně je schopna pracovního zařazení s vyloučením práce fyzicky náročné, manipulace s těžkými břemeny, s nutností delší chůze, v riziku úrazu. U žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který sice omezuje její fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, avšak zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 6d, písm. e), kap. VI. přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o těžké poruchy motoriky na úrovni těžkých paréz končetin, není významná spasticita dvou končetin, nejsou afektivní nebo kognitivní poruchy, v mobilitě není odkázanost na invalidní vozík. Posudková komise uvedla, že původní zdravotní posudek stran invalidity III. stupně byl posudkově nadhodnocen. Nyní je zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, bez zlepšení a také současně dle zdravotní dokumentace bez progrese. Závěry posudková komise doprovodila odkazem na lékařské nálezy, které podrobila posudkovému zhodnocení.

6. Krajský soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věci ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 23/2018 – 37).

7. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).

8. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.

9. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.

10. Krajský soud při hodnocení posudku PK MPSV ČR v Ostravě dospěl k závěru, že je úplný a přesvědčivý. Posudková komise vysvětlila, jaké zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně vysvětlila, z jakého důvodu byl původní zdravotní posudek stran invalidity III. stupně posudkově nadhodnocen. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označuje demyelinizační onemocnění – roztroušenou sklerózu, atakovitou formu, v biologické léčbě Copaxone od 03/2010, stav po opakovaných retrobulbárních neuritidách s lehkým snížením vizu na levém oku, s kvadrupyramidovým syndromem a neurogenní vezikou, aktuálně stadium EDSS 5 – postižení funkčně středně těžké. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila posudková komise dle kap. VI., položka 6c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v rozsahu 50 % a vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, zvýšila tuto hodnotu podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 % na celkových 60 %. Jedná se o invaliditu II. stupně. Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti posudku z něho vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování. Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobkyně podat nový návrh u České správy sociálního zabezpečení na změnu výše invalidního důchodu, přičemž na tento následný vývoj jejího zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením, které může vést při splnění zákonných podmínek i k přehodnocení existence stupně invalidity žalobkyně v budoucnu.

11. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. S ohledem na výše uvedené závěry dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 16.03.2021

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru